Oliva David,
koukněte co nabíd´:
s ní bdít,
s ní snít,
s ní šťastný, smutný být,
s ní živ,
s ní byt,
s ní společné daně,
snídaně
a díky za ně.
… nemohu si odpustit první komentář:
nějak tam nevmáčknul snížit daně …
Co je český – to je hezký
Oliva David,
koukněte co nabíd´:
s ní bdít,
s ní snít,
s ní šťastný, smutný být,
s ní živ,
s ní byt,
s ní společné daně,
snídaně
a díky za ně.
… nemohu si odpustit první komentář:
nějak tam nevmáčknul snížit daně …
Moc pěkné, připomělo mi to jednu písničku od Dana Bárty, jmenuje se „na-i-v-ní“.
Když s ní daně ke snídani, možná sní (m)ně i s tou daní.
Když však sní žitdaň, nevím co to s ní provede. Možná, že by konzumace žitdaní mohla vést k obecnému blahobytu.
A co teprve až sní Daně snídani?
Je to asi s ní lek.
Když sní Dana Daně daně,
tak zůstane bez snídaně.
Pak s ní lek
asi sní lék.
No ale k tomu slovu „snídaně“, to jako že se po ránu sní co je dané? Nebo jak to mohlo vzniknout?
Zní to trochu slovensky, snědení – snídanie jako zpievanie, ale slovensky jsou to myslím raňajky.
oldes: hm a co třeba oběd… 😀
Terce – ó běda !!! Ale to raději ne!
Líbí se mi – sní, co je dané. Ráno, když je žaludek vyhládlý, tak sní předložené, ale někdo vlastně ani nesnídá, takže nesní ani to, co je dané. Třeba jenom něco vypije. A pak si to jednou může vypít, že nesnídal a nesnědl to, co mu bylo dáno a nabízeno. Hezkou sobotu – i neděli. (Dělat budu, i když bude neděle.)
Oběd by mohlo být od pravěké oběťi, sníst svou oběť:-)
Janě – tak to je tedy síla! A Už jsme u kanibalismu. To by mi snad ani ten oběd nechutnal. A měla jsem čočku, takže naštěstí žádné maso. Čočka byla mňam. (někdo by třeba ovšem řekl brrrrrrr)
mňam
mňam
Dle mého názoru to vše začalo přesnídávkou. Toto slovo, jak by si někteří z vás mohli myslet, nepochází ze snídaně. Sami jistě zdravým, selským rozumem usoudíte, že přesnídávka rozhodně svým množstvím nezasluhuje předponu pře-. Nepředpokládám totiž, že sníte na snídani méně jídla. Pře-snídáte se tedy s přesnídávkou těžko. Pravý původ má přesnídávka ve spojení „přesná dávka“, což, myslím si, většinou docela sedí. Po dostatečném obcházení se nyní můžeme ponořit do horké kaše. Stejně jako do slova „samozřejmě“ si lidé uvykli vkládat „d“, tak i z „přesnídávky“ se po čase stala v češtině mluvené „předsnídávka“. A pakliže je něco před, musí být i něco po, logicky ona snídávka. Uznáte, doufám, že „snídávka“ zní poněkud hloupě, kdežto „snídaně“, to už je něco!
snad je David
s ní dál,
a snídal,
a sní dál. 🙂
Ano, Marie! Přesnídávka, to zní skoro jak přeočkování.
To Já často – vždy však až po snídani – ještě rád posnídám.
Sloveso posňýdat nemá, navzdory vašim tvrzením, nic společného se snídat, je zjevně zcela jiného základu, je odvozeno od přídavého jména posňý, a tvoří sloveso přidáním přípony -dat
Hezký den!
Jamie,je to přídavné jméno tvrdé?Že by pak byla ona posňá a ono posňé.Jen jestli není po- předpona.Takže by byl on sňý,ona sňá a ono sňé.A teď teprve
hezkou noc!
Ne ne, Oli – on byl sňý, ona sňým.
Sladce sňyli.