Pro paní Diblíkovou: Žádný Reisteufel, ale Reiβteufel, hezky česky rajstajbl. Nejčastěji se to překládá „kazisvět, ale také neposeda“. Vychází z reiβen – trhat, škubat rvát, rýsovat, viz např. Reiβverschluβ – drc, tedy zip, a ještě mnoho dalších významů, a ne z reisen – cestovat. Je to mrcha složitější, než se na první pohled zdá.
Dík, pořád mi nešlo do hlavy, proč má cestování v popisu práce jen on a ostatní ne. Ona se tím nejspíš míní jakási až ďábelská rozcapenost. Ta složitost je na tom to nejlepší, žejo, hlavně, když se jeden (jedna) netrefí. A vvo tom to je.
Ono veskrze se naše řeč mění, hlavně přispěním komunikačních prostředků a důsledným vyučováním češtiny na školách .Po válce byla v naší řeči spousta germanismů, nyní zase anglicismů(?). a tak kolikrát barvitá rozvinutost češtiny se tím cosi ztrácí..aspoň podle mě. Nicméně to byla mého mládí… Nepřipomínám v tom mizení místních nářečí a dialektů…život jde dál.
Zase na druhou stranu…taková rajznódla….kdo by v tom dnes třeba hledal rýsovací jehlu???.
Germanismy přežívající v pracovním slangu – šábr, vogrotovat, pucvol, šupléra, zapretovat – je to jen pro zasvěcené, každé řemeslo mělo svou tajnou řeč, tajle, aksle, holfaldy, šreková léga – už se to vytrácí, tuhle jeden „odborník“ v Tescu nevěděl, co je ajrkoňak a manžel nebyl štont si vzpomenout na český termín. Ale zase v rakouských kuchařkách jou pojmy jako Powidltascherln, Dalken, Zwetschkenkompott, Dukatbuchterln a bábovka je Gugelhupf!
Paní Diblíková, co je zapretovat nevím, vím ale, co je zapertlovat. Česky se tomu říká zakružování. Je to ale divné, protože se to dělá na pertlovačce.
Občas se pro předcestovní přípravy používá i krásné „české“ slovo „raizefíbr“.
Ale to jsou moc hezké stránky! Děkuju, děkuju.
Reisteufel?
Pro paní Diblíkovou: Žádný Reisteufel, ale Reiβteufel, hezky česky rajstajbl. Nejčastěji se to překládá „kazisvět, ale také neposeda“. Vychází z reiβen – trhat, škubat rvát, rýsovat, viz např. Reiβverschluβ – drc, tedy zip, a ještě mnoho dalších významů, a ne z reisen – cestovat. Je to mrcha složitější, než se na první pohled zdá.
Mrchy vůbec jsou složitý. To já znal jednu a ta byla ke všemu taky roznožitá!
ÚŽASNÁ …./ptákovina 96 /
I velmi úzkoprsá Lena
Bývá občas rozprostřena
Někdy celou hodinu
A uživí tím rodinu…
pokud to někoho zajímá….
Dík, pořád mi nešlo do hlavy, proč má cestování v popisu práce jen on a ostatní ne. Ona se tím nejspíš míní jakási až ďábelská rozcapenost. Ta složitost je na tom to nejlepší, žejo, hlavně, když se jeden (jedna) netrefí. A vvo tom to je.
Ďábelská rozcapenost bobrů…, kdyby žil pan Vonnegut, určitě by to ocenil…..
Ono veskrze se naše řeč mění, hlavně přispěním komunikačních prostředků a důsledným vyučováním češtiny na školách .Po válce byla v naší řeči spousta germanismů, nyní zase anglicismů(?). a tak kolikrát barvitá rozvinutost češtiny se tím cosi ztrácí..aspoň podle mě. Nicméně to byla mého mládí… Nepřipomínám v tom mizení místních nářečí a dialektů…život jde dál.
Zase na druhou stranu…taková rajznódla….kdo by v tom dnes třeba hledal rýsovací jehlu???.
Germanismy přežívající v pracovním slangu – šábr, vogrotovat, pucvol, šupléra, zapretovat – je to jen pro zasvěcené, každé řemeslo mělo svou tajnou řeč, tajle, aksle, holfaldy, šreková léga – už se to vytrácí, tuhle jeden „odborník“ v Tescu nevěděl, co je ajrkoňak a manžel nebyl štont si vzpomenout na český termín. Ale zase v rakouských kuchařkách jou pojmy jako Powidltascherln, Dalken, Zwetschkenkompott, Dukatbuchterln a bábovka je Gugelhupf!
Paní Diblíková, co je zapretovat nevím, vím ale, co je zapertlovat. Česky se tomu říká zakružování. Je to ale divné, protože se to dělá na pertlovačce.
Mohla bych tvrdit, že to moje je s apretací, ale to bych kecala. Je to pertlování, A u mě je to skleróza.