8 odpovědí na “Vyšuměl”

  1. Máme tu ale jednu proměnnou, co se definice týče. Tou je umělec. Nabízí se řešení, že umělec nevyšumí. Vyšumí ti ostatní, co se tvářili býti šumnými, byli jako tací adorováni a cestou života o to nějak přišli.
    Já si to promyslím, uzavřu životní pojištění a uvedu v dalším pokračování konkrétní příklady.

  2. Šumný herec dokáže zahrát ošumělou postavu i vyšumělého reka. S přibývajícím věkem pak již nemusí moc hrát, ono to přije nějak samo. Jiné je to u autorů: přestane-li je líbat můza, či jiná inspirace, tvorba jde do kelu. Pak je nutné udělat si přestávku, načerpat nových sil, vylézt ze své ulity, zajít do přírody i mezi lidi, pořádně rozhlédnout se kolem sebe. Pokud ho ani potom nic nenapadne, může radit jiným právě tak, jak to dělám nyní já, i když jsem nikdy nebyl žádným umělcem.

  3. V podstatě se dá říci, že je úplně šumák, zda je umělec šumný, či méně šumný. Může být dokonce i trochu ošuntělý. Nosí se zejména (v případě mužů) obnošená kožená vesta po dědečkovi z matčiny strany a vhodným dolňkem je klobouk, který vypadá, že byl nějakou dobu ledabyle pohozený ve křoví. Rafinovaně nedbalý outfit pak uzavírají kristusky (v únoru!) a mošnička ve které je podomácku vyrobený likér z trávy. To kvůlivá trávení kritiky. Takový umělec se pak při přípravě výstavy absolutně nezabývá detaily, jakože mu kolem obrazů visí instalační dráty a že by laskavě měl mít hotovo, protože vernisáž bude co nevidět. Naopak, rád a sálodlouze s vámi rozpráví o surrealismu, zatímco vy máte mezi zuby hřebíky a proklínáte kolegy šumné umělce, že jsou to pěkní parchanti, protože vám jako ženské nechali kamennou zeď, do které nejde zaboha nic zatlouct. Ani ty hřebíky, co vám laskavě zapůjčila slečna v galerii a které tu zbyly po výstavce skupinky členek zabývajících se patchworkem. Když s umělcem ohledně surrelismu souhlasíte, dá vám cucnout likéru. Chutná to trochu jako žabí hněv s kapkou polévkového koření. A když se dožijete vernisáže, zjistíte, že ten s kristuskami a s chlebem se sádlem mezi zuby (originální pohoštění) vykládá kolemstojícím okolo o tom, že je úplně, ale úplně vyhořelý.

  4. Pokud vím, tak ošuntělý umělec je nedbalým elegánem. Za co by se také oblékal, když tržby výtvarných umělců, pokud tito ještě žijí, jsou většinou nízké, protože se jejich díla kupují málo, a když, tak levně. Všichni kupci totiž čekají, až umělec vytvoří něco lepšího, než tvořil dosud. Teprve když kupci zjistí, že již nic lepšího umělec vytvořit nemůže, tak ceny jeho děl rostou, ale to je umělci již, slušně řečeno, „plad prtné“.

  5. Kdysi jsem viděl Renčínův vtip, na něm hostinský říkal malíři něco jako: Nechaj si ty svoje mazanice, pane Rembrandt, a koukaj zaplatit!

  6. Až jednou vyšumim , tak vyšumim! A teď si předvedem, jak vypadalo hospodářství v řádu otrokářském!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *