Pohroma zní hrozivě, ale jednoduchým rozborem dospějeme k zajímavému zjištěním: Pohroma vznikla patrně jako složenina z „po“ a „hrom“. Před hromem je vše jasné – blýská se(1) … Po hromu však nastává většinou hrobové ticho (2).
Veršotepcům uzmu rým: Pohroma – od Hrona
(1) Nezaměňovat s: Není kouře bez ohně 🙂
(2) Hrobové ticho je zkomolenina vzniklá ze staroslovanského Hromové ticho
Ad 2) – U starých Slovanů byl tedy pohrobek vlastně pohromek.
Po blesku a hromu bejvá ticho, protože sutiny všecko zavalily (proto ticho hrobové) a nikdo ani nekvikne. Pak začnou hvízdat sanitky a je po klidu.
Také hroma-dění pochybných cenných papírů v bankách byl jen klid před bouří.
Pohroma přijde nenadále,
vždy okamžik po té,
je ticho jak v sále,
kde spadnutý špendlík by slyšeti bylo.
Však po té, kdy z šoku se vše kolem probere,
nastává chaos převeliký,
jež utišit je umění.
Zde nastoupí záchranáři´
a o pomoc a utišení se snaží.
A proto vzdejme jim hold i čtyřnozí pomáhají.
Záchranáři jsou teď jistě pobouřeni,
když jim Ivan „i“ na konci v dlouhé změnil
Srovnej: Pobouření a Pohroma 🙂
Po jistých pohromách jsem se kdysi taky občas stával čtyřnohým, jen abych se zahránil….
Znám pána, jenž aby se zachránil (nebo teď nově zahránil?) před manželem, který se vrátil dřív domů, vyskočil z přízemního okna domnívaje se, že se spasí. Bohužel si neuvědomil, že bude železná neděle a pod dotyčným oknem je skládka haraburdí. Způsobil si trauma a dodnes špatně chodí. Tehdy ještě nebylo slovodne a on zapomněl na nedávno uváděná a diskutovaná zadní vrátka
pohroma-pogrom-gromiť-pustošit-drtit-my pagromili mnogo bizonov v prériji, jésli ja něašibájus-malakósosi gigigigigigigigigigi!
Co takhle něco scifi multikulti lidového od Rokycan…
Moje milá Pohroma
zabouchla se do Roma
a tak vše dobré lásce věrné
přeji i Suroviny
sběrné….
Pohroma je vše po hromu.
Ovšem zajímavější je, že pomocí vztahu předhroma mínus poblesk často měříme vzdálenost bouře.
Shakespeara s polonahým Třískou na vás, Kamio….
To by byla teprve pohroma! Francie na nohou, Anglie na kolenou!
Francois na nohou Angie na kolenou. Tříska v prdeli. kam ten svět spěje?!
Světy spějí tam kam vždycky, do nikam, neb druhý zákon termodynamiky zcela nekompromisně praví, že v uzavřených systémech entropie narůstá, čili do češtiny volně přeloženo – všechno spěje ke svém horšímu konci. Auto po deseti letech nebude lepší než auto před deseti lety, taktéž střecha vašeho paneláku a pusinky našich nejmilejších. O vašich játrech raději pomlčím. Jinak pan Tříska byl v létě v amfiteátru výbornej, pokud to lze říct o chlapovi, který byť z partesu mluví blbosti, neb Vilík Pérotřepač nám v té Bouři, řekněme si to upřimně přátelé, drobátko ujel…..Opravdu nevím, proč to furt hrajou…. a proč já na to furt chodím….
Vážení, nejsem schopen slova a smíchy nemohu! Musím pryč, protože pokud zde budu s vámi ještě chvilku tahat pilku, entropie doběhne i k mým svěračům a to pak bude nejen po hromu, ale i po důstojnosti, Tříska netříska!
Netroufnu si přispívat, ale bavím se. Skvělé a zdravím Vás.
Za tou třískou, Same.