Pokud mezi komentáři zahlédnete odkazy na prasárničky, zázračná léčiva a podobné vězte, že je to pouze špička ledovce. U paty ledovce vymetám v posledních dnech stovky opruzujících komentářů.
V době globálního oteplování není jisté zda je špička ledovce stále tím čím bývala…
Na špičce ledovce jsem ještě nikdy neplul, ale mohl jsem plivat na špičce Špičáku, kdybych býval byl nezdvořák.
Zvídavý člověk se na Wikipedii dozví že:
Clathrate hydráty jsou formy leda to obsahovat molekuly plynu chycené uvnitř jeho krystalové mřížky. Led lívance je vytvoření leda obecně vytvořeného v oblastech s méně klidnými podmínkami.
Proto led plave na vodě.
Tam se člověk dozví věcí – jednou tam spojení „sound poet“ byli přeloženo jako zdravý básník.
Led ovec by měl být pochpitelně jiný než led beranů, leda že by v méně klidných podmínkách mohlo být docela naopak. Jinak, zdravý básník je asi dost protimluv….
Jeden vdovec
Měl sto ovec
Dal je vdově
Na hřbitově
(Kainar)
Tak jsem tuhle na wiki chvíli tápal, proč je pod obrázkem popis ODEŠEL, pak mi došlo, že to je VLEVO ( left ).
Leža na divaně, noviny si čta.
Ale co to, nervózní se zdá žena má.
V tom vysavač odložila a velmi ožila.
„Tak už toho dost, má trpělivost milá,
na špičku ledovce vystoupila.“
I ležím dál a tiše přemýšlím:
„Klídek, špička ledovce, ta přece zmizí,
máme zde ekologickou krizi,
on přece roztaje, tak klídek.“
A čtu si dál.
Pata, špička, celá noha…. on ten ledovec (doufám, že se to nedozví a neurazí se) se pohybuje tisíciletími jako slimák!! Gabrieli, jsem se strašně lekla, co že se vám stalo, než mi došlo, vo co gou. Tohle mi nedělejte, já vás mám zařazena jako skálu (dnes tedy ledovec) ortografie i všech dalších orto (a jiných ctností), a vy mi tohle! Dyk to je o psotník!
Scholastická disputace: Kolik andělů se vejde na špičku jehly? Na nic objevného nepřijdeme a tak se ptám: Kdo z Vás-Nás neměl nikdy špičku, nebo aspoň špičičku?
Ad Pavelka J.
vdova blůzku rozepla si
vdovec šílí z náhlé krásy
ovce dál se tiše pasou
nebožtíci žasnou….
Špička nebo lysohlávka, je to pěkný přelet nad kukaččím hnízdem….
„za to, abych se mohl dotknout špičky ledovce na jižní točně, klidně položil bych i život pánové!“ Robert Falcon Scott, London, 12. května 1909, The Savage club of London
O točnách mohu nabídnouti toto:
PTÁKOVINA klouzavá….
Tučňáci po práci
zažili legraci
fešáci svižní
Ze severního pólu
klouzali se dolů
až na jižní….
Tučňáci jižní-pilno-svižní
u nás nesesmilní
jsouce po tatínku
infantilní
což je v koulích
dáno
věštných
jak ubývá pralesů
deštných
Co svět světem stojí jevilo se toto vždy takto:
Zatímco infantilní pilně smilní
tak přemudřelí intoši
maj problémy s rozkoší…
Jinak po ptákovsku…
Zajdu já si do Lověny
koupím koule olověný
pravil tuhle přítel Míra
z loveckého sdružení
co je spolek kýho výra
prý namířený na ženy….
A ešče inak
Koulí koule věštkyně
křišťálové do skříně
věštec na ní tupě hledí
neb ho koule hříšně
svědí….
za hen toto se samozřejmě omlouvám….
Pouze kapitán, který si nwevidí na špičku nosu, pokládá špičku ledovce za zbloudilou kru a vstoupí do dějin námořní dopravy jako bloud o velikosti několika velbloudů. Ale proč z vody kouká jen ta špička, když kra je taky z ledu a plave (pluje) nahoře na hladině (skoro, podle počtu ledních medvědů nebo tuč’náků, kteří ji zatěžují)?
Andělů se na špičlu jehly vejde 16 (T.Prattchet).