Jako jediného mnou známého odborníka na češtinu se Vás chci zeptat, zda se tento krásný jazyk již setkal se slovem „snětle“ (množné číslo), jež bylo kamarádem použito při nedávné procházce slovenským údolím.
Děkuji za odpověď a přeji krásný den,
Vojtěch M.
Abych to osnětlil: Vojtěch nechápe, že se nejedná o „jediného odborníka“, ale o kolektivní odbornost SlovoDníků pohrdajících jednoduchými akademickými poučkami 🙂
Tak tedy abych kolektivně osnětlil neosletněné: snětle je výraz pro uměle nasazené výrůstky ze země, jenž jsou na slovenských samotách zasazovány každých 30 metrů tak, aby člověk, utíkající před medvědy dostal výhodu v tom, že mědvěd zastaví na každých třiceti metrech, aby si smlsnul na oné snětli.
PS: Horalové, pozor, každé pásmo snětlí jednou končí. Pokud se Vám nepodaří uniknout před tímto koncem, pomůže Vám již jedině otevřená zubní pasta, hbytě vržená po medvědovi.
O obohacení češtiny děkuji Petrovi L., známému také pod přezdívkou Lama…
Opentlené rozmarýnové snítky i obdobně ozdobené snítky krušpánku se používají od nepaměti k označkování svatebčanů, snad aby se na svatbě nepřiživoval někdo jiný, kdo nepatří k pozvaným svatebním hostům nevěsty či ženicha.
Před medvědem neutíkám. Ožeru ho borovičkou.
Jaroslav Pavelka: Upřímě řečeno, pochybuji. Těch, co zkoušeli opít medvěda, jsou plné slovenské hřbitovy. Medvědi to pouze vítají – krev s příchutí borovičky je prý oblíbenou pochoutkou.
Achjo; hbitě..
…tak si marně vzpomínám, s kým jsem se to tehdá ožral…
Jaroslave, nebyl-li to Medvěd, mohl to být Nedvěd.
To bylo jistě s někým, kdo měl v klopě snětli, kterážto sloužila k bezpečnosti před medvědem alespoň některých svatebčanů, páč u některých se po třiceti metrech se zájmem zastavoval. Musel jste si ho, Jaroslave, všimnout.
Obávám se, že jsme svědky velké mystifikace a nebo v lepším případě nechtěného omylu. Moje prameny uvádějí, že snětle je lidový výraz pro anthrax, dobytčí sněť slezinnou. To, co má na mysli pan Vojtěch M. je zřejmě návnada zvaná slovensky úžratica, ale to se do neargotické češtiny překládá jako s n ě d l í (podle padlí). Zřejmě zde sehrála svou roli tápavost, jak transkribovat výslovnost Petra P. zvaného Lama. Je známo, že nedbalostní výslovností předopatrových souhlásek vzniká (pan Krojc potvrdí) značné množství ortografických koruptel.
Vrhá se zubní pasta hbytě a nebo hbitě? A vůbec, vrhá se a nebo se hází?
Sněd? Hle!
Zhněd. Hle!
Hleď.
Shle.
Slet.
Ne_?
Bohdá se nestalo,že bych i já před medvědem z boje utíkala.
Stalo se,že sedlák,vida sněť slezinnou,zvolal:,,Sněť!Hle!“Roj čeledínů,sedě si na uších,uslyšel,,snětle „a učinil zmatek v myslích slovutných Slovodníků.
Když se zubní pasta nevhodně pozře, pak se vrhá. Hází-li se, je to šavle. Pokud jde o snětle, je to spřežka. Jednalo se o častou činnost umrlců, a to tak častou (všichni umrlci sní-o tom, že zase jednou budou živí- a tlí), že došlo k výše uvedenému spřežení (4 páry bílejch koní – viz trojný bod obratlovců) – zkrátka umrlec dělá chtě nechtě všechno sně tle.
Pobouřeně protestuji! Všichni umrlci ne sně tle. Umrlkyně chtíc nechtíc sníc tlíc a umrlčata to mají taky jinak.
Hohó! to bych se na to podíval! Ten, kdo by chtěl po spřežkách chtít, aby se kategoricky gramaticky měnily podle gramatických kategorií to v mých očích činí z akademického hlediska již chtě nechtě obrazně snětle.