Výpadek

Víte, co mi zbylo, když jsem měl výpadek?

Skalní, lesní, ba i občasné slovodníky zdraví

Jožin.

33 odpovědí na “Výpadek”

  1. Také mívám výpadky,stále častější a rozměrnější.A do toho ještě vypadám…

  2. ÚPADEK – chce se mi napsat, ale bojím se, abych nezarazila slibně se rozvíjející diskusi.

  3. إِنّا أَنزَلنٰهُ فى لَيلَةِ القَدرِ ﴿١﴾ وَما أَدرىٰكَ ما لَيلَةُ القَدرِ ﴿٢﴾ لَيلَةُ القَدرِ خَيرٌ مِن أَلفِ شَهرٍ ﴿٣﴾ تَنَزَّلُ المَلٰئِكَةُ وَالرّوحُ فيها بِإِذنِ رَبِّهِم مِن كُلِّ أَمرٍ ﴿٤﴾ سَلٰمٌ هِىَ حَتّىٰ مَطلَعِ الفَجرِ ﴿٥﴾
    Vskutku jsme jej seslali v noci Úradku.
    Víš ty vůbec, co je to noc Úradku?
    Noc Úradku než tisíc měsíců je lepší,
    v ní podle Pána svého dovolení andělé a duch sestupují kvůli každému zjevení.
    A až do východu jitřních červánků je mír v ní.

  4. Vrátím se k výpadku. Kdo ho někdy měl, může potvrdit, že výpadku se nelze zbavit. Jediným řešením je výpadek paměti. Když porovnávám výsledky voleb z posledního desetiletí, tak ten měla u nás většina voličů.

  5. Jožine, nerozumím, ačkoliv o výpadky nemám nouzi, byloť mi v červenci 77.Jako číslo to nevypadá špatně, možná zejména pro toho, kdo věří ve šťastné sedmičky. Jako věk to blbě nejen vypadá (a má to nesporně neblahý dopadek na moji kapacitu vhodných nápadků).
    Co myslíte slovním obratem „zbavit se výpadku“? Při nebo po svých výpadcích jsem neměla pocit, že bych byla získala něco, čeho bych se potřebovala zbavit. Ani přebytkem paměti jsem rozhodně nikdy netrpěla.
    Ba nepochopila jsem ani, čeho je výpadek paměti jediným řešením. .
    Omlouvám se, že se opět (jako poměrně často) dožaduji vysvětlení. Tentokrát se v tom vážně nevyznám, připadá mi to o hodně těžší, než meziměsto za babku s královstvím za koně.
    Ostatně, Jožine, ještě stále jste neodpověděl, co vám zbylo, když jste měl výpadek. Odpověď Jaroslava Pavelky mne tentokrát neuspokojila. Zato jeho citát v arabštině se mi líbí. Jen jestli je ten český překlad správný. Na některých starších mapách je Cookův průliv“ stále ještě přeložen jako „Kuchařský průliv“, o Hornově mysu vůbec nemluvě, neboť Ani Horn ani Horno se nikdy nemořeplavil (Cabo de Horno: „Cabo“ je fakt mys, ale „horno“ je v tomto případě výheň, patří k Ohňové zemi a objevili jej dva Nizozemci, tenkrát ještě Holanďané).
    Znám i výpadek proudu a dokonce jsem četla i omluvu za „výpadek v dodávce našeho zboží“
    V mém rodném nářečí je (bylo) slovo „úradek“ celkem běžné.
    Jinak se spolu s paní Věrou nesměle a vděčně raduji z mírně se rozvíjející diskuse, ať již je o čemkoliv.

  6. Radovat se z maličkostí je jeden ze skrovných darů, které přináší stáří. Dík za Hornův mys, je to hezký příklad „ztracena v překladu“ čili nepochopení na kvadrát. Trochu mi to připomíná náš problém s přechylováním ženských příjmení, kdy televizní komentátoři tvrdošíjně poctívají cizí závodnice, (které mají svá příjmení velkým písmem natištěna na tričku) koncovkou -ová (Pierceová), zatímco jejich kolegyně se hrdě prsí zkomoleninou „Smetana“., o Elišce Kaplicky (čti „kapliki“ ) nemluvě.To už ani není kouzlo nechtěného, ale ad absurdum snobismus, vypovídající o své pachatelce víc, než celý román. „Smetana“ aspoň žila delší dobu ve Francii, ale „Kapliki“ byla v cizině leda o prázdninách. A co teprve Bogadottirová! Jak si to po sobě čtu, tak – jejda, to jsem zapšklá baba, co?

  7. Navodilo mi to aji genitálie, jejichž vulgárními jmény houfně častuji ty veřejné činitele, kteří mě narozdíl od televizních komentátorů skutečně pijou krev.
    Píše se doufám narozdíl a ne na rozdíl.

  8. Slečna veze do Itálie
    svoje genitálie
    už sed těší na Italy
    a na jejich genitaly

    Prý je to od Jana Vodňanského

  9. Ano, je to od Jana Vodňanského. Slavím s touto básní po hospodách standing ovation. Originální čtení:

    Cesta na jih

    Slečna do Itálie
    Veze genitálie
    Už se těší na Italy
    A na jejich genitaly

    Navrch ještě dvě:

    Až ti začne harašit

    Až ti začne harašit
    Pomůže ti arašid

    Piju viňjak

    Piju vinňjak
    Som sviňjak

  10. S dovolením ještě jednu prorockou báseň od Jana Vodňanského, týkající se aktuální politické situace:

    Už raduje se z toho každý z nás

    Už raduje se z toho každý z nás
    a po zádech mu běhá Děda Mráz

  11. Ach, Stařenko, to jsem si zadělal na polízanici. Je docela možné, že někdo výpadky má rád, ale já ne. Stačí sice po jistou dobu vůbec nic nedělat a výpadek je na světě, ale copak pak s ním, když mě vůbec nepotěšil?. Každý můj výpadek zatíží mé svědomí, protože jsem lenošil a neudělal jsem, co jsem mohl vykonat. Promarněný čas nelze vrátit, takže jen výpadek paměti spolehlivě vymaže všechny výčitky svědomí.

    Vrátím se i k volbám: Udělat chybu (tedy volit špatně) – to je lidské, ale opakovat tutéž chybu stále znovu, to je hloupost. Jsem zřejmě osel, když volím opakovaně ty, kteří nemají dost peněz na „blboardy“, bez jejichž pomoci se nedostanou do povědomí voličů.

  12. Jaroslave, mé chování pro okolí je nepochopitelné, protože se z jejich pohledu chovám jako osel. Mně je to fuk, oslem pro ně zůstanu, a na svém jednání nemíním nic měnit. Někdo musí být přece ve volbách přehlasován. Pokaždé je to ten, kdo si dovolí volit proti volbě většiny.

  13. Tak jo,také volím nevolitelné mrňky a to sveřepě.Jožine,jednou nám to vyjít musí.Nemám na mysli mrňky plné recyklátů(řečeno Jiřinkou Šiklovou).

  14. Jožine, dopouštíte se frapantní logické chyby. Přejímaje mínění okolí, sám se oslem označujete, ač se vzdor onomu obecnému odsudku a zachovávaje mravní integritu bytostně tímto oslem necítíte. Vy jste snad osel!

  15. Měl jsem kdysi jednoho nejmenovaného kolegu, který míval výpadky často a s postupem času stále pravidelněji. Nakolik si vzpomíným, většinou mu po nich zůstával hlavobol a průvan v peněžence. V několika případech mu něco dokonce přibylo. Například monokl. A co hůř, kvůli výpadku neměl ani tuchu, komu ho vrátit.

  16. Mohl bych si lahodně užívati důchodu, ale jsem zapšklý stařec a ztrpčují mi život (odhlédna od politiky) následné jazykové jevy:
    Dobrý! (patrně přání Dobrý den! Jsem v pokušení odvětit: „Špatný!“ případně „Flek!“)
    Naschle! (soudím, že se nejedná o opak navlhle, nýbrž o přání, brzy se opět shledati)
    Zdravim! (to když zdravící neví, jesti si tykáme nebo vykáme)

  17. Jarku, to by zase dotyčný musel vědět, zda si s panem Pavelkou onká nebo oniká.
    Pane Pavelko, s potěšením quituju, že jste obeznámen s mariášnickou mluvou.

  18. Pouze teoreticky; nebylo mi dáno. Praxi ničím nenahradíš. Cítím se takto společensky handicapován. Cítíval jsem se ale handicapován i tím, že jsem programově odmítal sledovat Majora Zemana a tím pádem byl druhý den ráno v práci za blba. Kvalitativní rozdíl mezi těmito dvěma subjektivními handicapy by si zasloužil sociologickou studii.
    Nejsem si jist, ale cítím, že onkání probíhá toliko jedním směrem, od nadřízeného k podřízenému (Šla konečně zalejt ty kytky!), zatímco onikání je oboustranné („Voni ale mají pěkný hodinky, pane Taussig!“ „Pěkný, žejo, pane Kirschner. To vědi, památeční. Ty mi prodal otec na smrtelný posteli.“)
    Bible mariášníků zde:
    http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CEAQFjAA&url=http%3A%2F%2Ftalon.cz%2Fkarel-polacek-hraci-marias.pdf&ei=e70TUryKF4_OswaM8YHIDQ&usg=AFQjCNEx_tU2MMeaPuoJGCitPd4e4T6W0g&sig2=KvdszXWBHuN9eFgVWkXioA&bvm=bv.50952593,d.Yms

  19. Tak podle wikipedie se Hoornův mys jmenuje podle plachetnice, která ho objevila, a ta se jmenovala podle holandského města Hoorn (to prý zas mělo svůj název od lesního rohu, česky waldhorny). Ostatně na Ohňové zemi si výhně moc neužijete.

  20. No, já ještě k té Ohňové zemi.
    Já si tam výhně neužiju určitě vůbec, Ohňovou zemi už prostě nemůžu stihnout, i kdybych na to měla.
    A máte recht: holandské město Hoorn je jednou z teorií wikipedie. Po několika málo stoletích jedno „o“ zmizelo. Fajn. To jo, to sedí, čtete-li tu věc česky. Čtete-li tu věc i jinak, začne v tom být zmatek. Ohňová země je souostroví a o původu jejího názvu by se člově dočetl mnoha růzností, kdyby chtěl. Nechci tu zabírat místo, ani nemám patent na vědomosti, ani ten zeměpis mi nikdy nešel, ale: ta země je dílem chilská, dílem argentinská a jmenuje se Tierra del Fuego, což můžete přeložit jako Zemi ohně nebo Ohňovou zemi, jak je ctěná libost, a uvěřit, že ji objevil v r.1520 Fernão de Magalhães (španělsky i česky piš Fernando de Magallanes), nebo uvěřit, že ji objevili Angličané, jejichž jména jsem zapomněla a jež projeli Magallanovou úžinou nevím kdy, viděli ohně a … atd., nebo uvěřit Argentincům, kteří přece vědí a umějí vždycky všecko, ale přesto přiznávají, že „Cabo de Hornos“ (nikoliv Cabo de Horno nebo Horn) POJMENOVALI dva Holanďané, Jacob Le Maire a Cornelius Willhelm Schouten, z nichž ten druhý chlap už tam byl podruhé (poprvé s expedicí o dvou lodích, z nichž jedna – Hoorn – shořela).
    Už toho nechám, kdo to má číst! Jen ještě „Cabo de Hornos“: „Cabo“ znamená docela dost věcí, mj. také konec, chvost, kápo, mys …. slovíček na půl stránky, dost na to, aby vznikl pomýlený překlad, a „horno“ je tentýž problém v bleděmodré (či jiné) barvě: pec, pekárna, kamna, cihelna, hnízdo divokých včel … a taky výheň. A protože je „de HORNOS“, tedy pl., můžete vymyslet v češtině název zcela vlastní, stejně jako to učinil autor českého názvu „Kapverdy“, který to vzal patrně částečně přes angličtinu. Nebo co. Mně by asi vyšlo Zelený mys.
    Omlouvám se – definitivní konec.
    .

  21. PS: Dík za vědce jménem O. Úplavici.
    Před mnoha lety se mi líbil (mimo mnohé jiné) jeden seznam použité literatury, jímž konečně končila kandidátská, vědecká, stotřicetistránková práce jednoho z četných zahraničních vysokoškolsky ukončeně vzdělaných vědeckých kandidátů: Budějovice, Č:: … (název přednášky. str …). a hned dále: Bystrica, B.: …
    Odpověděl mi, již zoufale, kubánštinou tak bohatou na citoslovce, zde nepublikovatelnými: Co pořád máte, to už fak není možný, já toho Vudechovisé znám osobně!

  22. Napsala jsem odpověď-komentář vlastně hned v 15:26. Pravděpodobně – ba téměř určitě – jsem však tentýž neodeslala. Což je asi dobře, byl jistě příliš dlouhý jako obvykle. V jádru jsem chtěla vyjádřit (všimněte si: jádro – vyjádřit), že já nevím víc, než je na první pohled zřejmé, ba co dím, vím daleko méně, je tedy pro mne výhodné stýkat se neustále s novými a novými lidmi a nedopustit (nedopřát jim) další pohledy. Od vzdělanců i polovzdělanců se liším tím, že jsem čtvrtvzdělanec a umím přeložit velmi mnohé odborné výrazy vlastní různým oborům, aniž tuším, vo čem je řeč. Ale něco sem-tam utkví v mozku (místa dost) a pak prostě machruju, kdykoliv mám kde.

    Prosím vás, co to máte furt s tím zelím? Souvislosti mi zcela unikly; dá se říci, že vyběhly až za hranice mé chápací kapacity.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.