Polární kruh

Haryk má opět slovo(dne):
Žádný Polární kruh není – jde o kružnici. Kdyby to byl kruh, tak by to musel být plošný útvar. Kružnice je uzavřená křivka a to přesně štemuje tomu co máme na mysli, když mluvíme o polárním kruhu. Podobně to platí i o olympijských kruzích – to jsou také kružnice. I ten Archimedes (snad to byl on o kom se to říká), čáral do písku kružnice a ne kruhy. Tak jaképak nenič mi mé kruhy.

21 odpovědí na “Polární kruh”

  1. Podle SSJČ z roku 1960 (dnes už poněkud zastaralého, nicméně je to výborný zdroj informace) má slovo „kruh“ několik významů. První je, jak píšete, plošný útvar, a to jsem nevěděla. Další je však souznačný s „kružnicí“, často jen přibližnou. SSJČ uvádí „polární kruh“ jako i severní i jižní rovnoběžku. Já myslela, že to označuje jen tu severní. Vidím, že nejsem tak chytrá, jak jsem si myslela.

    Výraz „nenič mi mé kruhy“ neznám. Co to znamená?

  2. Musim souhlasit s Harykem, alespon v matematice jsou vyznamy slov kruh a kruznice takove jake je popisuje:

    kruh je dvojrozmerny utvar, jehoz hranici je jednorozmerna kruznice. Naopak muzeme rici ze kruh je vnitrkem kruznice, alespon pokud se jedna o kruh otevreny. Uzavreny kruh pak obsahuje jak vnitrek, tak i tu kruznici samotnou.

    Co se niceni kruhu tyce, tak pokuz znicis kruznici, znicis samozrejme i ten kruh jehoz hranici tato kruznice tvori.

    V obecnem jazyce se vsak pojem kruh casto pouziva ve smyslu kruznice. Napriklad “chodil v kruhu”, “krouzek do nosu” (i kdyz to by vlastne mel byt “torus do nosu”), dokonce i to kruzitko by se zdalo kreslit kruhy, ac kresli jenom kruznice. V jinych pripadech se pak kruh pouziva matematicky spravne, napriklad “vstoupit do kruhu”, neda se dost dobre vstoupit do kruznice, jelikoz je jednorozmerna.

    Co by me zajimalo je jak je to se ctvercem? Kdyz reknu “jednotkovy ctverec”, mam na mysli kartezsky soucin (0,1)x(0,1) nebo jenom jeho hranici?

  3. Elena: “Nenič mé kruhy” (v angličtině to bývá ve tvaru “don’t disturb my circles”) jsou údajně poslední slova Archiméda syrakuského. Během římského plenění města si čmáral nějaké rovnice a nákresy do písku a nechtěl být vyrušován římským vojákem, proto vyřkl tato slova. Voják bohužel pro krásu matematiky neměl pochopení a naložil s Archimédem podle tehdejších zvyklostí.

  4. Ještě k původnímu článku — můj názor je takový, že v přirozeném jazyce má slovo “kruh” jiný význam než v řeči matematiky, kde musí být vše precisováno. Takových situací je více. Kupř. i obyčejné spojení “skoro všechna” má v matematice zcela přesný význam (a to sice “všechna s výjimkou konečně mnoha”, tím to má smysl jen pro množiny nekonečné). Když je v tramvaji 100 lidí a jeden vystoupí, řeli byste, že vystoupili skoro všichni?

  5. Není definován poloměr polárního kruhu. Předpokládám, že “r” se blíží “0”, tedy že se jedná o bod. Dojde ke sjednocení kruhu a kružnice a tímto je dokázáno, že polární kruh neexistuje.
    Pro polárníky by to však bylo škoda, protože by neměli na čem spočinout, navrhuji tedy, aby měl rozměr alespoň jedné boty. Byl by to tedy “polární bot”.

  6. Ne, řekla bych, ze jich vystoupilo “konecne mnoho” a “skoro všichni” zůstali.

    Dík za vysvětlení “Nenič mé kruhy.” Krásný příběh.

  7. Omlouvám se, polární kruh(kružnice) je definován a to severní šířkou. Zaměnil jsem pól za kruh, ale to nevadí.

  8. Vojta řekl čistou pravdu: Archimédova slova byla: Don´t disturb my circles´. “Circle” je anglicky kružnice. Kruh je “circle area”

  9. Haryku, v anglictine je take rozdil mezi presnym matematickym jazykem a “laickou mluvou”. Pro matematika, “circle area” je cislo, 2pi r^2 v Eukleidovskych prostorech, vyjadrujici velikost kruhu. Kruh je pak “disc”, jako napriklad v “automorphism of the unit disc”. Tak me napada ze “circle area” je vlastne nesmysl, nebot “circle”, jsa jednorozmerny, zadnou “area” nema.

  10. Archimédés asi moc anglicky nemluvil; podle ENCYKLOPEDIE ANTIKY, ACADEMIA 1973, v oné osudné situaci pravil: “Apostéthi, ó anthrópe, tú diagrammatos mú.” (řecky). Česky to prý je: “Člověče, jdi od mých obrazců!”, latinsky:”Noli tangere circulos meos”. Takže se zdá, že při překladu z řečtiny do latiny došlo k záměně obrazce za kruh. A aby to nebylo tak moc jednoduchý, CIRCULUS (lat.) jest KRUH, KOLO, OBĚH, KRUHOVÁ DRÁHA, KROUŽEK, OBRUČ, PRSTENEC, KRUH (LIDÍ), KROUŽEK, SPOLEČNOST. Taky v tom tenkrát chlapci neměli (definičně) jasno; tak proč já chudák synek ze vsi bysem se ve svým věku měl přeučovat z POLÁRNÍHO KRUHU na POLÁRNÍ KRUŽNICI! (Nehledě na to, že POLÁRNÍ KRUH samozřejmě taky exisuje; je vymezen POLÁRNÍ KRUŽNICÍ.) Ale já tam nechci, zimy bylo dost.

  11. Panu lahvakovi vzkazuji, že disc není v angličtině kruh, ale kotouč. Ať je to ještě komplikovanější

  12. Haryku, to je jen dalsi dukaz jak se matematicka terminologie lisi od obecne mluvy. Protoze pro matematika, “disc” je cast roviny vymezena kruznici. Tedy kruh.

    Nikdy jsem vsak neslysel o “polar disc”, only about “polar circle”.

  13. Pan Haryk píše: “Circle” je anglicky kružnice. Kruh je “circle area”.

    A pan Lahvak píše: Tak me napada ze “circle area” je vlastne nesmysl, nebot “circle”, jsa jednorozmerny, zadnou “area” nema.

    Možná, že v britské angličtině tomu tak je. To nevím. Ale v americké angličtině slovo “circle”, i v matematice, může znamenat jak kruh, čili plošný útvar, tak také kružnici. Pokud je třeba je rozlišit, tak se potom mluví o obvodu (circumference of the circle) a ploše, neboli obsahu nebo rozloze (area of the circle).

    Teď mi ale vrtá hlavou další věc. (Vida, možná že proto ji mám děravou a proto mi v ní profukuje.) Jestliže kružnice má jen jeden rozměr, a sice obvod, tak jak může mít průměr? Kdybychom ji přestřihli a natáhli, bude z ní rovná čára, a ta má jen jeden rozměr. Ale jakmile tu čáru ohneme, tak vzniká druhý rozměr, protože teď můžeme změřit nejkratší vzdálenost mezi jedním a druhým koncem té čáry, a ta bude kratší nežli původní čára, čili že teď máme útvar s délkou i šířkou. Nebo tomu rozumím úplně špatně?

    A pan Haryk má pravdu, že v angličtině – alespoň v americké angličtině – slovo „disc“ je kotouč, čili předmět trojrozměrný.

  14. Četla jsem text pod slovem „disc“ ve Wikipedia, a je to sice správné, ovšem v obecné angličtině se toto slovo tak nepoužívá. I ve škole se americké děti učí „circle“ jako i kruh i kružnice, tak, jak jsem výše uvedla.

    Tak, pro odborného matematika jsou přesné názvy:
    kruh=disc
    kružnice=circle

    Pro laiky a jiné smrtelníky platí:
    kruh=circle
    kružnice=circle
    kotouč=disc

    Děkuji všem. Tohle je moc dobrá diskuse.

  15. dekuji pani Eleno za vysvetleni kruh vs kruznice. To by totiz vysvetlovalo, proc ani vzdelani anglicane nechapou, na co se jich ptam
    aby mi vysvelili tento rozdil.
    A co priloha? Anglicane nechapou o co bezi. Asi to chapou jinak, ne jako my a Nemci /Beilage/, Francouzi to maji taky jasne. U Americanu to je asi jasnejsi, ti jsou ovlivneni evrops. kulturou, tak tam jsem se dopracoval ke slovu ,,sidedish”. Coz je u Anglicanu neco jineho. A Australan tvrdil ,,condiment”. Tak jak to je?
    Bo

  16. Pane Bo: V Americe je „side dish“ (psáno rozděleně) přibližně totéž co příloha nebo příkrm v češtině. Když si ale v restauraci objednáváte jídlo, tak na jídelníčku často stojí „All dinners served with your choice of potato, vegetable and salad“. To znamená, že si objednáte to hlavní jídlo, což je většinou nějaké maso, a potom se Vás číšník vyptává, co všechno si přejete k tomu. Máte třeba na vybranou pečenou bramboru, bramborovou kaši nebo pomfrity, tak se Vás zeptá, jestli si dáte pečenou bramboru, bramborovou kaši nebo pomfrity, a výraz „side dish“ se většinou vůbec nevyskytne. Pak se Vás zeptá, jakou chcete zeleninu, a že máte na vybranou dejme tomu hrášek, mrkev nebo květák. Jedině když chcete, aby Vám tu přílohu podali na zvláštním talířku, tak si řeknete o tu bramboru „on the side“, jinak Vám to dají všechno, kromě salátu, na jeden talíř. Zrovna tak, když chcete salát, tak se Vás ptají, jaký na něj chcete nálev, a pokud si ho chcete na ten salát nalít sám, tak si o ten nálev také řeknete „on the side“. Když si chcete objednat jenom tu přílohu a ne hlavní jídlo, nebo jestli chcete další přílohu navíc, tak mu řeknete, že chcete „a side dish of potatoes“.

    V americké angličtině slovo „condiment“ znamená věci, které si člověk přidá k masu aby dodaly chuť, jako je třeba kečup, hořčice, majonéza, nakládané okurky, také sůl, pepř a jiná koření. Anglicko-český slovník „Leda“, který sestavil Josef Fronek, udává pod slovem „condiment“ jenom „koření, okořenění“. To je asi britské použití, protože v Americe to zahrnuje víc. A jestliže Australan říká, že „condiment“ je příloha, tak v Austrálii to asi tak je.

    Vidím, že nějak moc píšu, ale neumím to vysvětlit stručněji, tak se omlouvám.

    Elena

  17. Aby to bylo ještě lepší: Polární kruh hlavně není kruh, natož kružnice, ale poměrně vesele se pohybující šišoid, podobný krabaté (nerovnosti Země) elipse.

    Ale budiž, nerovnosti jsou nepodstatné.

    Dobré je, že na přestup polárního kruhu netřeba polárníka. Loni jsem na tom místě lízal zmrzlinu v šortkách a tričku a nebýt klimatizace v autě, padli bychom vedrem. Na švédském přechodu polárního kruhu je sympaticky pusto, jen dřevěná chaloupka a směrovky do celého světa, naopak na norském přechodu je turistické běsnění v plném proudu a hejna Němců s karavany…

  18. A jak by to bylo, když se někdo dostane ZA POLÁRNÍ KRUH? To vlastně také není matematicky dost dobře možné…

  19. “Během římského plenění města si čmáral nějaké rovnice a nákresy do písku”

    Jen doplnim, ze rovnice si do pisku psat nemohl, protoze v jeho dobe tento matematicky nastroj jeste neexistoval. Neexistoval ani o mnoho staleti pozdeji, napriklad Kopernik nema ve svych Obezich rovnici ani jednu – vsechno se tenkrat odvozovalo geometricky, pomoci geometrickych obrazcu. Ani Galileo nemohl prohlasit, ze jazykem prirody je matematika, a jejimi pismeny jsou rovnice – ve skutecnosti i on pouzival geometricka odvozovani… Leo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *