Vídeňský řízek

Několikadenní odmlčení* zavinila služební návštěva Vídně. Slunce pražilo, kolegové mluvili anglicky s německým přízvukem a Inter Milán vyhrál se jménem naší (rakouské) firmy na prsou (Bwin). V poledne jsem vyfasoval stravenku na 4,5 Eura a v nedaleké restauraci jsem po prostudování jídelníčku konstatoval, že ve Vídni je podáván řízek a nikoli Vídeňský řízek. Chuťově je řízek z Vídně se řízkem vídeňským z Prahy naprosto srovnatelný. Jinak platí pořekadlo: „Zasytí, na zdraví nepřidá…“

Raději bych použil vlastnoručně vynalezený výraz: Několikadenní odmlčku…

Jiný řízek: Figlmüller řízek

9 odpovědí na “Vídeňský řízek”

  1. Řízek je možné osmažit celkem z čehokoli, vídeňský ovšem jen a pouze z telecí kýty. Maso se rozklepává zakryté nejlépe alobalem na výšku cca 6 mm a trojbal je nutné před smažením k masu přimáčknout. Řízky je nejlepší smažit ve dvou pánvích – v první s velmi horkým tukem jen krátce (několik vteřin, aby se maso zatáhlo) a ve druhé pozvolněji dosmažit dozlatova.
    Jelikož mám neslanou nemastnou dietu, je tento komentář gurmetsky masturbační.

  2. Můj kamarád kuchař na vojně osmažil hadr na podlahu pro svého kolegu, ale pak musel odběhnout a služba vydala ten největší řízek veliteli pluku. Stálo ho to 10 s dekou

  3. Po dvouměsíční „odmlčce“ (krutá nemoc dcery; už je vše OK) musím zasáhnout, že ne do všeho, co se dá osmažit, se musí říznout a naopak.

    Jirko, hadr na podlahu (už jsem ho viděla 🙂 ), je hodně velký, větší, než několik řízků, musel ho kolega říznout?

    Jen tak mimo řízek – Armáda má v eráru stále hadry jen proto, že mop se v trojbalu pozná a nebyla by to ta správná legrace? Pro někoho…

    Pro všechny: Myslela jsem na Vás a četla Vás, i když jsem byla hodně na dně. Děkuji, že jste.

  4. Janinko, samozřejmě ho neobalil celý, ale jen kus. Tak velký řízek by byl podezřelý i vojákovi z povolání – a to tenhle major byl opravdu perfektní exemplář. Když byl pod vlivem, což bylo tak 3-5x týdně, tak chodil bokem jako krab. A jsem rád, že jste se zase vrátila do party. Jen doufám, že nepatříte k frakci škubánkomilů

  5. Žel pouhý název není zárukou kvality, nemusí to být vždy hadr, aby byl konzument napálen. Záruku poskytuje především hostitel svým věhlasem. Proto doporučuji při výběru věnovat pozornost hostiteli, zejména v neznámém místě. Stalo se mi, že jsem si objednal Weiner Schnitzel s bramborem v Německu a naservírovali mi ho politý omáčkou a s vařeným zelím i když o tomto vylepšení nebyla nikde řeč. Sám řízek byl velice podobný originálu, ale bez zapražené omáčky, zelí se dalo shrnout.

  6. Paměť vyhrabala něco málo odrážek

    – řízek má nehynoucí zásluhu na vzniku jména restaurace Nebozízek (šišlající Václav IV. na obědě s tátou, který mu dal vybrat)
    – řízek jsme v 80. letech coby utajení pseudoskauti vyráběli pro naše oblíbené spolutáborníky nikoli z hadru, ale z obalené smrkobé kůry 🙂
    – z dětství si vybavuji výrok, podle kterého Vídeňský řízek se tak jmenuje proto, že skrz něj lze dohlédnout až do Vídně (bydlel jsem v Břeclavi)
    – „to je nějaký vídeňský řízek“ pronesla má byvší spolužačka někdy v roce 90-91 na adresu příchozího weltmana (v rodném Dolním Rakousku Pepek Vyskoč, u nás v Břeclavi působil s kombinací rudý krk, býčí šíje i inteligence, vytuněný Golf a šilinky jako hák na baby ), čímž nám, spolusedícím v restauraci Slavia způsobila pád ze židle následkem smíchu
    – něco jako vídeňský řízek mi kdysi dali k jídlu ve Stutgartu, tam ovšem s knedlíkem, pochopitelně houskovým. Vzpomínám si, že nejvíc mě okouzlilo, že na zlatavém trojbalu nechyběl citrónek
    atd… 🙂

  7. Břeclavský vídeňský řízek mi připoměl partu řízků z nesmrtelného vodáckého průvodce „Proč bychom se netopili“. Čítávali jsme si to na vodě večer při ohni a váleli se smíchy. Ty dederonské stravovací šoky se vlastně většinou po překonání údivu daly požít a přiznejme si, že jejich Wursty, Salami, Zerwelaty a pak nezapomenutelné ovocné Kuchen byly excelentní. Letos s to s manželem jedeme v srpnu zopakovat na Ostsee, moc se těšíme.

  8. Vídeňský řízek nám tu zůstal jako památka na časy Rakousko-uherké monarchie, jižní slované mu říkají „Béčka šnicla“, nebo „Dunajský rezek“, maďaři zřejmě také Béčský řízek? (-:

  9. Náhodně jsem zabloudil, ale malé upřesnění pro Janu i ostatní: v býv. SFRJ se názvy různí podle jazyka země – proto srbové bečka šnicla, chorvati mají bečki odrezak a slovinci bečki zrezak. Jinak chorvati niž řadu let často mají na jídelníčku pohovani sir, což je náš proslavený smažák. Často je ale v kategorii teplých předkrmů,holt jsou to více masožrouti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.