8 odpovědí na “Zaneprázdněnost”

  1. Zaneprázdněný nemá právě prázdniny, to znám, může ale při péči o vnuky dostat vnuknutí, jak zaneprázdněnost zmenšit na přijatelnou míru, například když vnuci spí. V tu chvíli jsou nejkrásnější a nejhodněší, protože po nikom nic nechtějí, dokonce ani nikam nelezou a většinou ani nepadají, pokud má postýlka zábradlí.

  2. Představme si smysl (hypotetického) výrazu “zaprázdněný”. To by mělo znamenat něco jako “v prázdni – nebo v prázdninách – totálně vězící”. Jako opak tohoto výrazu se potom nabízejí dvě možnosti:
    1. nezaprázdněný
    2. zaneprázdněný
    Elementary, my dear Watson.

  3. Jaroslave, mě se ta teorie nezdá, mám jinou, a abych se málo nevytahoval, tak i lepší: Zaprázdněný je novotvar pro volný, takže jde vlastně o osobu nezanezaprázdněnou. Zaneprázdněný není volný, je to novodobý nevolník. Robota už byla dávno zrušena, ale on, nebožák, nemůže ani pracovat, protože na práci nemá čas kvůli své zaneprázdněnosti. Aby to nebylo tak jednoduché, tak jsou i takoví jedinci, kteří jsou zaneprázněni kvůli práci, protože jsou v práci buď nepostradatelní, nebo jim práce nejde od ruky, případně od hlavy, pokud mají pracovat duševně.

  4. Jen co jsem se vytáhl, tak si musím nasypat popel na hlavu už v době adventní, protože mně to “mě a mně” opravdu nejde. Věra mě posledně chlácholila, ale s tím už je konec: Chybovati je lidské, ale setrvávati v chybách je hloupost, proto ten popel. Mám zřejmě pomalý mikroprocesor, a když vymýšlím vzletné teorie, tak mikroprocesor je úplně zaneprázdněný, takže na gramatiku mu nezbývá čas. Utěšuji se nebohým císařem, kterého když parafrázuji, tak “mí gramotní Češi s počítačovou gramotností mi určitě rozumějí”, i když jsem v každém z obou předchozích příspěvků spáchal alespoň jednu gramatickou chybu.

  5. Pochlácholím ještě jednou: představte si, že jsem si ani nevšimla, zřejmě už dochází k (Gabriel by to jistě otřesně přesně odborně pojmenoval) tomu, že to bude tak běžně blbě, že to nakonec ÚJČ či čo uzná a kodifikuje jako “oba tvary jsou přípustné”. Pro blaho našich vnoučat či pravnoučat bychom měli při psaní pilně mršit mateřštinu, aby zanikl rozdíl mezi projevem mluveným a psaným, vyjmenovaná slova a jiné mučicí nástroje, vynalezené škodolibými hnidopichy k týrání neviňátek. Tím nechci byť jen naznačit, že mám něco proti vzdělání, ať se ti pacholci mrňaví radši učí násobilku a kotrmelce.

  6. Velmi zaneřáděná morálním marasmem mi připadá naše státní správa. Hledá, jak vytáhnout více peněz z daňových poplatníků, případně jak sáhnout na peníze těm, kteří se nemohou efektivně bránit, místo aby zasypávala tunely, využívané k tunelování rozpočtů. I takový tunel, jako je Opencard v Praze, vlastně financovaly ostatní obce, které ze státního rozpočtu dostávají na obyvatele daleko méně než Praha, takže v Praze je blaze, a mohou si tam dovolit rozhazování peněz ve velkém. Od Pražského magistrátu snad nákaza přešla i na samotné ministerstvo financí, kde připravují za nehorázné peníze – samozřejmě bez výběrového řízení – projekt na prodej státních dluhopisů mlčícím obětem tunelování. Prodej dluhopisů už ale bude za tržní ceny a výnos z dluhopisů řádně zdaněný, jak dojemné… Jen mě napadá, kolika zde nepopsanými tunely i na ostatních ministerstvech pouštějí žilou státnímu rozpočtu? O drahých dálnicích se psalo do ztracena, protože ať staví stát cokoliv, tak nám to musí být drahé, vždyť je to “naše” a stát jsme “my”. Je na čase přestat se zaneprázdňovat maličkostmi a začít hledat někoho, kdo vyčistí státní chlév a odplaví s marasmem i všechny Augiáše, kteří si výnosy z chléva beztrestně přivlastňují.

  7. Včera odpoledne jsem sledoval na čt24 tiskovku vlády, kde vystoupil i ministr financí k projektu prodeje státních dluhopisů občanům. Sdělil, že smlouvy s dodavatelem systému ještě podepsány nebyly. Dodal, že on s návrhem částky nesouhlasí, má představu o několikanásobně menší částce za projekt. I tak děkuji redaktorům, kteří připravovaný tunel objevili dříve, než začal sloužit. Jen by mě zajímalo, co ministr může udělat s lidmi, kteří s takovou drzostí tunel připravovali. Byli to amatéři, kteří zkoušeli, co jim projde, nebo jde o profesionály, kteří už s tunelováním mají zkušenosti? Je zřejmé, že takovéto nadsazování umožňuje právě zadávání zakázek bez výběrového řízení, v tomto případě dokonce po konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To mluví už samo za sebe.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *