34 odpovědí na “Obr a obrtlík”

  1. Já bych navrhoval jinou a snad dOBRou teorii o původu obrtlíka. Myslím si, že obrtlík byl původně létající obr, ale soustavným létáním se zmenšil. Určitě bychom neměli pominout jeho obratnost a liknavost, které se vyvinuly až po zmenšení.

  2. No jo, to mě právě taky napadlo – obr – tlík = tlející obr. Páni, to je ale poněkud morbidní. Zdravím. J. B.

  3. On by to také mohl být obr-a-tlík, tj. ten co se např. otáčí “kam vítr tam plášť”, nebo jen podle politického vývoje a potom by z toho vznikl i ratlík – bezpáteřný jedinec. V každém případě bych se přimlouval za původ pocházející z výrazu obr-acení.

  4. Chtěl bych vidět obra na obrtlíku se otáčet.
    Zajímavé by bylo, ho roztáčet.
    Určitě dobré by bylo vědět, kdo sklátí koho.
    Zda-li ten velký malého, či malý jeho.

  5. Nedávno mě pozvali na finanční úřad, že jsem cosi nezaplatil. Potěšilo mě, že v tom nejedu sám, u jedněch dveří stálo ve frontě několik žen. Koukl jsem na cedulku na dveřích a nevěřil jsem svým očím. Stálo tam: Daň z obra tu. Řekl jsme si, dobře jim tak, vždyť mají, co chtěly, když jim nestačil průměný chlap, jako jsem já.

  6. Jožin sám sebe charakterizoval jako dobráka od kosti.To je ovšem charakteristika značně vágní, protože bude jiný dobrák od kosti lýtkové a jiný od kosti třmínkové, nemluvě o možnosti, že je dobrák od kosti jiného obratlovce. V této souvislosti jsem zjistil, že počet lidských kostí kolísá podle zdrojů mezi 207 a 300. Je tedy možné, že Jožin je dobrák zrovna od té kosti, která ostatním již zanikla.
    Dle mých zkušeností je od kosti dobrá pražská šunka.

  7. Nejlepší jsou šunka od kosti a panna od ctnosti, říká pořekadlo. O tom se asi nebudeme přít. Dobrých věcí je hodně, lepších už daleko méně a těch nejlepších je poskrovnu jako šafránu. Domnívám se, že dobrý je ten, kdo nebývá moc zlý a kdo na sobě pracuje, aby se zlepšoval. Dobrák je ten, Gabrieli, kdo je ochoten nechat na sobě dříví štípat, říká další staré moudro. Jiní zase tvrdí, že kdo nechá na sobě dříví štípat, je trouba hloupý. Zřejmě se to nevylučuje, záleží na úhlu pohledu. Není na světě ten, který by se líbil lidem všem, utěšuji se proto dalším příslovím.

  8. O všelikých ctnostných pannách mám toho dosti…

    PTÁKOVINA

    Héra příšera
    Napadá
    chlapy za šera

    Kdyby to dělala za dne
    I slepec před ní
    zvadne…

    A na téma obr yně se taky něco najde…

    OBRYNĚ

    A už je tady Olga velká
    Všech chlípníků
    krotitelka

    Nad arénou rozkročena
    Bičem práská super
    žena

    Jen starý prasák Edíček
    Jí nadává
    do lesbiček….

    /pokud to někoho zajímá…/

    PS. Jinak v šunkách se nevyznám. Mrtvoly obvykle nekonzumuji…..

  9. obrtlík je obecně rozšířená zkomolenina zvolání ” ó brtník “, které bylo v minulém století běžné u pastevců, narazivších při péči o stádo na medvěda. Velmi často se jednalo o zvolání poslední, pokud se dotyčný pastevec bleskurychle neotočil a neutekl, odtud pochází tedy ” otočil se na óbrtníku ” Protože k pasení bylo využíváno často malých dětí ( na rozdíl od Prahy kde je k tomu účelu dnes užíváno většinou cikánů a jugoslávců ), které (kromě šišlání) nezřídka ještě patlaly, dítě které setkání s medvědem přežilo ve zdraví hovořilo o “obrtlíku”, brtník sám pak nehovořil o ničem a měl hlad mlčky.

  10. Tak by mě, dědku, zajímalo, jak by se dalo vysvětlit béčko před obry u bobrů? Nejsou to žádná béčka, viděl jsem na vlastní oči, jak páchají obrovské škody v lužních lesích pod Hodonínem. Já jsem měl do té doby naivní představu o bobrech, že kácejí náletovou dřevinu pro potravu a na stavbu svých bunkrů a hrází. Tam se ale pustili do okusování lýčí u staletých stromů od země až do výšky jednoho metru a někdy i výše. Takové stromy pak uschnou, i když mají kořeny prakticky v řece. Uschlé stromy pak čekají, až dílo zkázy dokoná těžký mokrý sníh, houby a vichry.

  11. S Dědkovým převratným přínosem pro etymologické studia je ovšem v zásadní kolizi fakt, že poslední brtník na území Čech byl uloven v roce 1852, tedy ve století předminulém a nikoli minulém. Kromě toho by každý logoped namítl, že patlavé děcko by komolilo na obltlík. Sám pro sebe zůstanu u vysvětlení, že obrtlík je technické zařízení, které se točíc vrtí anebo, chcete-li, vrtíc točí.

  12. Vidím, že se Gabriel rozjel na plné obrátky a pokouší se aplikovat můj šprým do agrární sféry 🙂 Seno se za mého mládí obracelo dřevěnými hráběmi a žádné novější technologie jsem nezaznamenal, protože díky senné rýmě se senu vyhýbám:-(.

  13. Co se týče agrární sféry, jistě chápete, že se nemohu nepřidat, a když už zde byl zmíněn stroj zvaný obraceč, dovolte, abych nabídl jiný velmi důležitý přístroj zvaný sklízeč…

    SKUTECNE – ptákovina agrární

    Manka
    známá nymfomanka
    když na kole přes pole
    za námi jela
    asi se trochu zapomněla
    a zcela nechápe to sice
    že srazila se se strojem
    zvaným
    sklizeč píce….

    /pokud to někoho zajímá…/
    Jinak co se týče velikosti sbírek této jistě ctné od kosti panny, tak tyto ji právem řadí rovněž mezi obr yně…

  14. Zmínka o Mance ( kromě nežádoucích asociací týkajících se jožinem zmíněných bobrů ) navozuje opět představu kohosi narazícího na cosi a otočivšího se na (dobře, Gabrieli) obltlíku. Jednalo-li se o brtníka či chlípníka (vilného sklizeče píce či invertora sena – dnes by se řeklo “senior manager”) není podstatné, důležitý je toliko moment obrtnutí výše uvedené Manky, tedy onen prudký obrat, otočka, obrátka ! Byl-li důvodem obrtnutí brtník narozený v r. 1852, není divu že i zkušená nymfoManka se raději obrtla a následná amnesie, o níž se wbgarden zmiňuje, je pouze přirozeným následkem šoku z tohoto setkání.

  15. Možná že by nebylo od věci odvodit ženský protějšek obrtlíka obrtličku. Ta na rozdíl od obezličky při všelikém obracení lehce tlí zatímco co obezlička přitom pouze jemně bezlí….

  16. S uvolněným obrtlíkem se nikdy neobracejte se na obry, ti vám obratem obrátí celý byt naruby. Obraťte se raději na nejbližšího dobráka, který vám obrtlík ruče zase zobrtlí, aniž zanechá za sebou spoušť.

  17. Děti patlají všelijak. Sousedovic kluk oslovoval mého švagra Jožina zásadně Jorine, neboť nezvládal ž, č, a š. Na rozdíl od mého vlastního potomka, jenž sice zvládal měkké sykavky leč potíže mu činilo “r”. Pak vytvořil nezapomenutelné slovo “papič”. Dlužno podotknouti, že se za posledních 45 let natolik zlepšil, že dokáže správně vyslovit všechny hlásky české (a možná i jiné) abecedy.

  18. Papič byl balkanprodukt mužského pohlaví, tzv. yugoslavský inžynýr, který pro dával na sklonku šedesátých let zmrzlinu nedaleko od nás. Ovšem víc než svoji chladnou pochoutkou byl prý proslaven činností odvozenou od svého příjmení, což já ovšem nemohu zodpovědně posoudit. Jinak jménem byl myslím Slobodan a měl prý dokonce i vlastní slastičarnu….

  19. Slobodan Papič a pop Popič toť nerozločné dvojice. něco jako Romulus a Rébus nebo Addis a Béba.

  20. Já si myslím, že rčení otočit se na obrtlíku znamená: Obrtlík, na tom se spřádala vlna, nebo něco podobného, že to bylo nějaké vřeteno.
    Co si o tom mysllíte?

Napsat komentář: Jaruška Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *