Tomáš přišel se svou troškou do mlýna:
….. tak jsem se opět procházel poli neoranými naší mateřštiny (či snad přeorávanými příliš), a tak mě napadlo (při poslechu rádia) následující slovní spojení :
Nevědět ani zbla
Co to je vlastně zblo??? Co vlastně vím, když vím zblo, aniž si následně neuvědomuji, že zblo vím??
Dotazy redaktora:
a. Jaká nezoraná pole má mateřština?
b. Má mateřština i pole zoraná?
c. Co se stane až budou pole zorána?
Zblo je mrť.
A Pole neorané napísal Peter Jilemnický – http://sk.wikipedia.org/wiki/Peter_Jilemnický – takže ten sa podobnými otázkami určite zaoberal veľmi podrobne. Povedzte špiritistom (nie špiritusistom), aby ho vyvolali.
Tak jak básní ve své KYTLICI Karel Jaromír Hrubín:
Na to pole podle skal
jel pluh, aby ho rozoral
Nicméně nemusí všechna pole být zemedelská, neb jak básní můj přítel Jean Paul Přítel:
Magnetické pole, magnetické pole,
bývá často holé, bývá často holé
To má další varianty:
Elektrické pole bývá často holé
Vektorové pole bývá často holé
Minové pole je úplně holé
Leč platí také i:
Zemedelská pole, zemedelská pole
jsou dnes často holé, jsou dnes často holé
No, pole neorané je dost kluzké téma, jak svědčí i tato česká lidová:
Moje pole, moje role
při mokřince leží,
když já na něj s ploužkem vjedu,
strniště se zježí.
Dobře vorej, dobře zasej,
udělej to čistě,
za třičtvrtě léta budeš
pšeničku mít jistě.
Už ve starém Řecku nebo nověji v Římě se žertovalo (amator = milovník, arator = oráč, rolník) amare, arare. Pole neorané, panenská lada. Je to zkrátka téma staré jak neolitická revoluce.
POLNÍ…. /ptákovina 29/
Zora zorá
co se dá
když nezorá
aspoň dá….
NEVYDRŽELA /ptákovina 93/
Tak tohle je Barbora
A její traktor
A
Zoraná mez
Co s Barbory traktorem
zorali jsme
dnes
Co zítra zoráme
nevíme více
Neb Barbora už není
Údernice….
/pokud to někoho zajímá…../
Zblo, mrťatd je něco víc než nic. Kde nic není tam ani smrt nebere a ta je všemocná, ani Bůh ji neukecá.
Oral orel pod Orebem, dooral, řek´: Na to jebem! Vždyť jsem orel, a ne vůl, orat tady týdne půl.
Po Chvilce poézije zpět k dotazníku: Pole neoraná v naší mateřštině jsou zejména v oblasti profesních slangů. Pole z(v)oraná jsou bolševické úpravy transkripce cizích slov, jimiž se dostáváme na úroveň ruského „piš jak slyšíš“, zatímco potřebné radikální úpravy v notoricky obtížných případech se nechystají -. zrušení např. vyjmenovaných slov, zjednodušení shody přísudku s podmětem, mě – mně, komplikovaného rozhodování typu scesty – z cesty, shora dolů, změna stavu a pod. Já vím, že my všichni to (více či méně) umíme ze školy (teoreticky, praxi vidíme v novinách, o utrpení školáčků nemluvě). Až budou tato pole zorána, zasejem a počkáme, co nám vyroste.
Je ke zblu taky doblo? Paso doble si předem s díky vetkněte za klobůčik.
Ještě k mrti: Tatínek používal dobromyslnou nadávku Ty mrťafo! ale ne ve smyslu „drobílek“ a pod., ale coby „pitomeček“. Taky posun významu od mrti ke smrti je signifikantní (ale nevím, proč).
Ano, Věrko, i můj tatínek používal zmíněnou dobromyslnou nadávku mrťafo. Ale domnívám se, ze s mrtí neměla zhola nic společného. A k tomu zblu. Kdysi jsem někde (rozhlas? televize?) slyšela, že zblo pochází ze stébla. No, můžeme tomu věřit. Ono je skoro jedno, jestli o tom nemáme ani zbla nebo stébla povědomosti.
Orální orel pod Orebem je dobrý….
Zblomrd
Dlouho neorané pole může ležet ladem jako úhor, ten bývá semeništěm plevelů. Naopak i louka je svým způsobem pole neorané a pokud se správně kosí, bývá plná krásných květů. Pooraný a správně osázený nebo osetý bývalý úhor přinášel pak po tři roky slušnou úrodu. S mateřštinou je to ale jinak, v ní jsem schopen zorat kde co, ale není to ze zlé vůle. Je krásná, ale těžká. Obdivuji básníky i mnohé spisovatele, jak ji zvládli a dále kultivují, i dobré učitele, kteří ji dovedou žákům a studntům představit ve vší kráse.
Polí neoraných je nyní přehršel.Prý se to vyplácí.Po žních se podmítne vysoké strniště.Obilí se pěstuje na nízké stéblo a sklízí se jen klasy.Do podmítnutého strniště se v zápětí seje ozim a tak odpadá orba.Je to ekonomické,ekologické a šetří to bonitu půdy a pohon.hmoty.(Pan Švejnar o tom nemá ani ,,ánung“,to jen tak mez námi.)Tím se ovšem,nezhubí klíčící plevele,tak se na pole nasype habaděj přehršlí jedovatých sajrajtů,zvaných herbicidy.A tak je to správné,pořádek musí být.
Podle Trávníčkova slovníku jazyka českého z roku 1952 str.1736 je „zblo“
pranic nebo vůbec nic.Takže i kdybyste měli habaděj zbla,tak pořád nemáte
nic.Opakem zbla je jakékoliv množství něčeho, např.přehršel,což je množství,které se podle téhož slovníku jazyka českého, vejde do obou hrstí.
Logická chyba: opakem ničeho je všechno, tedy nekonečno, a ne jakékoliv množství něčeho.
V jistém období jsme použivali pro opak ničeho slovo hafo…???
Máš chechtáky ? Že se ptáš… Hafo….
Jinak tlustého Trávníčka 1952 mám taky, byl vyhozen nejmenovanou školou do sběru a jelikož jsem tehdy zastával velmi důležitou funkci sběrového referenta, dovolil jsem si tlusťocha znárodnit. Ovšem zblo mám na straně 1737.
Panu Švejnarovi chybí ánungů víc, dalo by se říct, že postrádá přímo hafo ánungů. Ví např. kdy byla v těchto končinách založena první univerzita, když nám tak mile vnucoval to vzdělávání. Již můj děda pravil, a to už je, prosím, pěkně dávno, že problém z Čechama spočívá mimo jiné i v tom, že tady je vzdělanej kdejakej blbec….
Vzdělanej je sice každej blbec, ale ti chytří ke vzdělání zjevně připuštěni nebyli 🙂
Pardon, já jenom kdyby pan profesor ty své nalejvací řeči vedl před milými Američany, /mohl by kandidovat třeba na senátora / tak by to myslím skončilo rychlým odvozem v bílé kazajce. Zajímalo by mě co by mu milí Američané řekli na tuto pikantnůstku: Můj fotr byl sice agent rudochů, ale já za to nemůžu soudruzi…, plus tzv. asertivní pohmoždění svalové hmoty v ksichtu….
Tohle místo je Srdce staré dobré Evropy a ne Severokorea….
No a co týče chytráků, nevím sice jak to bylo za dědova mládí, ale během mého reálného mládí i mládí pak pokročilejšího, prostě jistá skupina nadějí do škol cíleně připuštěna nebyla. Tak co se furt divíme, že máme takové právníky, doktory, architekty, učitelky, parlamenťáky, kanditáty na presidenty atd, jaké máme. Samá závist a třídní boj…..
SOUŽKA /ptákovina 9 /
Ani malá
ani velká
světem bloudí
učitelka
Vlídně hloupá
mírně hezká
je to učitelka
česká
Však schopna je i za dráty
muklům dávat
diktáty…..
/pokud to někoho zajímá…/
Někdy je nám dané, pole neorané. Orej, orej pacholíku- doorej a zkultivuj. Však ono se najde prase, co ti na to HODÍ HNŮJ.
S pojmem,že opakem ničeho je všechno, nelze jednoznačně souhlasit.
Opakem „nic“ je „něco“,což může být i všechno,ale i jakékoliv množství
něčeho.Ještě bych poznamenal,že zblo,kromě toho,že je to nic a pranic,
je také zhola nic.
Ano, Jirko, prozřel jsem a zjišťuji, že ve Všehomír obsahuje více než jeden opak; mnoho opaků; nekonečně mnoho opaků. Z toho ovšem nutně plyne, že k jednomu každému z nekonečného množství opaků přináleží nekonečné množství niců; tedy niců je nekonečně více než nekonečných opaků. A k tomu všemu mi dneska ráno praskla tkanička u boty. To aby se člověk bál vůbec probudit.
Jaroslave, z toho se mi málem rozvinuly mozkové závitky.
kromě opaků pane Jaroslave P. obsahuje Všehomír i nekonečné množství oparů ………… což už, bohužel, není jen bohapustá filosofie!
Ahoj Jardo,souhlasím s Tebou,že niců je víc než opaků a to pak bohužel
ve Všehomíru vytváří stav „kde nic tu nic“,což je nanic.Ale nic si z toho
nedělej a kup si novou tkaničku do bot.
Pane Pavelko, šněrováním bot promarníme v životě spoustu času, proto jsou lepší perka. Jirka, ale jinej.
Mezi lidem se říká, že tkaničky do bot, zvané také někdy kaničky, se budou dělat z nádražáků. Takové se prý nepřetrhnou.
A materiálu je všude dost 🙂
Je všeobecně známa věc, že všehomír má všeho dost, ovšem problém spočívá v tom, že toto se právě čas od času, jak všichni dobře víme, nachází zejména v ničem….
Jinak, pérka nejsou špatná, ale pírka jsou prý lepší neb jistá Betka N. už kdysi definovala, že pro pírko hospodyňka i přes plot …atd. a to se prosím jednalo asi o zdrobnělinu…., což teprve..no….
Kaničky jsou samozřejmě samičky kaniců a to jsou tlamy velmi ohyzdné, ne nepodobné pendolínům…..