Plešatá věta

Právě jsem se vrátil z Velké kunratické a při jízdě autobusem mně začalo vrtat něco slovodnového hlavou. Zkuste to zařadit, jestli si myslíte, že tím neotrávím.
Haryk.

Každé pořádné adjektivum se dá přece stupňovat. Ale jak je to se stupňováním u vět holých a rozvitých?

S rozvitými bych tomu ještě rozuměl; může přece docela dobře existovat věta ještě rozvitější než rozvitá a také věta nejrozvitější. Ale jasné mi není, jak je to s větou holou. Může být také věta holejší a věta nejholejší?

Mluvnický nástroj – stupňování – tady sice teoreticky uplatnit můžeme, ale k čemu je to dobré? Jak taková věta holejší a nejholejší může vypadat.

30 odpovědí na “Plešatá věta”

  1. Jestliže v engličtině sebenejholejší oznamovací věta musí mít tři slova, aby vůbec něco oznamovala (tedy SUBJECT, VERB, OBJECT – PODMĚT, SLOVESO, PŘEDMĚT, v češtině má holá věta tři slova, holejší STAČÍ DVĚ SLOVA a nejholejší má jediné, třeba (Pršelo.)

  2. Nejholejší věta je trapné mlčení. Jinak podobný problém se stupňováním je i u dalších pojmů. Např. Dutý, prázdný a prasklý sud. Zlomený strom. Ukrojený krajíc. Ulovená liška atd. U

  3. Nejsem až tak velky angličtinář, ale myslím, že věta I DO něco oznamuje a vystačí se 2 slovy. A jinak myslím, že stupňovat se dají všechna přídavná jména, ale ve spojení se jménem podstatným pak z toho celku může vzniknout nesmysl.

  4. Příklady:

    věta holá: Já nesouhlasím.
    věta holejší: Nesouhlasím.
    Věta nejholejší: Ne.
    Věta ještě holejší: (zavrtění hlavou).
    Obdobně to může být i v angličtině.

  5. Věta je vyslovená nebo napsaná myšlenka. Je-li myšlenka plešatá, pak máme plešatou i větu. Občas mě napadají i chlupaté myšlenky, ale o těch raději psát nebudu, nerad budím pohoršení. Podobně dělíme i vtipy na slušné a na dobré.

  6. Ještě mohou být vtipy, věty myšlenky fousaté – ty pak nemohou být holé.

    Ale mohou být holejší než ty nejfousatější.

  7. Ad Vladimír: I fousatá myšlenka může být holý nesmysl.
    Věta lautr úplně nejnejnejholejší je ta, která nikoho ani ve snu nenapadne. Takovou větu nejde více oholit.

    Pamatuji i na čtvrtý stupeň přídavného jména: 1. dobrý – 2. lepší – 3. nejlepší -4. sovětský
    Obdobně by šlo dnes stupňovat: 1. blbý film – 2. blbější film – 3.nejblbější film . 4. americký thriller

  8. Jak příznačné je, že se těm, kteří hovoří pouze holými větami dostává holobytů, vyholených hlav, ap.

    Celkem absurdní je že nejvyšší forma nesmyslu není jak by se dalo očekávat rozvitý nesmysl, anóbrž nesmysl holý, a to ve své nejholejší podobě.

    Ještě dávám slovodníkům do placu (německy, leč výstižně) slovo „holedbat se“ -je odvozeno od „holý“ nebo snad „hůl“?

    Mimochodem: Jaký je rozdíl mezi vtipem „fousatým“ a „chlupatým“ ?

  9. Příznačné je i to, že holé (nejholejší až žádné) myšlenky bývají sdělovány (např. politiky) velmi rozvinutými větami.

  10. Slezsky je to jednoduché. Nejholejší věta je nejen jednoslovná, leč dokonce i jednopísmenná.
    Věta nejholejší: I.
    Věta holejší: Un i.
    Věta holá: Le un i.

  11. Englická věta „I do.“ sama o sobě nic neoznamuje a já jsem chtěl ukázat (na rozdíl od většiny ostatních komentářů), že právě v češtině i nejholejší věta může být plnohodnotná a samostatná oznamovací věta. Pravda, i v englištině si vystačí se dvěma slovy (uznávám, že ty tři nejsou úplně nutné), třeba: „He comes.“ = „Přijde.“ A vidíte, česká věta má jen jedno slovo a dává plnou informaci. To anglina neumí. Samozřejmě i v anglině může být jednopísmenová kompletní věta, ale jen jako součást dialogu (třeba na otázku: „Kdo půjde první?“) “ I. “ = „Já.“ To však není samo o sobě oznamovací věta, nemůžu z ničeho nic říct „Já.“ Tedy můžu, ale bez kontextu to nic nevyjadřuje. Když ale řeknu: „Prší.“, tak to samo o sobě dává plnou a novou informaci.
    Právě ze slovního základu PRŠET se utvoří přes třicet jednoslovných vět – čeština to UMÍ!!! Např: Nepršelo. Zaprší. Pršívalo. Sprchne. Pršívává.
    Navíc ze všech se prostým přidáním otazníku, či intonací v mluvené formě, utvoří plnohodnotná tázací věta.
    Navíc se ze slovního základu PRŠET dá utvořit několik jednoslovných výrazů, které ale nejsou věta: Pršák, pršiplášť, přeprška, opršelý, pršící, pršení, . . .
    Tohle když vysvětluji svým anglickým kolegům, tak ze mě nevěří. A jsou z toho běsní – jak se to někdo může naučit!??

  12. Opravdu lze stupňovat všechna přídavná jména ? Napadlo mne např. absolutní, stoprocentní – tedy ta, která vyjadřují maximum už v 1.stupni. Některá se stupňují, jako např. úplný (i když je to logický nesmysl).
    Hezký dlouhý víkend přeji všem (to stupňovat lze).

  13. Pravdoucí pravdoucejší či nejpravdoucejší je fakt, že mě dere často používané NEJOPTIMÁLNĚJŠÍ, protože mám-li uznat, že nějaké řešení je optimálnější, než to optimální, pak to optimální nebylo optimální, ale neoptimální.

  14. Opět jsme u neschopnosti médií zaměstnat především lidi, kteří by nebyli na štíru s pravopisem nebo gramatikou vůbec. Ideální – nejideálnější je další takový pleonastický blbismus. Proč nás už roky média zásobují takovými zrůdnostmi? Totéž se dějě v mnoha nakladatelstvích, odkud jsou chrleny přímo knižní perly. Už snad ani není nakladatel nebo vydavatel, který by měl pracovníky zabývající se korekturou obtahů.

  15. Dík, Sašo, jsem zase o něco málo chytřejší. Tak se mi zdá, že „Podívejte, on jí“ není věta holá, ale souvětí, tvořené ze dvou vět holých, přičemž první věta je věta hlavní a druhá je věta vedlejší (snad předmětná, to už si moc nevybavuji, skleróza pracuje, i když já spím).

  16. Stejně je nám často przněna angličtina, reklama jedné jazykové školy byla BETTER ENGLISH, BETTER LIFE. Což je stupid CZENGLISH a naprosto bych před takovou školou varoval. Vychází to z typicky české reklamní zhovadilosti typu JEŠTĚ VÍCE MUZIKY, JEŠTĚ VÍCE ZPRAVODAJSTVÍ, popřípadě JEŠTĚ VÍCE KRÉMOVĚJŠÍ, MARMELÁDOVĚJŠÍ. Což má zřejmě vyvolat dojem, že když budu poslouchat ono dotyčné rádio, stihnou mi za deset minut zahrát dvacet minut hudby. Ale zpátky k použití druhého stupně v angličtině – jmenuje se komparativ a může se použít skutečně jen když něco konkrétně porovnáváme, čili třeba „Tom is taller then Bob.“ Chybné použití je „Tom is a taller boy.“ „Tom je vyšší chlapec.“ V češtině to jde, angličan to toleruje, ale řekne si pro sebe, že ten čech neměl dobré učitele.

  17. SHIT! Zase mi utekly dva překlepy! Mě, kterej je kritizuju u ostatních a nevidím břevno v oku svém!

  18. Na palubě byli i čtyři miss 6.10.06
    Původní informace byli, že činem chtěli protestovat… 6.10.06
    Muž se svíjel v ukrutných bolestech a nebyl schopen si hřebík z těla vydělat. 20.10.06
    řekl, že požár zlikvidoval zcela zlikvidoval 24.10.06
    Bude ale záležet na Pohankovy samotném,“ dodal Bursík. 25.10.06
    Firmě mírně vzrostl meziroční výnos na jednoho zákazníka na 505 korun měsíčně z 508 korun. 27.10.06

    Tak toto je jazyk portálu novinky.cz, provozovaného ctihodným vydavatelstvím Borgis.

    Pro Olinku : Auvej ! je věta, zní stejně v angličtině, japonštině a všech jiných jazycích. Prosím pozor, není to věta přací od slovesa auvati, ale věta zvolací od slepice, která právě snesla hranaté vejce.

  19. Snažím se rozvzpomenout
    1. nominativ – kdo, co
    2. genitiv – koho,čeho
    3. dativ – komu, čemu
    4. akuzativ – koho, co
    5. vokativ –
    6. ?? -o kom, o čem
    7. ?? – s kým, s čím
    8. korytativ – kdo z koho
    9. konkubinativ – kdo s kým
    10. korupcionál – komu kolik
    11. delimitativ – koho kam
    12. likvidativ – koho jak

  20. Ohledně stupňování – v angličtině se rovněž vyskytuje slovo damnedest – nejzatracenější. Použil by ho někdo v češtině?

  21. Existují taky věty rozvyté – vyjí-li mluvčí ve větách a některé z nich nedokončí, jsou to věty rozvyté, leč nedovyté.
    Pokud jde o větu holou, holoubci, měla by obsahovat interjekci „Hola!“
    Pak logicky holejší věty budou obcahovat více interjekcí „Hola“
    Věty tedy podle stupně dovytosti třídíme na rozvyté, dovyté, nerozvyté (drobnou nesymetrii tady způsobuje to, že věty nedovyté jsou totožné s rozvytými).
    Podle obsahu pak na věty holé, ejhlé, kurvé, doprdelé, ehkleťé, atd.

  22. Jup, mám background! Já su tak šťastné!
    6. lokál (o kom o čem se půjdeme bavit kam?)
    7. instrumentál (s kým čím se oře, ten je instrumentál)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *