Počestnost a pocestný

Původně jsem uvažoval o pocestném, ale zůstal vám v povědomí nějaký pocestný? Mně ne, tak začínám uvažovat nejen o počestném člověku, ale zvláště pak o počestnosti, aby se mi též nevytratila z povědomí.

Jožin
(vloženo adminem trčícím už třetí týden na Gibraltaru)

12 odpovědí na “Počestnost a pocestný”

  1. Počestnost je chvályhodná mravní hodnota, ale nestačila by jenom čestnost?
    Je rozdíl mezi počestností a čestností? Nějak se v tom neorientuju; postrádám praktické demonstrace obou pojmů.
    Pocestný je ovšem in definitione počestný – ovšem s výjimkou zcestného pocestného.

  2. Jaroslave, já si myslím, že je velký rozdíl mezi počestností a čestností. Počestnost závisí na povědomí, které o zkoumaném jedinci v určitém místě panuje. Někdy totiž stačí, aby čestného člověka pošpinil pomluvou nějaký gauner, aby vše se tam pak jevilo jinak, pokud pomluvě uvěříme. Naopak gauner, když se přestěhuje, může snadno získat povědomí počestného člověka. „Co tě nepálí, nehas“ – podle této zásady jednají mnozí z počestných lidí. Většinou se jim to vyplácí, protože se nespálí. Já naopak za čestné považuji nejen ty, kteří se ctí ve zkoušce obstáli, ale i ty, kteří sice selhali, ale dokázali to přiznat a v nejbližší možné době se snažili své selhání napravit a případné škody odčinit.

  3. Já mám za to, že počestný je ten, kdo obstál i po následcích, které mu čestnost přivodila. Mnoho dříve zámožných usedlíků totiž čestnost učinila chudými pocestnými.

  4. Bubákovi je těžké oponovat. Za dobrotu na žebrotu, to tvrdí lidová moudrost. Na druhé straně ale tatáž moudrost říká, že s poctivostí nejdál dojdeš. Z toho plyne, že ti poctiví jsou dnes od nás již hodně, hodně daleko.

  5. Neumím si představit, jak žít v naději, že mi někdo poctivý vpadne do zad. Co když ty poctivé někdo předběhne? O tom, co se děje za mými zády již dávno nemám přehled, milý Jaroslave.

  6. No to ne že mě osobně poctiví vpadnou do zad – nám všem přeci vpadnou do zad; a mě osobně by to tedy rozhodně nevadilo. Bavilo by mě naopak koukat co na to budou říkat a jak se budou chovat někteří jiní. Tak asi jsem to metaforicky myslel.

  7. Účinnou obranu proti vpadnutí do zad nás učili na vojně v přijímači. Velitel družstva nechal nastoupit družstvo, zavelel „Pozor!“, pak „Čelem vzad!“, takže ti, kteří nám mohli vpadnout do zad, nám najednou padli do oka. Povel „Čelem vzad!“ velitel opakoval do omrzení, takže to zřejmě omrzelo i našeho nepřítele, protože nás doposud nikdo nenapadl, s výjimkou spřátelených vojsk, které tak učinily 21. srpna 1968. No a výjimka, jak známo, potvrzuje pravidlo.

  8. Není nutné házet flintu do žita, Bubáku. Internet spojí ty, kteří chtějí být spojeni. Někdy dokonce i ty, kteří nechtějí být spojeni, pak můžeme sledovat hádku v přímém přenosu, případně se jí i zúčastnit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *