Hejno, roj a stádo

Při práci v terénu jsem ověřoval dnešní trojsloví, které v době testu obsahovalo pouze slova dvě, stádo a hejno – na česky mluvící italské rodině:
Jaký je rozdíl mezi stádem a hejnem?
Hbitá odpověď mladší dcery: Hejno létá a stádo běhá.
A co ryby?
Hejno i plave.
A co včely?
To je roj… létá neuspořádaně, rojí se…
A co lidé, letadla, obojživelníci?
…..

15 odpovědí na “Hejno, roj a stádo”

  1. V anglictine se ryby shromazduji do skol (school of fish), hejno je „flock“ a stado „a herd“. Kdyz muj mladsi syn zacinal mluvit, tak si to pletl a rikal „flock“ misto „herd“. Ted to dela naschval, pripada mu to strasne legracni. Flock of cows, he he he.

    Lide se pohybuji v davech, viz mochlavy dav.

    Co se tyce obojzivelniku, zaby se shromazduji do kybliku (buckets of frogs).

  2. Stádo je domestikovaný skot a brav, dále sloni, žirafy, zebřiska. Hejno mají ptáci, kobylky, sarančata a hmyz obecně, ryby. Roj tvoří včely a sosákovití. Dav vytvářejí lidé, chovající se jako stádo nebo hůř. Houf lidí i jiných savců se naopak chová pasivně. Žab, hadů, obojživelníků je mrtě. Vojsko, uniformované složky a Sokolové tvoří jedno- ,dvoj- až mnoho-stup či -řad, obecně tvar. Ve tvaru patrně létají i vojenská letadla na přehlídkách. Specielním hadovitým tvarem je kolona, s hady však nesouvisí.

    Písemný nebo řečový projev lze oživit nekorektním přiřazením uskupení ke skupině: hejno/stádo/roj politiků.

  3. Tak tomu říkam poangličťovací dekadence jazyka, se přece říká gůglovat a ne googlovat (alespoň pokud chcete zachovat vyslovnost s „ů“ a ne „oo“) .
    A mimochodem, nevím kam bych měl rty tisknout, sedě před monitorem a zíraje na kudlanku…říci to v této souvislosti s okem, to bych chápal, ale takto mi to přijde…řekněme…přinejmenším zvláštní, ale proti gustu žádný dišputát.

  4. Ret se nedá odtrhnout od hodně studeného kovového předmětu 🙂 rád bych věděl, který básník lízal v zimě zábradlí…

  5. Jamie, já si na té slovenštině fakt pochutnávám, kudlanka nekudlanka. No a za to goo-fuj se do šarlatova rdím.

    „Nu vidíš, králi: tak náš lid!
    Má duši zvláštní — trochu drsná zdá se —
    však květe po svém, v osobité kráse —“
    teď přerušil svůj náhle klid
    hned rozveselen Vilhartice —
    „ach přibliž k tomu lidu hled
    a přitiskneš svůj k němu ret
    a neodtrhneš vice!“

  6. Tak je to jasné – Král Karel se snažil v zimě zahřívat lid vínem, ale nedomyslel následky pití z kovových pohárů…

  7. Stavitele velhartického hradu, založeného někdy po roce 1290, neznáme. Jméno snad nese podle nějakého Vilharta, který je ovšem historii rovněž neznámý. Jako první majitel hradu je roku 1318 uváděn Bušek z Velhartic. On i jeho stejnojmenný syn patřili k výrazným postavám z okolí římského císaře a českého krále Karla IV. Rod Velhartických vymřel po meči Janem r. 1390

    (z http://www.castles.cz)

  8. Haryku, Neruda píše Vilhartice, já za to nemůžu, přece mu nebudu opravovat básničky, to by chudák musel v hrobě rotovat.

  9. Hlavu mi popletl pan profesor Kucharský na gymnáziu ve Štěpánské na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Naprosto jasně mluvil o Buškovi z Velhartic. Asi to budu reklamovat; požádám, aby mi tento ústav navrátil sobotáles.

  10. Copak,že tiskli rety k studenému plechu,je to blbost,leč umím si to představit.Kdyby ovšem p.Klaus na nás tiskl rety,tak uteču.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *