Spirála

V elektrických plotýnkách je prý stočený drátek do spirály. Ale kdež. Je přece stočený do šroubovice. Mezi spirálou a šroubovicí je rozdíl asi jako mezi čtvercem a obdélníkem.
Říká rozjetý prof. dr. Haryk…

18 odpovědí na “Spirála”

  1. Sroubovice je pravidelna, tj, jako treba stopa na CD, spirala je v pribliznem pohledu ovalna? Mohl by to byt ten rozdil?

  2. Pro pana Felowa:
    To víte, že by to nemohl být ten rozdíl. Jde o dvě úplně jiné záležitosti. Doporučuji se podívat do učebnice analytické geometrie. Tam je to všechno napsané jako v bibli.

  3. Samotná plotýnka přece mívá tvar spirály. Takže když se mluví o “(elektrické) spirále”, myslí se tím spíš tvar plotýnky, než vnitřního topného drátu. Spousta lidí ani netuší, že tam ten drátek vevnitř je.
    V trvalince na tuto stránku je napsáno “sroubovnice”. To by mohla být krabička na šrouby, což? 🙂

  4. A já vždycky myslál, že šroubovice je křivka co má tvar jako pružina (parametricky x = t; y = sin t; z = cos t, napriklad). Nemohl by to tady teda někdo vysvětlit? (učebnice-geometrie-nemajícník)

  5. Ach, zdá se, že chápu — taky jsem si představoval plotýnku samotnou. Takže drát je nejdřív stočen do šroubovice a tato následně do spirály (v případě ponorných vařičů opět do šroubovice, ach, ta nostalgie).

  6. Vzdyt je to prece uplne proste:

    Spirala:

    x = t*cos(t)
    y = t*sin(t)
    z = 0

    Sroubovice:

    x = cos(t)
    y = sin(t)
    z = t

    V plotynce na sporaku pak mam tohle:

    x = cos(t)*(t + .5*cos(90*t^2))
    y = sin(t)*(t + .5*cos(90*t^2))
    z = .5*sin(90*t^2)

    Jako domaci ukol pak muzete napsat co je v ponornym varici.

    “Spirala je drat stoceny do spiraly”, jak pise Jaroslav Zak

  7. Popsal jste “Archimedovu spirálu”, kteroužto chtěl Archimedes stočit tak, aby dokázal kvadraturu kruhu. Načež mu to bylo asi po 18ti stoletích zakázáno. Následkem toho máme CD do spirály, i když se jeví jako kulaté. Představte si, že by cédéčka byla do spirály a zároveň i do šroubovice. Mohli bychom ho použít i jako vývrtku. Dalo by se to rozvést dál, ale není čas.

  8. Co máte pořád s tou šroubovicí,když se má ukázněně řešit šroubovnice!Ale když už,tak mne napadá,jestli třeba není šroubovice termín z genetiky.Pomyslete na model chromozomů apak ještě jedna vodní řasa má něco jako šroubovici.Ale do šroubovnice bych ládovala šroubky,podle vzoru brokovnice.

  9. Lahváku, spirálu chápu, šroubovici chápu. A co takhle vývrtka? Šroubovice, ale jaká, nějaká divná.

  10. Chlapci a dievcata,

    co takto dat si “screwdriver”, teda sroubovak (vodka s dzusom)?
    Potom to mozno uvidime celkom presne… A mozno aj farebne.

  11. Jak je to vlastně se šroubovicí a se spirálou?
    Velmi jednoduché.
    Šroubovice je křivka, kterou opíše v prostoru bod, jenž obíhá kolem osy a přitom koná posuvný pohyb rovnoběžný s touto osou a úměrný úhlu otočení. Jde o prostorový útvar.
    Spirála, například Archimedova (je jich totiž více), vzniká, pohybuje-li se v rovině bod stálou rychlostí po polopřímce, která se sama otáčí rovnoměrně kolem pevného bodu – pólu. Tady je to útvar plošný.
    Obojí se dá jednoznačně vyjádřit rovnicemi. K objasnění ale stačí podívat se na obyčejný šroub a domyslet si bod posouvající se po šroubovém závitu (tak si můžeme nejlépe představit šroubovici) nebo do natahovacích hodinek (tam uvidíme spirálu jak tam pěkně kmitá).
    To jsem si nevymyslel, to jsem vyčetl z Dubbelovy technické příručky, která vyšla u nás i ve světě v nesčetných vydáních a kde je o technice úplně všechno. Mimochodem, je to kniha, v níž je možno si číst od rána do večera, celý život, a stále se dozvídat něco nového. Haryk

  12. S tema rozmerama je to takto: spirala a sroubov(n)ice jsou obe jednorozmerne, anzto jsou to krivky (a to ne rovinu ci prostor vyplnujici). Nicmene spirala se nachazi uvnitr roviny, tedy dvojrozmerneho prostoru, zatimco sroubov(n)ice se do roviny nevejde, a couha z ni do trojrozmerneho prostoru. Nejak mi to pripomnelo piskoviste (rovina) a skluzavku (ktera z tu roviny couha), nevim proc.

    Jinak jak uz podotknuto, spiralu najdete v natahovacich hodinkach nebo hrackach na klicek, zatimco sroubov(n)ici treba v propisovacce.

    Jinak musim dat za pravdu Vladovi.

  13. V topném tělísku (ať už má tvar spirály nebo jiný) má vodič (“drát”) tvar vícenásobné šroubovice – zpravidla jde o šroubovici dvojnásobnou, což je “šroubovice stočená do šroubovice”. Tento geometrický útvar lze dobře lze pozorovat např. na vláknu žárovky. Přítomní páni matematici sem jistě doplní matematický model popisující i dvojitou šroubovici…

    Při úvahách nad smyslem takového tvaru vodiče vezměte prosím v úvahu jednak efektivitu prostorového uspořádání a jednak problematiku elektromagnetického pole, které vzniká kolem vodiče stočeného do šroubovice (jde vlastně o cívku, kterou prochází proud).

    A pro úplnost, do trubky topného tělíska – např. do “spirály” v plotně elektrického vařiče – bývají často zavedeny i dvě nebo tři takové vícenásobné šroubovice.

  14. P.V., ja sem se vcera podivoval ze jsem dosud nikdy nezpozoroval ze by moje sporakovy plotynky byly magneticky, a vrtalo mne hlavou jak je to mozny. Diky za vysvetleni, i kdyz mi znacne zkomplikovalo moje rovnice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *