95 odpovědí na “Váha”

  1. Zdá se, že si s Jiřulkou budeme psát sami – to je teda dost smutný!! Kam se poděli všichni ti milí, zábavní a vtipní lidé? Přece už jsou zpátky z chalup, chat, zahrádek a exotických dovolených! Štěstí a dobrá nálada prý přebývají raději pod chudou střechou, pak ovšem nezbývá než všem ostatním pogratulovat k náhlému vylepšení finančních poměrů. Možná, že by mohli ze staré známosti i utrousit nějaký tip, abychom s Jiřulkou marně nevtipkovali nalačno.

  2. Většina mých vrstevníků se teprve obává, aby trousit nezačala, JP je zjevně nedostižný. Trochu mi to připomíná výroky teenagerů, jako “už nekouřím”, “holky mě už nebavěj” – což si jen nepatrně zkušenější překládá jako “pilotní projekt bez očekávaného výstupu”. Doufám, JP, že trousit hned tak nezačnete, ale zopár melounků by sa zišlo – pravděpodobně se jedná o letošní úspěšnou sklizeň. U mě letos slimáci nedokázali předvést obvykle dobrý výkon, takže byly zucchini, 2 dýně a dokonce i indická okurka, ale ta se ukázala sice jako veleúrodná, leč málo poživatelná. Na melouny se chystá vnuk napřesrok.

  3. Pro efektivní vytrousení třeba míti funkční vřecko popřípadě stopku. Je signifikantní, že úspěšný výtrus je důsledkem tzv. somatogamické kopulace, volně přeloženo bezpohlavního sexu.

  4. Je na pováženou, že hravých lidí zde ubylo. Že by všichni najednou zvážněli? Líbí se mi Jiřulka, dokáže se povznést i nad nemoc a nemá “blbou náladu”, obdivuji ho. Vážení, nebuďte vážní, neváhejte, odvažte se a pište!

  5. Nevaž se, odvaž se!! by mělo platit zejména (možná i pouze) tady, i když komentáře v řeči vázané jsou jistě vítané a přínosné.

  6. Myslím, že zatím to není až tak zlé, někdo může být znaven a nebo si našel jinou zábavu, někdo třeba jen přispěje jednou za uherák, když mu něco padne do oka, ale věřím, že i Jiřulka, byť jeho příspěvky byly v posledním čase spíše obroční, sledoval SlovoDne jako spící agent

  7. Abych se přiznal, jsem dojat, jak na mě myslíte a snad i těšíte na nějakou další moji blbinu. Nastalo však i u mě to, co se asi stává všem, od té doby, co jsem v přechodu pro důchodce, stíhám toho míň. Nejplodnější na slovodni jsem byl každé ráno po příchodu do zaměstnání. Moje první chvíle při ranní kávičce a zapnutém picískoj patřila slovodni.
    Teď když do zaměstnání nechodím, dělám hned od rána něco užitečného, no přece nebudu sám sebe obírat o čas.

  8. Neb již můj kdysejší vedoucí (pak už jsem měl jen manažerstvo) se chlubil, jak ze mě z technika udělal úředníka. To mi vydrželo až do doby, než jsem přešel na potvoru v nezasměstnanosti, no a když jsem byl přeonděn na úředníka, musel jsem se přeci přizpůsobit pracovnímu stylu, jaký u nás úřednictvo má. Nyčko už úředník nejsem, tak jsem na slovodni absentér. Ale jak se dívám na datumy ostatních příspěváků, řádné absence mají mnozejší dřívější plodnější nickové.
    Hle jak nám ona zatracovaná angličtina přidává ptákoviny do češtiny, jen do ní přidělat českou gramatiku a z nick je nicka.

  9. Na pracovním úřadě
    jsem byl skoro na řadě,
    hladem se mi zatmělo,
    spad jsem hlavou na čelo
    úřednice ječely,
    za mrtvolu mě měly,
    dlouho jsem se probíral
    a podporu pobíral.
    Podpora je směšně malá,
    za ten úraz mi nestála,
    nebyl totiž pracovní,
    což je zcela absurdní,
    že úřad je pracovní
    úraz ale soukromý
    a za ten se neručí.

  10. Petržel, petržel,
    ten vůbec nejím,
    pavelžel, pavelžel,
    ten taky nejím.
    Ve frontě na petržel,
    dvě rány jsem utržel,
    nebo snad na petržil?
    To bych sotva vydržil.
    Tuhle vám měl Pavel žal,
    že nedostal petržal,
    a když trávu Petr žal,
    tak mu kosu podržal.

  11. Kdo si tu hoře kuje na neveselo tru chlívě píšoucího mě? To si nikdo nev šiml mých zde týžden umí stěných pták-o-vin? .

  12. Zato přibylo těch, co by bylo třeba přibít na pranýř a bít a nebýt měkcí a dát jim pár lekcí, by nebyli tupci – to vidí i slepci, jen ne holé lebci.

  13. Jenže facka není argument a pranýře kam by je bylo možno přibít nejsou. Ale co adresný článek v tisku nebo na stránkách?

  14. To je přesně vono; tady si vyléváme srdéčka a foukáme na bolístky jako přísloveční hospodští vševědi (patřím mezi ně a nevím, jestli je to špatně nebo jo), místo státotvorného, nebo alespoň donkichotsky průrazného činu. Já osobně jsem na veškeré aktivity hodně línej, ale s nadšením se připojím k čemukoliv, co prvoplánovým hospodským negativismem nesmrdí.

  15. Výbordelně. Tak do toho, johoho. Protože tu přísernou zdrobnělinu Jiřulka od jak těživá nesnáším , ráda bychsem rači zneužívala slovo Kaldoh nebo s ch. Můžu?Občas myslím, že by to chtělo vyrobit seznam do koho se trefovat a proč, postavit je do fronty a postupně odstřelovat /slovně, samozřejmě / , čímž nechci říct, že to má dělat Sámo. Zvládnem si to sami. Nebo ne?

  16. Hravých lidí prý ubylo, kdo to řek ???
    Jinak opožděné PF 2013 a v rámci tu v cz asi povinného hořekujení na neveselo až kyselo se též přidám.
    Co by ne, když už je ten rok zase nový,že.

    NIHIL NOVI

    Tu zadřela se historie
    a kousek vedle chcípl čas
    ze zvonic víry krev se lije
    a do hrdel se dere mráz

    V útrobách světa nálož tiká
    matky zas plodí hrdiny
    ze staré jizvy křivda vzlyká
    a vina žere nevinný

    A vůkol běsům přirůstají hlavy
    bezedná mysl číhá na kořist
    a málokdy se znaví

    Už není třeba mezi řádky číst
    když ze závisti se rodí
    nenávist …

    Pokud to nějoho zajímá…
    Jo a přidám obrázek, takže prosím šafáře vezdejšího, by ho pustil. Je moc pěkný.
    Děkuji
    http://wbgarden.com/wbgarden%20murphy%20wb%20pf%202013.jpg

  17. Jak nám praví dějiny, jenom je účinný, takže si furt stěžujete a stěžujte slovodnící neb i tu na tomto tzv demokratickém foru jenom připustit obrázek je pravděpodobně nad české síly člověčí. Vítejte v česku. PF 2013.

  18. Nezbude mi než si zanaříkat, dnes ráno jsem sem dal příspěvek, nezazálohoval jsem si ho já blb, odeslal se a chvli tam byl, ale nedostal se do novinek. Dal jsem si oběd, znova zapl pc a slovoobrok a nastojte (nebo třeba i nalehněte, jen si ale nenaběhněte), příspěvek je v astrálu. Zaradoval jsem se ráno i, že je nové téma, so far bez komentářů. Už ráno, ale i nyčko se mi při pokusu vložit nebo aspoň otevřít komentářník, objevuje, chybov,á hlášk.a

  19. Velmi správně. Je to prostředí tvořené imanentními jsoucny (ens) a nicy, (nihil), jev nazývaný poněkud nepřesně Holzmannovým paradoxem, čerpajícím z jeho popisu ptačí klece, tvořené dráty a nicy. Nepřesně proto, že Holzmannův paradox je založen na jevu v prostředí uspořádaném periodicky.

  20. Dovolil bych si zde drobet oponovati tzv holzmanovu prostředí uspořádanému periodicky.
    Celé takto se mi to prostě ažtak nejeví.
    Dráty snad ano, někam vedou, i když, jak je pravděpodobně jejich zvykem, obvykle vedou jenom k neustálámu propojovaní se mezi sebou vzájemně. A ani trochu se nestydí.
    Nicy se naopak velmi vymykají, a až přísně nezodpovědně nás neustále upozorňují, že poněkud rozplizle existují i za dráty směrem oběma typům nekonečen, teda mám na mysli nekonečna jak s kladným tak záporným znaménkem.
    A jelikož jsoucno/a/, jak je jistě všeobecně známo většinou leží v průsečících těchto nekonečen, tak bývá občas nicy docela přesyceno. Tak dvakrát až třikrát za století, myslím. Nicy pak ze jsoucna někdy přímo kapou, neřkuli vytékají, zvláštěpak tehdy zapomíname li pravidelně yyprazdňovati funkční vřecka či vyprazdňujeme naopak tyto přespříliš. Někomu se pochopitelně i toto může jeviti jako jistá falešná periodicita, ale já říkám, raději nepamatovat.
    Děkuji.

  21. Váhavý Jožine, lze bez velkého váhání dát k úvaze nové téma místo digitální éry? Třeba svíčkové řezy nebo Heronovy bańky…

  22. O kterého Holzmanna, prosím, jde? Hledala jsem a hledala, Holzmannů jako psů, s paradoxem nebo s ptačí klecí žádný. Vyloučila jsem Felixy a několik živnostníků, zbyl mi Norbert Holzmann, a to mnohokrát, o ptačí či jiné kleci však ani ň. Žádná periodicita, ani přerušovaná, o paradoxu nemluvě (já nemluvíc).
    Využívám této příležitosti, abych všem popřála PF i velikonoce, a to jak se zpětnou platností, tak i s platností prodlouženou, a to do 10. července 2014
    P.S. Téma “Heronovy baňky” bych brala raději, neboť co jsou svíčkové řezy už vím.

  23. Milá stařenko, s největší vlídností, jíž jsem schopen, musím vyjádřit pochybnost, zda jste googlích výdobytků užívala důsledně. Jinak byste musela narazit nejen na Holzmannův paradox, ale také na Holzmannův axiom, spočívající v tvrzení, že každé akvárium musí mít dno, neboť jinak by v něm nedržela voda.

  24. Hle, digitální éra!! Stařenko, i mnou používané vyhledavače jsou , jak vidno, poněkud kapriciózní. BTW-teď k narozeninám jsem od kamarádů trampů dostala m.j. kapra a sazeničku kapradí.

  25. Dnes jsem donesl jaro ve formě již konečně téměř rozkvetlých šeříků a téměř odkvetlých zlatých dešťů velmi milým a šikovným rehabilitačním sestrám, které mi aplikovaly podvodnou masáž, dnes již vlastně včera po již desáté a naposled a zbavily mě tím velmi intenzivní bolesti zad. Když jsem se s nimi loučil, lákaly mě tyto dobré víly, abych do jejich vodního království přišel zas. Což jsem sice s lítostí, ale také s radostí odmítnul. Moje smíšné pocity pramenily z dialektického paradigmatu, na jedné straně se mi jejich péče líbila a skutečně mi pomohla, ale abych do jejich péče přišel znovu, znamenalo by to opětovnou recidivu bolavejch zad, což bych značně nerad.

    Rovněž značně nerad komentuji nefunkčnost slovadne v několka nepříjemných defektech . Jak nás učili rodilí lektoři američtiny, že nemáme užívat termíny vada, problém, defekt, ale mírný výraz išjú, čili záležitost. Ale já na jejich rady mastím a naplno prohlašuju, že Slovodne se zaseklo a zblbeně nefunguje už sakra dlouho. Nejen, že není možné přidat příspěvek do digitální éry, taky se zbláznilo vyhledávání a nezbejvá než zaklejt”
    HYELUM VRIDÁUL ETLÉKIOT MARDYETS — admine tos chcípnul nebo se flákáš, sprav to?!!

  26. Ani mi tak nevadí, že se zasekla Digitální éra, neboť nevím, čím bych k tomuhle tématu přispěl. Spíš jsem smuten, že se zasekli stálí i méně stálí přispěvovatelové

  27. Navrhuju řešení: zřídit trucpodnik – skupinu na facebooku. Co kdyby se toho někdo gramotný ujal? Já sám jsem línej, ale kdybych přišel k hotovýmu, to by byla jiná…

  28. Né, né,né -facebook né, ten neumím a nějak ani umět nechci, už takhle u compu ztrácím spoustu času, navíc – v poslední době všechny změny vedou jen k horšímu. Dejme mu trochu času, snad se chudinka Slovodne zvetí samo, a teď prosím pěkně o nějakou legracičku, aspoň malou, maličkou.

  29. Možná, že p.t. čtenáře vyděsím hlubinou svých neznalostí: domnívám se, že digitální je 0 1 1 0 atd., tedy nic, něco, něco, nic, ale digitů je konkrétních 10, včetně 2,3,4,5,6,7,8,9. Třeba mi někdo zdejší laskavě pootevře aspoň malé okénko a trošinku mi to vysvětlí, protože takhle podle mě by byla bývala digitální éra, když se počítalo na prstech.

  30. Definicemi obecně si nehodlám narušovat duševní rovnováhu. Jestli se praseti říká vepř, štokrleti dojička (fakt že jo, koupil jsem si za pět stovek štokrle, abych se mohl pohodlně obouvat, neb mám kolena vyglajdaný z bicyklu, a ejhle, vona to dojička!) nebo cikánovi rom, to je mi upřímně jedno. Říkáme digitální éra a máme jenom pěknou nálepku, která o obsahu nic nevypovídá. Milosrdný jazyknám dává sympatickou možnost naplnit pojmy vlastním obsahem. Učiňte tak, Věro, i Vy, oprostíte duši, otevřete srdce a rozprostře se před Vámi šírá krajina nekonečných možností, jež duch skýtá…

  31. Facebooku co se týče: Roman Pokorný (jazz, kytara) před časem dal v plen svojí novou desku protihodnotu za kamarádství na facebooku. Upsal jsem se a zkušenost asi tříleté praxe mi dovoluje prohlásit: zodpovědně používaný facebook neobtěžuje, nežere čas a navíc upozorní, kdo má zrovna narozeniny.

  32. Na to mi stačí kalendář. Ale ani tomu se nedá věřit všechno – např. tvrdí, že jaro zvolna přechází do léta, ale nenapíše KDE. U nás zatím ne. A co u vás?

  33. Studený máj, v stodole ráj. Ve Stodolní ulici v Ostravě na počkání extázový ráj cestou do pekel.

  34. PTÁKOVINA VODNÍ

    Koupím já si
    ponorku
    a povozím tě
    po dvorku

    Po dvorečku
    po dvoře
    pak vyplujeme
    na moře

    Neb za mořem
    což je
    jasné
    je to beznadějně
    krásné …

    Pokud to někoho zajímá, žaber pak netřeba.

  35. Jo a ešče fotočky vodní …
    http://sphotos-d.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-prn2/969645_604107336279700_1221127672_n.jpg?dl=1
    http://sphotos-d.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-prn1/923458_588595091164258_776261903_n.jpg?dl=1
    Ale než budou schváleny jistě uplyne hodně vody.
    Takže ešče moje dnešní růže dešťová …
    http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10201341395765324&set=a.10200795356914694.1073741825.1486265823&type=3&theater
    Jo a když jsme u toho fejsbukání, tak nový účet na facebůku může založit pouze orig IP se všemi orig. náležitosmi, jméno, adresa atd. atd.
    Zdravím.

  36. Jo, Jaroslave, když se říká štokrdleti dojička, jak se říká dojičkám? (kromě Anka – “Anka, už jsi dala kravám?” “Eště né, ale zootechnikovi dvakrát!!´)

  37. Ad dojička: Čeština je jazyk nejen těžký, ale mnohdy i matoucí. Takový cizinec chce třeba dojičku, najde si to ve slovníku a pak se diví. Tedy v případě, že je mu vyhověno.
    To máte jako vrstevnice – vrstevnice, koleno – koleno, ručička – ručička … I když – vlastně – “kanál” může být matoucí přímo celosvětově.

  38. No u nás na vesnici, kde za mého dětství ještě byly krávy v několika usedlostech, jsme rozlišovali dojičku – osobu ženského pohlaví, která krávu ždímá, a dojačku – čili štokrdle, na kterém při té příležitosti sedí.

  39. Ten kýbl byl v mém rodišti HROTEK. (“… a za války sem sa napiua dycky z hrotka – to byuo najlepší”)

  40. Já kýblu neříkal nijak, mě bylo tehdy tak 5 let, takže moje vzpomínky jsou lehce rozmazané. Ale je možné, že dojačka byl i on.

  41. On možná byl i kbelík, putýnka, okov, džber nebo vědro – to jsme na čundru měli i plátěné. V Mongolsku (a jistě i jinde) zase mají, nebo donedávna měli, všelijaké pití v koze, tedy v tom, co z ní zbyde, když se maso sní a kosti hodí pejskům, nebo se z toho udělají dudy.

  42. Hlas volajícího na poušti…. aspoň jedno slovo(-týdne, nebo aspoň -měsíce), prosím, prosím. A nevymlouvejte se na teplo, neměli byste se na co vymlouvat v zimě.

  43. Aby měla dušička pokoj: obdržel jsem mail následujícího čtení. Soudím, že podnětů skýtá dostatek.
    “Tyto iformace jsem vstřebala právě v průběhu koupi rohlíků a držkovky.
    Nevím, jestlli sigulár “koupi” je korektně zvolen, zda by nebylo vhodnější užít plurál “koupí”, ačli je přípustný.”

  44. Několik vysvětlení. Sakrafix Pallasi, tos chcíp, že na slovodne mastíš? Nefunguje skoro nic, nejen digitální éra. Na fejsbuk nikdy nevezu, ani na žádnou jinou. A protože jsem si dokavad to šlo slovodne zkopčil, dám ho postupně na svoji vlastní stránku. Na ní netřeba žádné přihlašování, ale můžete z ní jen číst, například
    http://www.xjim.cz/detstina.htm
    no a pokud se někdo dohrabe k snaze něco napsat, napište mi to na mejl a já to přidám. Ten mejl je vidět i tady, ač admin píše, že nebude zobrazen.
    xjim(zavináč)seznam.cz
    Pro Věru, digit je v původním významu prst, ale počítač umí jen dvě číslice, je založen na tom, že 1 + 1 = 0 plus přenos. Rozdíl v metodě vysvětluju jednoduchým příkladem: Moje maminka sype na vál mouku odhadem, až je hromádka tak akorát (analogová metoda), kdežto moje dcera na vál nasype tři hrnečky mouky (digitální metoda). Koláč je v obou případech vynikající.

  45. Mně by se líbilo “v průběhu koupě” sg., protože (pokud) se rohlíky s dršťkovkou (sic!) kupovaly společně, jedním vrzem, one shot, one kill. Nejsem si jista, není-li gen.”koupě” ještě zastaralejší, než slovo samo. Skloňovat podle vzoru nůše, nyní růže, gen. nůše, růže, koupě? Co se té polévky týče, mám za to, že lze dát někomu přes držku, zatímco dršťky jsou anatomicky něco jiného, ale nevím, zda čepec, bachor, kniha (to se mi zdá nejpravděpodobnější) nebo sléz (slez!?).Ovšem stanovisko ÚJČ by bylo zajisté “obě formy jsou přípustné”. Musím říci (říct), že je to od nich zatracený alibis(z)mus.

  46. Snad Vás nezklamu, když uvedu Vaše společné omyly na správnou míru. Podstatné jméno koupě se skloňuje podle ženského vzoru “píseň”. Skloňují se tak podstatná jména, která mají v 2. pádu jednotného čísla koncovku -e nebo -ě.

  47. Zrovna včera jsem se dočetl, že twitter vydal pod hrozbou pokuty soudu nacionále twitrařů, kteří se dopustili rasistických přestupků.Na yotublbe jsem se naštval už dávno, protože cenzuruje a odstraňuje, co se mu zachce. Na tumblr.com je bez omezení celkem jakékoliv porno, ale v naturistických stránkách na snímcích rodin musí být dítě oblečené, nebo fotku odstraní.

    Jsem rád, že jsem se na nic takového nepřihlásil.

    Anžto se slovodne zdá adminem opuštné, nabízím ke čtení moji stránku xjim.cz a příspěvky na mejl xjim na seznamu.

  48. Gabrieli, Gabrieli, tentokrát Váš meč plamenný nezahořel správným směrem, koupě se evidentně skloňuje podle nůše, neb tam patří ta feminina, která končí v prvním pádě na -e, potažmo -ě (třeba denunciace nebo kolegyně).
    Zelí pro celý okres!

  49. Milý Jiří, střelil jste od boku a trefil kozla. Zkuste zacílit s pevnějším zalícením. Určení vzoru píseň pro slovo koupě pokládám za nezvratné. A jen pro Vaši informaci, vzor nůše byl nahrazen vzorem růže s podvzory ulice a žákyně – podle tohoto vzoru je skloňován Váš příklad: kolegyně. Zelí !

  50. Ano, je možné, že jste opravdu kozel, přiznání je odjakživa polehčující okolnost. Leč nezáleží na tom, zda je nyní vzor růže, nebo pozítří škeble a za rok žíně. Podstatné je, že chci uskutečnit koho, co – tedy koupi jako růži, nůši, šíji nebo duši. Nikoliv tedy jednu koupě. Ale možná, když si to podáte jako zlepšovák, tak Vám to v ÚPJČ uznají, protože by se tak ušetřil jeden vzor, vždyť ta Vaše růže taky končí v genitivu singuláru na -e.

  51. No, mně ten akusativ taky sedí spíš na tu nůši růží, než píseň, ale zdá se, že VJ Gabriel ví (jako obvykle) víc, než je na první pohled zřejmé. Stejně, byť je čeština i moje malá libůstka, se mi zdá, že je zbytečně users unfriendly, což se jí zjevně mstí a po pár desetiletích bude možná znovu zapotřebí, aby ji nějací buditelé komplet zrestaurovali a zmodernizovali, doplnivše vše, co chybí, vlastními novotvary a výpůjčkami z okolních slovanských jazyků (pečlivě se uvarovavše všeho, co by jen trochu zavánělo anglosaským cizáctvím, modernismem a světovostí), ale už by asi zůstala jen jako hobby pro pár podivínů nebo zapadlých vlastenců z míst chráněných před pokrokem.

  52. Věřím Gabrielovi, Věře Diblíkové a Jazykové poradně Ústavu pro jazyk český: koupě podle vzoru píseň, i když podle vzoru růže to taky na celé čáře jde. Havránka nemám ráda a Jazykovou poradnu ÚJČ teď už taky ne, neboť jsem – hnána zvědavostí – zvěděla, že se už tři roky za mailové odpovědi platí, a to tak, že docela dost. Protože většinou negoogluju, nýbrž Seznamuju, přikládám nalezené:

    rod: ž. jednotné číslo množné číslo
    1. pád koupě koupě
    2. pád koupě koupí
    3. pád koupi koupím
    4. pád koupi koupě
    5. pád koupě koupě
    6. pád koupi koupích
    7. pád koupí koupěmi

    Ani já bych to lépe nevysklonila.
    Věro, moc se mi líbí slovní spojení “doplnivše vše”. Řekla jsem si to nahlas a krásně to zní.Ale – když už jsme u toho Gabriela, vrtá mi teď hlavou: Kolik je na první pohled zřejmé, že Gabriel ví?

  53. Jak robátko od koupě? Já zase nerozumím jako obyčejně. Kdyby to bylo pacholátko matky koupě, bylo by to patrně koupátko. Kdyby bylo koupě samotným robátkem, byla by matkou koupa nebo koup?

    A Gabrieli, braňte se, já na to sama nestačím. Já jsem se paní Věry netázala, ČÍM ví Gabriel (předem, zadem, všemi směry), ba dokonce ani odkud kam ví Gabriel. Já jsem se tázala, jaká kvantita vědění je u Gabriela zřejmá na první pohled a jak Věra této zkušenosti nabyla. Napadá mi jenom, že od pohledu k pohledu.
    Pevně doufám, že jsem se nikoho nedotkla, to jsem vážně (tentokrát fakt vážně) nechtěla (tentokrát fakt nechtěla).

    Původní téma (Váha – viz daleko vysoko nahoře) se nakonec docela rozrostlo. Takže možná hurá? SlovoDne ještě neumřelo?

  54. Čeština se neřídí (pámbu zaplať) logikou. Myslel jsem koupě jako třeba štěně.
    Gabriel ví vše tak říkajíc z definice. Marxisté praví, že kritériem pravdy je praxe. Gabriel tuto tezi chtě – nechtě potvrzje.

  55. Ano, koupě, bez koupěte…
    Jinak si myslím, že kritériem pravdy je pravda sama, neb v praxi pak soudem uznaný lhář má nad svým sídlem vyšito Pravda vítězí.
    Takže, co mě se týče, pak koupě, pokud nezmění rod, tak podle růže (nůše, duše, nebo všechna ostatní ženská pdostatná jména končící na
    -e potažmo ě v prvním i druhém pádě) na věčné časy a nikdy jinak. Co nebo kdo je Havránek opravdu nevím, možná by se našel příměr v rubrice zoologicky orientovaná metonymie. ÚPJČ je samostatná capitola, když jsme druhdy s paní Rovenskou (překladatelka Colina Dextera a jiných) diskutovali po používání przněných tvarů typu přibyde, odpověděla mi tako: …je mi moc líto, že jsou tyto tvary povolené podle posledních Pravidel českého pravopisu z roku 1993, což jsou vůbec vypráskaná pravidla, neboť kodifikují spostu patvarů, do té doby považovaných za nespisovné. Inu pracovníci Ústavu pro jazyk český se velmi snažili vyjít vstříc jednak negramotným funkcionářům, jednak Slovákům. Poté, co je stihla zasloužená a masová vlna kritiky, zalekli se a všude možně povolili oba tvary.
    Takže se řiďme zdravým rozumem, stejně jako Stařenka, která sice veří Gabrielovi a Ústavu pro jazyk český, ale koupi skloňujě pode mašle

  56. Ozdravná terapie pro Jirku:
    1. vygooglovat Bohuslava Havránka
    2. systematicky potlačovat chorobnou závislost na ÚPJČ. Poškozuje nám vžité reflexy. To je horší než když tvrdnou játra

  57. Slíbila jsem si, že do toho na pár dní až týdnů přestanu kecat Tak to odkládám, platí to až od nyní.
    Moc se mi líbí, co s námi dokáže taková jedna koupě, když je to ve skutečnosti vážně jenom sranda, zatímco debata jde placama až na krív. Jaroslave Havelko, jsem s Vámi, buďte se mnou, neboťjá jsem taky myslela koupě jako třeba štěně. Nebo kotě. Takže když koupě, matka koupěte se nazývá jak? – taži se znovu. Matka koupěte nemůže být rozhodně taky koupě, o otci nemluvě.

  58. Nejspíš koupa s koupem měli koupě (-átko). K tomu, že Gabriel je vševědoucí, jsem došla empiricky, navíc byl již před časem vyhlášen Velkým Jebátorem – už ani nevím, kdo ho jmenoval. Rozhodně se raději spolehnu na Gabriela, než na ÚJČ, který své názory opírá zřejmě o průzkum obecného mínění, a dotazuje se přitom nejspíš absolventů pomocného školství. Aby to tak nezelo, prohlásí, že je možné užít tvary oba (nebo víc, podle situace, nejlépe všechny).

  59. Věro, díky, radostně se neustále vzdělávám: konečně vím, proč VJ. Stále však nevím, co to je s tím zelím. “Hóch” umím, po celé období II. světové války jsme ji měli povinnou a jakožto jazyk úřední byla všude kolem našich očí a uší. Na rádiu jsme měli Achtung, Achtung … a končilo to v češtině”… ano i smrtí”

  60. Stařenko, najděte si heslo pičičanda, tam se dopídíte, jak je to s tím zelím.
    Pane Pavelko, bod č. 1 jsem splnil, jen nevím, proč právě mně přisuzujete chorobnou závislost na ÚJPČ. To bych spíš viděl ta játra.
    Podle vzoru stavení…

  61. Čeština i angličtina jsou moje velice oblíbené řeči, němčinu považuji za chorobu hlasivek i rozumu. Přestože někteří němci jsou docela příjemní a někteří češi i angličané i amíci (mírně řečeno) velmi nepříjemní. Za ty mnohé roky, kdy všechny tyto i jiné řeči používám, jsem si vypěstoval odpor k pravidlům a jejich stanovování a vyžadování. Stejně tak k pravidlům čehokoliv jiného, protože vždy a ve všem jsou ze všech pravidel výjimky a specielně v češtině je výjimek víc než pravidel. Marně se snažíme pravidla definovat přesněji, narůstá tím jejich složitost a klesá možnost se je naučit. Daná pravidla pak tím méně vyhovují v konkrétních situacích a roste nutnost neřídit se pravidlem, ale citem. Krásná vlastnost češiny je její obrovská tvárnost, spousta možností jak utvořit větu, jak pouhým slovosledem věty o několika málo slovech vyjádřit i nepatrné rozdíly v nejrůznějších směrech, takže je možné rozeznat třeba i věk a společenskou příslušnost, povahu a situaci řečníka, autora nebo autorem vytvořené osoby. Jsem si jist, že daleko účinnější je učit své děti mluvit, chovat se a myslet přiměřeně situaci a řešit vše s citem, rozumem a zkušeností, než jim stanovovat složitá prakticky nenaučitelná pravidla, která stejně v některých situacích budou kontraproduktivní.

  62. Děkuji Jirkovi, našla jsem si, prostudovala jsem si znovu, osvěžila jsem si. Zcela mi to již vypadlo z paměti. Z mozku. Holt výpadek, jichž je stále houšť. Chmurná vyhlídka. i když … proč se bát v mém věku vyhlídek do budoucna? Jsem optimista: jaké budoucno?
    A docela mne nadchlo, s jakou vervou řešili slovodníci takovou pičičandu, jako je pičičanda.
    Ale velmi pesimisticky mne naladilo poznání, kolik překlepů jsem tam dokázala nasekat v jedné jediné krátké větě. Rovněž záležitost patrně progresivní. Nebo progredientní?

  63. K Jiřulkovým tezím není výhrad, jen doplním: řídit se v jazykové praxi citem vyžaduje průpravu, představující konzumaci jisté porce literatury. Pak všecho přijde samo. Měkká a tvrdá i/y píšu od nepaměti automaticky a nejobtížnější bylo, když po mě ve škole někdo vyžadoval zdůvodnění.

  64. Jaroslave Pavelko, fakt pak všechno přijde samo? Že by u nás bylo opravdu tolik lidí neprůpravených konzumací jisté porce literatury? Říkáte diskuse nebo diskuze? Píšete diskuse nebo diskuze? A co takhle Escherichia coli? Escherichia nebo Ešerichia podle vzoru išias, případně šéma? Dlouho jsem si myslela, že kdo neumí pravopis, je těžkej na hlavu. Většina lidí kolem mne je chytřejší než páťák i chytřejší než já – a pravopis neumějí, nyní neumí. Pátým pádem automaticky voláme: Um!
    Jinak k Vám chovám úctu a s gustem jsem si nedávno přečetla Váš příspěvek z r. 2007 – Dětština. S gustem, s respektem a s veškerou vážností, jíž jsem schopna, ačkoliv tato moje schonost je hluboko pod obecně žádoucí hladinou.

  65. Kdysi jsem slyšel, že ve vojesnké nemocnici v Josefově léčili Rusové žloutenku automaticky, t.j. střelbou z automatů. Ale to možná byla jen pomluva zaprodanců imperialismusu.

  66. Asi bych napsal briskní a pak si to pro sichr ověřil u mé oblíbené autority ÚJPČ.
    Říkám a píšu diskuse a escherichia cöli.
    Pokud se jedná o italskou oblast, preferuji při zpěvu měkou výslovnost latiny (anželus, črkumdá, exčelsis), zatímco u frankovlámské proveniece a nové tvorby 20. století je stylovější výslovnost tvrdá (angelus, cirkumdá, excesis). I když, jak minulý týden říkal v Liberci David Eben, v těch klášteřích a na poutích se vyskytovala tak rozrůzněná smečka různých národností, že si to asi zpívali každej po svým.

  67. Měkkou, soráč, Gabrieli. A čikrkumdá, což znamená obleč se. Dixit Angelus Ad Petrum: “Circumda Tibi Vestimentum Tuum et Sequere Me!” Anděl pravil Perovi: obleč se, sbal si saky paky, hoď se do klidu a pojď za mnou. On byl Petr v lochu, anděl ho přišel pustit ven, ale proč se má oblékat, to mi není moc jasný; v Jeruzalémě tehdy kolem Velikonoc muselo být celkem teplo… Asi mu vzali pásek a boty a když už mu anděl otevřel celu, tak otevřel i sklad, kde to všechno bylo… to jsou problémy…

  68. čirkumkrdá – tak jsem to přečetla napoprvé, mi fakt zamotalo hlavu. Teprve latinská transkripce mě uklidnila, že nejde o krajový přepis kokrhání. A když si něco napoprvé přečtu špatně, dost dlouho mi trvá, než si zvyknu na správný tvar. Taky si dost pamatuju tiskové chyby – není to nějaká úchylnost? Třeba jako si lidi pamatují hloupé sprosté vtipy ze základky, ale už ne vybraná slova atd.

  69. A ten anděl mi připomíná oblíbené scény z westernů, jak vytrhnou (nebo taky ne) mříže z okna cely, seberou šerifovi colty atd. Holt – nihil nuovo sub sole. K té výslovnosti – je jisté, jak se vyslovovalo ve starém Římě Cicerovo jméno? C, K, nebo Č? Pamětnící nejsou. hlasové záznamy taky ne, lidová podání jistě těžce varírují. Briskní píšu automaticky s i, když vidím v tom slově y, vytrhne mě to ze soustředění na smysl napsaného. Jo, a taky říkám diskuse a chodím do servisu a rozlišuju standard a standartu, holt (teď snad i hold!!) ročník se nezapře ani písmem, i bez obrazu.
    PS – pamětníci, je čehý vlevo nebo vpravo? Jak se mluví na koně v jiných jazycích? A na slepice, husy, kachny a domácí havěť obecně?

  70. Jak se mluví na zvířata jinde? To by bylo moc dlouhý, tak jen jeden příklad: jak se volá na psa španělsky, neboť se mi líbí vzniklá babylonština: chcete-li, aby psíček přišel k vám, řeknete mu Ven! a chcete-li, aby šel ven (resp. pryč) řeknete mu Fuera!
    Tak ještě jeden: voláte-li na slepičky “nááá, puta puta, puta”, znamená to “nááá, lehká ženštino, lehká ženštino, lehká ženštino”.
    Ale jak mluví zvířata cizími jazyky? Ten pes třeba neříká Haf, haf, nýbrž Chau, chau (piš Jau, jau).
    A přišel pes do stáje a povídá koním “tak co, kluci, jak se vede?ů A jeden ten kůň povídá druhému koni “To jsem teda z toho jelen! Mluvící pes!”. Říká-li to klisna, řekne samozřejmě “to jsem z toho laň”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *