Už dlouho probíhá soutěž o rým, či verš na slovo HOUSLE. Dosud nikdo poctivý verš nevynašel. Zkusil jsem a do soutěže zařazuji svůj výtvor:
Verš na slovo HOUSLE?
veni, vidi, vici!
Traktor přejel mou sle-
pici.
Uzná mi Gabriel (můj věrný kritik) a valné shromáždění komentátorů slovodníků tento výtvor jako platný pokus? A vynajdou moji milí a tvořiví souslovodníci další možná řešení starého rébu?
Jiřulka
JP připodotýká: verš se nemusí nutně rýmovat?
hudební škola
Co trápí mne i moje housle ?
Snad jen trpně zkouslé,
rady mého učitele,
poslal bych ho do …
Houslistovo pokoření hmyzem
Už umělec dohrál,
odložil své housle.
Boj s komáry prohrál.
Zatvářil se kousle.
Další pokus:
Od cvičení na HOUSLE
si odpočnu
a obejmu nah nahou sle-
čnu.
Musím ovšem konstatovat, že kousle a přibrousle jsou zatím jediné známé pokusy – snažte se slovodníci, ať se tu projeví naše bezkonkurenční kreativita !!!
Aby to mělo lepší rytmus, šlo by to upravit:
Od chození do houslí
si odpočnu,
když obejmu nahou slí-
pku kvočnu.
Pozor, jedná se o základní tvar HOUSLE, neuznávají se odvozeniny. Není problém najít verš na HOUSLEMI, HOUSLOVÝ, HOUSLISTA, . . .
HOUSLISTA
Ten pán se zbláznil dočista,
ruplo mu, jak se říká, v bedně,
když přes napjatá ovčí střeva
rytmickým pohybem tam a sem,
znásilňuje ten kus dřeva
bývalým koňským ocasem.
Tento verš vytvořil Jiří Dědeček
Dávám zde jako příklad verše na odvozené tvary, který ale neřeší rým na základní tvar HOUSLE
Jen pokus, který trošku kulhá. Ovšem napadla mě k tomu sloka druhá, kterou ale nelze publikovat. Nevím, co to mám v hlavě. hihihi!!!
Ty třímáš v rukou housle
z nich vyluzuješ teskný tón
co chceš nám, milý posle?
Máš v kufříku též saxofon?
Prosím, neházejte kameny mým směrem. Zdravím
Nechceš hrát na housle ?
Nechceš hrát na skřipky ?
Tak si z nás nedělej
ty laciné vtípky.
Jiřino, sem s tou druhou slokou ! Nebo budem házet digitální kameny!
Kámbek.
Hlava dutá, meta vábná:
hrát zde páté housle.
Oči klopím, mnu si bradu,
navracím se troufle.
Ten pán,
co tu hrál na housle
vypadal poněkud
obtloustle.
.
Já fakt nemůžu, protože to, co mi vyplynulo z hlavy, je hrozné. To bych tu tedy měla reputaci. Takže – račte prominout!
Básník jenž rým nemiloval,
oblíbil si housle,
krajinou se potuloval,
na svém bídném osle,
po putykách vyhrával
leč přišel v brzku o slech,
naposled si zaskřípal
a naposled vydech.
Jiřulka: řešení pomocí lomeného rýmu je geniální. 3x gloria!
Jana: Dokonce dvouslabičný rým!!! Bomba!!! I s tím nekorektním „t“ v „obtloustle“ je to na nobelovku!
Jiřina Baláková: Tak to pošli pod jiným jménem, ne?
Problém je možno řešit elegantně pomocí vhodné akustické konstanty.
Kdo to hraje na housle, šmidlipidlibum
Písničku tak falešnou, šmidlipidlibum
Já mu housle rozšlapu, šmidlipidlibum
A bude mít po ptákách, šmidlipidlibum.
A tak rýmovat bych mohl klidně dál.
Uviděl jsem v nekonečnu
na housle
hrát
nahou sle-
čnu…
tak básnil Jiří Suchý již před dávnými věky.
Za sebe bych dodal:
Vlastním staré housle,
dlouhá léta jsou sle-
pé a hluché,
ztratily čich i hmat.
Však jejich hlas
ten budu navždy milovat
Tak jako virtuoz
po partu doznělém
setra z čela pot
odloží housle,
tak Jágr Jaromír
po matchi dohraném
do šaten odejda
zuje si brousle.
Syneček zavrzal na housle,
příbuzní hleděli užasle…
Spravoval jsem housle,
chyt mě přitom houser.
Malé ousle, prťousle,
hrálo rádo na housle.
🙂
Pane Suchý, máte ve mně už dlouho obdivovatele! A jak roky běží, moje úcta k Vám se dále posiluje. Od Vás i ty blbé básničky nejsou vůbec blbé, ale krásné a poetické. Ale hlavně to, co já bídně a nízce vydřu, Vy už dávno jste vytvořil v mnohem hezčím a ušlechtilejším tvaru.
Tváří-li se můj stroj (s windows) kousle,
neváhám a ladím housle.
Stihla tě nepřízeň osudu?
Trápí tě vazbou tuhou zle?
Řekni, já plakat nebudu
a začni hrát na housle!
Jan na housle
pyšně válí
ráno v altánku
Tam mlhou sle-
pýš se valí
zrovna ke spánku
K pauze hráč ztich
tu slepýš šláp
Hou slepice
housle pomstěte!
Vždycky jsem hrával druhé housle,
teď stojím tiše u dveří.
Všechno své nosím sebou,
slepý však hladovému nevěří.
Veni, vidi, fugi! Jedno slovo co by se rýmovalo s houslemi tu nevidím, nejspíš neexistuje, přesunu si ho do šuplíku „Nevyřešené záhady a paranormální jevy“ 🙂
Nemáš-li rým
na housle,
neskákej proto
v Nusle. (:
Za pstruha na másle,
zahraji vám na housle,
písničku o vesle,
co kdesi na Visle,
vyměnil jeden blázen za housle.
Společník, ramena povisle,
na lodi tváří se nakysle.
Nadává: „Osle, osle, osle!
Jak můžeš pluje po Visle,
na vesle závisle,
vyměnit veslo za housle?“
Tam kdesi v dálce na Visle,
kde vrba tyčí se převisle,
naděje, že usedne doma do sesle,
pro blázna jeví se vyhasle,
hraje-li v peřejích na housle.
PROFOUS VRZAL NA HOUSLE
SULTÁN MU JE PROKOUS
TEĎ VYHRÁVAJÍ PROKOUSLE
TÝRL SE SMĚJE DO FOUS
V lese v lese na pasece,
mravenec se zvolna nese.
Co to slyší, co to hraje?
Cvrček skřipky protahuje:-)
Mravenec je nervózní,
i když hra je famózní.
Zavolá: „Kamáradi!“
ti poslouchaj cvrčka rádi:-)
Jak to hraje,
proč to cvičí,
mě to totiž strašně ničí.
Cvrček hráti nepřestává,
mravenec ze země vstává,
doboje se s cvrčkem dává.
Cvrček kašle na housle,
mravenec ho zakousne:-)
To to lítá, to je rána,
Ferda kousat nepřestává.
Cvrček nechce bíti kouslý,
vzdává se proto houslí.
Housle, housle housličky,
to jsou ale srandičky:-)
Vmíchal se tam brouček Pytlík,
vylil na ně vody pytlík.
Ferda ten se potom zklidnil,
uznání za boj sklidil.
A co ten co hrál na housle?
Ten se tvářil dost kousle:-)
ale nic s ním nebylo,
pivečko to zpravilo:-)
To je konec mojí básně,
loučím se,
mějte se krásně:-)
Neboj se ničeho se neboj
a třeba bylo nejvíc zle
vždycky se najde někde člověk
který se vejde na housle…
(Jan Skácel)
nahou slovy – klíčem jsou mi housle
mluvím hudbou – hraji rety skouslé
Přispívám českou lidovou z Podblanicka:
Dědeček má mandolínu,
babička zas housle,
babička to naštemuje,
dědeček si ….
a teď ne a ne si vzopomenout,jak je to dál.
ještě jedna zatím nejmenovaná možnost, jak to obejít.
Zpráva z vězení
báseň od Martina Řeháčka (13/7/2007)
Píši na vesnici,
sms hezkou,
nemaje klávesnici
zapnutu českou,
milá má čte :
Chybis mi vic,
nez Daliboru housle,
pasek i tkanicky,
bachari odnali,
spatne vsak koukali :
hej hou – sle !
Quijote a Sancho
-Až vymyslím verš na housle,
pošlu tebe milý posle.
-Doufám, pane, že to bude trvat,
hodlám ještě poobjedvat.
Až však zhltnu tyhle knedle,
uvidíte mě hned v sedle.
Teda dámy a pánové, rýmovat housle, to hezký oříšek.
Sice mě políbila múza na první pokus asi za minutu,
ale na druhou stranu pokud mi teď nedá francouzáka, tak to bude úspěch poslední…:-)
Jak house našlo housle
Znám jednu malou kachničku,
co přebývala v rybníčku.
Spokojena se svým osudem,
plavala od břehu za břehem.
Že nadané to bylo house,
ve chvilce kdy našlo housle,
spokojeně začlo hrát
houslové house krásný part.
Pro LVVI: Malá kachnička, která je nadané house, by patřila do červnového oddílu Zoologicky orientovaná metonymie, protože to musí být vůl jak lev.
Kdo?
No přece ta husokachna!
Detaily 🙂 ale uznávám že jsem se spíše věnoval zvuku než logice, máte pravdu…husokachna pěkný nesmysl…místo kachničku nahraďte ono slovo slovem husičku… chyba hloupá…
Husokachna je byť ne zoologicky,leč kulinárně, zcela v rychtyku, neb je dietnější než obě původní, nemajíc tolik tuku, jsouc ptákem suchozemským, nikoli vodním, takže ji lze pěstovat i na dvorku, má-li dost vody k pití a máčení potravy. Jinak je to (snad) kachna indická nebo pižmová, chuti lahodné, P.T. publiku doporučeníhodná. Housle, housličky, na břehu vodičky popletly husičky a kachny, potvory, zmátly i autory!
Husokachna náleží i k nedávno probíranýn kompozitům.
Asi bych to ale nejed. Řekl jsem si to třikrát posobě a jako bych měl v hubě bláto zahuštěné polystyrenem nebo dřevitou vatou. Fuj!
Tak to jsme chtěli, snad každá generace si to zkusí a skončí u houslí pokousaných…. I já jsem před několika desítkami let uronil toto:
POHOSTINNÉ VYSTOUPENÍ
Tato mladá houslistka
s vlasy černými jako osud
očima laně
a prsty hadími
pobláznila místního dirigenta
natolik
že uprostřed první věty
/ již pevně rozhodnut
opustit ženu a tři nezletilé
děti /
vrhl se na virtuózku
vytrhl jí vzácný nástroj z objetí
a žárlivě ho zašlapal
do pódia
…a její dávné housle
jeho chtíčem zkouslé
už nevydaly tón…..
PS. Historická škoda je
nevyčislitelná…
No ovšem, co takhle toto:
PAGA NINA
něhou
slepá
děva lepá
v housle
vpálila svůj
hřích
krutě nástroj zobjímala
hudba plála
jak mrazivě si hrála
pevně k lásce rozkročena
divožena
v krvi mužů
hořel sníh
no a na závěr, do třetice.., nějakou lacinou houslovou insitnůstku
VRZAL
Pod bradu si housle dal
do ouška své milé hrál
a milá se mu odměnila
přestala být na něj milá …
Pokud to někoho zajímá….
A ještě jedno PS.
Kdyby byl někdo tak laskav a poslal mi na mail tu nekonečnou ženu páně Suchého, celou, byl bych vděčen. Jsem i v tomto směru nedovzdělán…
Děkuji
Jaroslave, říkejte jí berbera, nebo ji ochutnejte, aniž ji oslovíte. Kulinární předsudky jsou stejně zpozdilé, jako ty ostatní. Mezi námi, je to mňamka!
Jestli by na talíři nebyl lepší kočkopes…
housle = svisle
Maně (a marně) přemýšlím, zda je nejsprávněji kachnohusa, nebo-li zhusená kachna, či husokachna, či-li pokachněná husa. My jí domácky říkáme huskačka a samcovi Hus-Kačer, a protože má rád housky, taky houskačer. Teda říkali.
Snědli jsme s chutí včera
našeho huskačera.
býval na dvorku náš hus,
káčá tam jen pár hus,
jinak je dvoreček pus
t a prázden a já tu s
houslemi svými
vymýšlím rýmy.
Do soutěže o nejdelší absolutní verš přihlašuji:
Pavlík jde se sestrou Hankou,
paklík nese se strouhankou.
třese svojí sestrou Hanka
sype v chvojí se strouhanka
PS.
Jirko, jsem rád, že žiješ a slovodne oživlo.
Nekoukej na milou zle
že omylem rozsedla housle,
vždyť housle zakouslé do nohy(?)
je pohled doslova pro bohy.
Až kdyby rozsedla smyčec,
tak by byl s muzikou šmytec.
Kdekdo se slovíčky kouzle
má v mžiku rým na HOUSLE,
když já marně koukám na papír,
připadám si málem jak tapír.
Marně pak vpravo i vlevo,
hledám to básnické střevo.
Rozsedl jsem tchánu housle,
od té doby slýchám: „Ty osle!“
Nejdelší verš neznám, ale tohle se dá číst i dedadu (jak říká Ferdinand Havlík)
Ivo! Dal idol větu, jak ojet peška: Tak šeptej o kajutě v lodi Ladovi.
Když zaslech houslí hlas,
uvědomil si znovu a zas,
že k tomu nástroji rýmu není.
To lze tesat do kamení.
Marně vyrval sobě vlas.
Hurá!!!!
Ano, rým na housle je hurá. A klofanda je třetí odmocninou mamuta.
Klofanda byl kdysi vedoucí Senior Dixiland Bandu
Z hudební školy: Slyšíce hlas houslí, dva pejsci mě kousli. Jářku všeho do času, cvičím radši na basu. HEČ!!! mám verš, vlastní!!!
Nechci Vám brát elán, paní Diblíková, leč mám dojem, že když si projdete všechny příspěvky k danému tématu, rým housle-kouslé tam najdete
Moje snad inovace snad spočívá v -í x i. Ale samozřejmě omluva – a že teda vy umíte zkazit starý paní poslední radost!! Přátelé,, jsem protivná a hrubě nespolečenská, Emila u nás na přechodu přejelo auto, má obě nohy přejeté, špatně se to hojí (85 let) a skoro každý den jsem za ním ve špitále a už to na mě doléhá. Omlouvám se za nerudnost, doufám, že bude líp.
Prosím o konzultaci. Nemohlo by být uškrcené robě rdousle?
Případně dítě – škrtič.
Variace na Morgensterna:
Korf má kytaru a housle
Číhá na něj malé (divé) rdousle
Ku činu ho ponouká
Zardousí ho strunou Á
Housle moje housle,
prečo stě sa kousle?
Hrál som na vás líně,
bych nestrhal žíně.
Zasekla sa struna,
kdekdo nad tím dumá.
A jen tak mimochodem: mrně chrousta je chroustě.
Překlep! Chroustle.
Také mimochodem: co chroustá chroustě?
Listy – pokud je má v oustě
Má jich spoustě?
A kdo chroustá chroustě? nebo chrousťata? Mají chrousťata hnědá kaťata? Jsou hnědá hned? nebo tradičním postupem po hnětení?
No ovšem, listů spoustě v oustě! A co teprve housle! Tak např. chroustle: co to jich má v oustě – prostě spoustě. člověk by nevěřil, že se mu tam všechny vejdou (mluvím samozřejmě o chroustleti, člověkovi se tam pochopitelně všechny nevejdou. Tedy většinou).
S těmi chrousty se mi vybavil Jiránkův vtip o Jírovi z Horní Lhoty
A teď z jiného soudku: Kdysi tady pan Pavelka jen tak z voleje vypálil asi osm druhů briket. Dnes jsem se dověděl, že brikety v Kambodži lze dělat také z mangových pecek. To je pecka, co?
Pecka je to hodně veliká, naše Vali by s tím měla problém, protože valnou většinu ovoce konzumuje i s peckou. Ještě že u nás mango neroste. Kolik by jich muselo na zimu být ve sklepě? Ale mohlo by to být DIY, těma od šťávy ulepenýma rukama splácat několik pecek dohromady a voilä: une briquette! (jen v bývalých francouzských koloniích). U nás by to bylo Hele, vole,, briketa!, případně variace na (azbucky – to neumím najít) Pocmotri, brikět!, případně Hear, hear, the bricket! or Look, the …, nebo Pozri, hen to oné! neb „briketa“ by mohla být diskriminační.
Milá paní Diblíková, jednak Emilovi držím palce, aby se co nejdřív zahojil a pak Vám posílám pochvalu, neb jste mně připomněla pohádku Sedm jednou ranou. Po tak dlouhém mlčení najednou tři příspěvky, to je darda!
Pochvala za grafomanii je trochu pochybná, ale aspoň něco.
Strčím housle pod šle, bude spousta srandy, až mi prasknou kšandy. Rýmovačka poněkud profánní, ale co už.
Strčím housle pod šle, bude spousta srandy, až mi prasknou kšandy. Rýmovačka poněkud profánní, ale co už. Tak nevím, omylem jsem to odeslala víckrát, ale nějak se to neobjevilo. Omlouvám se, není to z hrdosti, ale e-mail o-myl.
1. Není to rýmovačka profánní (světský, nenáboženský, všední, znesvěcující).
2. housle/pod šle neni rým.
Rým viz zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%BDm
3. srandy/kšandy rým jest.
Domácí úkol: určit druh rýmu srandy/kšandy za pomoci výše uvedeného odkazu.
Jaroslave, stěží jsem to přečetla, a teď abych to četla znova a ještě se nad tím zamýšlela je nad mé síly. Nechť má poesie zůstane neidentifikována a zahalena závojem panenství.
Já bych dal rým bohatý, úplný a dobrý. Dál už nemám trpělivost. Stran délky samohlásek: Ondy zpíval Josef Zíma v rozhlase Zelený pláně: ….až přišlo psaní ať na ní nečekám…
Zjevně ho zlákala dlouhá nota a neuvědomil si, že čekat na ní vzbuzuje dojem nějakých erotických vazeb. Podobně zaměňuje i a í i Matuška ( a žiju jenom pro ní a chtěl bych si ji vzít)
Na ní, pro ní, za ní atd. je běžná výslovnost a ta nedbá na pravopis. V mluvě, tím méně v písničkách, mě to nedráždí. Narozdíl například od mnohých operních, opertních a mzikálových libret, u nichž autoři patrně pozapomněli, že by se to mělo taky zpívat a text, i nerýmovaný, má mít rytmus. A skladatel tomu pak nasadí korunu. Zlatej Matuška!
Příspěvek ze skupiny Výrobky n.p. Tesla, Československo. Soudím, že by pasoval i sem.
KAŤUŠA na Rize, to seru 🤣🤣
https://www.facebook.com/1460659660/videos/365509929292643/
Lukáš Gayer
Mně se líbí to prokládaný „tyvole“. To je dnes už takové ztracené umění.
Igor Hnízdo
Lukáš: Zrovna nedávno jdu od auta, přede mnou tři puberťáci a jedna puberťačka. Zhmotnit se každý „vůl“, tak je během minuty na sídlišti šedesátihlavé stádo. Nešlo se neudržet, tak nakonec na ně hejknu: „Hele, „volové“… aby vám brzo nenarostly rohy a neupadaly pytlíky!“ Kluci se zarazili, nechápali – došlo jim to skoro po půlminutě, zatímco holka nad jejich nechápavostí už po pěti sekundách šla smíchy do kolen.
Před léty jsem se zase podobné skupinky, kteroužto „sázení volů“ zaměstnávalo tak, že se ploužila jako podesranej Sachs (zatímco já i o klabrštoku čvadral jednou tak rychleji a navíc s osmikilovým ruksakem na hřbětě), musel otázat, „zda mne může pustit před to svoje stádo volů“.
Ale je to děs, když to chlapům zůstane – stačí, když vzpomenu na souseda, co mu táhlo na šedesát – a nedal dokopy větu, v které by neřekl alespoň šestkrát „vole“ .
Petr Vlastimil Muza
Lukáš Gayer Tenhle to zjevně používá místo interpunkce.
Podesranej Saxs bylo oblíbené úsloví mé babičky (r. 1889), původem z Novopacka. Léta občas marně přemýšlím, jak to vzniklo. A taky „přijde jako pšic“, což znamená potichoučku a znenadání. A propos – o jaké nadání nebo ne-nadání by se mohlo jednat?
Ptal se vnouček: Co je to ekvivalent? Já znám jenom paní Valentovou.
Žeby pán od paní Valentové_?
To bude spíš bejvalej.
Equus je latinsky kůň, takže to bude spíš koník paní Valentové. Ale pane Pavelko, toho vnoučka si hýčkejte, vypadá to, že by už brzo mohl být další přispěvatel do Slovadne
Jo, možná, až ho přestane bavit Vinnetou. Mimochodem, kdysi v pravěku mi utkvělo v dětské mysli tango z rozhlasového Silvestra:
Vy netů
Vy netů
Vy netušíte ani
Má krásná paní
Jak vás mám vroucně rád
Neví někdo, jak je to dál? Autora bych tipoval na Jaromíra Vomáčku autora nesmrtelné hovadiny Zhasněte lampióny.
Zaujetí Vinnetouem by nemělo být na překážku, spíš by sem mohlo vnést nějaké nové obzory. Silvestrovské tango neznám. Vomáčka by to mohl napsat, ale myslíte, že včetně textu? Já jsem se díval, ale píseň Zhasněte lampióny je všude uváděna beze jmen tvůrců. Ale přiznávám, že tak v 6-7 letechse mi celkem líbila, leč pak už jsem po ní ani nevzdechl
Tuhle o tom mluvila paní Simonová, ale už nevím, jak to bylo. Poněkud jsem se zamyslela nad výpovědní hodnotou svého komentáře, ale pak jsem si pravila :“Nešť, ať Slovodníci vidí, že ještě žiji!“ i když to dávám najevo pouze cyklicky. Nezaměňovat s bicyklem, to by bylo dvakrát, to se mi povede jen občas.
Právě, včetně textu. Někde publikoval, jak se zděsil, že se Zhasněte lampióny obecně berou vážně. Napsal též Běž domů Ivane.
Ano, to se jmenuje Dobře míněná rada. A taky stvořil Zratil jsem svou drahou mezi mLibercem a Prahou, Tak už se nám ta naše holka vdává a Moře piva
Pokud je seřazení titulů vybraného díla páně Vomáčkova z Jirkova pera a mysli, tak gratulace!
Milí Slovodníci, nechám vás dřepět v zápací s cukrovím a jinými lahůdkami, zatím v pohodě a zdraví lenošte a těšte se, že v novém roce tady propukne nevídaná bouře příspěvků a (jak říká pan Pavelka) jiných undater.
Tvary přechodníků rodů mužského, ženského a všech rodů v plurálu:
chtě nechtě
chtíc nechtíc
chtíce nechtíce
Jak prosím zařadit dnes zhusta frekventované tvary chca nechca?
A to zase Ivani vážně nevzali, až asi za čtvrtstoletí konečně. A ten podivný přechodník, nebude to gerundium?
Asi tak jako chtíč nechtíč
Copak chtíč, ale nechtíč je malér. Když se nechce, je to horší, než když se nemůže.
Přišli k nám dva králové. Zazpívali, že přišli k nám a vinšujou nám štěstí zdraví. Ale jinak všechno špatně:
1. Byli jenom dva – ten černej se asi zasek v někde v hospodě (nebo možná vůbec nesměl přijít, protože je černej a ne afroameričan).
2. I kdyby byli tři, zase by to patrně nesplňovalo hollywoodské předpisy, protože by jim chyběl asiat. To jest, museli by být čtyři.
3. Ale to není všecho – chybějí královny. A jak korektně genderově namixovat čtyři královny/krále do čtyř etnik?
4. Zapomněli jsme na transgender, a to je problém. Jím nám zde přibývají minimálně dva, pravděpodobně více faktorů. Permutace, kombinace, variace, kopulace a příbuzné hovadinace ovšem ku své škodě a hanbě počítat neumím (matně si vzpomínám, že mají něco společného s funkcí faktoriál).
S výsledným korektně určeným počtem králů si tedy neporadím. Pokorně tudíž klopím uši, jsa vděčen z přišedší dva.
Buďme v nastávajícím roce pokorní.
Kluk, královna, král a eso ve čtyřech barevných provedeních, když si rozdělí role, obsáhnou (sice pouhých) 16 genderů, ale na to, jak jsou staří, jsou hodně in.
No, vidíte, přátelé, že to jde. Dosud jsem netušil, že kopulace má něco společného s faktoriálem. Ještě bych pochopil,kdyby s frgálem
Milá paní Věro, váš nebicyklický projev života se podobá smršti 😉 Nicméně jen houšť a větší kapky!
Najde se udatný princ ochotný probudit spící Šípkové Růženky?
Báseň pro tento den:
Lezou lezou hlemýždi
Hladějí se po hýždi
Hladějí se po řiti
Hermafroditi
Klusaj klusaj kobyly
Nakupovat do Billy
Jdou nakoupit píci
Lichokopytníci
Dupaj dupaj hrochové
Kolem paní Kochové
Kochová je poctěna
Tlustokožcema
Nechte si to, mladej, dnes udatná Růženka (vzor Alžbětko, ale gramatika se vzpouzí) probouzejí spící staré bílé hetero dědky obsílkou s modrým(?) pruhem za onen dávný nevyžádaný a násilný polibek. Jinak – omlouvám se za neúčast, ani se nestačím podívat na nové příspěvky, manžela přejelo auto a teď po několika hektických a nejen finančně náročných měsících je doma v již paliativní péči. Dík za Slovodne, aspoň s vámi je sranda, i když řídká.
S dovolením jsem odstranil duplicitní příspěvek 😉
Pokoušel jsem se přemluvit Barda, aby vytvořil nějakou báseň s rýmem na „housle“ (moto tohoto příspěvku), značně neúspěšně. Nedokázal pochopit, že rým je (má být) na konci verše 🙁
Z několika pokusů (čtyřverší, limerick, haiku) mi připadá nejúspěšnější následující:
Housle v ruce
Tóny se rozléhají prostorem
V srdci je klid
Podle vzdělávacího příspěvku /viz výše) se odvažuji pokrokového verše: Ha hou, vidím nahou sle-čnu nebo dámu ve zlaceném rámu. Gordický uzel málem rozšmodrchán. No tak dobře, no, tak teda ne, no.
Milá paní Diblíková, už kdys v minulu jesem zde vzpomněl Jiřího Suchého, který básnil ..uviděl jsem v nekonečnu na housle hrát nahou slečnu… Tehdy na to reagoval Jiřulka.
Zlato, kdo si to má pamatovat, Já se teda kaju. A jakou jsem z toho měla radost.no.
Dnes je Mezinárodní den zeber
Chytrá žena je horší, než slepý velbloud (arabské přísloví).
Já tomu přísloví nerozumím.
Ani já z toho nejsem moc moudrej, neb nemám srovnání – nemám slepýho velblouda.Třeba je to tak, že slepej velbloud vám nekecá do barvy a střihu čabraky.
Já myslel, že čabraka je jen pro koně, hiolt člověk se pořád dovídá něco nového. Mimochodem, nevíte, kdo určuje ty mezinárodní dny čehokoliv? Já jsem ondy z nějakého rádia zaslechl, že „dnešek je mezinárodní den stejků a orálního sexu“. Ale už nevysvětlili, zda se jedná o odlišné komodity an sich, či zda lze docílit vyvrcholení pojídáním stejků. Pak se v tom má člověk vyznat
Při troše fantazie si lze představit obé.
Orální by to bylo dostatečně a taky STEAK NIKDY JINAK!!! je docela úderné heslo. Mimo to jsem se dnes dočetla, že Lepší ho… ve stanici nežli ho mít v nohavici – česká poezie přinejmenším nekrní, pak radu Nie ucz ojca dzeci robit. Z gory dzekuje V.D. (byl to jakýsi kvíz z polštiny).
Mimochodem (velbloud je mimochodník): velblouďátko se ptá Tatínku, proč my máme ty hrby?
No tam je tuk, v těch hrbech, a my máme takovej metabolismus, že z toho tuku umíme udělat vodu a tak můžeme v poušti chodit i pár dní bez pití, i bez jídla.
A proč máme takový velký kopyta?
To je velká nášlapná plocha, abysme se v poušti nebořili do písku.
A ty krásný dlouhý řasy, to je pro parádu?
Ale kdepak, to když přijde písečná bouře, tak nám to nenafouká do očí.
No jo, tak to je dobře vymyšlený, a hele, tati, nemyslíš, že je nám to tady v zoologický tak nějak k hovnu?
Pojem „mimochodník“ mne kapánek zarazil… Pravda, ve spojení s velbloudem, zvaným též „Koráb pouště“, je to nejspíš na místě, protože v poušti (většinou, pravděpodobně, a asi vůbec) chodníky nejsou… Takže asi mimo chodník 😉
Nicméně mi to nedalo a zeptal jsem se Barda (teď už vlastně Gemini), co nebo kdo je mimochodník… (ne kde to je, to by asi bylo příliš).
Kromě klasického vysvětlení „Mimochodník je čtyřnohý živočich, který se pohybuje specifickým chodem zvaným mimochod. Při mimochodu se nohy pohybují střídavě oběma pravýma a oběma levýma nohama najednou“ a uvedení příkladů (někteří koně, velbloudi, žirafy) jsou uvedeni také turisté: „Mimochodník se slangově používá také pro pěšího turistu, který zdolává hory mimo značené turistické trasy. Mimochodníci obvykle preferují náročný terén a klidné prostředí hor.“
Zajímavé. Občas jsem tedy také býval mimochodník (leč většinou si mne nepletli s velbloudem nebo koněm, vyjma tvrzení „Ty seš kůň!“).
Mimochodník byl (je?) taky Slávek Kameš, který neuměl řádně pochodovat, předsunuje při pochodu pravou a levou nohu i paži současně. Pročež byl ze slavnostních pochodů, k závisti všech, vyloučen.
Pro tento způsob chůze vyhodili Jiřího Suchého z divadla Na zábradlí v literatuře se jím proslavil Goodbody v knize Jak jsem vyhrál válku
Jmenuje se to Goodbodyoská polka.
Omylem jsem zabloudil na PC poradnu a vychutnal si cestinu v krystalicke podobe:
Z principu veci nejde mit jedno (TCP) spojeni pres vice fyzickych linek, takze tim clovek “rychlejsiho” internetu v te povrchni interpretaci “stahuju rychleji” nedosahne. Asi se da predstavit pres ty dve linky protahnout nejakou L2 VPN na nejake VM nekde “v cloudu” a ty dve VPN spojeni zbondovat dohromady do LAGu a pouzit nejaky vylozene round-robbin Tx load balancing, ale to bude fungovat strasne debilne, protoze takovahle vec i s vylozene kabelem prohazuje poradi packetu, coz typicka implementace TCP velice silne nema rada.
Nicmene dve nezavisle pripojeni a do kazdeho nejak stavove NATovat jiny provoz funguje. S tim caveatem, ze je to obvykle vic prace s konfiguraci nez vysledny uzitek.
Spravne reseni samozrejme je byt leaf AS a s temi ISP se bavit pres BGP. Ale to neni uplne vec co clovek postavi doma. (A dnes teda good luck ziskat alokaci tech IPv4 route-objectu co na to clovek potrebuje)