Slovník nabízí Zapalují se jí lýtka ve smyslu Začíná mít zájem o chlapce. Pro nás, lingvistické badatele online, je to nedostatečné vysvětlení.
1. Proč je zájem děvčat o chlapce vyjádřen rudými lýtky?
2. Jak se projevuje v lidové mluvě obdobný zájem chlapců o děvčata, případně chlapců o chlapce nebo děvčat o děvčata?
Hledal jsem i pod heslem Dimitrov* – nikde nic, a tak dávám lýtka k posouzení podkomisi pro údy.
* Na otázku examinátora Pražského Kulturního Střediska: „Kdo zapálil Říšský sněm?“ odpověděl geniální baskytarysta Vladimír Padrůněk: Dimitrov … a ETC bylo bez přehrávek.
Paní Špůrová, která svérázným stylem komentovala dění kolem sebe na naší malé vísce v podobných případech říkala: „Maj to mlsný“. V jiném případě, když hodnotila jednu svoji poněkud nymfomanickou sousedku, vyjádřila se že „hajnej nezná tolik ptáků co vona“.
Aj. Zase mi chybí background. Kdo je Dimitrov a jakou má souvislost se zapalujícími se lýtky?
Георги Димитров Михайлов
Vzpomínám na obrázek (insitního) malíře Mirka Kožíška z Ústí nad Labem. Obrázek měl název „Jiří Dimitrov“ a zobrazoval velikánskou luxusní trafiku, v níž si zákazník vybírá z obrovité kolekce sirek.
Jako takřka úplný anazbukoid jsem se trochu lekla, že odkaz povede na stránku taky v azbuce.
Ale díky bohu ne, děkuji, cítím se nyní o něco připovzdělanější. Nicméně souvislost s lýtky stále nevidím… Leda, že by byl Dimitrov býval obviněn, že budovu zapálil svými zapalujícími se lýtky? Protože u něj byla prokázána ktiriofilie (řec. : ktirio = budova; philia = láska)?
Plácám. Z hladu. Jdu si něco uvařit. Třeba rajskou.
Dimitrov se zapalováním lýtek neměl nic společného a pokud to někdo chce tvrdit, jedná se o zlou, ale opravdu zlou pomluvu.
Dimitrova vycpali a vystavovali ho nacpaného naftalínem a myším olejem v Sofii . Stejně se jim začal kazit.
Kluci prostě choděj lovit buchty, házet udičku, v Brně tuším že dó balit kóc (pokud to není správné, omlouvám se Brňákům).
Chlapci mutují, na bradě a pod nosem jim vyráží chmýří, vymezují se vůči rodičům, už si nechtějí nechat radit, ani poroučet. Pokoušejí se stavět na vlastní nohy. Hledají svou partu vrstevníků, je to velmi riskantní období.
Lejtka se zapalují proto, že si holky začaly oblékat červené punčochy – součást některých krajových krojů.
Když se klukovi, kterému hoří uši, zalíbí děvče se zapálenými lýtky, jde po ní jak „slepice po flusu“ (obdoba – lepí se na ni, jak vosa na bonbón). Pak vedou plamenné řeči a hoří jim tváře.
………. přátelé, zapalovaly se J. Husovi lejtka? a co na to G. Bruno?
Janu Amosovi Husovi se nezapalovaly lýtka, ale nezapalovalo mu to vinou přílišného zápalu pro věc, která sice hořela, a zasloužila si plamennou kritiku, nicméně v zájmu věci i v zájmu jeho samotného by bývalo bylo nenechat se zapálit jinými. Místo toho lépe by bylo doutnat pod povrchem skrytě, až by celý problém zazářil jasným plamenem. A lehl popelem – sametově.
DIKOBRAZ neblahé paměti uvedl tento výklad – v určitém období si šlechta vycpávala lýtka, aby jejich nohy vypadaly mužnější či ženštější. A protože si je vycpávali velmi hořlavým materiálem, ve víru tance a jiných hrátek se jim občas stalo, že jim začala doutnat vycpávka, když chytla od krbu. Asi je to blbost, ale pamatuju si to tak.
Jinak jsem asi poslední Čechomoravák, který viděl Georga Dimitrova „živého“, tedy vycpaného. V době pádu Živkova jsem byl v Sofii za přítelkyní a ve svém neskonalém masochismu jsem zakoupil sobě lístek do mauzolea a jako (tehdy už prakticky jediný) návštěvník jsem si tu návštěvu hezky užil. Vzápětí mauzoleum zavřeli a milý George byl spálen nebo pohřben.