Smrad

Přivoňte k čemukoli a ono to voní. Přičichnutí může signalizovat vůni i smrad. Proč se neříká také přismrádnutí? Naopak zlobivé dítko pohaním nadávkou … ty smrade…, ale pro hodné stvoření označení „voňavko“ nebo „vůně“ nepoužíváme.
Zaveďme do toho chaosu trochu pořádek!

14 odpovědí na “Smrad”

  1. Pořadí by mohlo být následující: přivonět, přičichnout a přičuchnout. Přičuchávají si vzájemně psi k partiím pod ocáskem. To se mi zdá opravdu fuj, ale nic se s tím nedá dělat, taková je psí přirozenost.

  2. To, co vnímáme jako smrad, je také druh vůně. Pro nás je to vůně nelibá, ale to neznamená, že to tak vnímají všichni. Někomu tvarůžek voní, jinému smrdí, pak si vyberte, kdo má pravdu.
    Nu a v zimě, kdy se zase úzkostlivě šetřilo teplem a málo větralo, jsem uslyšel povzdechnutí: „Smrádek, ale teploučko!“

  3. V tomhle je zcela nejasno, ba vzájemně zcela protichůdno. Když použiji velice drahý parfém, naše Lůca na mě hledí s výrazem :V čem ses to zase vyválela, fuj, vůbec ke mně nechoď!, perfektně okoukaným ode mě, když si najde nějaký libovonný(pro ni) parfém ona. Koneckonců česnek i syreček nám voní při jídle, ale smrdí nám jeho konzument dodatečně, zejména, když nám nedá kousek. Zajímal by mě původ slova smrad – kumulace souhlásek naznačuje slovanský původ (viz též Smerďakov). Taktéž nejasnost u „odeur“ – smrdí nebo voní? Puch a opuchnout, puchýř (obvykle) nepáchne a co má s pachem pachatel? Pach není totéž co puch, což je totéž co zápach /no dobře, pád taky není totéž co západ/, prostě olfaktorické téma je opět velice nosné a přínosné, v tomto případě i pro nos.

  4. Odér ba i smrad, provokují buňky čichové, jednou špatně, jindy v pohodě. Nepalme my nať, on je z toho smrad, lépe vonnou pryskyřici, ještě lépe po opici. Vlastně po ní to jedno je, hlava bolí od hnoje.

  5. Čeština je v tomhle dost nelogická. Např. prcek je až něžné slovo, ale prcat je valgarismus.Podobně slovo čurat je v pohodě ale předmět, kterým pánská polovina populace tuto potřebu činí není vhodné nazývat odvozeninou od slova čurat (další valgarismus). Přitom, když by někdo použil dle logického pojetí věcí, slovo chcák, asi by nikdo něvěděl co tím myslí, nicméně za vulgaritu by to asi nepovažoval. Je někdy těžké hledat logiku…

  6. Pachatel páchá, možná i páše trestnou činnost, zároveň ovšem třeba páchne nebo zapáchá.

  7. My už patříme ke Slovácku, ale u nás se říká zásadně Plezmera (pozor: maskulinum, podle vzoru předseda), význam je ovšem stejný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.