Inspirován Liborem F. zařazuji příslovečné určení místa onde. Spřízněné určení času je zjevně ondy. Čecháčkovské zaonačit pochází jistě z onak.
Dnešní úkol pro Slovodníky: omezit kouření, nemýt nádobí pod tekoucí vodou, sklápět po použití toalety prkénko.
neondi sa!
by sa zdalo, že je zvolanie na nezotrvávanie na jednom mieste, teda onam
ale je to skôr výzva na nerobenie priekov aby sa niekto mohol pohnúť hentam
(Snad) srbská hymna začínala : Onam onamo…(zkaga ten dvor? tím už si nejsem jistá, zpívávala to má stařičká pučka (paní učitelka) hry na klavír). Navíc se mi k tomu imrfurt plete jedna biblická postava.
A ondyno jsem četla, že manžel pí Jacgues (jistě se hodí i na jiné) je rád, že může doma čurat vestoje. Myslím, že správně podpantoflový manžel a též single-metrosexuál koná zmíněné oné vsedě, aby nenacákal. Arabové obecně za tímto účelem posedají na bobku, aby byli skryti za dunou. Zřejmě to má širší geografickou souvislost, u nás s dříve hojnými lesy mírného pásma.
A neondi sa, pohni hentým poondiatým bazmekom!
Jo, a k onde patří zde(c)hle.
Onde (míněno místně) může být také onehdy (míněno časově).
veľmi opatrne s bazmekom !
🙂
bazmek! podobne ako Ty vole! častým používaním stratil svoj význam aj keď si ho stále drží
bazmek (baszmeg) = niečo ako fuck you
Věro Diblíková, onam onamo, za vrchy těmi zbořený dům prý ve klínu hor, mého je cara, v něm kdysi býval junáků statných udatný sbor. A jinak stran mikce vsedě či ve stoji ať spatném či rozkročném pojednal kdysi Jiřulka, ale už nevím, zda to bylo na Slovudne, či v některé z jeho jiných aktivit (např. Trabantstory)
Je-li někdo (nebo něco) onaký, jaký je ten (nebo to), co je onačejší? To je v nějaké národní písničce, ale pamatuji si jen …já jsem onačejší.
A ještě onehdá,onehdy,ondyho.U nás se o někom či o komsi říká ,,ten ondoň“.(Zeptám se ondoně,řeknu ondoňovi)Pravda,spíš tomu tak je v menší komunitě,navštěvující místní palírnu.Ale šíří se to po vsi.
Králi všech slov a dnů,my Slovoděnky nemáme žádný úkol dne?Co to,že by diskriminace?
Chtěl jsem Slepičce O. odpovědět: Slovděnka idě, čože mo je po ně? … neudělám to a naopak přiznávám pochybení. Takže mají Slovoděnky za úkol mi pořádně vynadat 🙂
Nechoď tam
Pojď rač k nám
Já jsem holka vonačejší
Pojď rač k nám
Nechoď k ní
Já jsem holka vonačí
Jestli vona bohatější
Já jsem za to upřímnější
Nechoď k ní
Pojď rač k nám
Já tě ráda uhlídám
Ondoň se vyskytuje v jedné scénce Vlasty Buriana:
„Klidně šel ťakhle v neděli po chodníku a on doň narazil.“
„Který Ondoň, toho asi neznám…“ atd.
Ještě si dovolím citovat Ottův slovník naučný: Obkročák, (okročák), český lidový tanec kolový, v taktu 2/4, živého ruchu. Zpívá se k němu píseň „Nechoď tam, pojď radš k nám“ (Erben, náp. 451). Bedřich Smetana vložil hudební transkripci [Obkročák]-u do svých „Českých tanců“.
A ještě trochu zeměpisu. V Blegii známe přístav Ost onde. To by se asi dalo přeložit jako Východ jinde.
Ahoj Jirko, vítám Tě mezi námi mystifikátory. Ten přístav se jmenuje Ostend, což by podle Tvé teorie mohl být spíše konec východu ze západní polokoule, případně konec východní polokoule jako takový. Onde na internetu jsem se dočetl, že Holanďané tomu přístavu říkají Oostende a pak aby se v tom jeden vyznal.
Doktor pacientovi: „Musíte ihned přestat kouřit!“
„Ale to nejde, já přece nekouřím a nikdy jsem nekouřil!“
„No tak když to nejde, tak aspoň omezit!“
Tak to je i můj případ. Ostatně jsem velmi netolerantní nekuřák.
Jsou též netolerantní nemravové?
Tak k tomu mytí nádobí připomenu svůj příspěvěk z 26.dubna 2007 do tématu Zauzená šunka, tekutý kouř.
Tak netolerantní nemrava je mi sympatetičtější, než netolerantní mrava. To i tolerantní mrava či. . .
(to sympatetický je z angličtiny)
K problému sklápění či zvedání sedátka na taletě viz téma Volná místa. A taky plastové prkénko už tu bylo.
S myšlenkou, že nás obklopují řeky, do nichž nelze vstoupit ani dvakrát, neřku-li poondynokrát s prkénky,jež jsou sedátka, hledal jsem v příspěvcích k danému tématu nějaký jednotící prvek. Slepička Olinka ruče zaskočila za paní Diblíkovou, která zřejmě unavena z porad s paní Šiklovou nepostřehla genderovou nekorektnost samotného zadání, pan Pavelka potěšil mou duši obkročákem, který nikdo další nezkomentoval přes značnou inspirační nosnost, Jirka mi dal slovo mikce, jímž budu vyhrožovat své žláze předstojné
( Mikce! Jinak fikce!).Jožin utvořil jednomužný uvítací výbor mystifikátorů a paní Diblíková s netoleratním nemravou vyhrála na celé čáře – jen nevím, zda ji Jiřulka nepopletl. Zdravím Vás všechny – jak jinak: Červené, či bílé, zelí pro vyšší cíle !
Gabriel naše psaní uzavřel výstižnou rekapitulací, takže jsem celý nesvůj, když se opovažuji ještě dodat poznatek z naší společné domácnosti ohledně zde propíraných prkének. Manželka zpočátku peskovala prvního syna, aby po sobě sklápěl inkriminované prkénko. Při výchově druhého syna znejistěla a neříkala nic. U třetího syna pak zahájila osvětovou kampaň, že prkénko musí být po použití WC zvednuté a pokoušela se převychovat prvního syna, aby dodržoval nově zavedený standard, což se neobešlo bez ostrých střetů.
Každému zelí podle zásluh, já zůstanu u destilátu ze švestek.
Pokárána Gabrielem a posílena diskusí s Olgou Sommerovou, zatímco jejich Danda zcela nemužně se plazil před Lucinkou (oba jsou ohaři sui generis) jsem se vzženila a zde je výsledek: Milý Gabrieli, ujel vám vlak, genderové boje na toaletách již dávno neplanou o prkénko, jak si někteří veteráni těchto válek myslí, dnes máme kromě prkénka ještě další víko z důvodů zcela esteticko-dekorativních (viz různé zdobné návleky na zmíněné), jež je třeba zvednout zcela negenderově, pán nepán., či já pán, ty pán(já paní, ty slečna?). Dnes jde již dávno o shora zmíněnou pozici při mikci (a to není žádná fikce, to jsem již dříve pojednala ve svém referátu výše – viz Káča Jau-jau.) Přešly jsme od artefaktů přímo k zásadnímu útoku na jeden ze základních atributů, jimiž muži obhajují svou suverenitu. Konec velkopanskému rozhlížení po okrsku zemském! Na bobek! nebo aspoň na sedátko, cákalové!! Jožine, Na zelí!
Věro, nebudu se hádat, gentleman zelí oželí a cáká a cáká, la la lá, la la lí….
Tak „do stejné řeky nevstoupíš podruhé, ale do stejných sraček spadneš klidně i víckrát.“
Což cituji krásný Renčínův vtip doslova.
Ale jsem celý popletený, co jsem vlastně popletl, jestli Věru Diblíkovou, nebo tu celou čáru, nebo tu nemravu . . .
A co se týká emancipace mikce, je naprosto reálně proveditelná a ženy jsou si s muži mikčně naprosto rovnocenné, viz:
http://sweb.cz/xjim/cizi/emancipace.jpg
http://sweb.cz/xjim/cizi/emancipace3.jpg
Když jsme u těch nemravů, po obkročáku někdy následovalo obskákání. Neprakta měl kdysi krásný (jako všechny) kreslený vtip na téma Ty mě obelháváš! s oberleným páníčkem.
Milí přátelé, pohleďte na klasiku, oko paní Diblíkové utkvělo na prkénku, zatímco já hovořil o zadání tématu slovadne. Zdvořile řečeno, její subperiferní vidění je mírně porušeno. Nezdvořile si to ani netroufám říci, paní Sommerová & spol.by nešťastného pana Kašpara-chovatele dehonestovala. :-))
Mé oko šilhavě utkvívá na WC. Je kalamajka mik mik mik spojena s mikcí?
Ano, u kominíka, kterého trápí prostata. Jinak by se mikcal na jeden zátah.
Jirko, tomu jsem se smála, až jsem si polila tričko kafem (ještě že jsem si dnes nevzala mikinu – proč ta, jsouc z mykané příze, se píše takhle?)
Jirko, tomu jsem se smál, až jsem mik mik mik.
Jirko, není správnější mykcat se?
A Věra nemá tričko,nýbrž mikckinu.
To teda nemám! A i kdybych měla, neukázala bych!
ONAM, ONAMO
Onam, onamo tam za horama
rozbořen v rumy
hrad v stínu skal
byl mého cara, který tam kdysi
s junáky svými
na stráži stál
Onam …
Onam, onamo bych uzřel Prizren
kolébku svoji
svých otců hrad
minulost dávná v kraj ten mne láká
se zbraní v ruce
půjdu tam rád
Onam …
Onam, onamo z rozvalin bílých
na vrahy zahřmí
mocný můj hlas
pryč more bídný od krbu otců
dluh dávný splácet
nastal již čas
Onam, onamo …
Pro Olouška, tuhle píseň z nám od své maminky, řákala, že je to hymna Černohorců. Moc mne potěšilo, že jsem ji našla. Ahoj Marie