17 odpovědí na “Pozřít”

  1. Pozřít lahůdky určené pouze na koukání je neprozřetelné, zvláště když jde o atrapy.

  2. no jo, ale ono je někdy fakt těžký takovýmu pokušení odolat. zvlášť, když lahůdka oku zalahodí nebo do něj dokonce přímo padne! to se pak těžko nepozře a když člověk konečně přijde k sobě (odkud že vlastně přijde?? kde předtím byl?? schizofrenik… ) a prozře, může být pozdě.

  3. no vždyť právě! právě o tom tu mluvím. akorát že já to neumím říct tak vznešeně, že se z toho taky člověk může po… anebo i PO… !!

  4. Proč je to po-, když je to před Martininým po-? Nemělo by to být před-? Třeba požít je nonsens, i kdyby to jeden nepřežil. Leda by to původně předpokládalo pojídání živých soustíček (z toho nám zbyly jen ústřice), která by tím ehm- jaksi- tedy po-šla. Minulé jednohubky, italsky saltimbocca, tedy skočdohubky, by do jisté míry potvrzovaly tuto moji teorii. A z jednohubek z minulého času by mohlo být dost špatně, čímž jsme zase zpátky, vítejte.

  5. Ad Martina, hlavně že je pořád z čeho vybírat…, jinak živá soustíčka ústřicím podobná, byla kdysi velmi příjemná, a myslím nešlo ani tak moc o kanibalismus…

  6. šťastný to muž, dosud nemá, zdá se, alzhaimera! nebo naopak? co je vlastně lepší – JEN vzpomínat nebo úplně zapomenout? aha, klasický příklad relativity – jak na co….

    a nebudu tu zmiňovat další podobnou lahůdku, kterou mi wbg svým nešetrným komentářem připomenul a vehnal tak slzy do očí, tak málo vznešená teda fakt zas nejsem!

  7. Zřel jsem jednou myšku, byla cukrová.
    Já to nevydržel, pozřel jsem ji, ham..
    Ano, mám cukrovku, takže jsem si dal.
    Pokud máte cukrovku, nedrážděte ji,
    myšičkami z cukru, jež jste pozřeli.

  8. …u vřídla stojíce,
    nezřetelně zřím
    a po zření
    přijde prozření
    a v poledne řízku pozření…

    vřelé pookřání

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.