Kde jsou doby, kdy Karel Hynek Mácha broukal rýmy na ou (skvoucí… vroucí… hasnoucí) a my museli ve škole umět vysvětlit, že ou je libozvučné. Nepozornějším žáčkem byl Pavel Chrastina a dopadlo to takto:
…pouhou tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou. Tak nezoufej…
Pamětníci poznávají Olympic a „Snad jsem to zavinil já“, hudba Petr Janda
Dnes mám na poetickém programu souhlásky. Kterýpak jazyk se může pochlubit slovy bez samohlásek: Scvrnkls, zmrzls, strhls, sprdls, zblbls? Nemluvě o celých větách Strč prst skrz krk! a ještě delší méně známé: Smrž skvrn pln zvlhl z mlh.
Ajuchka recituje na Písmáku.
…. sníh jsou zmrzlé slzy mé
Však strhls ji ze mne…
Co tomu říkáte Hynku, Viléme a Pavle?
Slovo? scvrnkls. A věta? Smrž pln skvrn zvlhl z mlh. Autorem nejsem, obojí bylo kdysi dávno v nějaké knížce československých Nej.
tisicere diky dobry muzi, doplnim do textu. Nejsem si vsak jist tim scvrnkls.
Myslím, že „scvrnkls“, například všechny kuličky do důlku, je zcela v pořádku. P.S.: Až se vrátí Nohavica z Ameriky, musím ho na tvoje stránky upozornit.
Neumím to vysvětlit jako paní učitelka Veselská, ale řekl bych, že to „s“ na konci není spisovné. Je to stažené „scvrnkl jsi“. Rád bych se mýlil.
Jirka Pallas
Je to příliš složité- a přitom jednoduše se dá říct-cvrnkl si do gatí…
strix: pokud ja se pamatuji, tak elize je povolena, ale mel by se za S psat apostrof: scrvnkls‘