Paďour a mastňák

Haryk zavzpomínal na turistické zážitky:
Slovodnice a slovodníci, co byste řekli tomu podiskutovat si o dvou pěkných zvukomalebných slovech – paďour a mastňák? Ty háčky nad souhláskami uprostřed slova, to by mohlo být pěkné pošušňání.

Coby mladí trempové, také se jim říkalo trempíři, jsme nad paďoury a mastňáky ohrnovali nos, dnes nevím proč. Asi proto, že ohrnování nosu bylo mezi mladými v kursu, papouškoval to jeden od druhého, to je stejné jako dnes. Když jsme se vymotali z trempských plen a dorostli do stadia paďourů a mastňáků, tak jsme se zase ošklíbali nad trempy. Taky nevím proč. Vždyť mohli být jedni druhým ukradení, nebo také ukradeni. Ani si moc nepřekáželi. Takový je život, to je ten generační problém, tak tomu bylo, je a bude.

Ale jak ta slova vznikla, odkud se vynořila, kdo je přivedl na svět? To mi vrtá hlavou.

34 odpovědí na “Paďour a mastňák”

  1. Pokud začíná sdělení že coby mladí trampové jsme nad paďoury ohrnovali nos, pak vsunutá věta by měla znít…také se N Á M říkalo trempíři…Jak vznikli paďour a mastňák mi není známo, ale myslím, že jde o stav duše, někdo je tramp celý život a někdo zase mastňák, který nedovede vyrazit do přírody bez příslušného makeupu, desodorantu a parfémovaných kapesníčků. A kapitán Kid zpívá, že …paďouři si mohou leda trhnout nohou, vždyť to jedna banda je.

  2. Za rok se zase sejdem , o jednu zimu moudřejší, ale trempové do smrti nejdelší ! Starých trampů ubývá , nikoli odpadlictvím, leč, budiž bohu žalováno, cestou přirozenou. Na slezinách už se většinou nekouří, objednávek tvrdého alkoholu ubývá a o posezení u ohně až do rána častěji než jednou za rok a spaní pod širákem už si necháváme jenom zdát.
    Termín paďour vysvětlují Rada a Žák v Bohatýrské trilogii. Spolužák Paďour, řečený Jim, to přes herce dotáhl až na biskupa .

  3. Paďour – nepravý ďour? (podle vzoru pa-štika – nepravá ryba, pa-pír – nepravý plevel, ovšem jenom v řeči, nikoli v písmu, atd.)
    Mastňák (Bohatýrská trilogie, skvělá knížka) – tohle slovo předpokládám, že pochází od toho, že měšťáci se živili různými tučnými pochoutkami, které jim zanechávaly mastné huby. A mastné papíry od pochoutek nechávali na místě konzumace, tedy kdekoli v přírodě. Po dlouhé době zdravím slovodníky. Humor mi jaksi vyschnul, život nám dovede dát pěkné rány za uši.

  4. Mastňáci vždy byli podle mých představ lidé starší, otylí nebo aspoň plnoštíhlí, což v nás – kdysi mladých a štíhlých – vzbuzovalo úšklebky až odpor. Pravda je, že když jsme se vlivem zubu času dostali do podoby dříve tak opovrhovaných mastńáků, už nám to nepřipadá ani směšné, ani tak opovržení hodné.To je ta evoluce.

  5. Děkuji Jirkovi za upozornění. A já jsem si myslel, že umím česky. Ale nevzdávám to, už sahám do knihovny po Poupatech a pěkně od začátku.

  6. Paďoury i mastňáky (masňáky) nemusí být jenom starší a prostorově výraznější osoby. Takoví mohou být i trampové, stejně jako paďouři mohou být mladí a štíhlí.
    Paďouři podle nás byli ti, co do lesů vyráželi pouze za pěkného počasí, vybaveni nejzářivějšími obleky, barevnými stany a dělali hluk a občas někam spadli, proto asi paďouři. Jinak jsme je nazývali také sezóňáky. A vždy jsme se těšili, až sezóna skončí a v lese bude klid. Někteří kamarádi se stávali antisezóňáky, jezdili na vandr převážně v době mimo toto období.
    Mastňák je horší odrůda, zanechává po sobě nepořádek v podobě mastných papírů, plechovek od konzerv, mastných skvrn od unikajícího oleje, proto mastňák (masňák).

  7. Byl Mažňák mastňák? Obzvlášť povedené zelí paní Jiřince, že se jí humor vrací.

  8. Qvakošovi – výjimky vždycky potvrzovaly pravidlo. Možná je pablb spíš tuplovaný blb. Vytřídila jsem si lidi kolem sebe, takže se mezi pablby odmítám pohybovat. :-)))

  9. Nemohu strpět bezdůvodný Jirkův atak na Harykovu větnou vsuvku. Formálně je řádně utvořená, mohla by být rozvíjena dalšími synonymy – čundráci, vandráci, hobousáci etc. A pro Jirku: Snažme se svoje suchopárné mentorství obohatit o Myšlenku, v lepším případě o smyšlenku s myšlenkou.

  10. šmarjá Jiřinko – pa-pír může být maximálně nepravý (levý?) list papíru – plevel je pýr :oD

  11. Jim a jsme se mi nepříčí tolik gramaticky, jako logicky. Připomíná mi to Vždyť přece létat je snadné Ivana Vyskočila (ne toho s Anife!!!) a větu Starostou jsem byl zvolen Kloheň (prý to je typický projev schizofrenie, nichts fuer unguat!). Zelí!

  12. Milý Gabrieli, můj atak na Harykovu větnou vsuvku nebyl bezdůvodný. Formálně je sice řádně utvořená a mohla by být rozvíjena vším možným, na tom ale přece vůbec nezáleží. Důležité je, že ta věta nedává smysl, protože se Haryk zahrnuje mezi trampy a zároveň se od nich distancuje. Je možné, že si vzal příklad z pana presidenta, který je pro umístění radaru a zároveň souhlasí s odpůrci téhož. Jinak abych si to u Vás aspoň trochu vyžehlil a pokusil se změnit svoje mentorství na morko- nebo alespoň vlhkopárné, přidám báseň od Jiřího Dědečka:
    Právě mě napadla Myš Lenka.
    Jen malou chvíli počkám
    A pak ji hodím kočkám

  13. pro ryuu: pravopis znám dost dobře – proto jsem napsala, že pa-pír – myšleno jako plevel jenom v řeči, nikoli v písmu. Napsáno pa-pýr, to by vytahovalo oči z důlků. Nic se ale neděje, to jen tak na okraj. Mám ráda tyhle stránky, přidávají člověku dobrou náladu.

    A pro Jirku:
    Básnička o myši Lence je velice půvabná. Je fajn, že jste ji sem přidal.
    Méně fajn je to, že ta myš nenapadla mne, ale myši napadly můj dům. A to je přímo hrůza. Máte stejné problémy? Budu muset vraždit, kocour nestíhá.

  14. Řeka nám píseň zabouří: Vlezte nám na záda, paďouři (a mastňáci)! Jiřinko, do pastiček (určitě ne klíckových, když se myš včas nevypustí do přírody, další chycená ji napadne) je nejlepší dávat kousky topinek, ty fungují sqěle, na ořech se mi chytila milovaná skleníková ropucha Fridolín (od té doby marně hledám náhradní). Jeden kolega, tvůrce a opečovávatel kdysi slavných elektrických varhan ( pro pamětníky: Vaya con Dios, Narcis a pod. na ně hrával p. Čermák) vytvořil velice komplikovanou past, která byla jakousi Matějskou poutí pro hlodavce s klouzačkami, houpačkami, tobogany atd, a na závěr to zcela zmatenou až zblblou myš zase vyplivlo

  15. Jiřinko,určitě by s myším nadělením zatočily kočičky.Kocouři,z pochopitelných důvodů,nestíhají.Moje sestřenka má y léta úrodu 12 koťat a jistě by jich pro vás pár mohla postrádat(po pravdě,třeba všechny).V případě zájmu poskytnu adresu.To platí pro všechny.Pokud myšky nemáte,budete je mít záhy.Hluboce se zamyslete a bystře ose opatřete kočičkami.Pastičky jsou zoufalé řešení Masňáků a Paďourů.Vyjímkou je past kolegy Věrušky D.Tu bych si přála pod stromeček.

  16. Milá Slepičko Olinko, ten pán už, bohužel, není, ta past taky ne. Mezi námi děvčaty, to byla pastička pro srandu králíkům (teda myším), její užitná hodnota byla nulová, ale umělecký dojem – skvost. Co se koťat týče, máme už dva kočičáky a myši žádné (na tom kočičáci žádnou zásluhu nemají, v pražských bytech myši nebývají), takže děkuji, nyní ne. Ten krhel bude troska kokrhele. Domnívám se, že by měl být zdoben peřím, nejspíš kohoutím, asi jako slovácký klobůčik pro dámy.

  17. ŠKODA.Ta pastička by stála za rozšíření.A myšky by platily vstup,skupiny se slevou.Jak je znám,finančně by se zruinovaly.Vnučka má krysu a ta na podobných atrakcích řádí do téměř zhebnutí.Pro ty přírodní myšky bych do cíle umístila kcoura.Kolotočem zfetovanou myš by snad dokázal…

  18. Teda Slepičko Olinko, styďte se! Udávat lidi je opravdu ošklivé, ale koťata? Čím si to, chudinky chlupatý, zasloužila?

  19. Vyprošuji si,paní Diblíková, abyste nás oslovovala jako chudinky chlupatý !
    Tohle Vás učí v nedělní škole?!

  20. Gabrieli, pojď na zelí, na, či či či… I když Vás si jako kotě nepředstavuju, podle mě jste MACEK! (už je to lepší?) Tímto se omlouvám i dalším vztahovačným chudinkám chlupatejm. Bujný oř je mluva naše.

  21. Sekretářka v intimní chvíli ředitelovi: „Už je tam, soudruhu řediteli?“ On: „Už dlouho.“ Ona: „To je ale MACEK!“

  22. že jemu z okolí Opavy známá verze Jirkou prezentovaného vtipu končí Ona: „V tom případě AU!“ Ovšem já jsem se nikdy moc nesmál, protože tomuhle stále dobře nerozumím. To AU bude nejspíš zkratka nějaké unie.

  23. Tuž synci a děvuchy esli stě od Opavy, tak se v tym dřistu /vtipu/ pravi tak, po našimu… ONA: V tym připadku …a potom samozřejmě následuje řeč o unii…. , tedy AU…./česky auvajz, myslím…./

  24. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o kombinaci dvou vtipů. Ten druhý patří ke kdysi oblíbeným z polského prostředí a pojednává o styku s prodejnou děvou (za pravopis neručím): „Dlaczego pani nekrzyczi?“ “ „V tym przypadku jauvajs“.

  25. pro WBG: Žádná námitka. Dřist jsem skutečně slyšel celý po našimu od jedné velice bodré paní uklizečky. Jenže když sekretářky většinou mluví spisovně, nechtěl jsem kazit čistotu stylu. Souhlasím v podstatě i s panem Jaroslavem Pavelkou. Je dost pravděpodobné, že polský originál byl bez souhlasu Svazu na ochranu autorských práv importován do našeho Slezska a pak teprve do Čech. Zajímavější, alespoň pro mne, než cesty a mutace anekdot jsou už jen cesty a mutace genů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *