Vystrnadit

Nebudu sýčkovat, že nikdo neví, proč se říká, že je nutné někoho “vystrnadit” z určitého postu? Proč právě vystrnadit a ne třeba vyorlit? Strnad není dravec, tak by to neměl být problém. Znáte-li ještě nějaké úsloví z ptačí říše, tak sem s ním, ať se poučím, můžete papouškovat po kom vás napadne, já to na vás nikomu nevyslepičím a potěší mě jakákoliv ptákovina.

Jožin

P.S. od admina: Jsem na zaslouzene dovolene v Italii, a tak bez hacku a carek. Jak se jmenuje samicka od ptakoviny?

42 odpovědí na “Vystrnadit”

  1. Kdo to neví, tomu to vyložím: “kuchyňka” je výtvarný artefakt, zpravidla ručně vyšívaný, který se přicvočkuje v kuchyni na zeď a slouží ku potěše oka i ducha. A já mám v depozitáři hned dvě kuchyňky. Obě jsou vyšity červenou nití na bílém plátně a zdobeny prostou krajkou. První je označením lokace: “V ráji lásky”. Obsahem druhé je mudrosloví, související s ptačím tématem:
    “Ptáka poznáš po peří – kuchařka jak uvaří”.
    (Nesplet jsem se. Je tam “kuchařka”).

  2. Vejral jsem na téma tak dlouho, až jsem se nasupil a rozkohoutil a začal špačkovat. A teď tady datluju svůj příspěvek k ptačí říši. A abych přidal něco i k Italii, přidám básničku, kterou jsem kdysi četl v Samožerbuchu Josefa Škvoreckého:
    Slečna veze do Italie
    svoje genitalie
    už se těší na Italy
    a na jejich genitaly

  3. Strnad z ptačí říše, z přírody vzešel, s přírodou je spjat. Člověk z přírody vzešel, ale vystrnadí vše, co mu nedá spát. Važme si strnadů, dokud jsou tu s námi,, než probudí se ten, co je vystrnadí.

  4. Ptákovin jsem už pár na tomto místě uronil, ale pokud je zájem…..

    PTÁKOVINA PTAČÍ

    Srazil se pták s ptákem
    oba jeli vlakem

    Na slavnosti kanárů
    měli zpívat fanfáru

    To už se jim nepodaří
    nepřežili to
    kanáři…..

    /pokud to někoho zajímá…/

  5. Copak strnad, jednoho, ozdobeného titulem a velkým S, si považuji nad jiné MUDry, neb mi skvěle pečuje o chrup, ale co taková straka? Tu si bere do -s prominutím- huby kdekdo, jmenuje se po ní kdejaká strakatá Stračena, je imrvére dehonestovaná pro svou zálibu v třpytných předmětech (no a? nejlepším přítelem každé dívky jsou diamanty!), prý si ji ukazují na vrbě (pche!), jmenuje se po ní plevel stračka polní (zcela bezdůvodně) a ve Strakově akademii byste ji (nebo ho) hledali marně!

  6. Jo, a to, co visivalo nad šporheltem (aby se tak nemastila zeď těmi kuchyňskými výpary, a přitom se to dalo vyprat), se u nás jmenovalo kuchařka, a bylo na tom na bílém plátně vyšito modrou perlovkou”Marie Kolářová – nejlepší kuchařka” a nějaký hrnec či kastról. Dostala to babička (ta packá) darem k nějakému životnímu jubileu. Holt dneska na takovéhle ručprčky (hovorový výraz, označující vyučovací předmět “ruční práce”) není čas, neb máme internet a televizi a drobné ozdobné předměty pro nás vyrábějí čínští školáci.

  7. Též lze někomu něco nakukat, podstrčit kukaččí vejce, šmírovat “na kukačku”, odkukat (odpadnout), a jak je to s koukáním – to je od čeho? Rovněž bažant má zajímavé konotace – od medicinské po nováčka. BTW – rozdíl mezi starým a mladým myslivcem – mladý spává se zajíčky, starý s bažantem. A co teprve “kuře ala bažant”! nezdá se vám to téměř jako “period piece”? to už jsem na jídelním lístku neviděla od převratu, nemá to něco společného s bolševikem? Apropos kuře: co má slepice společného se slepcem? slepičí prdelka všechno vyslepičí, ústa stažená jako slepičí prdelka, slepičí mozeček, slepičárna = sborovna a nepřipadá vám nepřiměřený rozdíl mezi pitomou slepicí a téměř důstojnou, dojemně kýčovitou kvočnou s kuřátky? Proč je slepice blbá a kohout nositel mužných ctností? o červeném kohoutu na střeše , kohoutí stopě jako vzoru na kabátových látkách (stejně jako fiškrét nebo pepito či esterházy), nemoci “kohoutí noha” (jakési stažení šlach) ani nemluvě?

  8. Věro, dobře, že jste nesáhla na kohoutek, z nezajištěné a nabité zbraně mohla vyjít rána. Nu a nyní ke kohoutovi a jeho ctnostem: dobrý kohout neztloustne (pořekadlo), dva kohouti na jednom hnojišti (nebo dvorku) se nesnesou, odtud je už blízko ke kohoutím zápasům, které končívají totálním vyčerpáním obou soků, případně smrtí jednoho z nich. Kde jsou ale ty inkriminované kohoutí mužné ctnosti, to mohou podle mého názoru posoudit objektivně jen slepice.

  9. Myslím že sejkory se vyskytují na talíři v Podkrkonoší a jsou hodně placaté – bramborák. K tomu vystrnadění patří také asi vystrkov.

  10. Další čtyři přísloví: Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Vrána vráně oči nevyklová (v nářečí se říkalo “nevyklofe”). Lehko se řekne semenec, ale zobat ho! Mluví jak mu zobák narostl.

  11. Heslo průmky v Betlémské bývalo: Podle nosa poznáš kosa, podle ptáka Betlemáka. Někdo poskakuje jako vrabec, má na hlavně vrabčí hnízdo a v hlavě – to už patří zase jinam. Jí jako vrabec, dokonce i páří se jako vrabec (to jsme kdysi sledovali z okna kanclu – divoce, strašně rychle a často – snad 20x za hodinu), chystá se na něco jako vrabci z Čech, lepší vrabec v hrsti, pan farář má vrabce v kapse, měla babka vrabce v kapse, něco pobrabčit (sebrat, když se nikdo nedívá), nebo vybrabčit (dtto, úplně všechno) a Velká kuchařka Viléma Vrabce, na kterou nedá dopustit můj muž, zatímco já preferuji Kuchařku naší vesnice, případně Das Grosse Sacher Kochbuch hotelu Sacher z Vídně.

  12. Holubičí povaha (zřejmě úplně jiná než holubí), točí se jako holub na báni, pečení holubi lítají do huby, holoubátka – něžné označení dívčí hrudi, holoubata – otlaky a puchýře z bot, holubí pošta, pošťák (poštovní holub), holubí letka (squadra vysloužilých celebrit, vtírající se na rauty a jiné nóbl žranice, plenící bufet a odnášející si občerstvení v igelitkách, vedená básníkem a mikrobiologem Holubem), Holubí dům Jiřího Schelingera, hnojivo Hortus (převážně prý sušený holubí trus), holubička – čepec babičky Boženy Němcové, holuběnka vrhavka i holuběnka sličná, golubčik sivoj i s prominutím z nosu, una kolomba blanca a kolumbarium, i když z něj nikdo jako z holubníku nelítá.

  13. Věra se rozjela, už ji nestačím sledovat ani z ptačí perspektivy. Malinko bych ji doplnil, říká se: Nemaluj straky na vrbě! Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Policisty jsem sice zpívat neslyšel, ale slyšel jsem, že občas používají volavky. Nu a manželka mi říkává: “Máme doma binec jako v holubníku a ty si zase v klidu sedíš u počítače. Nechtěj po mně, abych zase všechno odedřela sama!” Období, kdy jsme doma cukrovali jako párek hrdliček, máme už šťastně za sebou.

  14. Nechápu,proč někdo ještě musí malovat straky na vrbě,když u mě za zahradou je jich plno,řvou jak paviáni a to zrovna v době když tluču
    špačky.

  15. Jirko kv, vy surovče surová krkavčí! Je krkavec krkatý kavčí sameček? Po čem baží bažanti? Všichni chlapi v bažantnici sní o bažantí krasavici: Kdybych nebyl bažantem, vozil bych ji trabantem, v Bosporské úžině sváděl bych ji v bažině, v životě bych nezažil, abych se jí nabažil!

  16. Pýřila se netopýrka, že prý nemá žádná pírka, připadá si hambatá, protože je chlupatá a tak třeba od myši že se vůbec neliší. Je rajče kuře od rajky? Mají rajky raňajky? a k nim paradajky? Je paradajka parašutistka volných mravů?

  17. No a který pták tu ještě nebyl…??

    PTÁKOVINA VOLAVČÍ

    Volavka má volaváka
    největšího v Zoo ptáka

    Volavák má volavku
    dala mu pár pohlavků

    Neb pokukoval po pěnici
    chtěl s ní letět za hranici

    Za hranici všedních dnů
    a tak dostal
    na bednu…..

    /pokud to někoho zajímá…/

    Ad VD. Paradajka je skvělá…..

  18. A co čáp, nejdůležitější pták? Kdo vás všechny přinesl? Mimochodem špaček tak nevinný opeřenec zase není. Sadaři a vinaři se osypávají, jen o něm slyší. A tak “tlučení špačků” v jejich podání může mít dramatický průběh.

  19. Prvního dubna na schůzi pro ochranu ptactva tloukl špačky.., to se kdysi říkalo, asi jako vzor podání české domovnice….
    Jinak, téměř vše mezi ptactvem nebeským může být pochopitelně velmi dramatické….

    PTÁKOVINA DRAMATICKÁ

    S chutí nemalou
    cvrčala s kvíčalou
    narážejí do zdi

    Neb v putyce Nad skálou
    tou nejlevnější kořalou
    ožrali se drozdi….

    /pokud to někoho zajímá…/

  20. Čáp je taky výživný (tématicky, nikoli kulinárně – tak leda ty nohy na polívku a musel by se podnadít) – čapí nohy, čapí nůsky, čapáky – jakési vlněné leginy, v nichž manžel závodil a vůbec rychlobruslil (anno dazumal), a k nim byla i taková pletená čepička na čele do špičky, pan Čáp ztratil čepičku, čapka Karla Čapka, a nedávno kterýmsi ze slovutných přátel Slovadne zmíněný problém – co bylo dřív – čapí nebo (dál se klábosnice zdráhá).

  21. Vrány nosívaly zase holčičky, to jsem lehce pochopil, ale rodiče mi neuměli odpovědět na otázku, jak může čáp nosit chlapce v zimě, když odletěl do teplých krajin.

  22. Věru Diblíkovou musím ujistit,že kdy já tluču špačky,tak jsou špačci ,ač je to
    paradox,v největším bezpečí.

  23. Jaroslav Pavelka se opravdu nechal nachytat, ale jinak než se domnívá. Ptákovina je rodu ženského, a tak je li její samičkou píčovina, musí být nutně ptákovina lesbička 🙂 … stejně tak píčovina!

  24. No pjekně jste se do toho položili, pánové….

    PTÁKOVINA KLASICKÁ

    Naše Leda
    ptáka hledá
    neb jí není po chuti
    samé spát
    bez labuti…..

    /pokud to někoho zajímá…/

  25. Bráním vehementně pana Pavelku. Když napsal, že samička od ptákoviny je píčovina, myslel to jako opis pro nesmysl, určitě tím nechtěl vyjadřovat sexuální orientaci ptákoviny, tím méně píčoviny. Zelí pro celý okres!

  26. SEXUÁLNĚ ORIENTOVANÁ PTÁKOVINA

    Brkoslav severní
    bývá často nevěrný

    A dřemlík tundrový
    velmi dobře o tom ví

    I prozradil to labuti
    neb ta je stále při
    chuti…

    /pokud to někoho zajímá…/

  27. Na Oce (l.p. Oka) leží Orel. Jožine, u nás na dvoře lítají hrdličky a cukrují, až je dvůr celý pocukrovaný (aspoň z výšky to tak vyzerá).

  28. Věro, hrdličky jsou v podstatě neškodní ptáci v porovnání s těmi, kteří kdysi velmi čile vytvořili v Chile obrovské zásoby guána. Dvorek poryjte a udělejte z něho zahrádku, když ho máte tak kvalitně pohnojený. .

  29. Ještě obloukem k anální ventilaci – v dětství jsme považovali za zdvořilé varovat okolí před bížícím se olfaktorickým zážitkem výkřikem “sojka” – zřejmě to bylo inspirováno postavou Sojky bonzačky z Karakonošských pohádek.

  30. Zabil táta sojku… možná tím výstřelem (zřejmě poté, co celá rodina pojedla luštěnin). Zřejmě se to nepovedlo, ale já na jejím místě to prásknu taky!!

Napsat komentář: Jiřík Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *