36 odpovědí na “Zápecník a pokrokář”

  1. Inu, podobně jako v manželství: oddělené ložnice, oddělené kuchyně, … oddělené světadíly 😉

  2. Neperou se, jsou spolu, neoděleni, ložnicově i polívkově myslím šťastni, světodělní atd.
    Příkladů je něurekom.
    Dám dva.

    XXX

    Oženil se Koloděj
    vzal si kurvu
    on zloděj

    Ona pije
    a on kradně
    a tak žiju se
    paradně …

    IMPORTANT

    Já jsem jang
    a Mařa
    jin
    o světě já všecko
    vím

    Neb jsem ikváč
    excelentní
    dle Maře též
    importentní

    Oba máme stejný
    pin …

    Pokud to někoho zajímá …

  3. V našich krajích jsou ryzí zápecníci. Pokrokáři jsou už tradičně dávno pryč, v poslední době jdou do světa za prací a zkušeností dobrovolně, dříve emigrovali, byli zbaveni občanství nebo odsunuti, a pokud mají sebemenší tendenci za pec nahlédnout a trochu tam (nedejpámbu) vyvětrat, jsou zaháněni zlobným pokřikem, protože MY SI STACÍME SAMI! a náš Kocourkov podle toho vypadá.

  4. Ale Stařenko, nefixujme se jen na pec; Vy byste mohla být i pokrokář, neřku – li předkrokář, tedy ten, který kráčí sám samotinký před jednotkou a salutuje, zatímco ostatní kráčejí ve tvaru synchronně za ním ale nesalutují, nýbrž jen obracejí sveřepý ksicht směrem k tribuně.

  5. Jaroslave Pavelko, odpovídám popořádku: Slovo zápecník existuje, ale to nejsem, pece nemajíc. Pece si ostatně neždám, nevešla by se mi sem.Slovo předpecník neexistuje, nemohu jím tedy být, i kdybych nebyla rodu ženského (všimněte si, prosím, jak jsem se vyhnula (některé jedince inspirujícímu k poznámkám) výrazu “pohlaví”. Totéž platí o předkrokáři. A obvykle neřku (a řku-li, pak bez mezer před a za pomlčkou). A zásadně nekráčím sama samotinká před ani v houfu za, o salutování nemluvě. Nemluvíc. Zbraně nevlastníc, netřímám ji. Často třímám smeták, obvykle bez valného úspěchu, neboť velmi blbě vidím, koukajíc pouze zbytkově, proto píšíc s okem přilepeným na monitoru, tedy sedíc v hlubokém předklonu.

  6. Že se vám do toho míchám, podle mě je zápecník spíš stav duše než materiálního vybavení. Předpecníci jsou všichni, kteří si do budoucna vybrali pohřeb žehem, bez ohledu na rod či pohlaví. A Stařenko, pokud opravdu zbraně nevlastníc, pak netřímám je. Ji jen pokud by byla jedna. Zbraň bez zbraně jako muž bez muže

  7. Jirko, Gabrieli, Hynku, Jarmilo …! Té (ani jedné, koho čeho – viz A. Jirásek) zbraně nevlastníc, netřímám ji (tu zbraň – koho co). Nebo netřímám jí koho čeho? Tak včil nevím. To je jako “nebylo mne tuto, bylo mne venku vyvenčit psa.

  8. PŘEDPECNÍK

    Já mám vážnou
    chorobu
    ta mě táhne
    do hrobu

    Cestou jen tak
    pro legraci
    vezmu já to
    přes kremaci

    Tam naposledy už pěkně
    zdáli
    prohlídnu si
    pozůstalý …

    Na “Vieni qua!” mám pak toto …

    ZÁVISLOSTI

    Kdybych měl jednou psa
    říkal bych mu
    Múzo

    Byla by to ohromná
    legrace
    – kdepak zas máte manžela –
    ptali by se škodolibí známí
    mé ženy
    – šel s Múzou na procházku –
    odpovídala by stručně
    má usměvavá
    paní

    Z čeho seš zas tak orosenej
    vyzvídala by pak po mém
    návratu
    – ále políbil mě Múza –
    řekl bych skromně
    a šel se
    vysprchovat

    Fuj Múzo k noze
    snažila by se i ona potom
    přesvědčit se
    ale kdepak Múza
    hodnej pejsek
    ví co se sluší
    a patří
    vrčí na každého
    kdo by se chtěl
    opakovat
    vrtí ohonem
    ale nedá se koupit
    nedá
    čeká
    netrpělivě čeká
    na unavené
    pánovo

    Múzo lehni…

    pokud to něko zajímá …

  9. Babička paní Diblíkové zřejmě čtla knihu Hurá na ryby od Josefa Reyla, kde se baví dva rybáři: Jsou vám bílí červové? Bílých červů mi bohužel není…

  10. A nos moutons – pánové, opravte mě, pokud se mýlím, ale není to jako ve fotbale, kde hru dělají jak útok, tak záloha, a mnohdy si im hitze des gefechtes úlohu prohodí, a to ku prospěchu věci? Většina lidí si lebedí ve středovém pásmu, ze kterého na kratší dobu vybočí jen při velmi silných stimulech, jako je presidentská amnestie a volba, Prague Pride nebo stavba Chobotnice na Letné, což jsou záležitosti povýtce kontroverzní, medii mocně rozdmýchávané, leč bez reálného významu. PS o bílých červech mi babička nereferovala, vychovávala nás v duchu rasové snášenlivosti. Oni jsou i červi (jino)barevní? Jak se snášejí navzájem?

  11. Takoví ti vypasení ve švestkách bývají nažloutlí, tak asi mohou být různé odstíny, to fakt nevím. A navzájem se asi nesnášejí, neb se nikdy nesejdou, jsouce každý v jiném médiu.
    I když takový moučný by se s tím švestkovým v knedlíku potkat mohl.

  12. Dnešní téma zjevně vychází z nevyřčené premisy, že býti za pecí není pokrokové. Z hlubin své duše nesouhlasím. Dnešní doba přímo vyžaduje, aby se lidi za pec uchýlili. Jedině tak se alespoň část populace nezblázní. A u pecí, kde se sejdou alespoň dva, a pokud jsou opačného pohlaví, je možno přispět i k boji i s naším demografickým vývojem. A proto na závěr vyzývám: Zápecníci všeho světa, spojte se! Zpátky ni krok! Kdo nepeče s námi, peče proti nám!

  13. Pane Pavelko, v boji proti nepříznivým demografickým údajům můžete klidně pokračovat jako nestraník a ušetřené příspěvky, které by šly do stranické pokladny, přidat k výživnému.

  14. Kolemjdoucí pán si popletl hesla, tak to napravuji: “Zápecníci, kupředu ni krok!” – je dobré počkat v teploučku za pecí, časem se to samo nějak vyvrbí.

  15. Jožine, svatá pravda. Možná ještě lépe: “Od pece ni krok”.

    Jaroslave, mýlíte se. Pokud se někdo vypraví zakládat jakékoliv politické uskupení, zcela se protiví principům zápecnictví, a dokazuje takovým aktem, že je zápecníkem naprosto falešným, a že se nejspíš k zápecnickému (ne)hnutí hlásí jen z odporného oportunismu. Každý takový rozvraceč zápecnictví si nezaslouží nic víc, než aby ho všichni pravověrní zápecníci ze svých pecí ostentantivně ignorovali.

  16. Z logiky věci a ducha jazyka vyplývá, že všichni pravověrní zápecníci musí rozvraceče ignorovat zpoza svých pecí, takto by byli pecníky, (na nebo v).
    Ostatně mám také pocit, že diskuze je genderově nevyvážená, opomíjejíc zápecnice item pecnice. (To já kvůli kamarádkám paní Šiklové).

  17. Pak i – v souladu s notoricky známou pohádkou – dopecnice, příp. předdopecnice, tedy Gabrielem zmíněná dáma a její spřeženkyně, čekatelky v pořadníku na posezení na lopatě.

  18. Tak zápecníky známe dobře z vlastní zkušenosti. Kdo jím nebyl, ať nelže. Navrhuji teď ještě krok po kroku poznat pokrokáře. Kdo začne?

  19. Dovolím si upozornit na zmatení pojmů, pro které nemám příklady, ale cítím je ve vzduchu: pokrokář bývá směšován s revolucionářem. Muž (alternativně Šiklová) uvážlivě krok po kroku kráčející vpřed, reflektující důsledky svých kroků a případně je úkrokem korigující, je šmahem řazen k revolucionáři, bourajícím staré a na jeho troskách budujícím nové.

  20. Jak zabránit matení pojmů? Pokusit se pojmy objasnit. Tak muže, uvážlivě kráčejícího krok po kroku vpřed, reflektujícího důsledky svých kroků, bych nazval průkopníkem, zatímco revolucionář mění svět šmahem.

  21. No, tak nevím, Jaroslave, je-li je pí Šiklová ten nejlepší vzor pro průkopníka. Podle mě je spíš vzor pro oportunistu. Průkopník prosazuje pokrok proti tradici kvůli prospěchu obecnému, ne pomocí spřátelených zmanipulovaných třeštidel nabourávat instituce a zásady, na kterých stojí evropská civilizace, pro získání reputace, katedry a příslušného finančního uznání.

  22. Myšlenkový vláček se mi rozjel tak rychle, že na hradlech a stavědlech drobátko zakodrcal. Omlouvám se všem, kdo dočetli tak daleko, že si všimli.

  23. Na wikicitátech k pokroku mě opravdu zaujalo:
    Andrzej Sapkowski v knize Paní jezera : Pokrok, prohlásil, je jako stádo sviní v humně. Z takého stáda, to sa mosí uznat, je užitek. Je uzený špek, je ovar, je prejt, sú klobásky, sú nožky v rosolu. Tož sa nesmí ohrnovat nos, že je všecko posrané.

  24. Ano, paní Šiklová mi posloužila jako s odpuštěním kompenzace machistického pojetí pokrokáře. Omlouvám se, jestli jsem se tím dotkl ať už paní Šiklové, nebo pokrokářů.

  25. Pavelko pokrokáři vlísavý, zklamu tě, neplodím.
    Dělá se mi to přes den samo.
    A když to večer donesu zpoza humna dom, tak to zapíšu.
    Pokud ovšem neusnu.
    A když usnu a nazapíšu, též sa hovno stane.

    BÁSNÍK

    Byl to slušný člověk
    ale měl vždycky dvě
    lásky
    a navíc
    nechával je přicházet
    jedněmí dveřmi
    najednou
    a pokaždé když se ve futrech
    šprajcly
    zařval
    – do toho holky
    bijte se –
    a dral se
    přes jejich ňadra
    ven

    Byl to slušný
    člověk
    všichni to věděli
    a tak není
    divu
    že mu záviděli
    když se jednoho dne
    krásně
    udusil …

    Pokud ti někoho zajímá …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *