Když byla seč pouhým kandidátem na SlovoDne, položil jsem italskému příteli, češtináři a profesoru SlovaDne Honoris Pauza otázku, jestli ví, co znamená seč . Chtěl jsem se blýsknout nově nabytou informací ze slovníku, který tvrdí, že je seč mimo jiné paseka. K mému překvapení trumfoval významem, který slovník u seče neuvádí – Středoevropský čas 🙂
Slovník nás potěší i tvrzením, že Seč je pěstební nebo těžební zásah. V tom případě by seč znamenala i žeň, ale ani u seče ani u žně nenajdeme zmínku o tom, že jsou to sestřenice. Seč je i řež a tím se kvalifikuje do oddělení přísloví: Dvakrát seč a jednou řež.
Co je český – to je hezký
Provedu-li dvojí seč, není již co řezat, snad by se to mělo v tom přísloví dvakrát přeměřit. Spíše mne zajímá vazba … „pracuji úsilovně seč mi síly stačí.“
Když byla senoseč, tak často pršelo. Běhali jsme na louku před deštěm seno shrabovat a ukládat do kupek, po dešti zase kupky rozhazovat a seno dosoušet. Na noc se seno muselo opět složit do kupek, aby nenavlhlo od rosy. Když už bylo seno téměř suché, přišla obvykle bouřka s vichrem, který kupky rozházel, v lijáku seno zmoklo a mohlo se začít znovu. To už bylo ale seno vyluhované a tím pádem i znehodnocené, tak jsme se těšili na druhou seč, případně na otavy, abychom nějakou tu fůru sena uskladnili pro kozu a pro králíky na zimu.
Sečtelý senosečník sečká se sečí na sucho. Potom poseče.
Sečteno a podtrženo: nemusí se dočkat. Tráva přeroste a taková seč se pak hodí jedině na podestýlku.
Také používám slovo seč (mi síly stačí…), protože se mi moc líbí. A taky leč (neuděláš-li to…)a podobně. Jsou to slůvka osvěžující a česká, i když možná trochu archaická. Když ale vidím napsáno „tag to sem miláškové písněte, ať je to tu tlošku cool“ a podobné šílenosti, to mi opravdu trne za krkem, jako kdybych tam měla zapíchnutý trn. Mladí mají jiný pravopis a jiný slovník. Co se dá dělat. Ale asi to nebude hezky česky. Zdravím ve slunném nedělním dopoledni.
Seč je též přehrada na Chrudimce a Řež je kousek od Prahy a chlubí se výzkumným atomově reaktorovým pracovištěm. A co se senoseče týče, je lepší začít seč v dešti a pak usušit za pěkného počasí. A bacha na Medarda.
A když jsme u těch přehrad, suší se nejlíp na souši.
Nebylo slovo seč používáno v předchozích dobách i ve vojenství? Np. středověká bitva meči a šavlemi – seč nebo záchrana obleženého města – odseč?
Poláci používají slovo odsiecz = odseč pro tuto činnost. V česko-polském ani v polsko-českém slovníku však toto slovo nenajdeme. Je tam uvedeno : vojenská pomoc np.obleženému městu.