Oslí můstek

Jaroslav Pavelka se stal nedobrovolným hostujícím školníkem a upozornil na oslí můstek v Novinách Prahy 10. Tam vysvětluje značka (pah) pomůcku takto:
Označení oslí můstek je vzato ze všedního života. Ve středověku byl osel velmi rozšířeným a nejlevnějším dopravním zvířetem, ale na rozdíl od koně nebyl s to přeskočit byť nevelké příkopy, budované hojně ve městech i na vesnicích. Proto se pro osly musely stavět můstky a lávky, aby plynulost dopravy nebyla narušena. Obrat byl rozšířen studenty, kteří si jej osvojili při studiích, a to v původní latinské podobě. České znění se objevilo až v 19. století.

18 odpovědí na “Oslí můstek”

  1. Vysvětlení, co je to „oslí můstek“, jsem si v pražském zpravodaji se zájmem přečetla. Je tam mj. napsáno, že je to „mechanická pomůcka k zapamatování něčeho, co je … stěží zapamatovatelné“. Nevím, jak kdo, ale já se vždycky „zablokuji“, když mám správně pojmenovat „jelito“ a „jitrnici“. Koukám na oba masné výrobky a po chvíli rozpaků řeknu, dejte mi tamto světlé či tamto hnědé. Ale přiřadit to správné slovo neumím. Tak bych tady na tomto plénu chtěla poprosit, neznáte někdo šikovnou „mechanickou pomůcku“ k vyřešení tohoto mého jazykového problému?!

  2. MIlá Kateřino, jitrnice je přeci světlá jako jitro, zatímco jelito je tmavé a krvavé, jako to, co Ti naskáče, když Tě někdo zfláká řemenem přes Tvou něžnou prdelku, víš? Dobrou chuť!

  3. Kateřino, nevím, jestli je moje pomůcka správná, ale řídím se tímto:
    jelito je „to hnědé“ a jitrnice „to světlé“. V jelitu je totiž krev (je to vlastně prejt ve střívkách). Proto se asi taky někdy modřině říká jelito – získává barvu sražením krve (např. Spadla jsem při bruslení a udělalo se mi pěkný jelito!).
    Kéž bych měla já takový problém… Mně se zase pletou slova písek – sníh a zima – tma, ale přitom je mi jasné, které co znamená. Jenže je vždycky spletu. 🙂

  4. Tak se mi dnes osvědčilo ono známé „líná huba, holé neštěstí“ (i když tady spíš platí „líný pisatel, zůstane navěky v blahé tmě nevědomosti“). Děkuji Jaroslavovi, že vyřešil mé věčné jazykové dilema, můj jitrnicovo-jelitový komplex. Že mě to taky nenapadlo, tohle přirovnání. Asi proto, že mi to jelito od řemene nikdy na vlastní kůži nenaskočilo. A toho vůbec nelituji.

  5. Ve škole jsme tomu říkali „tahák“. Pokud jsme si na něco nemohli vzpomenout, tak jsme to prostě obkecali a třeba i písemně. Což byl svým způsobem také „oslí můstek“, ale to jsme věděli na 100%, že si prostě nevzpomeneme.
    S jelitem nemám problém, zato s jitrnicí ano. Co nejím, to si nepamatuju.

  6. Tak mi tedy vysvětlete,že jelita jsou i obojí.Ta tmavá jsou kroupová s krví,světlá bez krve.Jaternice jsou tenká střeva plněná žemlovým prejtem s přidáním jater.Jelita se plní do tlustého střeva.Prejt je obsah všech těchto výrobků.Někdy se neplní do střev,ale zapéká se v pekáči v troubě.Černý,kroupový se při pečení míchá a má pak koensistenci míchanice.Bílý,žemlový se peče na kurčičku.Podává se s brambory na loupačku s prohřátým kysaným zelím,nebo za studena s okurkou a chlebem.V případě zájmu dodám podrobný recept.

  7. Já jsem si pořád pletl anglické odd a even (ve významu lichý – sudý). Až jsem vynašel jednoduchej oslí můstek, even má sudý počet písmen, a odd lichý.

  8. Hmm, tak by me zajimalo co s timhletim oslim mustkem ma spolecnyho
    tzv. „pons asinorum“: uhly u zakladny rovnoramenneho trojuhelnika jsou si rovne (ctvrta propozice prvni knihy Eukleidovych Elementu). Tak jsem si vygoogloval pons asinorum, a v nekolika online slovnicich jsem nasel tuto definici:

    pons asinorum: a problem that severely tests the ability of an inexperienced person.

    Zajimavy vysvetleni k tomu predklada wikipedia. Podle teto definice a tohoto vysvetleni, pojem „osli mustek“ ma vyznam temer opacny tomu co je popularni zda na slovudne.

  9. já si myslím, že to s tím oslím můstkem není úplně tak, jak to popisují předešlí pisatelé. Podle nich to je de facto mnemotechnická pomůcka. Ale v češtině myslím oslí můstek znamená něco trošku jiného, jakousi zkratku, poněkud násilné spojení mezi dvěma věcmi či tématy, místo, kde můžete chytit nějakou teorii „pod krkem“, protože se dopouští něčeho, co není úplně košer. Např. v nějaké knize jsem četl „Právě XXX [teď si nepamatuju co] je oslím můstkem francouzského strukturalismu“. Možná to ale taky používám blbě. Nejpravděpodobněji vypadá lahvákovo vysvětlení, taky jsem si projel pár slovníků a shoduje se to, ještě večer kouknu do OED.

  10. Oslím můstkem se na divadle, a tak dále, rozumí něco v tom smyslu, co říká na začátku Step. Často se to v tomto smyslu používá v radiu či v TV a upřímně mě nikdy nenapadlo, že by to mohlo mít takový význam, jak je tady vykládán. Oslím můstkem se tedy rozumí uvození jiného tématu s předchozím nesouvisejícího, tudíž se tam vrazí nějáké slovní, či situační propojení a to dost často silně „přitažené za vlasy“. Dejme tomu, že se půl hodiny mluví o pyramidách, pak se plácne něco o zubu času, který pyramidy poznamenal, (nebo naopak vzácně nepoznamenal) a už se mluví třeba o atomových hodinách…. (:-))))

  11. Pod kterými kdysi kdosi vytlačil něco velmi nepěkného, takže se z úst výše zmíněných neustále rozléhá neuvěřitelný smrad….

  12. Pardon, moment, jsem pomalejší a prosil bych znova: vytlačil pod kterými? Můstky? Pyramidami? Zubaři? Atomovými hodinami? Já jsem z toho Woody Jelen!

  13. To je právě ta hlavní vlastnost těch oslích můstků.Měly být jelení, když jsme z toho jeleni. N.B. V Údolí králů v těch skalních hrobkách je to cítit, jako by tam ten faraon ještě byl,ale nerozléhalo se tam nic, v tom hicu nikdo nejódloval a turisti se potili potichu. Třeba se rozléhá v pyramidách, to nemohu sloužit. Nemá to být rozkládá? Odtud:roz- a skládací (roz)lehátko.

  14. Omlouvám se, ale kdysi byl takový vtip. Pacient si stěžoval, že zubaři páchne z úst. Zubař se bránil, že to není možné, protože má přece nový můstek…
    Tak to se vám pod něho určitě v noci musel někdo vytento….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *