Onikání

Vymírá nám onikání. Vlastně už vymřelo. (Malá soukromá vzpomínka: na průmyslovce jsme si se spolužákem Karlem Matějíčkem – kde je mu konec – důsledně onikali a zvrhlou radost, kterou jsme při tom zažívali, jsem už nikdy potom nepocítil). Kouknul jsem onehdá do Poláčka. Tam se oniká na každé stránce, ale jen osobám mužského pohlaví. A já se táži učeného grémia, jak bych měl oslovit příkladmo paní eurounijní poslankyni: Voni Bobošíková? Vona Bobošíková? Pravda, umím se z toho vylhat: “Kouknou, Bobošíková…”. To ale nic nemění na smutné skutečnosti, že onikací pravidla směrovaná na femininum neznám. Poraďte, prosím!

(J. Pavelkovi)

58 odpovědí na “Onikání”

  1. Obávám se, Jaroslave, že jim s onikáním neporadím. Voni Bobošíková mi ale nevoní, protože se při volbě zdejšího prezidenta republiky vybarvila na rudo. Pokud se jí chtějí zavděčit, osloví ji jak bývalo normou: “Soudružko Bobošíková,…”, ale nesmějí přitom zvonit klíči ani klíčemi – obojí je špatně, to by jí určitě nezavděčili.

  2. Moje tetička Filoména (ročník 1891) mi ještě před smrtí (1985) často vyprávěla, jak byla na vychování u “stařenky” v Praze. A ta jí důsledně onikala. “Neseděla jako sedlačisko, holčičky mají nohy u sebe.” Jindy zase:”Došla k židovi a koupila čtvrt libry kávy, ale pravou zrnkovou!” Z toho soudím, že se obešla bez toho členu.

  3. Leo, v tom právě tkví můj problém; copak Filoména, na tu bych bez výčitek svědomí houknul: “Dělala už konečně v tom evropským parlamentě něco!”. Ale paní eurounijní poslankyni Bobošíkovou musím nějak oslovit, na tu nemůžu jen tak zhurta…

  4. Pane Pavelko, zkuste ji oslovit křestním jménem, nebo (pokud jste v důvěrnějším vztahu) familiárním Bobo. Pak už můžete důsledně onikat. Nebo možná i vnikat

  5. Paní Bobošíkovou raději nesoudila. Ale s onikáním si nejraději vzpomenu na Jaroslava Marvana ve Steklého Švejkovi:
    Jdou se podívat ven, fláká se tam nějakej votrapa! Jdou!

  6. Jaroslavův námět, použiju-li metodiku používanou naším Ústavním soudem, bude zjevně zavádějící, protože onikání by mělo být jen být pro mužský rod, kdežto ženám by se smělo pouze onykat. Dětem by se pak mohlo onakat. Musím rychle končit, než se z toho svého nálezu poondím.

  7. Došlo tu k malému smíšení dvou archaických způsobů oslovování, je totiž rozlišováno onkání a onikání – oboje převzaté z němčiny, kde se oniká stále. Je pravdivý Jožinův postřeh, že oba termíny jsou sexistické. Trpce postrádám břitký jazyk pí.Diblíkové, která by po konzultaci s kamarádkou Šiklovou zatroubila k útoku.

  8. Gabriel trpce postrádá onačejší Věru, ale ani já, na mou věru opravdu nevím, proč se tak náhle odmlčela. Že by ji uondaly leckdy ostré reakce na její příspěvky? Nebo už jí nechutná ani zelí for ever?

  9. Technická poznámka – kvuli spammování jsme nasadili novou verzi softwaru, většinu spammů to teď chytá, ale já se nemohu dostat ke vkládání nových článků …

  10. Po cca týdnu přešlapování se napřimuji, abych poradil Jaroslavovi: “Bobo, šla do háje!” pokud si tykáme, případně “Bobo, jdou do háje!” pokud jí vykám.

  11. Ještě mám pro Jaroslava i hádanku. Jdo o onikání, napíšu-li: “Spolu pak hájem chodili do rána bílého.”

  12. Jožine, úplně jsem se rozzářil, neb to není hádanka, nýbrž krásný příklad toho, že výrok může mít v závislost na kontextu více významů.
    “Spolu pak hájem chodili do rána bílého.” je v kontextu prostého dějového rámce dotčené písničky prostá věta oznamovací, v níž konstatujeme, že dotyční po předešlém ději spolu pak hájem chodili do rána bílého. Avšak může nastati situace, kdy mluvčí je majitelem nebo správcem nemovitosti, sadu nebo jiného prostoru v osobním vlastnictví, kde se bez dovolení shromáždily dvě nebo nedej bože i více osob za účelem vyznávání lásky, nebo tak něco. V tom případě je důsledný strážce majetkového práva vykáže slovy: “Vypadli ven a spolu pak hájem chodili do rána bílého.”

  13. Jaroslave, mám obavy z toho, že se tak najednou rozzářili, aby náhle nezhasli. Kdo by zde pak pracoval s pochybným materiálem?

  14. Pepo, proč se ptají? Copak jim není jasné, že dnes už si jinde pořádně nezaonikají, aby se na ně někteří divně nekoukali, že jsou z předminulého století?

  15. Tak na onikání mám nádherné vzpomínky na nechápavé reakce mých návštěvníků z USA, když jsem jim vyprávěl židovské vtipy, ve kterých se onikání dosud důsledně používá. Převedeno do angličtiny je onikání naprosto unikátní, protože tam se nerozlišuje ani tykání a vykání, ani to gramaticky nelze, zatímco onikat ano. Ale amíci nemají ponětí o němčině, ani o onikání. Zkusím si jeden vtip převedený do angličtiny vzpomenout.
    A train to Krakov, dark winter evening, long way still to go, in a compartment a young jew and an old jew sitting silently. The young one wanted to start a conversation, so he said: “Excuse me, please, what is the time?”
    The old jew looked at his watch, looked at the young jew and did not say anything. The young jew tried again:”Please, could they be so kind, and tell me, what is the time?” No reply, not a single movement. The young jew complained: “I really do not understand, why an old jew cannot say to a young jew in a train to Krakov, what is the time.”
    The old jew finaly replied: “They see, they do not want to know, what is the time, they just want to start conversation, I tell them, what is the time, and they then ask me, if I could recomend them a reasonable accomodation in Krakov, but there is none at all, there are no hotels no nothing, late in the evening of the World War Two, how could I let them sleep on a park bench, I would have to take them to my flat. And it is so small that they would have to sleep with my only daughter Sara in her bedroom. And tomorrow morning they would come together with her, saying that there is no other choice, and they must marry with her. And how could I give my only daughter Sara to a young jew that has not even got his own watch?”

  16. Jiřulko, vtip je hezký, ale ty reálie! Uznejte sám: dva Židi, v kupé ve vlaku do Krakova, pozdě večer za druhé světové války…

  17. Ale přece museji uznat, že v jiných reáliích by se to stát nemohlo, náramkové hodinky jsou k sehnání za pár drobných, hotelů je habaděj i v Krakově. . .
    Zkusím jeden z předválečné Prahy:
    Mr. Novák says to a shop owner Mr. Kohn: “How is it possible that you jews are so successful in turning everything to profit?”
    “Oh, I cannot tell them, it is a big secret, inherited from granddads to grandsons. Should somebody notice I told it to them I will be excommunicated and nobody will ever marry my only daughter Sara-:” and continues in whisper: “But as they are my good customer, I will disclose it to them, it is because we jews eat smoked fishes heads, if they care I can provide them with some for three hundred crowns.”
    Next day angry Mr. Novák comes to the shop:”How can you eat such a beastlines, I was sick after eating one, and then, why did I have to pay 300 crowns for some stuff that in normal case is thrown away?”
    “They see, how smoked fishes heads start to perform !”

  18. Nevím,komu se co zbláznilo.Dnes jsem dostala Emailem:
    3xKonečné řešení
    6xJelita
    4xMěkké zboží.
    Zato se mi neotevřeloSlovo dne,jen pravá strana.To ani nezmiňuji(vlastně zmiňuji),že nenalézám kalendář archivu.Ach jo.
    Když jsem byla malá holka,zcela životem nepopsaná,při setkání s jednou židovskou starou dámou jsem zažila onkání.Asi mne chtěla poctít a pravila cosi,že jako rostu do krásy.Dost se mne to dotklo,co je mi do toho,že nějaká ona roste do krásy,když to mám být jen a jen já.Až babička mne přivedla k poznání a já byla shledána přitroublou.

  19. Olinko, ach ne. Archiv mám též už delší dobu nepřístupný, něco se na webové stránce Slovadne před časem poondilo. Tak nevím, zda tu chybičku způsobila jen recese, nebo už jde o projev krize.

  20. ach,ach, tak bych toužila správně onikat, ale nikde nemohou najít návody.Rady by přivítaly(jsem baba).Klasické vzdělání jim prostě na tuto formu mluvy nestačí – a kruci, asi to stejně není správně. Tak mi někdo poradějí, kde se mohou přiučit.A klidně mohou na mého LetosM@seznam.cz. Za to předem děkujou(?)

  21. Onkání – oslovování v třetí osobě jednotného čísla – odpovídá tykání:
    (Ty jsi, Bobo, …)
    Ona je, Bobo, kverulantka.

    Onikání – oslovování v třetí osobě množného čísla – odpovídá vykání:
    (Vy jste, paní …)
    Oni jsou, paní Bobošíková, kverulantka.
    Oni jsou, paní poslankyně, kverulantka.
    Oni jsou, paní poslankyně Bobošíková, kverulantka.

    “Oni”, nikoliv “Ony” jak by se nabízelo, když jde o ženu, a to právě proto, že toto oslovení je neosobní, jako byste oslovili více lidí neurčitého pohlaví.

  22. Tak nevím, co je to to neurčité pohlaví, i když znám několik jedinců, u kterých se na pohled těžko rozezná, jestli je to muž nebo žena. A zřejmě je tím hůř, když takoví jedinci tvoří skupinky a hloučky. To je pak těžké vymyslet, jak jich oslovit. Lehčí to mají některé dialekty, jako třeba slovenština, kde “moja mamka, aj frajarka PLAKALI”. A bardy do domu wbg staříček “nevpúšťali”. V tom je náš spisovný český dialekt zbytečně složitý.

  23. Tak mě napadá, že on měl ten pan Kubek pravdu. Jako žena to nedotáhnu daleko – na rozdíl od pana wbgardena si můžu dovolit maximálně tak singulárně předklepnutou nemajícprostatitidu.

  24. Ad silva, no hledám to hledám… Ad martina, nevím kdo je kubek naposledy s pravdou opruzoval jsitý hus a pak hned komouši… Já jak někdo začne o pravdě, tak si radši dávám bacha…

  25. Tak jestli to má být plurál majectikus, je to v námi zvolených zástupcích v demokratických strukturách spíš singulár majectikus a plurál nemajectizbla.

  26. My si myslíme, že v ženském rodě, by se mělo onakat.
    Ona, paní Bobošíková, promine. Atd.
    Ano, je to velice zvláštní a vzácné používati něčeho, čemu dnešní lid jen s obtížemi porozumí. My pracujeme jako prodavač, a jsme toho názoru, že pokud bychom použili Onikání, nikdo by nám nerozuměl.🙂

  27. Až začnu soukromě podnikat, budu vám zdvořile onikat.
    Pane Malej, kam se valej? Do cirkusu BarnumBailey, mají tam prej čtyři sloni a ten pátej, to jsou voni. (nechce se mi guglit, jak se ten cirkus jmenoval doopravdy).

    1. Vážení oni slovodnové, podobně jako kdysi hus opruz musím adhocnouti toto.
      Dnes už asi málokterý cirkus vůkol by dovolil si skok přímý z 2009 do 2020.
      Ale budiž ring volný, zatím pořád ještě demokratický.
      /Prý necenzurovaný/
      Takže …

      JAK JSEM SE OBEŠEL

      Říkali mi
      chápeme tě
      ale je taky třeba
      abys i ty chápal
      nás

      Pochopil jsem
      a začal se zdokonalovat
      po roce jsem konstatoval
      že chápu dvakrát tolik
      než průměrný
      chápající
      po dalším roce třikrát tolik
      po dalším čtyřikrát
      a tak dále
      a tak
      dál

      Dnes už pochopím skoro
      všechno
      I ty co mi tenkrát říkali
      abych je
      chápal

      Chápu je
      a oni na mě hledí
      vrtí pohledem
      a říkají

      Jak si nám mohl udělat
      my tě prostě
      nechápem …

      https://vk.com/photo511738310_456239419?all=1

  28. Já mám roušku, ty máš roušku, v našem kroužku máme náhubek všichni kromě pejsků (do tramvaje nelezem), pod rouškou tmy zkroušeni koronou vyhýbáme se vírům i netopírům a pro jistotu i ipsilonu. A co vi?

  29. Tak jsem včera na psím shromaždišti (dodržujeme rozestupy! teda my, páníci a paničky, pejsci se blaženě rvou mezi sebou bez ohledu na karanténu ani na nic jiného) dělala průzkum, co kdo bude obědvat v den nejpřísnějšího půstu, a vyšly mi 2x řízky, 1x výpečky a tak podobně. Dnes dámy přiznaly, že nebarvily vajíčka a pokud něco napekly, je to již většinou zkonzumováno. Nevím, proč je taková obava z velikonoc.

  30. No, já si dal k obědu zelený chřest a jako zákusek 2 kolečka Polského salámu. Taky to nebylo špatné.

  31. No, paní Diblíková, když máte roušku a jednou rukou si ji nadzvedáváte a tou druhou si pod ni cpete malé občerstvení jako v Lánech, tak už se Vám na klávesnici nedosává údů. Leda byste psala nohama. A to málokdo zvládne. Ale doufám, že jste všichni viruprostí.

    1. Horší než pojídat prasečí drůbky je smrkat. Smrkání je protipředpisové. Tady si ani chobotnice neporadí. Ale zase: uvozhřená rouška je nefunkční. Co s tím, aha?!
      Nemůžu dostat z hlavy známý staropražský popěvek:
      Korona korona korona dvacet
      Korona korona korona dvacet
      Korona korona korona dvacet
      Tři korony šedesát

      Čus virus!

  32. Musím konstatovat, že vše je časem horší. Nevzpomínám si, že by za mého mládí byl údů nedostatek, ba naopak. Holt jiná doba, jiné problémy. Ale s tou jitrnicí nebo s cigárem je rouška nekompatibilní, to je fakt a podroušeného rouška rdousí.

    1. Vše je časem horší…
      Kamarádi fyzikové tomu říkají entropie a v uzavřených systémech entropie odjaktěživa roste.
      Do češtiny volně přeloženo, věci zákonitě spějí ke svému horšímu konci.
      Střecha po deseti letech nebude lepší než střecha před lety deseti, taktéž plechy vaší oblíbené škodovčičky či pusinka vaší nejdražší.

      XXX

      Už nejsi synku
      mladý
      prý “střední”
      generace

      Dušička tuší
      řády
      tělíčko
      operace ….

      https://vk.com/photo511738310_457240028?all=1

  33. Omluvám se P.T. publiku za vypadnuvší T, které mému sdělení dodalo lehce skandální nádech. To jsem, vskutku neměl v úmyslu. Paní Diblíková, z reminiscencí na Vaše mládí nezbvývá než povzdechnout s paní kněžnou: Štastná to žena.
    Pane Pavelko, děkuju za adjektivum uvozhřená, to je jako z Vančury. Ve mně známé versi onoho popěvku je konečný součet devět šedesát.

  34. Lásky čas se projevil i na dnešním každodenním setkání Letenské smečky, kde se lásky hrám snažili oddat všichni přítomní pejsci (Valinka dnes byla jako jediná fenka, žel kastrovaná, takže bez zájmu) zcela podle hesla Když je láska upřímná, na pohlaví nezáleží. Vlkodav Geryček se stafíkem Eroskem byli až dojemní. Ono více lásky by slušelo všem, nebo aspoň vzájemného pochopení. Na nás Slovodníky to ale neplatí, MY jsme hodní pořád, žejo?

  35. Už ho asi našel a uchýlili se někam do internetuprosta. Musím genderově feministicky protestovat, dokud se nenajde hodná a na netu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *