Schovanky

Zajímá mne, zda ještě existují schovanky. Nemyslím tím mediálně známou Škrlovou, která se schovává kdesi v Dánsku, ale opravdické schovanky, jak bývaly za starých časů. Nikdy jsem neslyšel o žádném schovanci, to je mi podezřelé. Doufám, že zase nevypátráme nějakého kostlivce ve skříni. Schovanky a schovanci, ozvěte se!

Svěřenec Jožin

61 odpovědí na “Schovanky”

  1. Je to celkem logické, kdo by, prosímvás, schovával kluky? Ti bývají naopak nalezenci. Znáte snad nějakou nalezenku?!? Prostě sexuelní dimorfizmus. Schovanku měla moje babička, ale nijak se s ní netajila. Byla to dcera jejího bratra, který brzy zemřel a zanechal asi 7 dětí, a tak si babička tu nejmladší holčičku vzala na vychování. No ale vlastně taky měla předtím na vychování manželova synovce, který vyrůstal s mým otcem, jedináčkem, jako bráška. Když kluci dostudovali a odešli z domu, zemřel babičce ten bratr (údajně po spolknutí zubní protézy), a babička si vzala domů tu holčičku – schovanku, malou, asi tříletou, moc roztomilou, která u babičky žila až do svatby. Vlastně u tetičky. Tetička byla její a babička byla naše.

  2. Schovanky jsou dříve dívčí, dnes už ženská countryskupina, založená panem Čapkem, jehož žena Jarka byla pětistrunná banjistka. V začátcích hrály i s Věrou Kočišovou, jejíž širokorozchodný úsměv někdy až rušil zážitek z houslistické virtuosity, ale přesto se mi líbily víc, než dnešní goelrofikované sdružení s Hanou Horeckou.
    A jinak právě dnes jsem dostal hádanku, proč ženy po čtyřicítce nemůžou hrát na schovávanou. Protože by je nikdo nehledal.

  3. Jirko, protože mám patrně hypertrofované podvědomí o pravidlech české syntaxe, zdráhám se vstřebat slovní a větné spojení „pětistrunná banjistka, když  spojení „houslistická virtuosita“ rovnou odmítám.Co je slovo „goelrofikované“ nevím.
    Paní Diblíkovou prosím, aby opravila svůj login, Dvojblkovou užívá od 19.října. 🙂

  4. Pětistrunná banjistka si zaslouží barvu vína. Pro neinformované: Skupina Schovanky zvučená udavačem Zdenkem Otavou, který zvukařil i Geenhornům, navštívila v osmdesátých letech Stockholm. Zdenda, bývalý kamarád, se ze mne snažil tahat rozumy do svého pravidelného hlášení. Byl za mnou poslán i do Německa, a soudě podle mého spisu mě za kamaráda asi dávno nepovažoval.

  5. Až trapně si připadám, když nezbytně musím opravit Jirku s Kapitánem Kidem : prosím, Velínský – s dlouhým měkkým.

  6. Věro Diblíková, nalezenku sice neznám, ale když žena trpěla salmonelou, hrála pěkně do zelena a byle tedy NAZELENKA. A schovávala se určitou dobu doma, byla tedy schovanka.

  7. Moje bábinka také měla schovanku,ale i schovance.Já měla Schovance vzdálného spolužáka(z paralelní třídy).

  8. Milý Gabrieli, nevím, co všechno máte hypertrofované, ani něznáju, co všechno špatně vstřebáváte. Tak na úvod: Pětistrunná banjistka není spojení větné. Jde o slovní hříčku, ketrá ukazuje, na jaký typ banja paní Čapková hrála (neb jsou banja čtyř-, šesti-, osmi- a možná i vícestrunná). Houslistická virtuosita Vám může připadat krkolomná, leč ne každý musí vědět, že dotyčná dáma hrála na uvedený nástroj. Co je slovo goelrofikované? Nu toť opět slovní hříčka. Jsa z generace, kterou pronásledovali marxismem-leninismem, pamatuju zmínky o hnutí GOsudarstvěnaja ELektrifikacia ROsii s heslem elektrifikace a sověty rovná se komunismus. Tak jsem to použil, abych osvětlil, že Schovanky hráli původně akusticky a nyní elektrifikovaně.
    A až trapně si připadám, když jsem Vás nachytal se spuštěnými kalhotami v kause Velinský. Pokud myslíte trampského písničkáře, spisovatele detektivek, sci-fi a všeho možného, pak vězte, že je opravdu Velinský. Velín mají v Temelíně a může ho obsluhovat nějaký velínský podle vzoru kantýnský. Leč KK je opravdu s krátkým měkkým. Tak se (cituji) …snažme svoje suchopárné mentorství obohatit o Myšlenku…(Gabriel, Slovodne, říjen 2007)

  9. Pane Pallasi, přísahám na holej pupek, že jsem dosud nevěděl, kdo dělal Schovankám zvukaře, natož abych znal jeho temnou minulost.
    Co se vína týče, jsou i vína bílá a růžová a navíc některá bílá jsou nažloutlá, tak fakt nevím.

  10. A ještě se mi vybavilo stran pětistrunné banjistky, duchovním otcem byl Jiří Suchý, ve hře Jonáš a doktor Matrace praví Věra Křesadlová: Můj tatínek je kukačkovej hodinář.

  11. Jirko: Schovanky to nejspíše o udavači Otavovi nevěděly také. Ohledně barvy vína: nikdy jsem neslyšel o tom, že by něco bylo růžové nebo bílé jako víno 🙂

  12. Tak tuhle jsem se v naší sámošce nechal nachytat co neznalec vín, protože jsem v láhvi … červené (ach ta skleróza, kdepak bych si nyčko spomenul) našel víno zcela zjevně bílé, leč když jsem to reklamoval u prodavače, byl jsem poučen, že to je velmi známé víno, samozřejmě bílé, které se ale jmenuje … červené, což je název, nikoli druh. Podobně, jako se jeden můj známý jmenuje Milan Kudrnatý a má úplnou pleš.

  13. Mohli si chovanci nalezince hrát na schovávanou? A starobince na babu? zatímco v Klárově ústavu si mohli starší klienti hrát i na slepého dědka.. Znalci vín jistě vědí, já jsem užasla nad šedivým červeným, což mi připomělo: tati, co to je? To jsou modrý blumy. Vždyť jsou červený. No voni jsou ještě zelený.

  14. Starobinec to znám, to mám ve svém pokoji, říká moje žena, když čas od času se snaží v zastoupení mocného boha Úklidese se řvoucím vysouvačem v ruce povysouvat všechny mé milované staronaplaveniny směrem k poplenici.., ale já jsem prostě staromilec a svůj starobinec jen tak nedám….To bych pak potom jako každý správný slepý dědeknemusel najít ani sebe samého….
    PS. Boha Úklidese, prosím, nazaměňovat s (e)Uklidesem, který se kdysi jako každý opravdový chlap ze středomoří věnoval především rozmanitým trojúhelníkům…, na rozdíl od mých přátel si myslím, že (e)Uklides se internetem tenkrát ještě nezabýval, i když rozmanitých spojení měl jistě plnou hlavu…. /vím, že se ta jména skloňují jinak, ale jaksi se mi to nehodí do krámu.., ostatně už pánové V+W si dovolovali…./
    Jinak chovanci nalezince by měli okamžitě revidovat svůj přístup k realitě a co nejrychleji si začít hrát na nalezenou….

  15. To WBG: Hlubokosklon vaší paní, starobinec mě dostal. Kdysi mi šéf tvrdil, že mám na stole tratoliště, ve kterém se mi ztrácejí právě nutné papíry… Pokud jde o geometrické útvary, mám za to, že středoevropani se zabývali více kosočtverci.

  16. Středoevropani se samozřejmě zajímají a zajímali o kosočtverce, zvláštěpak ti vyspělejší z naší třídy pak tyto útvary pravidelně a bez donucení rýsovali i na přilehlé ploty, aby si tak patrně utužili znalosti geometrické.., opakování matka moudrosti…,že..,ale co se týče Středomořanů, tak ti zcela jasně věděli, že jediná klasika je trojúhelník.., nenasytný a místy až bermudský…..

  17. Jestli máte namysli syrakusana vynálece a tvůrce rozmanitých válečných strojů, tzv. Kalašnikova antiky, tak v dialogu s mstitelem a nájemným vrahem hovoříl především o obrazcích, v domnění že mstitele zblne…, ale to už jsme tady brali .., takže i trojúhelník se vejde…
    Jinak jistě znáte i čerstvější tzv. Archimeděnkovy zákony….
    Váha soudruha soudruhy potopeného…., atd.
    nebo
    Hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená…., ale to jsou slastná léta šedesátá, m.s., takže jistě nihil novi….

  18. Country skupina Stařenky – Schovanky 70 let -z Prahy

    – zakládající členky známých a do dnešní doby koncertujících Schovanek (prvního to čistě ženského seskupení na country a bluegrassové scéně v Čechách) Kapelu založil v. r. 1971 Honza Krisťák Čapek, když jeho žena Jarka hrála na pětistrunné banjo.
    Schovanky hrály tradiční country a bluegrass do 80. let minulého století. V té době již měly mnoho rodinných a jiných profesních povinností, s Jarkou a Honzou Čapkovými se rozešly. Pouze houslistka Věra Kočišová tehdy zůstala aktivní a na čas zakotvila u Tučňáků.
    Po letech se hráčky s velkým odhodláním a radostí vrátily k muzice, hrají na akustické nástroje. Skupina, s dnešním názvem STAŘENKY, neboť nechce konkurovat současným moderněcountryovým Schovankám, vystupuje ve složení: mandolína, autoharfa, kytara – Vanda Čehovská, kytara – Anna Jírová (také skupina Scarabeus), dobro, kytara, foukací harmonika – Eva Plochová a nakonec vůdčí osobnost, moderátorka basistka – Daniela Smyczková.

  19. Evo, pokud jste ta výše uvedená dobřistka, kytaristka a foukací harmonikářka (to se zase Gabriel osype), pak vězte že Maidenś Prayer a písnička z jedné TV inscenace dle Jacka Londona (vítr jen a já najdem bohatství…) mi dodnes zní v uších. Ach jo.

  20. Reaguji Jirko poněkud pozdě a omlouvám se, snad již budeme mít také svoje vlastní stránky. Tvoje poznámka mně takořka vehnala slzu v oko :)) Mohu pozvat do: Gong 17.3.09 nebo Carpe diem 21.3. nebo Barča – osadní večer 25.5.2009. Zdravím. Eva

  21. Evo, děkuju za pozvání. Březen mám úplně nabitý, to rozhodně nestihnu, tak snad to vyjde v květnu.

  22. koko, kolo a motokolo je námět pro silniční horor s batoletem, cyklistou a motorkářem, popsaný gorilou Koko ve znakové řeči.

  23. Dík za připomenutí, ještě trochu víc rozjasnilo už tak krásný „zimní“ den.

  24. Navštívil jsem tuto stránku po létech, dávno po tom, kdy byla diskuse ukončená. Děkuji za ni. Je vidět, že příznivci country umí vtipně i chytře rozprávět.

  25. Frankie, navštěvujte častěji. Diskuse zde nikdy nekončí, jen se někteří účastníci uložili k zimnímu spánku

  26. To jsem rád, pane Pavelko, že jste se ozval. Už jsem myslel, že jste se odstěhoval do Zadního Arnoštova, kde není signál.

  27. Právě se vracím ze Zadního Arnoštova od výčepního restaurace U jelena. Dnes ráno jsem panu výčepnímu podal návrh na kontrolu intenzity signáu v dané lokalitě. A současně jsem panu výčepnímu navrhl seznam opatření, kterými má býti intenzita signálu zlepšena a stabilizována. Mohu vám sdělit, že pan výčepní všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal.

  28. Vážení ochotničtí lingvisté,
    za mlada jsem slýchával nebo čítával: Úvodem si poslechneme…, úvodem bude uvedena… Teď slyším a čtu: Na úvod si jsme připravili… Mě to nevadí (hrubě mě naopak vytáčí „Česko“), ale jsem zvídavý a rád bych se dopídil, jak k této změně došlo.
    Starosvětsky se také říkávalo „Jsem tomu rád“. Dnes: „Jsem za to rád“ Je to anglismus, slovakismus či čo?
    Děkuji za případný zájem a rozbor.

  29. Jsem tomu rád, že se konečně někdo probudil. Myslím, že jde buď o vývoj českého jazyka nebo závoj téhož. Když slyším, jak se děti a dospívající baví o úesbéčkách, vifinách, smartfounech a lajcích, tak si myslím, že už sem začínám nepatřit. Česko mě nechává chladným, je to prostě půlka toho, nač jsme byli zvyklí. Mě spíš irrituje (francouzsky serré), když někdo hovoří o nemocničních lůžcích a nesnědených jablcích

  30. Na lůžku, přilehlém ke Krčské nemocnici, se popásají mufloni, které lze z nemocničního lůžka sledovat. Občas cestou za zdánlivým lepším na druhé straně silnice způsobí kolaps, zatím jen dopravní. Na ten jsme my, zpovykaní Pražáci, dobře trénováni.

  31. To u nás v nemocnici máme jen srnci a zajíci.
    Vysvětlivka pro Gabriela: To je ryzí východočeština, v níž se v plurálu rovná i v mužském rodě čtvrtý pád prvnímu. (Kdysi mně pan Kracík na kraji lese řekl, že přijel na kanci, to si nehrál na Bivoje, přijel Trabantem, leč lovit divočáky

  32. „Šli vojáci pro knedlíci“ se nám posmívala babička, když jsme od kamarádů pochytili novotvary jako „bysem“ nebo „klukůch“. Dnes je to slyšet i v Českém!! rozhlase (státním!!). U snídaně posloucháme ČR+ a občas mám co dělat, abych si nějak neublížila z leknutí, co tam z těch státem a komisionáři placených individuí zase vypadlo, jak co do obsahu, tak formy. Neměly by se děti učit mluvit aspoň ve škole, když ne doma? Ale pán, který jezdil na kanci, má mé sympatie.

  33. S tou školou to máte těžký, syn přišel někdy ve čtvrté třídě s tím, že mají psát vrata se zavřely, že jim to říkala paní učitelka.
    Tak sme si to vysvětlili s dětima.

  34. Odpověď na otázku gps je jednoznačná.
    Jako obvykle v zadeli.
    Dokonce je možné i uvažovat o tom, že v ryzí severovýchnítrochudoprava korejštině termín kdepiča su přímo odkazuje na zadel.
    O vrátkách pak mám toto.
    Dlouho již.
    A nemíním na tom nic měnit.

    DIVÍTE SE

    Ptám se ptám já
    sebe
    proč zjeví se mi
    nebe
    když mě v duši
    zebe

    Však když v dušičce je
    teplíčko
    hned objeví se
    peklíčko
    a jeho vlídná
    neviňátka

    Stačí pootevřít
    vrátka
    a už zas to hraje pije
    smilní
    někteří jsou obzvlášť
    pilní
    a támhle vidím obžerství
    a nudu
    pře se
    se závistí
    zezadu to zrada
    jistí
    vpředu hýká
    politika
    a skrytých vášní
    nálož
    tiká
    od mamky
    až po
    tatíka

    A tak nevinné oči
    dítěte
    sem tam i něco
    poplete …

    Děkuji za pochopení.
    S jarem probuzený …

    https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10215641183611083&set=a.10215404178806111.1073741856.1486265823&type=3&theater

  35. Jen tak pro potěšení dávám k lepšímu jarní píseň Petra Skoumala s textem Jana Vodňanského (s matoucími akordovými hieroglify):

    Jedné noci puberta

    D#Jedné Bnoci Aspuberta D#překvapila BHubertaAs,
    D#nenadálou BpolucíAs, Bjak to bývá Aspo nocíchA#, jé jé,
    Huberte ach Huberte, tak si to tak neberte,
    dívka není po ruce, přijde noc a poluce.

    R: D#Je je jaro, Bje jaro, Aspříroda se BprobouzíF
    AsJe jaro, Bje jaro, Fnikdo se jí AsnevzpouzíA#
    Je jaro, je jaro, pupence pučí
    Je jaro, je jaro, a vůbec nikdo ani za nic neručí.

    Do baru či do pekla ne abys mi utekla,
    ty se svými šestnácti, dnes mě můžeš pomácti.
    Noc je moře světýlek, znám tajemství postýlek,
    ve městech jsou budovy a v nich život pudový.

    R: Je jaro, je jaro, školačky se loudají
    Je jaro, je jaro, o lásce si poudají
    Je jaro, je jaro, učitelé nezkouší
    Je jaro, je jaro, taky je to pokouší

    Je jaro, je jaro, sládnou pupence
    Je jaro, je jaro, mám práci s perforací na tvé vstupence
    Je jaro, je jaro, doba nočních polucí
    Je jaro, je jaro, dívky touží po klucích.

    Jedné noci puberta překvapila Huberta,
    kdo poradí Hubertu, jak překvapit pubertu.

  36. Jo puberta, to mi cosi říká.
    Myslím, že jsem se chtěl tenkrát i zamilovat, ale naštěstí holky mě z toho vyléčily.
    Ovšem v jaké tónině se to tenkrát odehrávalo, nevím neb mám hluch.
    Absolutní.

    PU/O/BERTKY

    Zlatuše netuše
    kousla mě
    do duše

    A hned potom
    Marcela
    mne ošetřila
    docela

    Abych pak
    Týně
    svěřil se
    líně

    Že chci jen
    Doubravku
    a její
    skluzavku

    Případně
    Terezu
    do které
    nevlezu …

    Pokud to někoho zajímá …
    https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10207240512959567&set=a.10200298451852378.201382.1486265823&type=3&theater

  37. Sice to moc nejde k pubertě ani ke schovankám, ale musím se podělit o zážitek. V malé cukrárničce v Pardubicích jsem narazil na Pravou českou zmrzlinu PANDA. Rád bych poznal tvůrce, jenž vymyslel tak ryze české jméno

  38. Pravá, česká, malá …
    O pandění.
    Lízání ??

    ZMRZLINKA

    Tak tichá jak jen noc a hudba může být
    tak přítulná jak strach a ptáci ve větvích
    tak hebká jako báseň za svítání
    a něžná jako samo spaní

    Půvabná jak polibek pod zavřenými víčky
    poslední kapka ze skleničky
    spadané teskno tenkrát do trávy
    jak dávné dlaně co tě uzdraví

    Vinou se vine spása ku věčnosti
    o duších žalmy pěje chór
    tu nejkrásnější z metafor
    ztratil jsem vlastní zbabělostí

    A pak už jen žízeň lítostivých
    strun

    Má láska
    opustila
    dům….

    Tu s prasklou popelnicí …
    https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10212375703736127&set=a.10212113168772917.1073741853.1486265823&type=3&theater

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.