Chtěl bych do diskuse na serveru slovodne.cz uvést pojem Ruské kolo, je-li to možné.
Zajímal by me etymologický původ, s ohledem na to že tato „ruská“ kola najdeme v Londýně, Vídni, Singapuru, ale v Rusku ani zbla.
Co je český – to je hezký
Chtěl bych do diskuse na serveru slovodne.cz uvést pojem Ruské kolo, je-li to možné.
Zajímal by me etymologický původ, s ohledem na to že tato „ruská“ kola najdeme v Londýně, Vídni, Singapuru, ale v Rusku ani zbla.
V Italii vlašskému salátu říkají „insalata russa“, takže v Rusku ruskému kolu (pokud ho vůbec mají nebo aspoň znají) jistě říkají jinak. Němci zase místo příslovečné „španělské vesnice“ mají „boehmisches Dorf“, on na ta pojmenování není žádný spoleh.
V Rusku je na rozdíl od ruských kol a spolehů zbel nepočítaně.
V dobách, kdy české kolo Favorit bylo jednou z typických podpultovek, jsem si za směšných 500 Kčs koupil sovětské kolo. Teprve pak mi jeden známý zarecitoval slogan: „Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“. To však už pozdě bylo bycha honit. Nicméně když nedávno při plynové krizi dočasný předseda EU Topolánek políbil Timošenkovou, jistě netušili, že už dlouho předtím moje Ukrajina byla úspěšně integrována v EU, a to hned v okamžiku našeho vstupu do EU.
Tak jako jiná kola bývají odlehčena, Ukrajina byla přitěžčena. Můj tatínek i s tím kolem nešťastně spadl do Jizery. Tatínek vyplaval, kolo nikoli a tak jsem ho nemusel zdědit. Leží tam v Benátkách nad Jizerou nad Urbanovkou dodnes(?).
Copak španělská vesnice! Ale španělský ptáček – to se do španělštiny fakt blbě překládá. A snad ještě hůř se odpovídá na otázku, proč se ten pokrm tak jmenuje.
O ruských vejcích nemluvě. (Dámy snad dámě prominou …)
Francouzskou nemoc Francouzi nazývají italskou, Italové španělskou, Rusové polskou a Arabové univerzálně: křesťanskou.
Španělský ptáček a sovětská vejce – kokot international, vhodný typ pro diplomatické služby, že. Jinak tohle téma je pro mě spišská nová ves, jak říkají v okolí barcelony…
Veselé krizování….
Gabrieli, navrhuji, aby kola, která se dělají na hladině Jizery v Benátkách nad Jizerou po pádu jakéhokoliv předmětu, se na památku Vašeho tatínka, nazývala ukrajinská.
Puvod „ruskeho kola“ je jasny…..porad se toci ale je porad na miste….Je to narazka na uspesny sovetsky system…..Mimochodem „ruske kolo“ se rusky jmenuje „certovo koleso“…
A pravoslavna cirkev se postara, aby toto dabelske kolo se moc nevyskytovalo….
Ale me dost v hlave mate, odkud se vzal vyraz „cikanska pecene“….
Cikánská pečeně se připravuje na cikánském ohni.
Emi D Emi
1. Cikánský oheň do noci plá,
G D G H7
ohnivé víno plameny zná,
Emi D Emi
je jako růže, kterous‘ mi dal
H7 Emi
a pak jsi jen pro mě lhal.
2. Hlava se točí, bláznivý rej,
cikánský tanec, víno mi dej,
zakryté vozy jsou domov náš,
neříkej, že rád mě máš.
C H7
R: Láska je oheň, vyhasne zas,
C H7
na sliby není čas,
Emi D#dim(D) Emi
cikán je volný, umí se smát,
H7 E
zítra zas jinde chce spát.
E D E D E D E H7 Emi
Na na na na …
3. Dohasly ohně, všichni jdou spát,
poslední doušek, čeho se bát,
Emi D#dim Emi
vášnivá touha, láska i sen
H7 Emi
končí, než přispěchá den.
R: Miluj mě, miluj, večer je náš,
času jen málo máš,
věčná je láska a jiný snad
zítra mě bude mít rád, na na na …
4. Ohnivé víno přestalo hřát,
ty jenom chvíli měl jsi mě rád,
tak je to vždycky, co sis víc přál,
zítra zas potáhnem dál.
Jaroslave, cikánská láska je zejména na E55, cikánská pečeně je, oproti jiným kladenkám a debrecínkám, výrazně očouzená. Divím se, že zatím žádný profesionální Rom z toho na řeznících nevysoudil ve Štrasburku majlant, ale jistě se to jako argument používá při prokazování rasového útisku u nás na emigračních úřadech v Kanadě.
PTÁKOVINA POHRANIČNÍ
Při jízdě z kopečka
Stopla mě herečka
Snědé pleti
Bylo to u hranic
Já byl skoro panic
Ted´aidu mám
navíc
A čas tak letí…
/pokud to někoho zajímá…/
wbgarden: to jste si spletl s nějakým úplně jiným okolím. V okolí Barcelony se říka „to je pro mne činsky “ (eso para mi es chino, popř. eso es chino para mi)).
Na Kubě „ptáček“ znamená (volně přeloženo) „gay“.
Cikánská pečeně byla původně kulinářskou specialitou cikánky té krásné, cikánky malé. Ale nemělo by se říkat „romská pečeně“?
Neobouvejme se tolik do Romů – taky se nám nelíbí, že v cizině mají Čechy za zloděje a v EU za blbce. A zdaleka ne všichni Češi jsou blbci a (nebo) zloději.
V Rakousku mají v některých obchodech nápis „Češi, nekraďte“. Já jsem např. v Rakousku nikdy nebyla a tím pádem jsem tam nic neukradla. Ostatně – jsem Moravanka.
do cikanu se tu nikdo neobouva, …. cikanske boty snad nejsou 😉
Ale opravdu, cikanskou peceni ja rad, „romska“ pecene by me spis pripominala legendu „Romulus a Remus“…a to by pak spise bylo o vlcim mleku…
Jeste je take pekny vyraz „Potemkinska vesnice“, co je takovy internacionalni vyraz a ve vsech zemich tomu rozumeji…(s vyjimkou zemi, kde vesnice nejsou)…
Ovládají vás z Temných světů, a to díky vašich voleb, které jste učinili v minulosti a které činíte neustále i dnes. Přijímáte ten ovládací program. V něm je i tohle všechno, co tady máte – pseudo prožitky, pseudo názory, pseudo snahy – to je jen program, ve kterém jste uvízli. Tak se konečně proberte, zakletí z vlastní viny. Změňte se, a pochopíte víc. Pak se vysvobodíte. Teprve vás poznání svobody čeká. jas-nebe.cz
Josefe,
nerozumím lautr ničemu, ani tomu, kdo nás ovládá z Temných světů díky našich voleb. Prosím, poraďte, díky jakých voleb ovládá nás a Vás ne. Moc děkuji, snad se pak dokážu konečně probrat.
Stařenko, hlubiny duše jsou neuchopitelné a klopotnost marného pinožení bez hranic. Kdo poměří modř hlubiny? Kdo povznese se nad krtčí bobek do výšin bezhranična? Kdo pojme šíř i dál i hloub i výš? Jen mysl nevinná, mysl nekormoutivá, mysl protkaná nemarnou nepýchou prastarých zákonů, plazivě hromících samými základy člověčenstva, bez času, bez chuti, bez zápachu, mimo prostor, mimo pomysl bytí a vzdálena průjmům nekajícných trub. Avšak jest taký pomysl? Jest taký vznos? Jest taká hruď, rozčísající žabinec holokrkých monád? Nalezne lotroviště věků svůj klektavý hrob? Teprve vás poznání svobody čeká.
Jaroslave Pavelko,
díky, rozumím všemu. Sama bych to líp neřekla. I když …. ále vem to nešť, MOŽNÁ bych to opravdu neřekla líp.
P.S. O klektavý hrob ráda obohatím svůj slovník.
Teda, Jaroslave, ten Josef Vámi evidentně otřásl. Žasnu, co z Vás přitom vypadlo. Holokrké monády nemá ani Leibnitz ve své Monadologii, a jaká to byla hlava.
K těmto „internacionálním“ názvům bych ráda přidala pojem frankfurtský párek. Ve Vídni je to párek frankfurtský, ale ve Frankfurtu párek vídeňský. Vysvětlí někdo proč?
Stařenko, pletu se rád a stále, jinak díky, snv – spišskou novou vsí jsem kdysi za puberty trápil jednoho češtináře vyučeného ešče myslím za trávníčka…
Ad JP to je supr úlet, to muselo zabrat aspoň hodinu…, jinak na téma leibnitz – byl u nás ve lhotě za chytrolína, mám toto:
MISS DOBRÉ NADĚJE….
Byla jedna blondýna
s dlouhýma nohama
uměla skákat padákem
a promlouvat k trávě
jak přísluší jen
motýlům
a dělové
kouli
Byla druhá blondýna
s dlouhýma nohama
hrála na tubu
a její levé ňadro
si pan Leibnitz
pletl s řiditelnou
vzducholodí
zatímco ňadro
pravé
připomínalo spíš
kukačku
Byla třetí blondýna
s dlouhýma nohama
odívala se sametem
a vedla prostopášné
řeči
– Venco nepij –
– Pepo nekuř –
– Edo nech mě –
– a ne tak zhurta
pane
Vobořil
ne
tak
zhurta –
Čtvrtá blondýna
měla nohy kratší
a milovala opravdu
s chutí
básníci šíleli
– krátké nožky
štěstí hned –
říkali si mezi
rýmy
v domnění
že se na ně taky
dostane
ale kam dali oči
čtvrtá blondýna
na svých krátkých nožkách
běžela
jenom
za láskou …
Jo a ešče k párkům. Ty nejlepší v okolí vyráběl náš obvoďák, vulgo chemický ali, říkal jim frankfurťáky a daly se použít taky jako těsnění… Jinak s leibnitzem, ač chodili do jedné třídy, se neměli moc v lásce. Šak to znáte, dva chytrolíni na jednu lhotu….
Jano, nabízí se hned několik vysvětlení. V první řadě šlo o marketingový tah, protože frankfurtské párky jsou ve Vídni dražší o dopravní náklady z Franfurtu do Vídně, obdobně to platí pro Vídeňské ve Frankfurtu. Též se říká, že doma není nikdo prorokem, potažmo nebude ani domácím párkem. Pravé olomoucké tvarůžky se vyrábějí odjakživa jedině v Lošticích, to už je všeobecně známé a nikomu to nevadí. Nejlepší pardubický perník se prý peče v Hradci Králové, ale co když je to pomluva? Plzeňské pivo je také skvělou obchodní značkou, ale se střídavými úspěchy ji obhájil u mnohých soudů i americký Anheuser-Busch, který v Plzni pivovar nikdy neměl. Kdo má peníze, může mít na své straně i právo.