Do třetice Jiřulka:
Koukám v metru pán vedle mě má na bundě nápis „RECTAL PINE„. Přemýšlím, co to je za značku – Rektální borovice. Pak se pootočil a hle – bylo to „DIRECT ALPINE„. Udělal to tvůrce toho nápisu záměrně? A jsou další příklady, kdy část věty má jiný význam, než celá věta? Nebo naopak?
Vzpomínám na prvomájové heslo z minulého režimu: KUPŘEDU POD VEDENÍM KSČ. Tenkrát mě napadlo, že lépe by to znělo KUPŘEDU PODVEDENÍM KSČ. Papež Jan Pavel II prohlásil v listopadu Anežku Českou za svatou, bezprostředně následoval 17. listopad 1989 s demonstrací vysokoškoláků proti režimu a najednou to šlo kupředu i bez podvádění KSČ. Bohu díky.
Na nudistické pláži pozorují dvě dívky mladíka, který má na penisu vytetováno MARNĚ 0. Vrtaá jim to hlavou a druhý den jedna povídá: „Byla jsem s ním v noci a když se mu postavil, bylo tam MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 12.5.2000
Ad Qwakoš:
Drsnější varianta zmiňuje dva muže – bílý muž má na témže místě „WY“, z čehož se za příslušné situace stává jméno jeho holky „Wendy“. Černý muž tam má také „WY“, z čehož se za příslušné situace stává „Welcome to Jamaica and have a nice holiday“…
Ad téma:
Nemohu si vzpomenout na nic jiného než samoobsluhové, fixou malované cedulky LP 198X: „Snížení vajec“ a „Vážená povidla“
Uznávám, že to není tak třeskutě vtipné jako ona borovice, ale …:-)
Když už jsme u angličtiny v českých zemích, hezký je název kapely „Showstation“ :-)) – a to už snad zadání slova dne splňuje…
Z mladých let pamatuji v Brně před 1.májem na výzvy „Š čím do májového průvodu?“ Při cyklistickém závodu Míru rozhlasový komentátor vyzýval diváky slovy: „Blíží se k nám po trati míru uvítejte je“
Soudruh Juklíček psal do komunistické vývěsky KU PŘEDU LEVÁ, S PÁTKY NI KROK. A to ne že by měl něco proti Robinsonovi. A jinak markoebenovské pozvání na televizní šoustár dens jsem už uvedl v předminulém sloupku.
Když už došlo na hru se slovy, tak jeden vtip, který šel těsně po válce.
Do ordinace v západní okupační zóně přišla německá slečna a požádala pana doktora, aby jí odstranil z bříška velké T. Pan doktor: „Jak jste k tomu přišla?“ Slečna: „Jednoduše, byla jsem s jedním anglickým vojákem, jmenoval se Tom, měl na svetru vyšité velké T a to se mi tam po té šarvátce těla na tělo otisklo“. Pan doktor jí to odstranil, ale druhý den tam byla zase – na bříšku měla velké B. Pan doktor: „A co je zase tohle?“ Slečna: “ Byla jsem s jedním americkým vojákem, jmenoval se Bill, měl na tričku vytištěné velké B, a to se mi otisklo při špásování na bříško“. Pan doktor znovu zaúřadoval, ale třetí den je u něj slečna zase – na břichu velké W. Pan doktor: „Ženská, neříkejte mi, že jste byla s americkým vojákem a ten se jmenoval William“. „Ne pane doktore, byla jsem s francouzským vojákem a ten se jmenoval Marcel“. Dnes to asi vyznívá naivně, ale v tehdejší cudné době to byl opravdu vtip-trhák. Tak pardon.
V Š E , C O M Á M E , P R O M Í R D Á M E
jsme nesli také v prvomájovém průvodu – účast samozřejmě dobrovolně povinná – co žáci třetí třídy, každý jedno písmeno na čele průvodu naší školy. Stalo se však, že dívenka, která nesla “ Í “ , nějak zakopla a nevšimla si, že papír s písmenem jí z desky spadnul a hrdě dál nesla nad hlavou desku bez oné písmeny. My jsme byli nadšení, jak našemu nápisu diváci tleskají, tehdy jsme byli budovatelsky uvědomnělí. Leč přišlo rozčarování, tři pánové v šedé uniformě nám poručili nápis – všechny desky dát bokem na hromadu ještě daleko před tribunou se soudruhem presidentem, u hromady zůstala naše soudružka ředitelka stát a my šli dál, a to bylo naposledy, kdy jsme ji viděli.
Jiřulko, moc Vám děkuju. Pořád mi chyběl výraz pro všeobklopující nicneříkající nápisy a slogany. Odedneška už to vím. Všechno jsou to jen rektální borovice.
Všimli jste si,že Ebenovu Šoustar už přejmenovali?Škoda.
Je zde rys?
Yes, there is.