Pamlsky

Někteří veřejní činitelé, které slýcháme v rozhlasových nebo vídáme v televizních relacích, velmi ochotně přejímají ze slovenštiny výrazy, které jsme dříve neznali. České jim nestačí.

Třeba „zapříčinit – ze slovenského zapríčiniť“. Než jsme zapříčiňovali, vystačili jsme se „způsobením“; a jak se to dobře vyslovovalo.

Dále výraz „konat, asi ze slovenského konať“. Když říkáme v Česku o někom, že by měl konat, myslíme tím, že by měl „jednat“. Jednat – krásné slovo s jasným významem, proč tedy konáme?

Slovenština nám také pravděpodobně nadělila výraz „z mého pohledu“. Dříve jsme říkávali „z mého hlediska“ a s tím jsme si docela vystačili.

Co s tím dělat? Asi nic. Je to tady, funguje to, rozumíme tomu. Možná, že to tak ani není, že se mi to jen zdá. Snad se nám tím i obohatil jazyk. Nebo zaplevelil? Kdo ví? Zejména zmíněným chytlavým veřejným činitelům, kterým čeština moc nejde, dělají nové výrazy radost; zalíbily se jim, tak ať jim slouží ku zdraví.

Nebyl bych ani proti tomu, přetransformovat do češtiny další slovní dary ze Slovenska, třeba „maškrtu, maškrtiť, maškrtník, tedy pamlsek, lahůdka, mlsat nebo mlsálek“. Ale zdá se, že i to je na dobré cestě. Kdesi na Slovácku nebo Valašsku jsem zaslechl mluvit o „maškrtném gágorisku“. Tak si počkejme, východní větry nám tuto zvukomalebnou pochoutku možná zavanou i do Čech.

Zdraví Haryk z Prahy.

28 odpovědí na “Pamlsky”

  1. Myslím, že už nám další slovakismy nehrozí, mladá generace už slovenštině nerozumí, tak z ní přejímat nemůže, slovenských politiků už také máme pomálu a zrušením povinné voj.služby už k mísení jazyků a kultur nedochází.. Mimo shora uvedené jsme zcela přejali ZÁKRUTU místo zákrutu (doufám, že mí Pražané mi rozumějí), což má zřejmě na svědomí kdysi populární pořad Pozor, zákruta! Dnes hrozí spíš zpotvořené anglicismy – vygůglovat, komp, skejt, které jsou sice slangové, ale tak masivně používané, že ÚJČ je štont je zoficiálnit. Je pozoruhodné, jak se v odborných slanzích dodnes drží germanismy, zřejmě je to jakási touha po vlastním tajném jazyce, třeba jako latina a řečtina v medicině, nebo myslivecká latina, máme-li zůstat u klasických jazyků. Možná, že (asi k obecnému zoufalství starších lidí) přibudou rusismy, aspoň podle toho, jak všichni čurnalisti (ten překlep schválně neopravím) nadšeně papouškovali „vor v zakoně“ , jako by to bylo jméno svatého grálu (nejmí’n).

  2. Kdybych znal staroslověnštinu, mohl bych Harykovi oponovat. Máme-li slovesa dokonavá a nedokonavá, tak je máme právě taková ze slovenštiny, nebo už ze staroslověnštiny? A co známé výroky „Dokonáno jest!“…Vzdávám se, konejte svou povinnost!

  3. Jožine, pardon, moc tomu nerozumím, chápu to správně tak, že inkriminované jazykové jevy k nám přišly rovnou ze staroslověnštiny a ne oklikou přes slovenštinu?

  4. Docela mě fascinuje, jak všeobecně se má za to, že každý zabiják na úsvitu dějin dříve než někoho umlátil, tak pronesl moudro. Možná že se zmohl na nějaké eh eh případně chr, jisté že svému mrtvému protivníkovi vzal boty případně zbraň, pokud vůbec měl čas a rychle běžel zapíchnout dalšího….Kronikáři se pak asi museli dost snažit…
    Jinak přes slovenštinu připutovalo leccos. Jisty slovenský expert na ministertvu obchodu, za dávného jindy, pochopitelně, když měl rozhodnout mezi polovodiči americkými, japonskými či sovětskými, prý prohlásil, já nevím soudruzi, ale nejlepší jsou slovenské halušky…., tím chci naivně říct že toto téma začíná téměř od samého začátku být příšerně vědecké, takže je nejvyšší čas toto devědovat tzn. rychle odvědečtit. Takový Pa mlsek k tomu jistě velmi nabádá…., i Haluška by mohla být docela chutná….

  5. Mě většina slovpřevzatých ze slovenštiny mi nevadí snad až na jeden, který se rozšířil po r. 1969, tj. byli jsme „pomýlení“. To o sobě hlásali bezpáteřní chameleoni. Sorta lidí, která převléká za všech režimů svůj kabát.

  6. Vzhledem k tomu že jsem pomýlený dodnes, musím ako naozajstná hlupaňa povedať, že najviac sa mi páči slovo páčit – ako sa vám páčí – což už od základní školy mám zafixováno jako otázku starostlivého policajta směřující k jistě těžce pracujícímu kasaři….
    Jinak pamlsky podle vzoru paruka by mohly být taky mlsky náhradní téměř zástupné, takové ty polystyreny co prodávají místo cukrátek hubnoucím individuím….

  7. Pánové prominou, ale sloveso KONAT je v jistých souvislostech nezastupitelné, už z vás někdo JEDNAL POTŘEBU? Pro wbg: to máte jako s patoky. Taky nic moc. Pokud by k nám měly zavanout nějaké větry, tak ty, co přivály přes oceán a místo merkaptanů nesou už jen svěží vůni moří.

  8. Jaroslave, jazykovědě nerozumím, zde jsem jako pouhopouhý amatér. O svých chabých poznatcích jsem ochoten kdykoliv a s kýmkoliv jednat, ale nechci tak konat až do skonání, ještě před svou smrtí bych se rád dobral k nějakým relevantním závěrům. Proto jsem vyzval k akci povolanější, ale teď už na tom netrvám, ať si klidně konají, co je jim libo. Ne že už bych cítil, že mám na kahánku, ale jeden nikdy neví…

  9. Věruško, u nás se taky říkalo – jdu konat. A mělo to jediný význam. A pamlsek? Sice by to mohl být nepravý mlsek, ale já si pod tím představuji něco moc dobrého, drobný mlsek. Mňam. Na ty „pomýlené“ se pamatuji moc dobře, byla to divná doba. Jazyk máme opravdu poněkud zaplevelený, ale asi bude ještě hůř. Nic s tím nenaděláme, očista českého jazyka by mohla vést k čistonosoplenám, brnkotruhlíkům a dalším patvarům. Tak to nechme. My budeme dál mluvit „hezky-česky“. A dál budeme trpět. :-))

  10. Jiřinko, u nás jeden s..uh (sprosté slovo) hulákal na vrátnou a telefonistku v jedné osobě: Babo, když mě někdo volá, tak né že jsem na hajzlu, ale na ZASEDÁNÍ, pamatujte si to! Od té doby jsme měli zasedačku panskou, pánskou i dámskou. Co do slovenčiny – a čo taký OŠIAL?

  11. konat se dá ledacos – trachtace, potřeba, zasedání, utkání, pozdvižení ….. věci navzájem spolu nesouvisející. ačkoliv zasedání a potřeba by spolu souviset i mohly ……………

  12. V tom případě taky kon d´om. Kdysi jsem slyšel prosbu o zazpívání peruánské lidové El kondom praskla.

  13. El kon d´om praskla…, ošial a uctivý hlubokosklon – skon, tak to se teda nasmějem, kdy jsem to naposledy slyšel.., Kyveta Sifonová a Milan Chladič, Marčelo z Nástrojárny, italskorumunský pár komiků Scaldorini a Posraldescu.., atd, atd. Ač zasedlý jsem doopravdy ukonán…..

  14. V minulém režimu jsem sloužil na vojně, tam jsme nemohli svobodně jednat, konat, ani dělat, podřízený musel pouze vykonávat rozkazy. Podle řádů musel veliteli ohlásit, že pochopil rozkaz slovy: „Provedu, soudruhu x!“, kde x byla vojenská hodnost velitele. Také písemné rozkazy, čtené před nastoupenou jednotkou na bojovém rozdílení, byly plné perel, např. takové „Opatření k zabezpečení utajení – provedení“, to byl oříšek i pro délesloužící velitele. Tenkrát jsem pochopil, proč na vojně museli zrušit dragouny. Velitel se totiž často nemohl domluvit s vojáky: „Vojíne, toho koně neprovádějte!“ Vojín podle řádů musel odpovědět: „Provedu, …!“

  15. Jožine, svobodně jednat, konat ani dělat nemohl na vojně nikdo a nikdy. Celá vojna byla, je a bude založena na vydání rozkazu nadřízeným a jeho provedení podřízeným. Kdyby tomu tak nebylo, nebyla by to vojna. O tom nás ale blíže a odborněji zpravuje Hašek ve Švejkovi – viz vojáci coby opice na stromech.

  16. Ano, z rozkazu náčelníka: jednotko, nařízeni: draka vypuštění okamžité provedení. Ale ono si to moc nezadá s dnešní úřední češtinou, v níž se to naprosto zbytečně hemží trpnými rody. Dneska už uředníci nepíší dopisy, alebrž dopisy jsou psány úředníky. Policie nevyjíždí k případu, nýbrž byl proveden výjezd k případu, spisovatel nenapsal další knihu, ale další kniha byla napsána autorem. Já nevím, ti , co takhle mluví, nemohou mít české školy.

  17. No a kdyby ty – co takhle mluví – ještě slyšeli dávní čeští Jeníci.., teda mám na mysli Husa, Blahoslava a Komenského.., to by bylo něco….

  18. Moc by mě zajímalo, jak se třeba v Praze mluvívalo dejme tomu po putykách – švejcarští lancknechti, italští zedníci a štukatéři, Mgr Kelly a dědicové, semtam ňákej Španěl od Lobkoviců, o sousedech nemluvě – ti hospodští museli být polygloti, nebo hosté vystačili s pantomimou? Nebo měli jakýsi cirkusácký žargon? I když asi stačilo umět „chleba, maso, víno, pivo, holku“.

  19. Já koukat dole, kdy ty přijít nahoře, a ty nikam…, pravil prý kdysi jeden cirkusák, co vyhlížel z okna v patře návštěvu, která nepřišla…..

  20. No fajn. Vy máte trošku tej slovenskej buriny, ale my máme v slovenčine úplný český bolševník. Koľkokrát sa nedá ani päť minút počúvať akákoľvek reč, aby nezazneli nejaké bohemizmy. Mne osobne je to úplne fuk, nech si kľudne (pardon, to je bohemizmus), teda nech si pokojne existujú. Ale taký JUĽŠ SAV (Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied) je z toho úplne na prášky. A s ním aj všetci zástancovia súkna slovenskej svojstojnosti (nech je to čokoľvek), i keď po slovensky hovoria ako Hotentoti – do tankoch a podobne.

  21. Milý Leve bez hrivy, kl’udne není bohemismus. Pamatuju, že jsme se ve škole učili slovenskou báseň: K l’udu, k l’udu, mládež moja…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *