Ruské kolo

Mládež nezajímají pouze nesmysly jako „Švédská trojka“ … Jamie se ptá:

Chtěl bych do diskuse na serveru slovodne.cz uvést pojem Ruské kolo, je-li to možné.
Zajímal by me etymologický původ, s ohledem na to že tato „ruská“ kola najdeme v Londýně, Vídni, Singapuru, ale v Rusku ani zbla.

24 odpovědí na “Ruské kolo”

  1. V Italii vlašskému salátu říkají „insalata russa“, takže v Rusku ruskému kolu (pokud ho vůbec mají nebo aspoň znají) jistě říkají jinak. Němci zase místo příslovečné „španělské vesnice“ mají „boehmisches Dorf“, on na ta pojmenování není žádný spoleh.

  2. V dobách, kdy české kolo Favorit bylo jednou z typických podpultovek, jsem si za směšných 500 Kčs koupil sovětské kolo. Teprve pak mi jeden známý zarecitoval slogan: „Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“. To však už pozdě bylo bycha honit. Nicméně když nedávno při plynové krizi dočasný předseda EU Topolánek políbil Timošenkovou, jistě netušili, že už dlouho předtím moje Ukrajina byla úspěšně integrována v EU, a to hned v okamžiku našeho vstupu do EU.

  3. Tak jako jiná kola bývají odlehčena, Ukrajina byla přitěžčena. Můj tatínek i s tím kolem nešťastně spadl do Jizery. Tatínek vyplaval, kolo nikoli a tak jsem ho nemusel zdědit. Leží tam v Benátkách nad Jizerou nad Urbanovkou dodnes(?).

  4. Copak španělská vesnice! Ale španělský ptáček – to se do španělštiny fakt blbě překládá. A snad ještě hůř se odpovídá na otázku, proč se ten pokrm tak jmenuje.
    O ruských vejcích nemluvě. (Dámy snad dámě prominou …)

  5. Francouzskou nemoc Francouzi nazývají italskou, Italové španělskou, Rusové polskou a Arabové univerzálně: křesťanskou.

  6. Španělský ptáček a sovětská vejce – kokot international, vhodný typ pro diplomatické služby, že. Jinak tohle téma je pro mě spišská nová ves, jak říkají v okolí barcelony…
    Veselé krizování….

  7. Gabrieli, navrhuji, aby kola, která se dělají na hladině Jizery v Benátkách nad Jizerou po pádu jakéhokoliv předmětu, se na památku Vašeho tatínka, nazývala ukrajinská.

  8. Puvod „ruskeho kola“ je jasny…..porad se toci ale je porad na miste….Je to narazka na uspesny sovetsky system…..Mimochodem „ruske kolo“ se rusky jmenuje „certovo koleso“…
    A pravoslavna cirkev se postara, aby toto dabelske kolo se moc nevyskytovalo….

  9. Cikánská pečeně se připravuje na cikánském ohni.

    Emi D Emi
    1. Cikánský oheň do noci plá,
    G D G H7
    ohnivé víno plameny zná,
    Emi D Emi
    je jako růže, kterous‘ mi dal
    H7 Emi
    a pak jsi jen pro mě lhal.

    2. Hlava se točí, bláznivý rej,
    cikánský tanec, víno mi dej,
    zakryté vozy jsou domov náš,
    neříkej, že rád mě máš.

    C H7
    R: Láska je oheň, vyhasne zas,
    C H7
    na sliby není čas,
    Emi D#dim(D) Emi
    cikán je volný, umí se smát,
    H7 E
    zítra zas jinde chce spát.
    E D E D E D E H7 Emi
    Na na na na …

    3. Dohasly ohně, všichni jdou spát,
    poslední doušek, čeho se bát,
    Emi D#dim Emi
    vášnivá touha, láska i sen
    H7 Emi
    končí, než přispěchá den.

    R: Miluj mě, miluj, večer je náš,
    času jen málo máš,
    věčná je láska a jiný snad
    zítra mě bude mít rád, na na na …

    4. Ohnivé víno přestalo hřát,
    ty jenom chvíli měl jsi mě rád,
    tak je to vždycky, co sis víc přál,
    zítra zas potáhnem dál.

  10. Jaroslave, cikánská láska je zejména na E55, cikánská pečeně je, oproti jiným kladenkám a debrecínkám, výrazně očouzená. Divím se, že zatím žádný profesionální Rom z toho na řeznících nevysoudil ve Štrasburku majlant, ale jistě se to jako argument používá při prokazování rasového útisku u nás na emigračních úřadech v Kanadě.

  11. PTÁKOVINA POHRANIČNÍ

    Při jízdě z kopečka
    Stopla mě herečka
    Snědé pleti

    Bylo to u hranic
    Já byl skoro panic
    Ted´aidu mám
    navíc

    A čas tak letí…

    /pokud to někoho zajímá…/

  12. wbgarden: to jste si spletl s nějakým úplně jiným okolím. V okolí Barcelony se říka „to je pro mne činsky “ (eso para mi es chino, popř. eso es chino para mi)).

    Na Kubě „ptáček“ znamená (volně přeloženo) „gay“.

    Cikánská pečeně byla původně kulinářskou specialitou cikánky té krásné, cikánky malé. Ale nemělo by se říkat „romská pečeně“?
    Neobouvejme se tolik do Romů – taky se nám nelíbí, že v cizině mají Čechy za zloděje a v EU za blbce. A zdaleka ne všichni Češi jsou blbci a (nebo) zloději.
    V Rakousku mají v některých obchodech nápis „Češi, nekraďte“. Já jsem např. v Rakousku nikdy nebyla a tím pádem jsem tam nic neukradla. Ostatně – jsem Moravanka.

  13. do cikanu se tu nikdo neobouva, …. cikanske boty snad nejsou 😉
    Ale opravdu, cikanskou peceni ja rad, „romska“ pecene by me spis pripominala legendu „Romulus a Remus“…a to by pak spise bylo o vlcim mleku…
    Jeste je take pekny vyraz „Potemkinska vesnice“, co je takovy internacionalni vyraz a ve vsech zemich tomu rozumeji…(s vyjimkou zemi, kde vesnice nejsou)…

  14. Ovládají vás z Temných světů, a to díky vašich voleb, které jste učinili v minulosti a které činíte neustále i dnes. Přijímáte ten ovládací program. V něm je i tohle všechno, co tady máte – pseudo prožitky, pseudo názory, pseudo snahy – to je jen program, ve kterém jste uvízli. Tak se konečně proberte, zakletí z vlastní viny. Změňte se, a pochopíte víc. Pak se vysvobodíte. Teprve vás poznání svobody čeká. jas-nebe.cz

  15. Josefe,
    nerozumím lautr ničemu, ani tomu, kdo nás ovládá z Temných světů díky našich voleb. Prosím, poraďte, díky jakých voleb ovládá nás a Vás ne. Moc děkuji, snad se pak dokážu konečně probrat.

  16. Stařenko, hlubiny duše jsou neuchopitelné a klopotnost marného pinožení bez hranic. Kdo poměří modř hlubiny? Kdo povznese se nad krtčí bobek do výšin bezhranična? Kdo pojme šíř i dál i hloub i výš? Jen mysl nevinná, mysl nekormoutivá, mysl protkaná nemarnou nepýchou prastarých zákonů, plazivě hromících samými základy člověčenstva, bez času, bez chuti, bez zápachu, mimo prostor, mimo pomysl bytí a vzdálena průjmům nekajícných trub. Avšak jest taký pomysl? Jest taký vznos? Jest taká hruď, rozčísající žabinec holokrkých monád? Nalezne lotroviště věků svůj klektavý hrob? Teprve vás poznání svobody čeká.

  17. Jaroslave Pavelko,
    díky, rozumím všemu. Sama bych to líp neřekla. I když …. ále vem to nešť, MOŽNÁ bych to opravdu neřekla líp.

  18. Teda, Jaroslave, ten Josef Vámi evidentně otřásl. Žasnu, co z Vás přitom vypadlo. Holokrké monády nemá ani Leibnitz ve své Monadologii, a jaká to byla hlava.

  19. K těmto „internacionálním“ názvům bych ráda přidala pojem frankfurtský párek. Ve Vídni je to párek frankfurtský, ale ve Frankfurtu párek vídeňský. Vysvětlí někdo proč?

  20. Stařenko, pletu se rád a stále, jinak díky, snv – spišskou novou vsí jsem kdysi za puberty trápil jednoho češtináře vyučeného ešče myslím za trávníčka…
    Ad JP to je supr úlet, to muselo zabrat aspoň hodinu…, jinak na téma leibnitz – byl u nás ve lhotě za chytrolína, mám toto:

    MISS DOBRÉ NADĚJE….

    Byla jedna blondýna
    s dlouhýma nohama
    uměla skákat padákem
    a promlouvat k trávě
    jak přísluší jen
    motýlům
    a dělové
    kouli

    Byla druhá blondýna
    s dlouhýma nohama
    hrála na tubu
    a její levé ňadro
    si pan Leibnitz
    pletl s řiditelnou
    vzducholodí
    zatímco ňadro
    pravé
    připomínalo spíš
    kukačku

    Byla třetí blondýna
    s dlouhýma nohama
    odívala se sametem
    a vedla prostopášné
    řeči
    – Venco nepij –
    – Pepo nekuř –
    – Edo nech mě –
    – a ne tak zhurta
    pane
    Vobořil
    ne
    tak
    zhurta –

    Čtvrtá blondýna
    měla nohy kratší
    a milovala opravdu
    s chutí
    básníci šíleli
    – krátké nožky
    štěstí hned –
    říkali si mezi
    rýmy
    v domnění
    že se na ně taky
    dostane
    ale kam dali oči
    čtvrtá blondýna
    na svých krátkých nožkách
    běžela
    jenom
    za láskou …

    Jo a ešče k párkům. Ty nejlepší v okolí vyráběl náš obvoďák, vulgo chemický ali, říkal jim frankfurťáky a daly se použít taky jako těsnění… Jinak s leibnitzem, ač chodili do jedné třídy, se neměli moc v lásce. Šak to znáte, dva chytrolíni na jednu lhotu….

  21. Jano, nabízí se hned několik vysvětlení. V první řadě šlo o marketingový tah, protože frankfurtské párky jsou ve Vídni dražší o dopravní náklady z Franfurtu do Vídně, obdobně to platí pro Vídeňské ve Frankfurtu. Též se říká, že doma není nikdo prorokem, potažmo nebude ani domácím párkem. Pravé olomoucké tvarůžky se vyrábějí odjakživa jedině v Lošticích, to už je všeobecně známé a nikomu to nevadí. Nejlepší pardubický perník se prý peče v Hradci Králové, ale co když je to pomluva? Plzeňské pivo je také skvělou obchodní značkou, ale se střídavými úspěchy ji obhájil u mnohých soudů i americký Anheuser-Busch, který v Plzni pivovar nikdy neměl. Kdo má peníze, může mít na své straně i právo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *