Splakat nad výdělkem

Nad výdělkem se můžeme radovat nebo plakat, ale proč splakat?

Dodatek po kritice:
Jak se zdá, tak v tomto případě nejen Zpláču nad výdělkem, ale i Zčervenám se na výsledkem 🙂

19 odpovědí na “Splakat nad výdělkem”

  1. Dítě bývá plačtivé, když je nemocné. Poplakávání dítěte je signál, že s ním něco není v pořádku.
    Nad výdělky nebo důchody můžeme splakávat (třeba měsíc co měsíc, je to nedokonavé, zplakat je dokonavé). Pokud chápu vyměřený důchod jako spravedlivý trest za své výdělky v rozhodném období, pak mi nezbývá, než nad ním buď zplakat, že ten trest byl přísný, nebo se rozesmát, že ten trest byl mírný.
    V důchodu rozum slábne, vracíme se do dětských let, tak múžeme nad důchody i poplakávat, třeba to bude signál pro politiky před volbami.

  2. Cítím se solidární s panem Pavelkou a venkoncem s ním souhlasím, přestože bych správně měl mávat mečem plamenným.Osobně cítím významový rozdíl mezi splakat a zplakat, asi jako mezi smočit a zmočit. Přesto Slovník spisovné češtiny uznává pouze zplakat.

  3. Jsem z toho celý zplakaný, takže se asi co nevidět smotám, sfouknu, přípandě smažu a pak tiše skonám….,,,dobrý překlop – přípanda – pochopitelně mělo případně…..
    Jinak, byly někdy větší důchodky v království českém ???

  4. Když jsem vstával z postele,
    radost já jsem měl, že mohl jsem uvítati opět nový den.
    Ovšem nad tím ziskem splaklal jsem,
    byl to pro mne smolný den, neb koliku dostal jsem.

  5. Ivane, dík, na mne ještě nikdo nikdy verše nenapsal. Fakt dík, jednu to potěší, akorát že pozdě.
    Mně verše nejdou, já “opravdovou” poezii moc nemusím, ona mne spíš štve, jeť v praxi málokdy proveditelná, natož uskutečňovaná..Básníky vážné a bolestiplné rovněž příliš nectím.Tak v próze: síle nic jiného nezbývá, kypět holt musí, tak kypí. (Proto jsem měla takový zájem o možnost navaření téže.) Já žádný důchod neberu, nějak se mi pořád vyřizuje, pár papírů se ztratilo, pár jich vůbec nebylo … a pak to zas nevyřizuju já, už je mi líto prolítaného času. Ne že by úřadové nechtěli, jen chtějí být spravedliví – marně prosím, že si žádné spravedlnosti nežádám, nedočkali se jí ani ti chudáci, co byli před plyšákem zavření. Stačí mi, sakra kruci už, přilepšit pouhým důchodovým minimem. Ale léta jdou …. A já just neumřu, dokud to minimum nedostanu! Marně doufají. Má to obrovskou výhodu: řekne-li mi kdo (jak je v našich krajích zvykem), že musí vydělávat na takové důchodce jako jsem já, klidně ho zmlátím, mé svědomí je již značně nefunkční a repasovat se nedá. Já, prosím, zplakávám nad VÝDĚLKEM v praxi.

  6. Stařenko, ve slově “důchod” to chození (v případě čipernějšího důchodibunda běhání či lépe obíhání) je již od počátku zahrnuto. Je to takové racionální opatření, aby bylo jasno, že ten dotyčný ještě chvíli ten důchod užije a nebylo to papírování zbytečné. Ale řeknu vám, když k vám zavítá fešný pošťák s penzí, je to RADOST (heč, dneska jsem brala důchod já!!!) a náš pošťák je stěží čtyřicátník, pohledný a má rád i 40kilové pejsky. No, jak říkám, radost…. Tuhle mi přišel mailem slovenský vtip o poštárovi, kdo ho zná, ať to nečte, koho to pohorší, může mi vynadat, že zneužívám toto ctihodné fórum. Nuže: Preložili poštára (třeba tam taky ruší pošty). Išel na poslednů obcho(nahoře v)dzku, všeci sa lůčili, i peniazok dali, a v jednej novučičkej vilke mladá gazdinka, blondinka, ho popytala dialej, olovrant nachystala, do ložničky zaviedla a tam oné všetko dala, a napokon dala navyše 5korunáčku. Poštár užasnutý sa spýtá, čo to všetko, prečo ona je taká dobrá, a blondinka hovorí: Včera ¨som sa shovárala s manželom, čo vám dať na rozlůčku, a manžel hovoril: Poštár?! Jebať ho! Daj mu 5 korůn! No a ten olovrant som urobila sama od seba.

  7. Spláču a zpláču je jako smotám a zmotám, zlézám (osmistovku – to je in a cool) a slézám (z kanape – to je pro méně prominentní). A propos-je třeba prominentům prominout úplně všechno? Teď koukám, že mám v tom S-Z pěknej galimatyáš – s kanape spadnu, z kanape vstanu, když z něj slezu, ne?!?

  8. Galimatyáš v tom mají i jazykoví poradcové. V rámci hledání Uruguayky jsem si se zájmem přečetla jednu jejich dlouhou a velmi vzrušenou debatu o tom,je-li (resp. bude-li na základě jejich rozhodnutí) rozkazovací způsob zpuchři! nebo zpuchř!? Oba tábory předkládaly řádná fundovaná zdůvodnění. Jakmile to budu potřebovat, podívám se, jaký byl výsledek hlasování.

  9. Ono těch chyb proti “tej našej roduvernej slovenčině” je tam víc, už je to holt dávno, co lepší knížky byly k mání jen ve Slovenské knize a spolupracovník kolega Alzheimer taky dělá, co může….

  10. Když se někdo zhvízdá, někdy si tím něco spíská, nebo si aspoň zaslouží vypískání, pokud tedy není zrovna na sjezdu zelených. Při pískání vydáváme pisky pysky (nebo naopak?). Píská ptakopysk? JNa pískované lepence je písek přilepený, na pískovaném skle přisklenutý není ani náhodou.

  11. Kolika nekolika, kolík nekolík, Ivan Neivan, ti profesorští spolupracovníci, kteří nás jistě vřele očekávají, jsou myslím tři.
    Podle abecedy – kolega Azheimer jako první, pak pan profesor Cron samozřejmě, a pan Parkinson of course. Taková předkremačně normální ACP suita….

  12. Ale brrr! Klika je, že už to pak na sobě nepoznáme. Tedy naše klika. Teď jsem ovšem zaváhala: neměla jsem napsat “moje klika” a … “že jsem to na sobě nepoznala”?

  13. Myslíte Crohna? Pojďte si ale radši povídat (nebo psát) o Kohnovi, s ním je větší legrace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *