Paskvil

Paskvilem, může leckdo označit příspěvky SlovaDne, nikoli však komentáře :-). Nevím co si pod slovem paskvil představuje profesorský sbor, ale já našel ve švédských zdrojích naásledující informaci:

Paskvil, pochází z římské antické sochy, Pasquino, na kterou připevňovali římané anonymní texty. Paskvil je anonymní text který někoho pomlouvá nebo zesměšňuje.

Hezká definice od kolegů z Ottovy encyklopedie o anonymitě nic neříká.

30 odpovědí na “Paskvil”

  1. kteréhožto Pallaskvílení se včichni s vervou účastníme, občas se dokonce někdo zapallaszaskvěje.

  2. Pallaskvil – krásná práce SlovoDníka
    jenž potěšila moje oko
    i když nebavím se zde já zřídka
    BRAVO mistře Pavelko

  3. Chtěl jsem zaveršovat:

    Když se tady nebavíš,
    před odchodem si vyliž…

    … potom mi došlo, že mi není jasné co chce básník sdělit obratem: “nebavím se zde já zřídka” ? Baví se málokdy a nebo téměř vždy? Takže pro jistotu:

    Bavíš se zde zhusta,
    rozšklebená ústa

  4. Naše droboťzásadně používá pasqil.
    Stejná osůbka si drobátko pokrátila názvy předmětů, které užívají jeptišky a ve snaze honem okomentovat situaci je smrskla do jednoho: “Podívej, kde má ta jeptiška KŘÍŽENEC.”

  5. Tak připomenu nádherný soubor PAntomima SKVělých ILuzí ! Viděl jsem je mockrát na koncertech folkového sdružení SLUNEČNICE a naprosto jedinečný byl společný pořad MILÁ ČTYŘ VISELCŮ, kde PASKVIL pantomimicky zviditelnil rockovou operetu skupiny EXTEMPORE, to na velikém jevišti Pražské Lucerny. Kdo neviděl, o hodně přišel, tenkrát se nefilmovalo, mám jen pár fotek, které jsem tam a taky v zákulisí a při zkouškách nafotil a Blackpoint snad vydal na CD nahrávku.

  6. Pantomima na CD – to může být bezva zážitek. Kdysi Ivan Mládek vymyslel balet československého rozhlasu.

  7. Tak dyk píšu, že se to nefilmovalo, na CD je pochopitelně jen nahrávka zvuková, Extempore, Milá čtyř viselců, aneb morytát ze života oběšenců.
    Myslím, že se Paskvil objevil ve filmu Pražská čtyřka jako pantomima, jinak o žádném jejich videu nevím.

  8. Přátelé, to je opravdu, ale opravdu velké nedorozumění. Paskvil vznikl na Slovensku po vynálezu fujary. Rozzlobení a napůl ohlušení rodiče vyhnali synka – vynálezce spolu s ovcemi řkouce: ” Jdi hodně daleko, tam si pas a kvil! Kdo to má tady pořád poslouchat!” Tak vznikl nejen paskvil, ale i salaše s ovčími kotáry daleko od obydlených území.. Přeneseně se paskvil ujal jako něco příšerného dokonce až v antickém Římě, tam to přinesli legionáři od Trenčína – to dokazuje, že fujara je pověstnou zbraní hromadného ničení, když její ohlas (i hlas) setrvává ve vyděšeném kulturním povědomí celé evropské civilizace.

  9. Věro, tvrdit, že fujara je zbraň hromadného ničení, je opravdu, ale opravdu zavádějící. Je to zbraň konvenční a čistě obranná, bača ji nosí místo kyje a slouží dodnes k zahánění vlků od stáda ovcí. Tím, že je dutá, je lehčí než kyj, a v tom hornatém terénu je cítit každé deko, které neseme v ruce, takže je i praktická. Lidová moudrost v přísloví říká, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Na fujaru se proto zásadně nekvílí, ale vyje. Lahodné tóny fujary též slouží k přilákání českých čumilů, aby si na salaši koupili bryndzu, oštiepky, korbáčiky a naslopali sa žinčice.

  10. Souhlasím především s tou zbraní hromadného ničení. Takový běžný bača si kdysi klidně žil a s vlky na fujaru tu kvílel, tu vyl. Ovšem jen co mu ti milánkové v rouše beránčím ovci zadávili, nabouchal tu chamraď fujarou na hromadu a měli po ptákách.
    Dnes, byť se nám přemnožili zelení, je vlků zatraceně málo – tedy těch skutečných a proto již mnozí ani nevíme jak veliké to bývaly hromady a s jakou chutí si ten bača do takové hromady bouchnul.

  11. Po tom, co jsme na školním výletu požili žinčice a pak cestovali rychlíkem zpátky do Prahy, mám o hromadném zničení (toho rychlíku), chemických zbraních a dobrých úmyslech bačů jasno. Mě, Jožine, neukecáte! a to ani nemusel hrát na fujaru (ještě to tak)!

  12. Na fujaru se nehraje, na fujaru se zásadně fujá. Bačové sídlící poblíž hranic s Japonskem pak na fujaru fuji. Potvrdil mi to známý fujarista pan Ferenc….
    Jinak si myslím, že žinčice je taky přechodník, případně malá víska u Domažlic. Problematickou se pak stává, konzumuje-li se s potravinami obsahujícími železo případně jiné kovy. Potom mutuje do podoby řinčice….
    S úctou Váš Pas Aquil

  13. Paskvila, jenž pochází z římské sochy, jsem dosud nikde nepotkal. Ovšem tady na severu Moravy jsem nejednou potkal paskudníka – nebo dokonce paskudníka paskudného. Slovodníky krajany prosím o zdrženlivost a ostatní pak o definici původu obou živočichů.

    S úctou Váš Pas Aqual = důchodce, jehož posledním zaměstnavatelem byla španělská firma Aqualia

  14. Paso doble! Carramba! (Já vím, že se píše jen jedno r, ale vyslovují se nejmíň dvě, spíš tři a více).

  15. Ano, ano, fujará strákong belong…., souhlasím…, dokonce jeden opus se tak jmenuje Fujara Bujara, vulgo ucpaná trubka, myslím….
    Jinak fuja je hanlivý výraz pro příslušnici nejstarší profese a fu-ja je pak zákrok této příslušnice asijského původu, po té co ji odmítneme zaplatit. Hrozně prý to bolí, kluci říkají…..

  16. Kdo tu hlásal takové paskvily, měl by sebekriticky jít do basy a utvrdit se tam v muzice. Vstanou noví Daliborové?

  17. Už vstali, teď vstávají Dalibuci…, Dalibukové…, dá li režim, do basy nepůjdou…., je fakt, že místo muzyky si prý zadělávají na daleko tvrdší záležitosti….

  18. Chvilku jsem se těšila při pomyšlení na vznik jména hory Fuji(san), leč pak jsem pomyslela na Monserrat…

  19. Dík za rozšíření obzorů, až doteď jsem myslela, že se dá utajit vše kromě kašle, pšouku a těhotenství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *