Pacuji rychle, mám vysoké tempo. Proč ne rychlé tempo? Mé hluboké znalosti naznačují vysokou inteligenci, ale přesto mám hluboko do kapsy a to signalizuje moji nízkou platbyschopnost- prostě (nejen) babo raď.
Co je český – to je hezký
Co je český – to je hezký
Pacuji rychle, mám vysoké tempo. Proč ne rychlé tempo? Mé hluboké znalosti naznačují vysokou inteligenci, ale přesto mám hluboko do kapsy a to signalizuje moji nízkou platbyschopnost- prostě (nejen) babo raď.
Tempo = rychlost (v podstatě). Rychlá rychlost asi nebude to pravé mandlové. Nebo mám mělké znalosti?
Platbychoponost roste odedna kapsy vzhůru, tudíž mám-li hluboko do kapsy, mám také nízkou platbyschopnost a naopak. A znalosti přeci s inteligencí nemají nic společného 🙂
Uuuups, slovní spojení „rychlým tempem“ běžně používám… Něco je špatně? 🙂
Tempo = rychlost, ale také rytmus nebo frekvence. A jak známe ze základní školy, rychlost je veličina která se dá vyjádřit číselnou hodnotou, tedy hodnotou nízkou či vysokou, ne rychlou nebo pomalou.
Ale nejsem baba, tak bych neměl radit 🙂
Hluboké znalosti bývají jednou z podmínek, nikoli postačující, podmiňující vysokou inteligenci. Naopak zase vysoká inteligence není podmínkou míti vysoko do kapsy, zde platí spíše nepřímá úměra.
Práce kvapná málo platná. Tak charakterizovali naši předci zbrklou práci. Dvakrát měř, jednou řež – další návod, jak se nepřepracovat.
Zaměstnavatelé a jejich pohůnci, manažeři, nabyli přesvědčení, že inteligentním lidem není třeba moc platit, protože díky své inteligenci dokážou vyjít i s málem. Jsou ochotni většinou vám něco málo přidat, až když se rozhodnete odejít jinam. Teď je normální vícekrát změnit zaměstnání. Věrnost jednomu zaměstnavateli se nevyplatí a schopné lidi dokonce loví head hunters. To vše ale platí jen pro mladé a po čtyřícítce by se každý buď měl postavit na vlastní nohy, nebo se smířit s tím, že až do důchodového věku se bude obávat, že přijde i o tu práci, kterou má, a že lepší práci nenajde, pokud vůbec nějakou najde. Určitou anomálií je Praha, ale i když tam více vyděláte, více utratíte za nezbytné bydlení, dopravu, rekreaci i za služby, takže to vyjde vylej – nalej.
Pojem „pracuji rychle“ se nedá všude aplikovat, upřednostnil bych pojem efektivně-přesně, potom /pokud to záleží jen na vás/ by se měla vyřešit i „hloubka do kapsy“. Jinak plně souhlasím s panem Jožinem, to vysvětluje všechny souvislosti.
Viděl jsem v Alsasku, u firmy HUHN všude heslo. „Kvalita dneška je množstvím zítřka.“ A skutečně vyrábějí nejkvalitnější zemědělské stroje ve svém oboru na světě a dělají jich mnoho. Nikde jsem tam však neviděl pracovat někoho rychle, nedej bože s něčím spěchat.
Omlouvám se za překlep. Ta firma se samozřejmě jmenuje KUHN.
a doplňuje Jožina – řemeslníci říkají „dvakrát měř, jednou řež“, a po důkladné rozvaze: „uřízneme to radši kratší, nastavit se to dá vždycky“.
Jiri, ja bych nerek ze hluboke znalosti jsou podminkou vysoke inteligence. Clove muze byt vysoce inteligentni a vedet s odpustenim veliky ouno. V takovem pripade je mu vsak ta inteligence celkem na prd. A na takoveho inteligenta se pak kazdy po pravu zvysoka vy…
To Adalbert: řemeslníci také často používají jedno z Murphy’s Law’s
Udělejme to větší a pak to tam namlátíme.