Panenka Skákavá je jedna z nejpopulárnějších panenek pro starší generaci. Kdo chápe její neposkvrněnost chápe i její příbuznost s Ježkovýma očima.
Co je český – to je hezký
Co je český – to je hezký
Panenka Skákavá je jedna z nejpopulárnějších panenek pro starší generaci. Kdo chápe její neposkvrněnost chápe i její příbuznost s Ježkovýma očima.
Pokud bude Ježek zamilovaně upírat oči na slečnu panenku Skákavou, obávám se, že to s tou neposkvrněností vbrzku nebude tak slavné. Ale pro Ježka a slečnu Skákavou nastanou příjemné chvíle.
„Ježkovy oči, slečno Skákavá, s kým to máte?!“
Zdá se mi (imho), že se jedná o případ lingvistické deformace či koruptely, neboť – jak známo ze Švejka – panna byla citována v obdobné souvislosti jako výraz údivu či v níže citovaném případě spíše úděsu Panna Maria Skočická . Baba Pejzlerka myslím měla před strážmistrem Flanderkou hrůzu, když vzývala onu svatou a Ježíše s jeho matkou. Z teologického hlediska vzato zřejmě lze vyloučit hyperaktivnost uvedené panny v lehkoatletické disciplině skok do výšky, zato její vmístění do Skočic lze předpokládat zcela důvodně.
Ježkovy oči, Ježkovy voči, Ježkovy zraky – občas to slýchám, ale nepoužívám. Velmi si vážím Jaroslava Ježka, byl to geniální muzikant. S očima měl problémy, kterým se nepoddával, a vůbec – byl to obdivuhodný člověk. Letos se slaví 100 let od jeho narození a jsem rád, že ho SlovoDne vzpomnělo.
Pana Krojce rád doplním, že se jedná o obraz Panny Marie Skočické v poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skočicích u Vodňan. Jsou ještě Skočice jako místní část obce Přeštice v plzeňském regionu, nejsou však tolik proslulé. Možná bych k oběma výrazům (panenka skákavá a ježkovy voči ) dodal, že se snad ani nejedná o lingvistickou deformaci, ale o tabuistické zkomolení hříšného klnutí. Lingvistická deformace mému uchu zní stejně jako lingvistická deflorace.:-))
Spravne Gabrili! Svym zpusobem je to pribuzne s vyrazem DO PRKENNY VOHRADY, DO PRCIC, KURNIK…
Lingvistická deflorace nastává, když člověk – zpravidla ještě dítě- poprvé použije sprosté slovo.
Ó Silvo, vidím, že nám babylonské změtení jazyků nehrozí !
Obávám se, že lingvistická deflorace je jen slovní hříčka, bez významu, jako třeba discjockeyská hemeroidizace.
Možná to je ještě trochu jinak. V poutním kostele Skoky mezi Bochovem a Žluticem visíval obraz Panenka Marie „Skokovské“. Panenka poutníky, kterých mimochodem přišlo v roce 1733 přes 35 000, uzdravovala. Nutila je zase skákat. Od toho se jí žertem začalo říkat Paneka Skákavá. Bohužel dříve honosný kostel se dnes bortí.
Ano je to poutní kostel bývalá obec Skoky mezi Bochovem a Žluticemi. Obraz Panenka Marie “Skakavá” byl na zvláštním mechanismu, při žádosti o uzdravení věřící procházeli po schodech nahoru za oltář k obrazu na zdi , při kázání se obraz posunul
,, poskočil,, nad oltář. Proto to vypadalo že poskakuje ,, panenko skákavá,,