Ač lékař, musel jsem raději podívat na přesný překlad (v 70. letech jsme na vejšce latinu neměli, předtím na SVVŠ taky ne): slova odlétají, napsané zůstává.
Bůh táhne, ďábel tlačí.
To je staré ruské přísloví, jímž se lidé omlouvají za své činy. Jak známo, tlačit nějaký náklad před sebou je jaksi účinnější než ho táhnout. Když tedy řeknu: „Bůh mne táhne, ale ďábel tlačí,“ co mi zbývá než podvolit se ďáblovi?
„Ve štychu“ je převzato z královské karetní hry Mariáš (i v jiných se slovem štych značí totéž) a nesouvisí s šitím. Štych je jedno elementární kolo hry, které ale může rozhodnout o celkovém výsledku hry. Když hráč uhraje rozhodující štych dobře, zvítězí. To závisí i na správné součinnosti spoluhráče, který může dobře začnutý štych pokazit -nechat spoluhráče ve štychu. Přeneseně to znamená, nepodpořit, podrazit, vykašlat se na něj. Nebo se na něj ANI nevykašlat.
verba movent,exempla trahunt-slova nabádají,příklady táhnou, myslím.Jako kluci jsme se štychali, kdo dál , například doplivne( a podobně).je fakt, že původ tohoto slova nás tehdy nezajímal. Na druhou stranu, mám dojem že i dlouhému, úzkému rýči,jsme neřekli jinač, než „štychar“-tedy na „štychání“ patrně, tedy na urývání pořádných kusů hlíny….Kam až jsem s těmi příklady vlastně došel……?
Sliby se slibují, blázni se radují. Raduji se každodenně, ale jen opatrně, protože paměť mi ještě jakž – takž slouží.
U nás se říká – řeč se mluví, voda teče…
Psi štěkají, karavana jde dál…
V rámci předvolební kampaně je názor pana Jožina více než aktuální, je možné jen doplnit „sliby jsou chyby“, ale jen těch, kteří tomu uvěří.
A přece se točí!
O pošetilých řečech se čeština vyjadřuje i takto : „to je řeč jako rozprávka“. Jak lapidární!
Ač lékař, musel jsem raději podívat na přesný překlad (v 70. letech jsme na vejšce latinu neměli, předtím na SVVŠ taky ne): slova odlétají, napsané zůstává.
Pro zajímavost překlad do vietnamštiny: Lôři noůi bay ńi, chöő ghi cořn maői…
Mám to chápat tak, že mají ve Vietnamu „ř“ a „ů“ ? Jinak to máte kolego „za jedna“
S latinou je veselo. Praga caput regni = Praha zničená dešti.
To asi víte, že římské vojsko bylo motorizované. „Caesar autem in Galliam venit.“
Bůh táhne, ďábel tlačí.
To je staré ruské přísloví, jímž se lidé omlouvají za své činy. Jak známo, tlačit nějaký náklad před sebou je jaksi účinnější než ho táhnout. Když tedy řeknu: „Bůh mne táhne, ale ďábel tlačí,“ co mi zbývá než podvolit se ďáblovi?
Ukrajinci mají přísloví – Strýc žije v Kyjevě, ale sakura kvete v zahradě. I když by mě fakt zajímalo, kde k té sakuře přišli 😉
Ačkoli jsem se nikdy nebyl schopen naučit latinsky, tak mě napadlo že to asi bude obdoba špaňelského: Verbos voleran, escritos quedan.
Je zajímavé jak jsou některá přísloví v různých jazycích stejná a někdy naprosto odlišná.
Adalberte,nechte se táhnout Bohem,ale ďábla nenechte ve štychu.Můžete mu podat toaletní papír.
Tichá Olga – břehy mele 🙂
Ale – co že to je to „být ve štychu“? Přistehovaný?
„Ve štychu“ je převzato z královské karetní hry Mariáš (i v jiných se slovem štych značí totéž) a nesouvisí s šitím. Štych je jedno elementární kolo hry, které ale může rozhodnout o celkovém výsledku hry. Když hráč uhraje rozhodující štych dobře, zvítězí. To závisí i na správné součinnosti spoluhráče, který může dobře začnutý štych pokazit -nechat spoluhráče ve štychu. Přeneseně to znamená, nepodpořit, podrazit, vykašlat se na něj. Nebo se na něj ANI nevykašlat.
verba movent,exempla trahunt-slova nabádají,příklady táhnou, myslím.Jako kluci jsme se štychali, kdo dál , například doplivne( a podobně).je fakt, že původ tohoto slova nás tehdy nezajímal. Na druhou stranu, mám dojem že i dlouhému, úzkému rýči,jsme neřekli jinač, než „štychar“-tedy na „štychání“ patrně, tedy na urývání pořádných kusů hlíny….Kam až jsem s těmi příklady vlastně došel……?