… západ hoří, barvou rudou… nelogicky zpívali a zpívají trampové. Pomineme-li rudou barvu, musíme se zamyslet nad tím proč západ hořel stejně jako hořel socialistický plán? Proč plán neplál?
Proč to píši?
Plané plácání o plání plánu plní plno plytkých placených ploch.
Babička vždy říkala „východ hoří, západ hasí“ a vždycky jí to vyšlo a nepotřebovala drůžice. Když večer hořel západ ráno bylo znovu hezky. Pro dlouhodobou předpověď používala jen svá kolena.
Faktem je, a to potvrdí každý světoběžník, že když půjdete na západ, dojdete na východ. Stejně jako Slunko. To taky jde v dobré víře na západ a pak se stejně ocitne tam… kde nechtělo.
Plány jsme mívali skvělé, jen se je nedařilo realizovat pro objektivní potíže. Ty totiž nikdo nedovedl plánovat a přesto jich býval vždy nadbytek.
Pro plán pláli ponejvíce ti, kteří jej vymýšleli, poněkud méně pak ti, kteří za jeho splnění brali, potažmo měli slíbeno brát a už vůbec nepláli ti, kterým bylo zmíněné splnění hozeno na hrb, popřípadě uloženo jinak.
Proč byl za minulého režimu nedostatek toaletního papíru? Jeden chytrý našinec nám to uměl zdůvodnit: Chyba byla už v samotné metodice plánování, když spotřeba toaletního papíru se plánovala na hlavu, takže na zadnici se pak papíru nedostávalo.
Také spotřeba úměrně rostla,jak přibývalo nas…ých lidí.Toaleťák se pak právem nahrazoval rozžmudlaným Rudým právem.
A noviny, i když „Rudé“ právo, to není ono.
Jakto? 14 let jsem pracoval v Tesle za dob vlády velké strany a naše Tesla vždy plán výroby splnila! Princip byl ten, že přesná výše plánu se stanovovala 20. prosince na ten rok, který právě končil. A to se vždy stanovilo tak, aby se o 3 až 5% překročil. Naivní je, kdo si myslí (myslel), že se plán stanovoval jinak. Tedy dělaly se jakési plány na další rok, ale ty vycházely z údajů roku právě splněného, takže bylo celkem jasné, že je reálné je splnit, ale i tak byly dopřesněny, až když byly splněny.
Aby bylo jasno, proč byl nedostatek toho, či onoho. Nebylo to nesplněným plánem. Ale tím, že plán se nedělal podle odhadu potřeby. Plán se dělal podle odhadu možnosti ho splnit.
Paradoxem plánovaného hospodářství bylo, že ač byl plán splněn, spousta věcí nebyla k sehnání. Ještě paradoxnějším byla skutečnost, že ač to či ono nebylo k sehnání, lidi to převážně měli. Podrobněji to popisuji v Trabant Story:
http://home.tiscali.cz/pajdinek/trabantstory.htm
Pozor, je dlouhá!