Jako sportovní antitalent jsem se nikdy vědomě nezalila (neboť netuším, vo co gou), ale občas jsem se zašila a dokonce (hanba mi!) i trochu nalila, sem tam se ulila (ze školy a hlavně ze schůzí -o těch ti dnešní mladí snad ani nemají páru). Taky je možno si vylít srdce, nebo někomu perka, což údajně byly pánské střevíce (to je taky slovo, co? i když zase – Popelka nic jiného než střevíček mít nemůže a střevíčník pantoflíček je jeden z mála umělých českých odborných termínů, který mě neirituje) – trošku jako jarmilky (zřejmě taky už jen pro pamětníky) – s gumou, ale bytelnější. Autobusy mají záliv a salát zálivku a tatínkové musejí novorozeňátka zalít, aby dobře prospívala (pospávala a nezpívala). Polívá polír? politůrou? polívčičkou?
Zahrádkáření považuji za náročný víceboj, protože na zahrádku jedu 3 km na kole, pak se tam s motykou a hráběmi často úplně oddělám, že mi pak dělá potíže najít branku, kterou jsem na zahrádku vlezl. Když se v létě zalévá, nemohu se ulévat, zplakal bych nad sklizní. Na podzim se na zahrádce častokrát zryju tak, že mám problém dojet domů na kole, i když nemám žádné promile alkoholu v krvi.
Zalejvání i ulejvání bych situoval do středních Čech, odkud určitě pocházel i první ulejvák, odkud se jeho následovníci rychle rozšířili i na Moravu.
Jonáši, naznačit smeč a pak jemně přehodit bloky, tomu se u nás říkalo „ulévat“. Po zápase jsme chodívali zalévat žízeň a platilo to nejen pro odbíjenou, ale i pro kopanou a dokonce i pro gymnastiku, ve které sice zápasy nebyly, zato tréningy byly tvrdé a bez mozolů na rukou to nešlo. Zajímavé je, že kdo se nepřestal ani po skončení sportovní kariéry hýbat, tomu se nevytvořil pivní mozol, pokud pil pivo s mírou.
Věra ovšem nepláče glycerinové slzy s povrchu, nýbrž slzy pravé z hloubi své zraněné duše.
Ale co se splakávní jazykového týče, ajaj, broučka do makovičky jste mi nasadili, pleno titulo kolegové! Nenalézám pravidlo, natož logiku. Splakat, shořet, spálit, seschnout, spláchnout, smočit atd.
Zblbnout, zestárnout, zmátořit se, zvolit, zhanobit… kdo se v tom má vyznat a nezmagořit?
Sympatická je dvojice sbít/zbít; je významově odlišená. Proč to propána nefunguje i jinde?
Milý Jožine, i a y jsem si nebyl jist, tak jsem si otevřel internet a narazil jsem tam na dva odkazy, každý s i, tak jsem to holt opsal, nemaje možnost lepšího ověření a nejsa pamětníkem. Tímto se panu generálovi i všem ostatním omlouvám. Jinak osobně znám i jednoho Sirového s měkkým nemluvě o Syřištích a Siřištích.
Zdeněk Sirový byl filmový režisér (Smuteční slavnost, Černí baroni). Generál Syrový ani Žižka plakat nepotřebovali, protože neprohrávali. Ale napadá mě ještě jedno vysvětlení – v dávných dobách se výplaty neposílaly na bankovní účet, ale stála se na ně fronta u stolečku, jak můžeme vidět v některých starších filmech. Každý tak viděl, kolik druzí dostali, a nad výší výdělku se pak plakalo kolektivně (spravidla v hospodě).
Když večer pořádně zalejete chodník, můžete se ráno jít klouzat. Je to metoda, jak lze šířit sport mezi většinovou, tj. sportu neholdující, populaci.
Jako sportovní antitalent jsem se nikdy vědomě nezalila (neboť netuším, vo co gou), ale občas jsem se zašila a dokonce (hanba mi!) i trochu nalila, sem tam se ulila (ze školy a hlavně ze schůzí -o těch ti dnešní mladí snad ani nemají páru). Taky je možno si vylít srdce, nebo někomu perka, což údajně byly pánské střevíce (to je taky slovo, co? i když zase – Popelka nic jiného než střevíček mít nemůže a střevíčník pantoflíček je jeden z mála umělých českých odborných termínů, který mě neirituje) – trošku jako jarmilky (zřejmě taky už jen pro pamětníky) – s gumou, ale bytelnější. Autobusy mají záliv a salát zálivku a tatínkové musejí novorozeňátka zalít, aby dobře prospívala (pospávala a nezpívala). Polívá polír? politůrou? polívčičkou?
Zahrádkáření považuji za náročný víceboj, protože na zahrádku jedu 3 km na kole, pak se tam s motykou a hráběmi často úplně oddělám, že mi pak dělá potíže najít branku, kterou jsem na zahrádku vlezl. Když se v létě zalévá, nemohu se ulévat, zplakal bych nad sklizní. Na podzim se na zahrádce častokrát zryju tak, že mám problém dojet domů na kole, i když nemám žádné promile alkoholu v krvi.
Zalejvání i ulejvání bych situoval do středních Čech, odkud určitě pocházel i první ulejvák, odkud se jeho následovníci rychle rozšířili i na Moravu.
….že by smeč ve volejbale ?
Jonáši, naznačit smeč a pak jemně přehodit bloky, tomu se u nás říkalo „ulévat“. Po zápase jsme chodívali zalévat žízeň a platilo to nejen pro odbíjenou, ale i pro kopanou a dokonce i pro gymnastiku, ve které sice zápasy nebyly, zato tréningy byly tvrdé a bez mozolů na rukou to nešlo. Zajímavé je, že kdo se nepřestal ani po skončení sportovní kariéry hýbat, tomu se nevytvořil pivní mozol, pokud pil pivo s mírou.
Mně se víc líbí splakat se S, ale netuším, proč vlastně, když je Zaplakat. Taky občas sejdu S cesty, a nevím (gramaticky) proč.
Věro, snad proto, že pláčete s povrchu pryč nebo po povrchu dolů.
Věra ovšem nepláče glycerinové slzy s povrchu, nýbrž slzy pravé z hloubi své zraněné duše.
Ale co se splakávní jazykového týče, ajaj, broučka do makovičky jste mi nasadili, pleno titulo kolegové! Nenalézám pravidlo, natož logiku. Splakat, shořet, spálit, seschnout, spláchnout, smočit atd.
Zblbnout, zestárnout, zmátořit se, zvolit, zhanobit… kdo se v tom má vyznat a nezmagořit?
Sympatická je dvojice sbít/zbít; je významově odlišená. Proč to propána nefunguje i jinde?
Asi proto, že jsou dvě oči a pláčou společně – podle vzoru sejít, sebrat, slepit apod.
Nojo, ale co Jan Žižka z Trocnova ještě před Rábím? Nebo generál Sirový?
Jirko, když generál, tak Jan Syrový. Sírová je – pokud se nepletu – nějaká kyselina.
Milý Jožine, i a y jsem si nebyl jist, tak jsem si otevřel internet a narazil jsem tam na dva odkazy, každý s i, tak jsem to holt opsal, nemaje možnost lepšího ověření a nejsa pamětníkem. Tímto se panu generálovi i všem ostatním omlouvám. Jinak osobně znám i jednoho Sirového s měkkým nemluvě o Syřištích a Siřištích.
Zdeněk Sirový byl filmový režisér (Smuteční slavnost, Černí baroni). Generál Syrový ani Žižka plakat nepotřebovali, protože neprohrávali. Ale napadá mě ještě jedno vysvětlení – v dávných dobách se výplaty neposílaly na bankovní účet, ale stála se na ně fronta u stolečku, jak můžeme vidět v některých starších filmech. Každý tak viděl, kolik druzí dostali, a nad výší výdělku se pak plakalo kolektivně (spravidla v hospodě).
Zpravidla, myslím.
Podstatná ovšem byla ta hospoda, kde se spili (pod obraz)? nebo zpili (ze střízliva do opita)? a zbili navzájem a na hromadu, tedy se S?