Reforma

V rámci očisty SlovaDne od politiky a politikaření uvedeme na pravou míru slovo reforma. Reforma je mlynářský stroj na čištění krupice a krupičky. Nezaměňovat prosím s reformkami, . Reformky jsou uzavřené spodní kalhoty oproti dřívějším, nesešitým v rozkroku.

12 odpovědí na “Reforma”

  1. Pšeničné zrno není úplně ovalné, neboť má na svém povrchu hlubokou ryhu, ve které se usazuje prach a různé nečistoty, které se musí co nejlépe odstranit. V této ryze vniká také otruba hluboko do jádra, kde zůstává lpět i při nejpečlivějším obrušování. Dále má toto zrno na jednom hrotě brvy, na druhém pak vězí pod tenkou slupkou semenný klíček. Klíček i brvy se musí se zrna odstranit, aby při rozemílání neznečišťovaly mouku a krupici. Hrubá slupka lpící na některých zrnech se musí taktéž odloupnout, jelikož se snadno drtí a přechází do mouk, zvláště je-li suchá.
    Dříve dokud nebylo strojní zařízení mlýnů na tkové výši jako dnes, pomáhali si při čištění různými způsoby, z nichž jedním bylo vlhčení zrna. Tím změkla vrchní hrubá a snadno drobivá otrubová vrstva, která se pak při mletí nedrobila a neznečišťovala mouku svými úlomky.
    V některých mlýnech, jmenovitě v německých, se zrno od prachu a hlíny pere vodou, načež se teplým větrem dobře suší.
    Ve mlýnech uherských prý byly konány pokusy čistit zrno kyselinou sírovou; tato methoda však dosud nedošla rozšíření, aniž je znám její výsledek.
    Vedle vlastního čištění se ve větších mlýnech provádí ještě třídění zrna a to na zadinu (druh lehký a špatný), na zrno drobné hodící se na mletí a na zrno velké. Pšenice malého zrna se čistí a mele zvlášť, a pšenice velkého zrna také zvlášť.
    Při velkém a soustavném čištění pšenice jsou různé druhy odpadků; jsou to hlinité prachy, hrubé příměsky (kaménky, sláma, plevy atd.), hubená zadina, zrnové prachy povstalé otřením klíčkového i obrveného hrotu; prachy a slupky oloupnuté s povrchu čištěného zrna a koukol. O váhu těchto odpadků se zmenší váha cenných výrobků a zmenší se výtěžek mletí. Aby se tato ztráta na váze zjistila, váží se pšenice (i žito) na samočinné váze dříve než přijde na čištění, a znovu když čistírnu opouští; z rozdílu jednotlivých vah se získá číslo zdánlivé ztráty.

  2. Uzavřenýn spodnín kalhotám se vždy u nás na Moravě říkalo “reformy” nikoliv “reformky”. Má babička stejný výraz používala, tak jsem na vážkách. Které z nich je správné?

  3. Hlasuju pro reformky, jednak to říkal můj tatínek a taky to použili pánové Škvorecký a Zábrana ve své trilogii Vražda pro štěstí, se zárukou a v zastoupení.Myslím, že právě v prvním dílu říká Boženka Skovajsová jedné korpulentní dámě Montgolfiéro v reformkách. A ve Vraždě se zárukou zase vystupuje a je i jedním z možných podezřelých pan Zadina -viz příspěvek pana mlynáře.

  4. Nemá to reformované prádlo nějakou souvislost s reformovaným náboženstvím? V tom otevřeném povětrná žínka snadno chytila průvan, šla do invalidního důchodu a dala se na výše zmíněné obé.

  5. V otevřeném prádle mohla chytit průvan i žena zcela počestná, leč na rozdíl od povětrné žínky by z toho nevytřískala invalidku. A i té povětrné by asi přiznali jen částečnou.

  6. Posměšný termín DEFORMA mi připadá velmi vtipný, ale reforma veřejných financí, která by nikoho nic nestála, je větší nesmysl než perpetuum mobile (bohužel). A je nutná (taky bohužel).

  7. Když ještě nebyly uzákoněny reformky,platil u Vikingů zákon,že jakmile si žena sešila kalhoty v rozkroku a manžel to zjistil,mohl ji poslat šupem zpět k mamince.Mohla tak šikovně dosáhnout rozvodu,bez majetkoprávního vyrovnání,tedy asi jen reformálně.
    Reformky jsou kalhotky s krátkými nohavičkami.
    reformy s dlouhými,jinak také bombarďáky-bomby,Tůčka, B12,tlumiče vášní a tp.

  8. Naopak dnes by sešití pánských kalhot možná některým rozvodům zabránilo, ale pak by mohla být důvodem k rozvodu nutnost příliš častého praní.

  9. To mi připomělo kolegu mé oblejší poloviny.Byl to starý mládenec.Tehdy skutečně starý a dle všeho i skutečně mládenec(není to blbost?).Nevím,měl-li kalhoty sešité,ale když na něj přišla malá potřeba,nesundaval je a tekutinu pouštěl obratně nohavicí na zem.Jednou,prý,rozmlouval na chodníku s dámou a tu došlo na věc.Nezaváhal a sestoupiv jednou nohou na kanálek pod obrubníkem chodníku,bravurně vykonal potřebu,aniž by se byť jen zakoktl.Prý si ani kalhoty nenamočil.Myslím,že byly špínou tak impregnované,že už ani nesákly.Tak s ním bych se rozvedla švihem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *