Oplodňování jazyka

Zasloužilý spolupracovník dnes píše trochu zeširoka:

Hodí se? Když ne do Slova dne, tak do koše!

Řemeslníci, kteří kdysi chodívali vandrem na zkušenou do německy mluvících zemí, obohacovali po návratu domů češtinu tam nabytými a k češtině přizpůsobenými slovy. Verkštat – dílna, vercajk – nářadí, šramcír – šroubovák a stovky dalších. Vznikala profesní hantýrka.

Pozadu nezůstávali ani vojáci. Za Rakousko-Uherska si z vojenské služby přinášeli výrazivo, jako kvér, mašinkvér, kvérgrify, execírplac, forikovat a opět mnoho dalších. I tato slova překonala několik generací.

Také reemigranti z Ameriky nebo z jiných anglicky mluvících zemí se přičiňovali. Holič pan Ladányi, který se po druhé světové válce vrátil do vlasti z Ameriky, provozoval na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století svoje chlupodravecké řemeslo ve středoslovenském Zvolenu. A měl svou specifickou slovní zásobu. Když chtěl zákazníkovi umýt obličej po holení, zavolal na učedníka: “Mišo, dones sponžíru“. Při referování o nedělním fotbalovém zápase místního klubu Lokomotiva nezapomněl zhodnotit ani fanoušky. Hovoril: “Išli ulicou, revali a mávali ambrílama“. Na návštěvu k příbuzným do obce Šahy, jižně od Zvolena, nejel autobusem, ale “vzal autobus“.

15 odpovědí na “Oplodňování jazyka”

  1. Dve poznamky:
    k nemcine – chybi mi muj oblibeny forichtung
    k anglicky mluvicim svetakum-navratilcum: fascinuji me panove Antonin Herbeck a Martin Shenar, par let pred revoluci odjeli do US jako lopaty Tonda Hrbek a Martin Šenar, po revoluci se vratili jako Antonin Herbeck a Martin Shenar. Pak si zalozili v vydavatelstvi a v licenci vydavali soft porno casopisy jako Esquire …

  2. Maršálkové, jenerálové, obrsti, sapéři a lajtnanti. Kde jste oficíři? To vás ten hokej tak bere, nebo tu vážně nikdo není?

  3. Hergot, mankote. Jazyk mi někdy připadá více zkřížen, než oplodněn. Třeba sichrajzka je dítětem různých rodičů (maminky a fotra).

  4. A už je zase zaděláno na další slovníkové orgie. Budiž:

    ablézovat – vystřídat
    ankršroub – kotevní šroub
    anlaufka – náběžný kotouč
    asentýrka – odvod
    balancír – vahadlo
    bešprechung – pohovor
    befedrovat -povýšit
    befél – rozkaz
    borek – vrták
    bremza – brzda
    cólštok – metr (měřicí)
    dekung – kryt
    direkce – ředitelství
    dréšajba – točna
    drosel – tlumivka
    execírka – cvičení
    fajlnágl – jehlový pilník
    fasovat – fasovat
    forsignál – předvěst
    fuchšvanc – ruční pilka
    futr – krmení
    gebírovat – příslušet
    grán – jeřáb
    gránich – jeřáb
    hajc – výtopna
    hapták – stoj spatný
    heftovat – bodově svářet
    kvérgrif – cvik se zbraní
    ládovat – nabíjet
    lauf – hlaveň
    laufšrit – poklus
    laufbret – ochoz
    maršrůta – trasa
    meldovat – hlásit
    menáž – strava
    mišpult – mixážní pult
    mišunk – (betonová) směs
    mufna – spojka
    pajsr – páčidlo
    plac – místo
    podšprajcovat – vyztužit
    pucvol – čistící vlna
    pucvole – čistící vlna
    pumpenhaus – vodárna
    rajbovat – drhnout
    rast – odpočinek
    šalunk – bednění
    šíbr – šoupátko
    šlajf – brzda
    šlajfštok – brusný kámen
    šlauch – hadice
    šlejfka – bruska
    šmelc – kovový šrot
    šminky – líčidla
    šmír – maz
    španšroub – rozpěrný šroub
    šperklapka – uzávěr
    špricovat – stříkat
    šraubštok – svěrák
    štyft – nýt
    šupléra – posuvné měřítko
    šůrovat – cídit
    švajs – svar
    trégr – nosník
    vechtrhaus -strážní domek
    vingl – úhel, úhelník
    vint – závit

    “Mě se to mistře posralo” (mám poškozený obráběcí stroj).
    “Tak kurva zavolej šteléra!” (zjednej si prosím seřizovače).
    (Seřizovač): “Aby se ti to neposralo, dyž máš tu kudlu tak vypíčenou!” (obráběcí nůž přílišně vysunutý).

  5. Z doby, kdy mě živil “tiketing” (prodej letenek) mám slovní zásobu oplodněnou o slova “zabukovat” letenku (booking), letištní “taxy”, “open jaw” (letenka s jinou výchozí a cílovou “destinací”), abych neopoměla již známé platby “šekem” nebo “kešem”.

  6. Víte milí jazykovědci proč se říká “brič” a neříká se bridge, protože se říká “holič” a neříká se holidge. Z toho je patrné, že i čeština ovlivňuje cizí jazyky!

  7. V dětství jsme měli v oblibě na kolech ,,furtošlap”.Pokud se točilo kolo,točily se i šlapky.Češtináři trpěli nad takovými složeninami.Správně by bylo,,stálešlap”.:-)))

  8. Bezva, to je zase úroda! Takže přidávám – krmidge, palidge, sílidge (svalů), měnidge (třeba CD), ale to by se muselo stejně napsat jinak.

  9. Potom bych ještě doplnil např. význam písmene “R”:
    – “r” malé r
    – “r” ješ r
    – “r” zaser
    – “r” furt er
    – “r” páte r
    – “r” er furt
    tak by bylo možné pokračovat dále a obohacovat náš jazyk o nové poznatky.

  10. Ještě jsem si vzpoměla, že je li “zabukováno” lze to “konfirmovat”, “přebukovat”, nebo “stornovat”.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *