Přechýlená polovička

Když přijela do ČSSR Suzi Quatro, divila se, co udělali v tisku s jejím jménem: Suzi QUATROVÁ. Když si moje kolegyně brala Francouze, musela mít svatbu ve Francii, aby se mohla jmenovat Peyrichout (čti Perišu) (a ne Peyrichoutová). Ale nepravidelnosti jsou i v češtině. Jedna moje kamarádka se jmenuje KOCMÁNKOVÁ, ač její otec je KOCMÁNEK, jiná se jmenuje DZUREKOVÁ (a ne DZURKOVÁ), protože její otec je DZUREK. Jaktože se někde to E ztrácí a jinde ne? Máme další příklady podobných singularit?
Jiřulka

103 odpovědí na “Přechýlená polovička”

  1. Tedy z bývalé prezidentky… To by mě vlastně zajímalo, jak se jmenuje po svatbě Češka, která si u nás vezme třeba Islanďana Thorssona. Taky Thorsson, nebo Thorssonová?

  2. Když se ženil mladý muž jménem Homola, snoubenci se dohodli, že budou používat společné jméno Homola. Novomanželka se podepsala Homolová a ne Homolaová, jak se dohodli a prošlo jí to. Kdyby se Dzurek oženil v Čechách, paní mohla být klidně Dzurková, na Slovensku byla zásadně Dzureková. Přechylování se asi přežilo, byl to zdroj nedorozumění v cizině a nyní je i v EU, ač jsme v EU jako doma. Přechylováním jmen cizinek předěláváme svět k našemu obrazu, héj rup!

  3. Jsou i horší případy. Manželka p. Ševce (tedy takového, který se jmenuje Švec) má být Ševcová nebo Švecová nebo Ševceová ?

  4. Nojo, a manželka pana Dlouhého má být paní Dlouhá, paní Dlouhová, či snad paní Dlouhýová? Feministky tvrdí že ta koncovka „-ová“ je přivlastňovací, takže podle jejch theorie by to měla být paní Dlouhého.

    Jak se do češtiny přechylují čínská jména? Například Chang Ling, bylo by to Chang Lingová (nesmysl) nebo, poněkud správněji, Changová Ling?

  5. Přechýleným se jeví také pan Sova. Jeho paní by mohla být ještě přechýlenější, třeba jako paní Sovaová.

  6. U nás v protějším domě nad sebou bydlí Kozel a Koza. Tohle přechylování mi činí dodnes potíže, A navíc jako dítě jsem nechápala, že když si chci hrát s dcerou pana Kozla, rozhodně nemám zvonit na Kozu.

  7. No k tomu bych vám napsala tohle: Můj otec se jmenuje Michajlov a má matka i já jsme Michajlovová. Taky nám mohli nechat Michajlová. Občas s tím mám potíže, třeba když mi někdo něco pošle poštou a napíše Michajlová, na poště mi to nechtěj dát…. 😉

  8. Kamarádka měla tatínka, který se jmenoval Franek, ona byla Franeková. Další tatínek (od jiné kamarádky!) byl Micek, on byla Micková. Ještě další legrácky jsou se jmény Beck, Pick. Dámy mají jména Becková (čti jak vidíš!) a druhá je Picková, (čti Piková). Kdo se v tomhle má vyznat, že? Mám ještě kamarádku Krejčovou, jejíž manžel je Krejčí, ale klidně by mohla být i paní Krejčí. Se jmény je to složité, ale zase víme naprosto přesně, kdo je kdo. Tedy kdo je muž a kdo žena. Aspoň většinou.

  9. U nás to měl blbý mladší brácha. Mně dělali ve škole jen z krátkého i dlouhé (Šichová). On, coby Šich, každou chvíli poslouchal, že Šícha už jde zase pozdě… Na což on říkal, že není Šícha, z čehož učitelky vyvozovaly, že jde pozdě a ještě navíc drzý.

  10. S přechylováním si až tak hlavu nelámu, ale u Kapitána Kida jsem se dočetl, že slovo dóttir znamená v islandštině dceru, takže oni si tím vlastně ukážou, že jde o holku, podobně jako my tou -ovou. A proč se někdy -e- ztrácí, to je asi dle místních zvyklostí. Známá se přivdala na Moravu a vzala si Lva a píše se Levová. A pak se v tom vyznejte.

  11. V islandštině se příjmení nezachovává, první jméno dají dítěti rodiče, ale to druhé je vytvořeno z prvního jména otce příponou dóttir, když je to dívka a son,když je to kluk. Takže každá generace má jiné druhé jméno a rodokmen se nedá vysledovat podle linie příjmení. Což mi připadá spravedlivé, nikdo nemůže nikoho vinit, jako mě, že moje příjmení mou generací končí, když máme jen dcery. A přitom všechny jsou nesmírně skvělé bytosti.

  12. Jiřulko, nevěšte hlavu, vaše dcery mohou povít dítko jako svobodné matky nebo se mohou se svými partnery dohodnout, že oni budou používat příjmení svých chotí. Znám jednoho Blažka, z kterého se po svatbě stal Hájek.

  13. Těžko se slečně Hájkové divit, že nechtěla být stará Blažková … ehm, tedy stará od Blažka 🙂

    PS: věřili byste, že jsem nejdřív napsal Ťežko :/ začínám senilnět (což je v pětadvaceti docela průšvih)

  14. Jiřulko, to je škoda, já jsem se tešil že se Vigdis Finnbogadóttir po vzoru mnoha bludných holanďanů, v touze po odpočinku od prezidentkování, přestěhuje do Čech, kde se z ní stane Vigdis Finnbogadóttirová. Toto příliš dlouhé jméno jí však tak nakrkne že se rozhodne vrátit se na Island. Tam však ke své nesmírné konsternaci zjistí že se takto stala Vigdis Finnbogadóttirovádóttir.

  15. Islanďané prostě nemají příjmení, ale jen „otčestvo“. Rusové jsou na tom lépe, protože mají otčestvo i příjmení, které však v běžném styku neužívají (to příjmení). Otčestvo ženy se při sňatku na rozdíl od příjmení nemění – ani v ruštině, ani v islandštině. My nemáme otčestvo, ale jen příjmení. A v případě žen respektuje příjmení pátnáctisetletou českou tradici, označující ženy podle jména muže, ke kterému patří – tedy podle otce nebo podle manžela. Na tom nejen že není nic špatného, ale je to též mimořádně praktické.
    V českém jazyce se bez toho navíc neobejdeme: i když zákon připouští, aby příjmení ženy bylo za určitých okolností úředně uváděno v mužském tvaru, v běžném jazyku tomu tak být nemůže a i žena, jejíž úřední příjmení je v mužském rodu, musí být v hovoru či písemnosti v jazyce českém vždy označována v přechýlené ženské podobě a nemůže tomu být jinak, protože bychom se nedomluvili.
    Pro názornost uvedu příklad naprosto a zcela vymyšlený:
    Do Čech nebo na Moravu (případně do české části Slezska nebo i třeba i na Slovensko), přijede z germánské části Evropy manželský pěvecký pár příjmím Peter. Pro českého novináře však nemohou být pan Peter a paní Peter, ale jen manželé PeterOVI, nebo pan Peter a paní PeterOVÁ. A proč? No protože třeba musí do novin napsat Peterův mikrofon byl modrý a Peterové červený. Nebo Peter měl modré sako a Peterová měla modrou sukni.
    Prostě jakmile se začne skloňovat a časovat a přivlastňovat, nepřechýlená podoba příjmení je pro ženy zcela nepoužitelná.
    A proto i Islanďanka bude u nás -dottirOVÁ.

    Se sňatečným přebíráním příjmení mužem od ženy je to problémové. Zatímco žena si bere příjmení manželovo, manžel by si nebral příjmení manželky, ale příjmení tchána. Žena totiž při svatbě mění muže, od něhož se její příjemní odvíjí – a to právě ukazuje příponá -OVÁ. Mužovo příjmení se však od nikoho neodvíjí, nemá přivlastňovací koncovku a proti nelze říci, že muž si bere příjmení podle manželky, ale vždy si bere příjmení toho, podle něhož má jeho manželka dosud příjmení odvozeno. Jazyk zde vytváří vážný psychologický problém. Otcové dcer se s tím prostě musí smířtit.

    Specifická situace nastává v případě, kdy ženy některých příjmení jsou v několika generacích nemanželské, takže z rodného listu původní mužský tvar zmizí (dříve se do rodného listu zapisovali i prarodiče, v tomto tisíciletí již jen rodiče, tak k ztrátě znalosti správného tvaru příjmení dochází o generaci dříve).
    Opět příklad: Slečně Jankové se narodí syn. Bude se jmenovat Janek, Jank, Janka, Janko? Musíme se podívat do rodného listu matky, jak se jmenoval její otec. Ale když otec není uveden a je uvedena jen matka, také přirozeně Janková, vzniká zásadní problém s pojmenováním syna. Dříve jsme z rodného listu jméno synova pradědečka zjistili a chyběl až prapradědeček (i když samozřejmě ani tito mužští předkové nemuseli být uvedeni, je-li sklon k nemanželskému početí u dané linie žen příliš silný).

  16. Jak říkal ten starý rabín …všechno je jinak…. někdy…
    Například má žena je také Krejčí, a nedovedu si představit, že by byla Krejčová…Jako dítko jsme bývali v domě, v přízemí, kde v patře bývala paní Antonie Kočí, a ta byla krejčová…tedy…šila šaty.
    Naštěstí obě výjimky byly podle vzoru „jarní“-jak jsme se alespoň tehdy učili- nicméně taky si nedovedu představit-tedy já- že by ta paní byla Kočová- furt byla Kočí. (..krejčová Kočová – Brrr.)
    Zase -samozřejmě, že vím, že jsou paní Kočové i Krejčové…ale nesedí mi to. Záleží na rodinné tradici,především.Nejlepší východisko vidím v tom, že stejně by bylo nejlepší,kdybych se měl stále jmenovat Schneider..ale to už by bylo o něčem úplně , ale úplně jiném

  17. To nebude tradicí. Paní Krejčová má pana Krejču (Krejča), paní Kočová si vzala pana Koču (Koča).

  18. Když jsem si přečetl Sašovu analýzu o nezbytnosti přechylování, zabylo mi líto Angličanů, že takovou vymoženost nemají. Ode dneška si budu pamatovat, že Miss znamená Missing ová.

  19. Tak jako jsem dědek, jsem už i TCHÁN, aspoň jednu dceru poznám spolehlivě, když volám domů (od ostatních dcer i manželky – všechny mají stejný hlas a tak se nejdřív musím zeptat KTERÁ).
    Ani těm ostatním dcerám svobodné mateřství zjevně nehrozí, všechny už mají mnogalet stálé partnery a na dotazy, kdy se konečně rozmnoží, je v současnosti i jejich trend napřed doktoranturu, pak kariéru a pak se teprve dá uvažovat o svištích. Ač jsou velmi emancipované a samostatné, vlastně právě proto nemají zapotřebí být feministkami a klidně se přejmenují, vlastně přepříjmeňují.

  20. Jiřinko,já byla za svobodna Fraňková a otec Franěk.
    Vladimíre,soused se jmenuje Švec a jeho žena Švecová.
    Tomáši,pan Kočí,co bydlí kus dál,má ženu paní Kočovou.
    Máša Pavlů má taťku Pavla Pavlů.Ještěže nemají různobaravné mikrofony.A co pán a paní Hořejší?Tam se také nepřechýlilo a nikomu to problém nedělá.
    Proč se nejmenuji Tichová?To,jakože nepatřím k svému Tichému muži?Ale nestěžuji si,jsem alespoň Tichá sama za sebe.

  21. Tichá voda podemílá břehy a odnáší je s sebou, Olinka se nám představila. Má moudrého manžela. U nás doma také platí zásady, že moudřejší ustoupí a hlavou zeď neprorazíš. Když je závazné doporučení správné, jsme spokojeni oba, když ne, tak alespoň manželka má přesně to, co chtěla a je doma klid. Musím ale sebekriticky uznat, že manželka má skvělou intuici, u zásadních rozhodnutí se prakticky nikdy nemýlila (jinak by si mne určitě nevzala). Kdyby bylo pokaždé po mém, těch chybných rozhodnutí by u nás bylo daleko více. Nedám si to vymluvit, pod skvělým pantoflem se žije výborně.

  22. Jiří, SlovoDne manželka číst nemůže, už čtvrtý týden jsem slaměným vdovcem. Je to doma katastrofa, když si velím sám. Manželka leží na kardiochirurgii, zotavuje se po vážné operaci a dvou revizích, protože nastaly po operaci komplikace. Já poznávám, jak zlé je být bez manželky, ona zase jako lékařka se musela transformovat do role pacientky a má to daleko těžší než já. Kdykoliv jsem onemocněl, musel jsem se ihned léčit, zatímco ona podobné infekty přecházela, protože v práci chybět přece nemohla, to mi vždy tvrdila. Vím, že pokud se jí trochu uleví, ihned půjde zase léčit, tak to totiž dělala vždy.

  23. Navrhuji do teto debaty jeste zahrnout nejstrasnejsi prechyleniny, ktere znate: Ja zacinam: Carmen Electrova a Joana Arcova.

  24. Už jsem asi kdysi přispěla-paní tajná radová,
    paní vrchní sklepmistrová.
    Ještě jsem znávala Vojtu Píče.Neptejte se,jak se říká jeho mamince.Když se ženil jeho bratr,přijal příjmení manželky.Vojta se,pokud vím,neoženil nikdy.A přitom se jedná o konzumenta tekutin,co je na tom zlého?

  25. Pokud má Vojta počeštěné německé příjmení Pietsch, pak s konsumentem tekutin má společnou jen tu konsumaci. A to, že se neoženil, může mít jinou příčinu, než jak lidé říkají jeho matce.

  26. Pánové Pietsch a Poser by si měli pokecat o tom, jak se jim v českém prostředí žije. Oč jeden hůř zní, o to druhý hůř vypadá. Nic k závisti.

  27. Německá výslovnost slova Poser je PÓZER, to spíš evokuje výraz pozér, ten kdo dělá pózy. Bude-li se pan Pózer držet originální výslovnosti stejně houževnatě, jako nový majitel Českého Telecomu, nebude si asi nikdo z jeho jména dělat pšoufky.

  28. Mimochodem název ČESKÝ TELECOMje (byl) z jazykového hlediska paskvil. Pravidla sice povolují buďto český zápis nebo originální zápis výrazů převzatých z cizího jazyka, ale nepovolují jejich kombinaci v jedné skupině, či publikaci. Když už ČESKÝ, tak TELEKOM.
    Nebo když telecom, tak třeba CS TELECOM. To by také lépe odpovídalo proklamovanému otevírání světu. Na rozdíl od světa si však tady udržel nejen nesmyslné jméno, ale hlavně nesmyslný monopol, důsledky neseme dodnes všichni na neporovnatelně vyšších cenách za telefon a internet. Než ve světě.

  29. Vojta to má blbý. Jo jo. Ale co pan doktor – gynekolog, který se honosí jménem Šuk? To je docela dobré. A ještě chci být trošku politována – vykradli mi dům, když jsem byla v ÚVN na Oční klinice na kontrole. Jsem z toho poněkud rozhozená, nic příjemného to není. Přeji vám, abyste této zkušenosti byli uchráněni. Už třetí den chodím na Policii ČR. Naštěstí jsou tam bezvadní policajti. Mějte se hezky, všechny zdravím.

  30. K tomu lze jen dodat, že v posledních letech se nám v Čechách přemnožily straky. Manželka pana Straky je ovšem Straková.Manželka pana Hrůzy je myslím ráda, že jména přechylujeme. Zdravím.

  31. Veterinář, co k němu chodíme, se jmenuje Chlupatý. Nevím, jestli jeho paní je ráda, že se přechyluje…
    A vypráví se u nás o jakémsi panu Ocáskovi, co si vzal slečnu Hbitou a přijal její příjmení… aby se z něj na věčné časy stal Hbitý Ocásek…

    Bohužel se strakami a podobnou havětí máme taky nedávnou zkušenost. Tak přeju hodně sil a trpělivosti při jednání s pojišťovnou…

  32. po konzultaci s Ing. RNDr. Věroslavem Slabým Ph. D. (hostujícím proferorem Jagellonské Univerzity v Krakově) jsme dospěli k závěru, že přechýlená polovička nutně padá kolmo k zemi volným pádem. nejedná se tudíž o kategorii mluvnickou, ale fyzikální.

  33. Mám dojem, že pan doktor Šuk rodil naše děti a byl velmi oblíben. Zato jsme nebyli nijak spokojení s naším ortopedem, byl to pan doktor Chromý. Rovněž naše děti – doktorandky na přírodvědě Karlovy univerzity – dost kritizují ředitele Botanické zahrady v Praze na Slupi, pana Větvičku, přestože má příhodné jméno, zahradě nijak neprospívá a spíš se věnuje mediálnímu hvězdění, než aby správně rozhodoval, nebo se s někým poradil. Na rozdíl od ředitele ZOO v Troje, který ví, že je manažer na obchodní a investiční věci a co se týká potřeb zvířat, diskutuje to s těmi, kteří se věnují právě tomu druhu. A dovede to všechno sladit k prospěchu ZOO i s mediální přízní.

  34. Když už jsme u těch doktorů: Když jsem coby malý harant chodil k panu doktoru Krůtovi na vyšetření, vžducky jsem si myslel že by se jeho žena měla jmenovat Krocan.

  35. A je to i názor konzultantů z restaurace Vesmír, odkud jsem se právě vrátil jsa na pochůzce pro knedlu.

  36. Přechodníkový kat Gabriel nezjistil, že správně je byv na pochůzce a ne jsa na pochůzce, heč!

  37. Jeden ze senátorů PČR, Jozef Zoser, se cítil dotčen skutečností, že kolegové vyslovují jeho – údajně německé – příjmení počeštěně.
    Neváhal dokonce požádat předsedajícího schůze, aby na to přítomné upozornil.
    „Chtěl bych jen připomenout, že pan senátor Zoser se správně nečte Zoser, ale Cózr…“
    ovšem uznejte sami – co zní zvukomalebněji?

  38. nejzvukomalebněji u většiny našich poslanců zní „to mě z toho pos.r“ a to když je sleduju co tam vyvádějí

  39. Milý Jaroslave Pavelko, nemyslete, že moje oko zkoumavě neulpělo na přechodníkovém tvaru, který jste použil zdánlivě nesprávným způsobem. Protože znám Vaši pečlivost, usoudil jsem, že jste ve stavu permanentní pochůzky za knedlou, že jste jakýsi pochůzkář, knedlový Ahasver.Není-li tomu tak, pak je ovšem Vaše sebekritika namístě.
    Hezký den !

  40. Ale pane Pavelko, to bych si tedy pěkně vyprosil! Copak já, lahvák, bych si někdy něco vymyslel? Co vás vede k takovému podezření?

    Náhodou, já jsem vždycky byl geniálním dítětem. Co dím, já stále jsem geniálním dítětem!

  41. Vyprávěl Jan Burian na koncertě, že jeho manželka zařizovala formality dovolené v cizině, takže ho pak recepční v hotelu oslovovala HERR BURIANOVA. Horší to ale mají manželské páry z Islandu, protože se jméno ženy ani muže sňatkem nemění (viz výšeuvedené komentáře), takže třeba v Německu je naprosto striktně odmítnou ubytovat v jednom pokoji. Musí se tedy ubytovat ve dvou samostatných pokojích a zaplatí dvojnásobek, než manželé z jiné země.

  42. V souvislosti s Herr Burianovou jsem si vzpomněl, jak kdysi říkal |Vladimír Škutina, že manžel velvyslankyně se slovensky řekne pán vašáry. A fakt jsou Němci ještě takoví strážci mravů? V dnešní době to působí značně euláliočubírkovsky.

  43. No, to jsem se na vas dost pobavila. Takhle jsem se dlouho uz nezasmala. Takze kdyz muj budouci manzel je Collins, tak ja budu Collinsova…no to nezni nejhure. Za to ale ziju ve Skotsku a budu pouzivat Collins samozrejme, pokud ale pozadam o novy cesky pas tak mi tam napisou Collinsova nebo Collins, kdyz ziju v U.K. ?

  44. Slečno, bacha na to, když budete Collinsová, tak nebudete Collins a pokud bude Váš budoucí domácí prudérní, nenechá Vás s manželem bydlet pod jednou střechou, o jedné peřině nemluvě. Naštěstí už můžete být Collins i u nás, tak se toho držte.

  45. Moc jsem se pobavila ctenim nekterych prispevku 🙂
    Pridavam osobni zkusenost: Kdyz jsem si brala manzela (Edwards), musela jsem se prihlasit k anglicke narodnosti, aby mi do pasu mohli napsat prijmenti Edwards – bez ova. Zijeme v Britanii, takze by mi prijmeni Edwardsova delalo problemy. Na ambasade pry videli i pripad, kdy si holka vzala Anglicana s prijmenim Fall a do pasu ji napsali Fallova (zni to jako fall over :-).
    Cestina je krasny jazyk, ze ano :-))

  46. Nevím, jak moc byla vzpurná Anežka Hodinová, nechci jí sahat do svědomí, ale předpokládám, že v rámci proletářského internacionalismu se až tolik nevzpírala. Každopádně ale byla Spurná.

  47. Vidím že je bdělo a to je samozřejmě dobře, ale já odjakživa hlavně ve škole pak jsem nemohl jinak. když Hodinová tak jedině Vzpurná, zněla má odpověď. Je zvláštní, že i na tvářích jinak zavilých politruků to sem tam vzbuzovalo úsměv…
    Omlouvám se samozřejmě, dějiny falšovat nechci, i když dotaz k dějinám nesměřoval….

  48. Já myslím, že byla Hodinová, tak nepřechýleně by byla Anežka Hodinová-Spurný. Mimochodem, kdysi jsem shlédl krásné představení Hodinový hoteliér.

  49. Ano, ano, pan Landovský, že, vynikající…, jinak Hodinový Vzpurný, kdyby to náhodou měl být muž, tak by myslím přesnější označení znělo Vteřinový Impotent ….

  50. Kolega wbgarden má zajímavé konstrukce, když Vteřinového Impotenta uvádí co přesnější ekvivalent Hodinového Vzpurného.Přiznám se, že můj intelekt není tak pronikavý a tak prosím o vysvětlení, jež vstřebá i trvalý blb.

  51. Když se mužskej delší čas – třeba hodinu – vzpírá, důstojně samozřejmě, tak se prý jedná spíš o vteřinového impotenta…,aspoň holky říkají.., lepší varianta je prý osmivteřinový – osm vteřin a dost, že, nebo povinných osm vteřin atd, ale to se sem tam asi probírá v televizních taškařicích….
    Jinak kdybych já se na všechno ptal čemu tady nerozumím, musel bych asi založit nové veřejné fórum… Parkrát jsem to s dotazem zkusil, ale…, no, já se odpovídat snažím. Jo, a výhradně souvislosti s vlastní osobou slovo intelekt nahrazuji přilehavějšími termíny…..

  52. Vysvětlení kolegy wbgardena mne naplnilo hlubokou melancholií, že jsem stále stejnější blb s povědomím, co je vteřinová ručička a vteřinové lepidlo, ne však co je vteřinový impotent.Tuším, že chyba bude někde ve mně.

  53. Gabrieli, nezoufejte. Wbgarden zřejmě myslel vteřinového potenta, jenž se po oné osudové vteřině stává impotentem. Jinak stran jazykovědy: Myslíte si, že je správné stupňovat adjektivum stejný?

  54. Děkuji pane Jiří. V jistých hlavičkách totiž vteřinový impotent s vteřinovým potentem prý splývá.,,, splývají… Zároveňprý bych měl pochopit, že pro někoho může být vteřina i nekonečně dlouhá…..

  55. Jirko,děkuji Vám srdečně, teď už vím, kudy na to. Samozřejmě stupňování adjektiv, která vyjadřují definitivní stav nebo vlastnost je nesprávné, snad je však lze tolerovat jako prostředek stylotvorný u textu nevážného, ba skoro frivolně rozvolněného.

  56. Trocha frivolnosti při pondělku….

    LÍBÁNÍ V PARKU …

    Já vím že je to pobuřující
    nemístné
    a mírně nemorální
    ale představte si
    vy se vztyčeným ukazováčkem
    vy mravně obtloustlá v růžových šatičkách
    s pentlí na mozečku
    že by někdo měl tu moc
    a dokázal
    aby všichni jež byli počati na místech
    veřejných
    se v tomto okamžiku svlékli
    do naha…

    Já vím že je to pobuříjící
    nemístné
    a mírně nemorální
    ale představte si
    m i l o s t i v á
    že byste taky
    musela…..

    pokud to někoho zajímá…..

  57. Pánové, lehkost frivolnosti pěny kankánových spodniček a frivolitkových kraječek ostře kontrastuje s obtížností trvalé impotence či vteřinové potence ať fyzické či duchovní. Kromě toho se domnívám, že být počat v hlubokém soukromí parku za letní noci může mít pozitivní vliv na psýchu dotyčného, pokud se nejedná o anonymní poklesek dvou zdrogovaných adolescentů cestou z diskotéky.

  58. Paní Diblíková, spojení frivolitkové kraječky má stejnou konstrukci jako hovězí hovězí. Jinak ale si umím těžko představit, že bych se kdy býval byl odvážil položit svým rodičům otázku, zda mě náhodou nepočali v hlubokém soukromí parku za letní noci (narodil jsem se v dubnu, moje psýcha však Vaší teorii nekonvenuje). Nevím, možná je dnes stupeň intimity mezi rodiči a dětmi jiný, než býval ?

  59. Hovězí na Hovězí občas vídávám, ale hovězí hovězí.., no nevím, nevím.., Jinak když jsem ještě klekával tak si pamatuji že náš velebníček měl taky jisté kraječky, ale nějak mě to nebralo…..

  60. Milý Gabrieli, souhlasím s vámi, že dotaz na početí by byl počátkem výprasku a dnes už se nemám koho zeptat, ani kdyby mi už výprask dávno nehrozil, nějak by se mi do toho nechtělo.Spíš jsem při tom myslela na rodiče budoucí. Frivolitka je jistý konkrétní druh krajky, vytvářené filigránskými uzlíky specielním nástrojem, podobným tkalcovskému člunku (alespoň svou funkcí). Právě tak jako je krajka háčkovaná, šitá, paličkovaná, pletená nebo macramé. Je to jako hovězí na česneku, zůstaneme-li v kuchyni.

  61. Krajka jako hovězí na česneku…,no, nekupte to, eště že jsem si s tou Hodinářovou Vzpurnou začal. Jinak ovšem už delší dobu přemýšlím, jak se ty filigránské uzlíky rvou do vyšisovaných džínů, hm hm hm, i když na druhé straně je asi pravda, jak kluci říkají, že dobře orvané džíny jsou lepší než všelijaká popletená a paličatá macramé….

  62. Ve vyšisovaných jeans nebývají krajky, ale umně vytuněné či vymazlené díry na těch nejvhodnějších místech – pokud ovšem se nejedná o uválené jeans boubelatého padesát- (a více)níka(-nice). V těch ovšem taky nebývají krajky a díry v nich – haňba povedať. Pokud jste měl na mysli krajkové spodní prádélko, to bývá zdobeno kraječkou valencienskou a navíc dnes – je-li vůbec – bývá tvořeno pár provázky.

  63. Spodní prádélko bývá zdobeno kraječkou valencienskou…, tak to jsou rohlíčky obzlášť vypečené.., zůstaneme li v kuchyni… I vymazlená díra není k zahozen….í, a takové vyznáníčko lásky – ty má díro vytuněná – lásky k oděvům samozřejmě, by možná ocenil nejeden reklamní agent. No a ty provázky závěrem…, nevím, na čem už bychoim se mohli líp oběsit….

    PROVAZOLEZEC

    Tvé kolíčky na prádlo
    chytily mě jednoho zářivého odpoledne
    kdy věšela jsi
    malé a průhledné
    téměř nic
    po pustinách
    ráje

    Nevydržel jsem
    a vstoupil

    Dodnes
    balencuji……

    Pokud to někoho zajímá….

  64. Dávno
    nežli na prádlo
    chytíte
    mne na žrádlo

    před malým průhledným
    téměř nic

    preferuji
    talíř jitrnic

  65. Jedna z textových modifikací známé písně Řekni kde ty kytky jsou….adt. praví toto:
    „Řekni kde ty lásky jsou
    co se s nimi mohlo stát..“ atd.
    A odpověď na sebe nenechá dlouho čekat:
    „Myslím jenom na žrádlo
    přirození povadlo..
    Řekni kde ty lásky jsou…“

    Ovšem tohle není z mé klávesnice…..

  66. Kdysi jsem vyslechl na živé nahrávce skupiny Greenhorns m.j. i tento
    poklad:
    Marně si teď lámu hlavu
    jak to,že jsi v jinym stavu,
    když mi říkal doktor Havlík
    před tím,než jsem trenky navlík,
    že svůj nástroj rozkoše
    můžu hodit do koše??
    K tématu.Je legrace tvrdit o druhé ženě pana Nového : „To je nová
    paní Nová.“Ještě větší,když o své první manželce hovoří pan Starý :
    „To je moje (sS)tará.“

  67. Moje dávná kamarádka, posléze první žena mého manžela, mě s chutí ve společnosti představuje“ „To je Věra, druhá žena mého prvního muže.“ Mívá to úspěch. Tradičně míváme rodinnou sešlost na Vánoce ve složení : manželova první žena, jejich společná dcera a její dcera z prvního manželství a syn z druhého s tchyní z prvního, pak nevlastní sestra mé nevlastní dcery no a pak už je to fádní, už jen běžní příbuzní.

  68. Včera jsem poslouchal na ČR 2 404. pokračování Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře a krom pěkné muziky a vzpomínek na spoustu lidí a událostí tam Jiří Černý hovoří i o přechylování. Vtipně a výstižně. Kdo chcete, vyhledejte a poslechněte.

  69. Vyslechl jsem a při árii z opery už jsem nevydržel a vypnul, i předtím jsem některé přehrávané kousky hudby (??) NEMUSEL. O přechylování ale pan Černý mluví dobře (jakož i o dalších tématech). Když mluvíme česky, upravujeme všechna jména a příjmení – i ta cizí. Stejně jako pádové koncovky u mužských jmen, i u ženských jmen (například s Madonou v pr..a nebudeme říkat s Madona v pr.) nám připadají naprosto správné. Stejně jako v kauze POMAZÁNKOVÉ MÁSLO, CUKR KRUPICE – (ha – toho si v Brusel nevšinuli) bychom si neměli nechat diktovat od cizinců, jak máme správně mluvit česky. (Aby si chudáci cizinci omylem neuvařili krupicovou kaši jen z cukru, myslíce a nevědíce, že cukr krupice neobsahuje ani stopy krupice, ani stopy sóji a skořápkových plodů, ani stopy lepku, vanilky, kopru, kafru, lihu, celulózy, chloridu sodného, draselného a máselného, jódu, chlóru, síry, guana, leguana, varana, hovězího skotu, kožešinových zvířat, radionuklidů, drůbeže, přidaného glutamátu, kvasnicového extraktu, soli, kyseliny sýrové, kyseliny salámové, kyseliny šunkové, magnézia litery, hormonů, feromonů, mormonů, protonů, protitonů, antineutronů, a na co všecko bych mohl být antilergický).

    Angličani pak můžou zkoumat holmesovskou literaturu a zjistit, že v celém díle Artur Conan Doyle o Sherlok Houmles se ani jednou nevyskytuje ani mužský ani ženský rod u Sherlok Holmes společníka doktor Watson, takže se nedá ani potvrdit, ani vyvrátit, že mohlo jít o společnici doktorku Watsonovoou. Což nám u vymyšlených postav může být vcelku buřtem. Jako je pravdou, že se nejsem schopen udržet u ténatu. (Když jsem editoval leták mojí osobní masérce Faiina Mugrauer, což je stoprocentní češka, divila se, že jí TO JE PRAVDOU nahrazuji správným českým výrazem TO JE PRAVDA.)

  70. Za takový výrok si Věro zasluhuješ pět ran rákoskou. Ač jinak jsem odpůrce tělesných trestů a zasánce zdvořilosti vůči ženám. Faiina je věkem mezi mými dětmi a mými vnoučaty a prošla školským systémem naší (tedy i její) rodné země, kde sice rány rákoskou už nesmí být použity, ale není k dispozici ani trochu snahy naučit žáky aktivně poznávat, jen se dosud marně dohadují polovzdělaní nedouci, která hesla encyklopedie žákům vtloukat do hlav a která jim naopak zatajit.
    Protože trest pěti ran rákoskou ti nesmí být vykonán, dostaneš domácí úkol.
    1. Spočítáš statistiku, kolik lidí považuje za správný výrok TO JE PRAVDOU a vyčíslíš v závislosti na věku procentní zastoupení těch, kteří se ve škole dozvěděli, že správně je TO JE PRAVDA.
    2. Stokrát opíšeš správné znění jména mojí masérky. Z tvého jména tady taky nikdo nedělá Di blít ková.

  71. A to nemluvím o tom, že takový výrok odpovídá myšlení vně i uvnitř holých hlav a jejich heslu NIC NEŽ NÁROD.
    Blíží se výročí jedné velmi bolestné události, dám otázku, čím se vzhledem k této události vyznačuje Rumunsko?
    Inu Rumunsko se NEZÚČASTNILO jako jediné ze zemí soc. tábora BRATRSKÉ POMOCI našemu nebohému kontrarevolucí deptanému českému národu.
    Takže Faiina může právem být hrdá na svého rumunského dědu, který se z Ceauceskova Rumunska vyvlíknul svatbou s češkou, ale mateřština jeho syna i jeho vnučky je čeština.

  72. Nevím, zda by se u nás našel někdo, kdo je opravdu 100% Čech, když se tu mísily slovanské, germánské, židovské a bůhvíjaké další vlivy i geny. Takže i Jiřulkova masérka Faiina Mugrauer je při nejlepším jen 75%

  73. Jo jo, babička to znala ve versi „pana profesora zde není, právě ho odešlo a nadále bude kromě republiky“. 100% češství občas není nic záviděníhodného, zejména při pohledu na volební výsledky – ty se nelíbí nikomu, ale každému pro něco jiného. Najít v Evropě nějakou národnost etnicky čistou asi nejde, i když asi před 20 lety jsem četla, že v údolí Neanderu našli nějakého pana učitele s neandrtálskými geny. Leda Estonci – žijí tam 3000 let nepřetržitě (kdo další by se tam taky táhnul, když tam není zlato ani nafta, je tam zima a je to z ruky). Ta paní Faiina mi připoměla naše dávná kamna zn. Musgraves, u nich jsme seděli večer celá rodina (jinde se ve třípokojovém bytě netopilo!) a četli jsme si nahlas Pozdrav pámbu pane Randák, Pan Kaplan má třídu rád a jiné literární lahůdky a moc jsme se u toho nasmáli – holt tenkrát nebyla televize ani jiné individuální zábavy, dokonce si vzpomínám, že se při návštěvách i zpívalo – bez alkoholu!, leda domácí ajrkoňák nebo čum do ráje, případně šípkové víno a podobné omamné prostředky – tím se nikdo alkoholikem stát nemohl ani při nejlepší vůli. Skromná to doba – o ostatním nemluvě.

  74. Jiřulko, stejně je to divné, že se taková zvěrstva, která by jeden (jedna, jedno) čekal tak nejvýš od choti za války zbohatlého obchodníčka s uhlím (to byla známá naší babičky) táhnou češtinou jako smrad, a k tomu se přidávají další – bysem, by jste, o nejrůznějších zpotvořených anglicizmech a jiných lahůdkách, o jakoby nemluvě. Vaši Faiinu neznám, ale musíte uznat, že to zní opravdu 100% česky, asi jako Horst Siegel. Abych Vám potvrdila svoůj šovinizmus – není trochu divné, že ve třetí generaci zde útočiště naleznuvších pevně trvá na původní rumunské podobě jména i příjmení, ale chytne se takové snobské jazykové zhůvěřilosti? Kdysi (právě kolem toho 68, pak mě samozřejmě po prověrkách vyrazili) jsem pracovala na magistrátě – to místo mi dohodil můj profesor z práv. fakulty – u matrikářů, a tam velice často řešili odvolání rodičů, kteří pro své děti i z manželství, kde jeden z rodičů byl cizinec, chtěli jméno ne české – takže ona dívenka (nebo spíš její teta) by měla v rodném listu nakonec napsáno Fajna Mugrauerová, ani tehdy známý český muslim ing. Málek nepochodil s Yahya, ale mohl být Jahjá, což ovšem nechtěl.

  75. Patřím k zhruba desti milionům parkinsoniků, jejichž kompletní genetický kód je dopodrobna přečten a dán k dispozici pro výzkum všech souvislostí. Takže vím, že 1,6 % mého genomu je neandrtálského původu, což je ve střední Evropě dost pod průměr, ostatně v mojí mateřské linii převažuje genom severogermánský, čili anglosaský, v otcovské linii se mísí jihoevropský typ s výchochoslovanským, čili rusínsko ukrajinským. Takže nejsem ani středoevropan. A čech jen asi 70%, protože otec se narodil na Slovensku i když i jeho mateřština je čeština. Díky genomu jsem také zjistil, že mám v USA řadu dost blízkých příbuzných v úrovni 2 – 4 cousin, tedy společný praděda, oni to jsou přímí potomci východních slovanů z migrační vlny 1850 až 1918. Takže se jeví další typický společný rys parkinsoniků, většina z nás má předka, který prošel sibiřskou anabází (jako můj děda – otec mého tatínka) a nebo byl za první světové ve vojsku. Nejedná se tady o poškození genomu, ale nejspíš o poškození zdraví otravou kouřem z hoření nějakého předtím nepoužívaného materiálu. Proto se v současnosti tak prudce zvyšuje výskyt PN, je to nejsoíš ob generaci otrava během první nebo druhé světové. Jestli to tak je skutečně, čeká nás exploze PN. Jestli jste někdo parkinsonik a chcete se tohoto výzkumu účastnit a umíte základy angličtiny, dám vám spojení na společnost, která přečtení genomu provádí u PN zdarma.
    U kamen Musgraves jsme v mém dětství sedávali i my, takže špílec jsem pochopil ihned. A s výčitkami, že jsme našim dcerám dali cizácká jména (Edita, Klára a Vanda) jsme taky dost často zápasili. Vyčítači pak nechtěli věřit, že to jsou plně česká jména cizího původu stejně jako třeba Jitka, Jana, Dana.

  76. Jiřulko,výčet vašich předků je imponující a zajímavý,škoda, že jste se k tomu dostal přes nemoc. Možná, že (vzhledem k tomu, že i ti „zdraví“ mezi námi jsou obvykle jen málo zdiagnostikovaní) se k povědomí o tom, kdo vlastně jsme a jak jsme si navzájem příbuzní, dozvíme i my ostatní – bylo by fajn, kdyby to šlo i jen tak, bez chorob. Já zase vím z rodokmenu mého tatínka, že to byli samí sedláci-vidláci z Vysočiny, nic vzrušujícího, už od 30leté války (ona by možná genetika objevila leccos romantičtějšího, ale toho se nedožiju). Tak mě napadá, kdyby restituce organizovali genetici… Na jednom webu jsem objevila stížnost, že se v UK šíří podivná jména jako Kevin, Deidre, Maeve, a dobrá původní staroanglické jména jako John, Jack, Anne a Mary jsou opomíjená.

  77. Před chvilkou jsem odchytil větu: „Následují texty Ivy Knobloch, která životopisné faktografii dodává šťávu detailů a vztahů, a Jana Rouse, jenž rozvádí myšlenku…“. Jsem smířen s faktem, že jazyk si na logiku moc nepotrpí. Já bych ale dle logiky napsal buď „Ivy Knoblochy, Jana Rouse“, nebo „Ivy Knobloch, Jana Rous“. Má někdo jasno o pravidlech (nebo konvencích) přechylování ve vztahu ke skloňování?

  78. Nelítáme v tom sami, jak byste přeložil do češtiny rodný list chlapečka, narozeného a zapsaného v cizí zemi a nyní žijícího tady- maminka Češka, tatínek Mexičan, chlapeček je zapsán v matrice takto: Napoleon Pedro („Napoleon“ je první křestní, už to stačí k tomu, aby člověk přemýšlel o něžném oslovení ve zdrobnělině pátým pádem voláme) Rodríguez Kopřivová. Ale Vaše koho čeho Ivy Knoblochy je prostě nádhera!

  79. Náš Honzíček semtam zajde do školky (cvičně), a kamarádí tam s chlapečkem Baltazarem (KŘESTNÍ!!! jméno, jak dál nevím), pančelky mu říkají Baltazárku. Nedovedu si to nijak zkrátit, Baltíku je tak pro psa, Azárku? Zárku? Zřejmě jsou rodiče staří Asyřané nebo cvoci.

  80. Na toho Napoleonka volá maminka Nááápi nebo Napíku – to nezní špatně, jenom toho Napíka nesmí dál zdrobnit.
    Teď jsem si zajela až nahoru na začátek tohoto textu s cílem zvědět, jak vlastně zní původně zadané téma. A kupodivu – poslední příspěvky sedí. Ale jakými peripetiemi ten text od ledna 2007 prošel! Když jsem to všecko pročetla, zjistila jsem, že jsem z toho laň.

  81. Na pravidla mastim, naše civilizace je posedlá stanovováním pravidel, který jsou na nic. Zazněl tady kdysi odkaz na Jirku Černého, s rozumným způsobem – Na začátku článku uvést nepřechýlené jméno i příjmení a pak už ženská i mužská jména s normálními českými tvary.
    Oslovení Baltazara či Napoleona nemusí být odvozeno z nějaké slabiky jména – i já Jiří jsem měl ve škole od druhé třídy přezdívku Ajza a dodneska ji spousta kamarádů užívá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *