Dobrý den!
Jsem milovnicí hrátek s českým jazykem, díky mamince. Jiným se četly pohádky, nám čtyřem dětem – Eisnerova „Chrám i tvrz“. To přece muselo zanechat stopy na našem duševnu, na celý život. Ráda si o všem možném na Vašich stránkách. Na stará kolena jsem se začala zabývat genealogií našeho rodu a přišla jsem na zajímavý jev. Možná mi může někdo poradit. Nevím totiž jak správně – obecně – pojmenovat rodinné příslušníky. Zdá se mi, že s přibývající dlouhověkostí jsme si slovník řádně zjednodušili i když by tomu mělo být naopak.
Těší se na odpověď
Blanka – Chomutov…
Mám záznamy o tom, že:
– rodičům (č. 1) otce se říkalo – děd a bába / praděd a prabába // prapraděd atd.
– matky -„- – ujec a ujčina ? ? ?
– – – jejich dětem (č. 2) se říká – syn a dcera
– – – – -„- -„- (č. 3) -„- – vnuk a vnučka
– Pokud se (č. 2) ožení / vdá, jejich partneři ve vztahu k (č. 1) jsou zeť a snacha (často také používané je nevěsta, i když má kupu dětí); a (č. 1) se tím pádem stává tchánem a tchyní
– (nebo také pantátou a paňmámou – což si myslím, že původně mělo jiný význam)
– Pokud (č. 1) má děti, ty mají k sobě vztah – brat a sestra (č. 2)
– Pokud (č. 2) má děti, tak ve vztahu k druhému z (č. 2) jsou to synovec a neteř čili č. (3)
– – bratrova manželka / sestřin manžel jsou ve vztahu k sobě – švagr a švagrová (což není český výraz)
Problémy mám s tím, jak mám nazvat jednoslovně:
– děti synovce a neteře (a co když se za 10 let vdají/ožení – mají jejich partneři jméno?
A co jejich děti?
– sourozenci otce byli – strýc a stryna. Jejich životní partneři už nemají označení?
– matky – ? teta -„- -„- -„-
– – děti těchto sourozenců (ve stavu ke mně) jsou – bratranec a sestřenice a jejich partneři?
A co jejich děti??
Našla jsem i výrazy
bohužel bez kontextu k jiným nevím kam do rodopisu zařadit.
–Sestřenec, Strýčenec, Tetěnec, Tetčinec
Strejda, Ujec, ujel tetě.
Teta ujce hledala,
že ho najde, to jistota pramalá.
On totiž té tetě ujel, protože ty její ústa ujetá,
od rána do večera, levity a levity a táranica samá,
že prý pivečko má rád,
tak Ujec šel jinam spát, kde si pivko může dát.
Šla teta na snímkování
Měla pěkné tetování
A pan doktor se jí ptal
Kdo vás teta tetoval
Nechte prosím slušnou ženu
Já jsem tu jen u rentgenu
Sama já se tetuji
Drátuji a letuji
(Jan Vodňanský)
(Zpívá se na notu „Šla panenka k zpovídání, měla pěkné šněrování“)
Je krahujec ujec-bankrotář?
Snacha je manželka syna a rodičové manžela jsou ve vztahu ke snaše tchán a tchýně. Zeť je manžel dcery, ale její rodičové jsou ve vztahu k zeťovi také tchán a tchýně. Stanete-li se tchánem či tchýní, rodiče partnera vašeho dítěte jsou ve vztahu k vám svat a svatka a zároveň se stanete svatem resp. svatkou pro ně. Sváko je svat, bydlící někde před či za Váhem, protože u nás se říká „Nestůj tu jako sváko za Váhom!“, obdobou je „Stojíš tu jako špatně vyřezaný svatý!“. Podobně ujo je strýc, který se odstěhoval na Slovensko.
Pra-praujce mé pratety svak ze všech příbuzných výjimku tvoří, utopil se někde na moři, v půlnoci se z moře vynoří a šplouchá na maják. Tolik k tématu V+W+J in memoriam. Já za sebe: Blanko, Vaše starosti bych chtěl mít.
Upřesnění: ze všech předků, ne ze všech příbuzných.
Děkuju, pane Pavelko, budu si to muset osvěžit.
Praujec je nejen předek, ale i příbuzný? Syn je příbuzný a potomek, ale co je synovec?
jehně mužkého pohlaví… možná
Známý po svatbě mluvil o své tchýni jako o hyeně skrvnité. Časem se hyeně omluvil, ale termín „skvrnitá“ používá v souvislosti s tchýní i nadále…
Jedna mladá dáma používala pro svého nevlastního otce označení „úhlavní“. Tchán, tchyně, snacha, zeť – nepřipadají vám všechna ta slova nápadně nelibozvučná? Z čeho to asi pochází?
Když pravicový politik zplodí levobočka, nemělo by jít o pravobočka?
soudím, že kdyby tchýně byla alabastrová, vypadalo by to dost nepřirozeně až hrůzostrašně. skvrnitá je v jejím věku přirozenější.
Věro, povšimněte si, že na tch- začínají jenom tři česká slova. Tchán, tchýně a tchoř…
Úhlavní otčím je pojem ze života. Já jsem svého otčíma hluboce a vášnivě nenáviděla. Tajně jsem mu říkala „kachně“, protože měl kolébavou chůzi. Jak jsem byla něžná a rezervovaná! Dnes bych ho otitulovala docela jinak. A přívlastek „úhlavní“ nebo podobný by jistě nescházel…
Na našem sofa líně
rozvaluje se tchýně
Před jejím ostřížím zrakem
třesu se hrůzou a strachem
Kolegyně na dotaz co dělá, když přijde domů, odpověděla: „Přijdu domů, srazím chlapa z gauče …. Rozená velitelka. Tchýně by neměla šanci.
Pane Pavelko mezi tu společnost „tch“ by mohl zapadnout i tluchoř
Ale Margaret Thatcherová je sympatická dáma. Bohužel ani jí se nevyhnul věrný průvodce stářím
O tchýňství mám toto:
JAK JINAK ptákovina
K Agátě
lezu po
špagátě
Neb stejně
jak tchyně
je provazo
lezkyně….
Když jsem dočetl až na konec zadání Blanky z Chomutova, napodlo
( překlep nechám) mě, že slovům setřenec, strýčenec, tetěnec a tetinec odpovídá jedině konstrukce, s jakou bylo utvořeno slovo kravinec. Pozor, slovo lidovec se užívá s jiným významem!
Za koaliční partnery děkuji G. za vzácnou zdrženlivost. Poslal-li Vám potomek
pohled z výletu od řeky Potomac, je to pitomec, neb pohled došel později než on a kdyby pohled přivezl v ruksaku, mohl peníz, vydaný za porto, prohýřit třeba v portském. V chorvatštině by ten pitomec navíc nebyla nadávka, ale nejspíš označení šlechtice – šipak pitomi = čajová růže, zajac pitomi = králík domácí. To, že jsem se roztáhla přes dva příspěvky, dokumentuje naopak mé tvůrčí úsilí.
Pane Pallasi, SlovoDný dobrodinče a kurátore, prokliknul jsem Váš odkaz a odhazuje povinnou servilitu, táži se, pln empatie, diakonální všeobjímativnosti a sám přemalinkatý – co to má bejt?
Gabrieli, seniore SlovaDne, nechci zde lhát a tak přiznávám, že jsem touto cestou předával odkaz kamarádce, která byť dosáhla vysokého společenského postavení, není schopna si pořídit hotmail, skype, ICQ a ani jiný komunikační prostředek na internetu – email má pouze v práci. Takže jsem dámě cestou komentáře na SlovuDne předal adresu zajímavé stránky a po ukončení tel. hovoru jsem odkaz vymazal. Náhoda, nebo osud (balíček karet) a šup – Gabriel zrovna loví na Slovu dne komu poopravit příčestí minulé 🙂
Milé dámě patří nostalgická sympatie, já však bych potřeboval opravit přícestí přítomné… 🙂
S přícestím se musí na Správu silnic …
Jéžiši, pište, prosím Vás, furt! Já jsem si tu pár dní nečetla, teď před ulehnutím jsem neodolala, a krása! Pro slzy se mi opět zamlžilo oko, resp. kontaktní čočka.
A Věrko Diblíková, to by musel být krachujec, ne?
Ale nechci, proboha, tímto nechtěným novotvarem, možná cos evokujícím, provokovat. Nikoho.
A ještě: MÉ tvůrčí úsilí, poměřeno délkou příspěvků, je nezpochybnitelně nezměrné.
Krahujec je moravsky, tam je ta spodoba neznělých – mí Slovodňané mi rozumějí (Čech Krhútovi nerozumí nikdy, Krhút Čechovi, jen když chce), obávám se, že bych se do té gramatiky zamotala příliš. MMCH ve švédském folkloru se vyskytují – pan šéf možná lask. opraví a upřesní – jojky, jako valašské halekačky, takže ujec možná býval švédskou popcelebritou, kterého tady zapomněli Švédi za 30leté války (když uvážíme, jaké popcelebrity bývají, pak ho tu možná nechali schválně).
V mém rodišti je ujcova paní „ujčiná“, V mém rodišti vůbec mateme jinderodilé. Říkáme „jak je vám?“, tážeme-li se po jméně téhož a jde-li on na houby, máme za to, že jde na holuby.
Ad pitomec. Za časů středoškolních nahnali nás jednou do tělocvičny neb přijela delegace z družebního stalinovolgogradu. Jejich tovaryš komadir vyšla na balkon a mohutným hlasem k nám tupě hledicím puberťákům pronesla – zdravstvujte pitomcy a bylo vymalováno…. Ruštinářka se pak marně snažila vysvětlit všem, že pitomec od slova vos/z/pityvať – vychovávat . Takže – buďte pozdraveni chovanci… Naposledy jsme se tak, my zbylí, zdravili na mejdanové pomaturitní pětačtyřítce. Není bez zajímavosti, že náš s. ředitel pak důstojně tovaryš komandir pravil, že jenom díky tomu, že je to tak, jak to je.., tak my všichni máme – krasnyj život – červené břicho.. Myslím, že dotyčná komandir je z toho štajf ešče včil.
Jinak, krachujec, chujoplet, namrdaný tramp, mozkomíšní kleštěnec, bezmozek, ichtyl, mozkošuk, pablb kabelka, půlkobyl atd. – tato slova s oblbou /překlep nechám/ pak používali jiní rozmanití kantoři, kteří mi byli souzeni…
Apropos kleštěnec – kleštění – chirurgický zakrok kleštěmi. Lidovec asi není chirurgický zákrok lidem….
Zase jsem nepochopila (a stává se mi to teď nějak příliš zhusta, že by to užse mnou šlo z/s ….? Zkrátka dolů?) propojení kleštěnec – lidovec – kravinec. Kravinec byl myšlen jako chirugický zákrok proti kravám?
Moc jsem to pokrátil, omlouvám se. Vycházel jsem z této přihlouplé úvahy – kleštěnec – kleštění – chirurgický zakrok kleštěmi čili lidovec jako produkt chirurgického zákroku lidem, o kravincích jsem zatím ještě nebádal….
Ćelakovský má v básni o Prokopu Holém verše: „Zaklepala hlava, huhle hubenec: nejsem tobě ujec, jsem tvůj sestřenec.“
Slovenska verzia pribuzenskeho galimatiasa vyzera takto:
http://paulicka.blog.sme.sk/c/78541/Slovencina-moja-draha-4-pribuzenstvo.html