Pičičanda nebo pičičunda

Haryk dnes přispívá k obecnému popletení jazyků pičičandou. Já říkám zásandě pičičunda 🙂 a dorostenku za tím nevidím.
Vážení Slovodníci,
už jste se někdy setkali se slovy pižduch, piškuntálník a pidižvík? Ta znějí, co? Ale co znamenají? Ve mně vyvolávají pocit něčeho podezřelého, mírně mentálně pokřiveného, šklebného, raděj od toho pryč.
A ještě k těm třem slovům přidám pičičandu. Kdo to ale je, ta pičičanda? Podle mých představ podivný zjev, oprsklá dorostenka s tvářemi, nosem, rty a ušima prošpikovanýma cvočky, kouřící doutníky a pijící balenou vodu rovnou z plastové flašky. Poposedává porůznu, nejraději na poplivaných schodech, vůbec jí to nevadí. Taky mívá zrzavý rozježený přeliv, leckdy bývá pestře pomalovaná, umolousaná, vlají na ní, za ní i kolem ní různé fángličky. Občas vyplazuje na lidi jazyk, což patří k chování, které léčili naši rodiče buď páskem, nebo rákoskou. Prostě pokleslý typ.
Myslíte, že stojí za to se v těchto slovech ponimrat?
Haryk

32 odpovědí na “Pičičanda nebo pičičunda”

  1. O pičičundě jsem v životě neslyšel, pičičanda se v mých představách pojí spíše s drobností, malicherností nebo podružností – něco jako nevýznamná rolička, které herci říkají čurda. Pižducha znám jako pižďucha a slovo piškuntálek padlo v nějaké předválečné americké komedii, jméno už mi vypadlo, ale začínalo to automobilovou havárií, při které se zabil nějaký boháč, a jeho prachy pak zdědil hlavní hrdina, který byl svými tetami takto hodnocen. Kdysi to uváděl v TV pan Goldscheider. Doufám, že mu nekomolím jméno. A teď mě napadá, nebyla to Nečekaná událost? Filmoví nadšeni všech zemí, spojte se!

  2. A do této kategorie by mohlo patřit i slůvko “pičmunda”. Slyšela jsem to v pohrdlivém spojení – byl to takovej pičmunda – ve významu nicka, chudinka, atd. A pičičanda? Taky mi to připadá jako zástupné hodnocení ve významu hloupost, kravina, blbost. Snad.

  3. Pičičanda není osoba, nýbrž akce, činnost, performance, humorná situace. Sranda je termín všeobjímající, pičičandu mám lokalizovanou do zfilmovaných a lehce dekadentních kanceláří a škol první republiky.
    Není to ani rok, kdy jsem v regionu Malá Haná odchytil slovo “rozpičouřená”. Z kontextu vyplynulo, že dotyčná děvčica byla excitována nějakou pičičandou.
    Pižďuchy má Václav Havel v jedné pohádce.

  4. Vedle pičmundy je čičmunda, kterého lze personifikovat jako důlečitého blbce. Pokud jde o pičičandu souhlasím s p. Pavelkou jen s tím, bych to klidně z 1. republiky rozšířil až do současnosti

  5. Kdybych přistoupil na názor p.Pavelky item Jiříkův, musel bych implikovat sloveso pičičanditi a podstatné jméno slovesné pičičaňdění. Přikláním se k názoru, že pičičanda je osoba ženského pohlaví, frivolní, nevhodná k ženitbě, avšak použitelná pro šlapání.Zelí pro celý okres.

  6. Milý Gabrieli, Váš pozdrav Zelí pro celý okres je z kategorie Míru zdar nebo Dudy do každé rodiny. Co dokáže náhodně umístěná tečka vím z vlastní zkušenosti, kdysi mě za to vypeskoval pan Pallas

  7. Gabrieli, ne každé substantivum s sebou na své pouti jazykem nutně musí vláčeti spřízněné sloveso nebo podstatné jméno slovesné. Příkladmo zmíněná sranda.

  8. Všichni po špičkách obcházejí choulostivou etymologii slova pičičanda.Mám dvě alternativy: seriozní, dle slovníku píčiti se znamená zpěčovati se. Dle druhé je pičičanda od italského slova pičikáto a znamená nabrnknutá.

  9. Pičičandy chápu jako jakési nepříliš vydařené ozdůbky, kterým můj tatínek říkával též čuramézy (zejména v architektuře). Čičmunda a přicmrdávač jsou dnešní podržtaškové.

  10. Jo, a pižďuch je podle mého zvířátko podobné svišti (pišťucha velká), které žije kdesi v horách Jižní Ameriky. Piškuntálek – to pociťuji jako pochvalné humorné označení pro malé dítě, které řeklo nebo udělalo něco legračního nebo chytrého. Pidižvík byl jakýsi trpaslík – příšerný suvenýr prodávaný na Karlově mostě, sestávající většinou z umělohmotných chlupů (okolo let 60.)

  11. Z tečky už je opravdu promlčka, omylem jsem ji tehdy napsal v E-mailu před zavináč, mohlo to být někdy v lednu nebo v únoru, ale protože jsem se přiznal, že ji mám rád, tak jste mi odpustil

  12. Děkuji p. Gabrielovi, který připomenul italské slovo pičikáto, které se používá v hudbě pro strunná nástroje. S tím je spojený vtip. V orchestru vedle sebe sedí dva houslisté a ten jeden připomíná druhému “pičikato” a druhý mu odpoví já za to nemohu, že mi to pičiká.

  13. Pičikáto je slovíčko ryze české, Italové a hudebníci píšou pizzicato (v notách zkratka pizz.) a čtou picikato. Představte si Jiříku, jak by se asi podle Vašeho vzoru četla celosvětově proslavená italská pizza.

  14. Dovolte mi se vmísit, neb jsem byl zklamán, že si nikdo nevzpomněl na užití slova piškuntál v (téměř) klasickém díle Rada – Žák: Příběhy dědy Posledy. Zde jsou jako piškuntálové uváděni školní skřítci vzniklí z duší šplhounů. Je ovšem pravda, že to dílko vyšlo poprvé v době, kterou ani já osobně nepamatuji.

  15. _______________
    | | |
    | | |
    | | _|_
    | | / |
    | /__/
    _____/

    Pičičanda je děvče které má ze všeho piču, jako já.
    Prčičanda je pak děvče které má ze všeho prču.

    Zdeňku, musím říct ze mi slovo pičičanda také jaksi vágně připomíná Žákův popis studentského slangu.

  16. Jiříku, ten vtip jsem slyšel o Josefu Sukovi. Uprostřed koncertu na něj dirigent hlasitě šeptá: “Mistře, pizzicato!”. Suk na to nic, dále zuřivě hraje. Po chvíli zase, poněkud hlasitěji: “Mistře, pizzicato!”. Suk nic. Nakonec dirigent, zcela konsternován, téměř nahlas: “Mistře, pizzicato!!!”, načež Suk praští šmytcem o pultík a zařve: “Já vím že to piciká, ale co s tím ksakru mám dělat!?”

    Gabrieli, italsky sice neumím, ale ha housle jsem hrával, a dvě z mojich dětí hrají na housle, violu a cello, a v notách se vždy zkracuje (to je zkratka, ne oklika) “pizz.”, z čehož soudím že “pizzicato” je správně.

    Vyplazovat jazyk už na vás nebudu, nějak se mi to minule nepovedlo, zdá se že wordpress neuznává &lt&pre> tagy.

  17. Jan Malát, hudební slovník, IV vydání, přepracoval a doplnil Miroslav Barvík, Fr. Urbánek a synové, Praha II, 1945:
    Pizzicato (picikáto), Pizzicado (picikando) it., trhavě, brnkavě, ve skladbách pro smyčcové nástroje, zkratka pizz. Slova coll’arco naznačují, kdy se má hráti opět smyčcem.

  18. ad lahvak – krásné slůvko pičičanda užil již mistr českého jazyka Karel Čapek – viz Jak se dělá divadlo a užil ho tam se samozřejmostí běžného užívání v divadelnickém prostředí.

  19. Pane Pallasi, náhodou jsem objevil tu tečku, bylo to u hesla důtky někdy loni v listopadu. A co se týče Vašeho tvrzení, že pičičanda je spřízněna s říkadlem paci paci pacičky, mám dojem, že spíše by mohla být spojena s filmem Prci, prci prcičky. Ale vědecké důkazy bohužel nemohu poskytnout ani já.

  20. Jirkovi.
    Náhodná tečka nebo čárka ve větě jinde docela změní smysl věty. Pan L. Lipský jako Hlustvisihák: To máme počasí, co, soudruhu, blbý. VERSUS: To máme počasí, co, soudruhu blbý.

  21. To je vtip:
    Sedí v hospodě dva, starej a mladej:
    “To je ale dneska venku nečas, dědečku, blbej.”
    “No aspoň poroste tráva dobytku, mladej.”

  22. Pičičanda je herečka, která hraje nevýznamné role (služky,pomocnice apod.). Toto slovo je uvedeno i v SSJČ.

  23. Oprava č. 2: nahrazuji slovo “kruic” slovem “kruci”. To je tak, když si člověk dělá srandu z jiného člověka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *