Změny

Pošeptám vám do ouška, čeho si  (obávám se) asi nikdo nevšiml. SlovoDne bylo přesunuto na jiný server (což vlastně nikoho nezúčastněného ani nemusí zajímat 😉  kromě těch, kteří s tím měli jakousi práci). ALE tím pádem (anžto a jelikož 🙂 nějakou dobu (několik dní) nebylo dostupné… a nikdo si toho ani nevšiml (což mne značně znepokojuje). Přesun provázely (a provázejí) „dětské“ nemoci, ale postupně se všechno ujasňuje a napravuje… takže brzy (jazyk nazývati 🙂 všechno bude jako by se skoro nic nestalo, alespoň zevnějšku 🙂 A teď aby si toho ještě někdo všiml a zareagoval 😉 Chtělo by to živou vodu 🙂 aspoň krapet 😉 A mimochodem – neznepokojuje vás (mizivá) frekvence nových témat?

130 odpovědí na “Změny”

  1. Já si všiml, leč při svých internetopočítačoserverových schopnostech jsem s tím nemohl nic víc dělat. Tak jsem čekal, až se toho ujme někdo, kdo tomu rozumí. Což se stalo.. Ale líbí se mi to téměř bezručovské (nebo vaškovské) Na jiný ser ver. Jen nevím, co je to ver.

  2. Mohla by to být zkratka 😉 Ale na ver začíná spousta slov, napadá mi verpánek, verkštat, veranda, verifikace, verze, veraikon, ale i verbež… čert aby se v tom vyznal! A k tomu navíc jestli ten služebník nebyl spíše servít…

  3. S tím nevšimnutím nemáte úplnou pravdu, ve mně to vzbudilo jistou nelibost, vzdáleně s debatou kolem seru a veru související, ale řekla jsem si, jako pokaždé, když mi něco v počitači odmítne poslušnost, že to buď přejde, nebo povolám povolanější. A vida, přešlo. Jarkovi (nebo komu) za to věnec budiž dán! Jsem moc ráda, že se stará a Slovodne funguje a já se mohu blaženě podílet, aniž bych hla prstem (což byste si jistě nepřáli, protože o mých IT schopnostech patrně máte všichni poměrně zřetelný obrázek). A jak bych mohla své znepokojení ventilovat, když jsem se nedo(připojila?)? Takhle jsem jen tiše vděčná.

  4. Se změnu servěru mám skoro stejnou situ a ci, taky jsem všecko ještě nerozchodil, tady se moje dnešní komentování do rumu neobjevilo v posledních.

  5. Jsem ze zeserverovaného slo vadné nejjelennější. To je třetí stupeň od jsem z toho jelen.
    Nebolí jsem zmatený, zmatenější, nejzmatenější a totálně zmatený.

  6. No, když k tomu vyzve sám Admin, tak teda nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn.

  7. Omlouvám se, jsem jen pomocný admin 😉 Plnohodnotní (tedy od počátku 😉 admini jsou, domnívám se, Jirka, Petr, Fred… já jen zaskakuji 😉

  8. Vy lenoši líní, styďte se. Abych vás trochu ztopořil, posílám k zamyšlení výňatek článku o gepardích paterčatech z AHA:
    Šestiletá máma Savannah, která pochází ze zoo v Colchesteru, se o ně vzorně stará. Dobře ví, jak na to, jeden vrch již odchovala.

    Z toho je vidno, že láska nejen hory přenáší, ale muže je i odchovat.

  9. Stará škola požaduje, aby bylo vše nazýváno pravým jménem. Nová levým. (Viditelný Macek).

  10. Ba, jako matka dvou dávno dospělých synů potvrzuji, že i muže lze úspěšně odchovat, převychovat manžela se mi, žel, nepovedlo, ani za dlouhých 45 let.

  11. Dnes ráno jsem zaslechl na čt 2 od jednoho odborníka na tanec, že to je věc choreografa a pohybátora. Co tomu říkáte, přátelé moji?

  12. Wikislovník slovo „jebátor“ nezná 🙁 …
    Jen tak pro srandu králíků jsem si gůglil „bátor“ a hele, vylezlo mi (maďarština 😉
    podstatné jméno: význam: statečný, odvážný…
    Takže snad můžeme implikovat, že jebátor je kdo odvážně jebe neznalosti/nesrovnalosti, na které narazí…
    VJG (tedy Velký Jebátor Gabriel) tu docela dost chybí 🙁 jakož i řada dalších…
    Nicméně neměli bychom se tím nechat zcela odradit…
    Kdysi se zpívalo „Vstanú noví bojovníci…“
    Třeba i jo 😉

    1. Musím, nerad, oponovat. Jarkův je-bátor nemá s jebacím posláním nic společněho a při troše dobré vůle to může být kalk českého slovesa „je“ a maďarského adjektiva „bátor“. Jebátor je zjevně činitelské jméno (nomen agentis), má kořen slovesa jebat, doplněný složenou variantou afixu -or (http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-or). Škoda, hypotéza je to lákavá, ale my se zde nemůžeme nemůžeme opájet romantickými teoriemi a cílíme k racionální analýze nekonečného bohatství jazyka.

      1. Kalk nekalk, jebátora by tu i onde bylo třeba 😉 Jazyk je sice nekonečně bohatý (zaplať příroda, jak říkával jeden známý 😉 leč umdlévá 🙁

  13. V záplavě LOL, OMG, tvl se ztrácím již delší dobu a začínám se obávat reciprocity. Naše košaté jazykové blbnutí směřuje k tomu, že nás potomci nejen nepochopí, ale přestanou nám rozumět úplně.

  14. Což o to, že nás potomci nepochopí, to už tak chodí. Já se spíš bojím, že nebudou chápat ani sami sebe, neb přestávají běžně komunikovat.

  15. Teď právě jsem slyšel reklamu na močové pleny: Pomůcky jsou navrženy tak, aby odváděly moč od pokožky a chránily ji před vlhkostí. Přiznávám, že se dost děsím toho, že bych měl čůrat suchou moč – to by se pak asi místo na záchod chodilo na pískoviště…

  16. Při představě pískoviště z vlastních výsypků jsem se málem osypala. Radši půjdu přesypat polštář do nového sypku, to je potřeba přišít výsypný otvůrek k otvůrku násypnému a pak hlavně nekýchat a nekašlat, sípání je povoleno.

  17. Jaroušku, máš roušku? Musí mít roušku i podroušený občan? Nejste z toho zk-roušeni? Je a-roušení o tolik lepší než b-roušení?

    1. Rdoušenému asi nepomůže, ale pomůže rdousícímu ochránit se před kapénkovou infekcí.

  18. Dnes má svátek Gabriel, ať už se skloňuje podle pána nebo muže. Tak všechno nejlepší.

    1. Přechodníkový kat Gabriel tak dlouho přecházel, až zcela přešel a není ho více. Skloňoval a přechyloval se jinam, až se nadobro převrátil, zvrhl a odchýlil. Čest jeho trvající památce.

  19. Pane Pvelko, ještě že jste se nespletl a nenapsal ZDRHL. To by si mladší rektifikátor brzdovratných systémů nezasloužil. Mimochodem – z čeho vlastně vzniklo slovo rektifikátor? Je to z latinského rectum a německého ficken?

  20. Pokud považujete rektifikátor za složený lexikální kalk (latina+němčina), pak si jeho funkci rektifikátoru brzdovratných systémů věru nedokážu představit.

    1. Rektifikátor jako složený lexikální kalk brzdovratných systémů …
      Úžasné, přesouvám se do pomykova.
      Chvěji se.
      Začínám časovat.
      O nápravě všeho ihned a natotata pak tu.

      VESMÍRNÁ NESMÍRNÁ

      Když uchvátí nás tvůj vlhký
      žár
      nastane konec
      světočar
      v bodě maximální křivosti
      s lítostí
      zas složíme hold
      nutnosti

      Neb takovou dobře víme
      z postele jen tak neshodíme

      Je to k vzteku
      možná k zlosti
      zas ve vleku
      a za horizontem
      události …

      Jako obvykle.

      https://vk.com/photo511738310_456239490?all=1

  21. Dnes jsem objevil v pozvánce na školení o novém informačním systému tuto krásnou větu: Konkrétní organizace akce bude dopřesněn osobně nebo telefonicky pracovníky oddělení IT/ZP.
    Tak mě napadlo, že by bylo¨smůla, kdyby ti dotyční pracovníci ono dopřesnění přepřesnili

  22. Pravda, srandu si dělat můžme, ale ruku na srdce: když bude organizace akce dopřesněn, je to milý úkaz dnes ještě vzácné tolerance ke genderové ambivalenci.

  23. Jak znám autora, tak mu tam spíš vypadlo -a, než že by uvažoval o genderové ambivalenci. Já to jen drze překopíroval

  24. Genderová ambivalence sem, genderová ambivalence tam, matka příroda si do toho kecat nenechá. Toxická maskulinita jehličnanů zase zapracovala a auto je místo hasičsky červeného komplet žluté. Kdo z vás, pánové, na to má!

  25. Každej, kdo parkuje červený auto v blízkosti jehličnanů. Ale pyl je spravedliv a padá na auta všech barev.

    1. V Praze i poslední vísce, žádný pragocentrismus příroda neuznává, očkován neočkován, volič nevolič, volič blbě, volič správně, všichni nažluto!

  26. Tak nevím. Už na to tady asi nějak nestačím. Snad kdyby byl organizace přece jenom dopřesněn … Já mám v současné chvíli svoji osobní mentální organizaci spíše zcela znepřesněného. Ostatně dopřesnění je nový krásný slovo.
    A pozvánku na školení o nových systémech jsem stejně žádnou nedostala, tak mi to určitě nikdo nedopřesní ani osobně, ani telefonicky.

    Auta nemajíc, volba jeho barvy se mne netýká.

  27. Milá Stařenko, nač ten defétismus? Já Vám to dopřesním nebo vychutím, jak si budete přát. Já tu pozvánku na školení taky nedostal, a dělám si z toho něco? Nedělám. A barvu auta můžete volit sníce: Vynrala bych si Rolls-Royce bílého nebo růžového. Stejně jako můžete snít, zda byste si dala humra s mangovou omáčkou a koriandrem, nebo s knedlíkem a zelím.

  28. Humra s avokádem, majonézou, cibulkou úplně nadrobno, troškou citronu, malinko medu, posolit a takový malý domácí houstičky. Žádný mango, žádný zelí, žádný vlastenectví – to nechat na jindy. A Jirko, mám problém: já sníc, to máte nesporně blbě, na „sníce“ by mne muselo být víc než jedna. Ale kdybych byla muž, jeden muž, tak bych co? Sně přece ne. Kruci, kde je ten Gabriel?

  29. Ale s tím sněním se na to, prosím, Jirko, vykašlete – snít už dávno neumím a o autě už vůbec ne, dyť by mě přece už ani nenechali řídit a na šoféra nemám. Ani by se mi sem stejně nikam nevešel.

  30. Ach, Stařenko, sypu si popel na hlavu a odsud dál až k nohám. S přechodníkem máte recht, nechal jsem se strhnout. A šofér by se určitě někam vešel a nebo by bydlel v bytě nad garáží, jako to bylo v jedné detektivce s Perry Masonem. A snít určitě umíte, jen se za to stydíte.

  31. Báseň pro králici (u nás se zove ramlice):

    Jen se hochu dobře podívej
    By ten chleba nebyl plesnivej

    1. Pro upřesnění: „králici“ (nebo „králicí“) je nářeční tvar plurálu akuzativu substantiva králík. Tento tvar jsem zaznamenal v okolí Ústí n. L. jak u místních, tak u přistěhovalců z Plzeňska nebo Roudnicka. Např. lokativ je zde „o králikách“. Ale zjišťuji, že jsem k drobnému nedorozumění, nejsa kovaný pravidlech dialektologického přepisu, přispěl sám. Mluvčí sice zřetelně vyslovuji „králici“ měkce, ale možná jsem pro lepší porozumění měl napsat „králicy“ s ypsilonem. Vypadá to blbě, ale mohlo by to naznačit 4. pád plurálu. Tak nevim…

  32. Možná, že jsem to pochytila tady, ale: Potkali se v rodné vísce kamarádi, bylo to v době prasečího moru, jak se mohla divoká prasata víc střílet, a jeden z nich pravil, že „přijel na kancí“.

  33. Pane Pavelko, já Vás pochopil, neboť tak se mluví i u nás v Podkrkonoší. A taky se tu říká potkal jsem dva pánové a nebo šli jsme s klucima, případně hodil jsem kost psoj. Takže moje dvojverší bylo jen tak nahozené, bych ukázal, co ve mně dřímá. Nebo dříme.

  34. V jedné malinké samoobsluze, kde ty kšefty nejdou a nejdou a otevřeno mají od šesti ráno do devíti večer, jsem se ptala paní prodavačky (která je každou chvíli jiná, tj. nová), jestli slouží furt sama a ona řekla „ne-é, střídáme se s kolegem“.

  35. Nevím, odkud je, protože už tam není. Je tam mladý muž, chleba není, ale rýže dva druhy, cenově se neliší, ale čím se liší, on neví, olej má, ale neví, jestli ho budu chtít, když je tak drahý. „Máte tu aspoň rádio, když jste tu celý den tak sám?“ „Mám, ale bojím se ho póštět, dyby negdo náhodó přišel, abych ho nepřeslechl“.
    A takovej to býval bezvadnej kšeftík …
    V tomto mladém muži bohužel evidentně nic nedřímá.

      1. Taky to mohl být ten koleg, se kterým se výše uvedená paní, jež už tam není, střídá

        1. Jak se střídá s někým, kdo tam není? Není to ektoplasma? esoterika? Nebo tam taky nebude ten střídající? Střídání v nebytí? Když na ni přijde střídání v nebytí, tak přijde a nebude tam ten druhý?

  36. Paní Diblíková, dyť je to jasný jak facka, to Vám nikdy neříkali nebo nečetli pohádku, jak převozník vrazil králi vesla a zmizel? Koleg vystřídal paní a ta už tam není, je tam jen on a bude tam do té doby, než ho někdo vystřídá – třeba Stařenka až zas půjde pro jeden ze dvou druhů rejže, který se ničím neliší. Tak pokud tam nechce zkejsnout, tak si musí dát bacha. Na jejím místě bych šel radši nakupovat jinam.

  37. Hoši, jeden jak druhý – máte pro strach naděláno! To my, něžné pohlaví, bereme butiky nebo výprodeje útokem, a’t už tam straší kdokoli, bojíme se až před domem, až se manžel zeptá hromovým hlasem, kolik to stálo.

  38. Chodím nakupovat jinam, ale znechuceně – plížím se oklikou, minulý týden jsem neopatrně míjela ten svůj bývale oblíbený kšeftík, mladý muž stál venku koukaje do blba a vyčítavě mne pozdravil, a mne začalo zuřivě hryzat svědomí (ač se takových dobrých šedesát let neozvalo – vůbec jsem netušila, že je mám), neboť mi neschází z mysli, jak jsem tam vždycky vlezla až těsně před zavřením, omlouvám se a on říká „nic se neděje, pro vás všecko a vždycky. Asi se tam stavím, koupím obojí rýži a skočím mu pak říct, která je co. Mně střídání určitě nehrozí, tady nejde o nějaký veslování – to zvládne každej blbej král, tak bych to zvládla taky, ale prodávat v samošce? Si to běžte zkusit! Ani s kolegem.

  39. Stařenko milá, to veslování tam bylo jen, abych připomněl paní Diblíkové princip rotace. V žádném případě jsem Vás nechtěl hnát do nějaké osmiveslice s kormidelníkem, naopak, varoval jsem Vás před nakupováním v onom shopping centru.

  40. Mají holky osmy taky s kormidelníkem? A poslouchaj ho? No, asi víc než ženskou, to by se asi hádaly celou cestu.

  41. No jo, Jirko, asi jste se jí na to nezeptal. Ale ptát se na blbostě, na to Vás užije!
    Přečetla jsem si znovu, že mají hoši pro strach naděláno (viz Věra výše) – to jsem neznala a hrozně se mi to líbí. A zafungovalo to – opět jsem se radostně pecnila.
    Akorát nevím, jak vůbec vzniklo „mít pro strach uděláno“ – vždyť je to stejná pitomost, jako „vzít nohy na ramena“ – vždyť v takém případě bychom přece dosáhli výsledku nesporně nekýženého. Si myslím.

  42. O pro strach nadělání jsem se prvně dověděl na Slovudne, myslím, že to to tehdy nanesl TR Bubák a pan Pavelka v reakci připomněl Karla velebného. Chléb náš vezdejší dej mu jazz.

  43. No jo, holt jste, Jirko, ve svém současném věku sčetlejší než já v mém současném věku. Nebo čteme rozdílné žánry. Ale dobře mi tak, nemám uvádět nevhodné příklady.
    Ale třeba na druhé straně, když si, kupříkladu, sova přečte, že ranní ptáče dál doskáče, musí z toho být přece jelen. Teda ona laň, jelen z toho je její manžel.

  44. Tak, Stařenko, primo: sovy nečtou a sováci též. Sekundo: Já četl tu indickou knihu ve věku 12 let a narychlo, neboť třináctiletý soused mého kamaráda ji na chvíli šlohl rodičům, kteří si chtěli rozšířit obzory. Bylo to v roce 1968, to byla doba uvolňování. Mělo to ale dva háčky – ten první, že nám bylo jen dvanáct let a druhý, že to byl slovenský překlad, který navíc používal některé původní výrazy, takže poučení veškeré žádné, vůbec jsme tomu nerozuměli. A když to pak konečně vyšlo po revoluci, už jsem byl v praxi a netoužil po teorii.

  45. Přátelé, dočetla jsem se alarmující zvěst – je to na čtvrtečním Viditelném Mackovi, přečtěte si to pořádně, ať netrousím paniku: Co s tolika lidmi, kteří nejsou vlastně k ničemu? Řešení jsou drogy a počitačové hry, jsou zalezlí, hrajou si s počitačem a daj pokoj. Myslíte si taky, že Slovodne do toho zapadá?

  46. No, paní Diblíková, tak jsem si toho zviditelňujícího se macka vyhledal a myslím, že to se SlovemDne není až tak špatné. My tady nepaříme nějaké nesmyslné hry, leč povznášíme úroveň nejen jazyka českého, ale života vůbec, dyk je to tady jeden squost za druhým případně za třetím a čtvrtým

  47. Koukáte asi správně. Taky žádnej nevidím. Ale dyby aspoň polodrahokam! I nebroušenej.
    A Jirko, já jsem nevěděla, že sovy nečtou. Tak z čeho jsou moudrý?
    A ani od těch hrabošů nám nepomáhají, ačkoliv jim chutnají. … Nač jsme teda vlastně zvonili těma klíčema při plyšáku.

  48. Milá Stařenko, můj příspěvek se týkal jen těch čtyř bezprostředně před ním. Sovy nemusej číst, jsou moudrý od přírody, na rozdíl od mnoha lidských jedinců, kteří ač čtou, zaneřádí si hlavy spoustou blbostí. A hraboše byste taky asi vyřadila z jídelníčku, když jsou tráveni herbicidy, pesticidy a dalšími sajrajty. Myslí, že takovým biohrabošem žádná slušná sova nepohrdne. No podle toho,. jak to u nás vypadá, tak každej zvonil klíčema pro něco jinýho

  49. Ta poslední věta fakt sedí. A valná většina jsme se domnívali, že budeme prostě i nadále socialisticky pracovat, ale za kapitalistický platy.

    A k těm sovám: Já myslím, že ony netrvají na biohraboších, ale očekávají od nás (a to jistě do značné míry právem), že když je teda žádáme o pomoc, tak jim ty hraboše budeme teda nosit, nebo aspoň kruci nahánět.

  50. Já se omlouvám, píšu samé hovadiny, doufám, že je to převážně tím, že mne postihla velmi zvýšená teplota, smrkám, kašlu, hlavička mne bolí, ale teď momentálně neumřu, to rozhodně nesmím – dopoledne se mi vdala má úplně nevlastní vnučka, kdybych jí v tomhle stavu poblahopřála, určitě by se domnívala, že si z ní dělám srandu, protože mě zas až tak moc nezná a ona je hodná. Jéžiši, musím okamžitě přestat psát a nějak jí pogratulovat, aby ji to neurazilo. Jak je opak od „nesmyslně“, aby to nebylo „smyslně“?
    Zkusím napřed do lékárny. A moc tam nemluvit! Řeknu dobrý den, prosím Aspirin, né Acylpyrin, a něco proti kašli, Panadol extra, děkuji, to je všecko, nashledanou.
    A ven a dom!
    A sem napíšu, až mi klesne teplota.
    A ještě jednou se omlouvám.

  51. Koukám, stařenko, že jste covidová labužnice, tenhle jó, ten né, ten už jsem měla, něco modernějšího by tam nebylo? Nechci se rouhat, protože ho zase přibývá (což se dalo čekat). Poradila bych vám, abyste se držela v teple, ale to byste se se mnou asi rozkamarádila, tady je hic jak v líhni už teď. Nevíte někdo, jak se dá zavařit teplo na zimu?

  52. Zavařit teplo na CELOU zimu rozhodně nelze, to vím bezpečně. Ani na to určitě nemáte dost zavařovaček. Možná by mohli poradit ti broučci, co je napsal pan Karafiát. Ale pamatuju si, že nezavařovali. A ti už určitě nežijou.

    Přeji všem dobré noci, nesu si na lože bylinko-lipovo-zázvorový čaj s medem, tak jsem si vzpomněla, jak jsem si jednou vařila k narozeninám nové brambory v dobách, kdy jsem ještě byla dokonale slepá, a přihodila jsem k nim citron, o němž jsem se domnívala, že je krásnou bezvadně oškrabanou bramborou a on nebyl.
    Říká se u vás brambor nebo brambora?
    Jirko, děkuju, smysluplně je fajn, ale to mi ještě moc nejde.

  53. Nezkusí někdo aspoň poloskvost? Je tu smutno.

    Co se dělá proti takovejm těm malinkejm mravencům? Mám jich tu millióny, jsou okřídlení, koušou, lezou i do uší a jsou to velmi stateční bojovníci. Přepadají mne hromadně, strašně rychle a neohroženě utíkají do boje a přes vlastní hřbitovy i přes spáleniště, přes krvavé řeky jdou mstící pluky neochvějně dál. Lože ubohé těžce nemocné stařeny je vůbec nedojímá a plavou mi (na čubičku) v čaji , než se stihnu napít. Řídím se všemi radami, které mi kdo poskytne, a není to k ničemu, akorát tu mám čím dál větší binec, jakkoliv jsem se nedávno domnívala, že týž už větší být nemůže. A navíc mám všecko posypané skořicí, to prý je neselhávající prostředek. Možná je zrada v tom, že ti mravenci to nevědí. Já už jim plačky hlasitě nadávám , ale češtinu evidentně neovládají.
    Děkuji.

  54. Ta moje první věta neplatí – já jsem se špatně zařadila.

    A ti mravenci mi lítají i do nosu.

  55. Milá Stařenko, stran mravenců jakékoliv velikosti jsem naprosto bezraden, leč jeden příklad z literatury: Když byl cestovatel F.A.Elstner s manželkou 1938 v Argentině, provázel je tam jakýsi přistěhovalec českého původu, myslím, že mu říkali Francisco. A ten splácel dluhy za nějakého podvodníka, který nabízel farmřům neselhávající prostředek na sarančata. Když vybral tučné zálohy, poslal každému kladívko s návodem, jak uchopit saranče za zadní nohy a kladívkem ho bacit do hlavy. Zkuste, jestli to nezabere i na mravence. Myslím, že by mohlo. A nebo je znehybnit lakem na vlasy či Akutolem.

  56. Jirko, díky. Do současných okamžiků (několik aplikací v noci, devatenáctou hodinou počínaje (já počínajíc) jsem na ty malinký potvory vypotřebovala celý velký lak na vlasy Taft (tzv. nabývací) a střídala jsem to s vraždami jednotlivců a malých skupin. Vraždy jednotlivců a malých skupin se snažím realizovat vždycky na první dobrou, aby se netrápili. Ten lak na vlasy – to je pomalý bolestný umírání. Nic s tím nenadělám, byla jsem tak vychovaná a šlus – mravenečky mám od malička zabudovaný do mozkovny jako pracovitý, inteligentní a vůbec tvorečky dva sta dva plus plus. A chrabrý válečníky, kteří odhodlaně brání každou svoji vlast a dobývají cizí, odnášejíce si odtamtud vajíčka, aby je ihned po jejich narození učili, jak žít lépe a radostněji. Můj otec byl zvěrolékař, můj muž byl zvěrolékař, můj syn byl zvěrolékař.
    Zdá se, že mi ta teplota moc neklesla, opět jsem se rozhovořila poněkud příliš rozmáchle, nicméně bez skvostu. Tak se holt zas omlouvám.
    U mravenců se asi o „narození“ nejedná. Líhnou se?
    Že se dostanou koupit různé insekticidy, to vím taky. Vyzkoušela jsem, špatně bylo akorát mně. Hodně špatně. Mravenci je fetujou a máte vidět potom ty fofry; nožičky se jim jen kmitají a oni se navzájem informujou.
    A to s těma sarančatama znám, ale s molama. Tedy s moly. Chytit za křidýlka a posypat. „No to teda je jednodušší zaplácnout je rukou, ne?“. „Anebo tak“.

  57. Lítací mravenci jsou snad pohroma jednorázová (doufám, že už Vás, Stařenko, přeletěli, kéž!) , pořád vidím ty mravenčí nevěsty se závoji od Sekory, Pokud ne, je to další přírodní katastrofa, kterou jsme nepotřebovali, jako tornáda. Ale ty brambory mi docela zamotaly hlavu, podle čeho se to skloňuje, když to je maskulinum? V restauraci to obvykle nějak opíšou, (a la brkaše), ale leccos se jinak než „s bramborem“ nevyskytuje, i když jen s jedním by to bylo málo. Doma to míváme „s bramborama“, ale holt my Pražáci… Že by „s brambory“? Nějak mi to neleze z pusy. Nebo je to maskulinum jen v jedn. čísle, v plurálu fem.?

  58. Tak už tomu mladému muži v samoobsluze u nás na rohu (co na ni budu furt vzpomínat jako na – tenkrát ještě nesamoobslužný – bezva obchůdek s bezva paníma prodavačkama … no prostě už tomu bezradnému chudáčkovi neprozradím, jaký je rozdíl mezi jím nabízenými rýžemi bez bližšího popisu, různého balení, avšak cenou se od sebe nelišících.
    No, vypadá to, že mi ta teplota neklesá, aspirin neaspirin. Jenom jsem chtěla stručně sdělit, že je obchůdek zavřen, opatřen mřížemi a viditelně zcela vyklizen. Vysvětlení nikde – je to prostě jako s tou rejží.

  59. No, milá Stařenko, když už není ta rejže, tak bych Vám doporučil to, co jsem onehdy slyšel v nějaké reklamě: Ochutnejte maso našich dodavatelů. A nebojte se kanibalismu, ony z toho nakonec vylezly buřty. A paní Diblíková, řízek s brambory je samozřejmě správně, jako s hrady. A chodem mimo, Josef Masopust kdysi hrál v Belgii a po návratu se vyjádřil k odlišnému stravování – snědl tam celé kuře a k tomu 1 slovy jeden brambor!

  60. No přece ti dodavatelé. „Ochutnejte maso našich dodavatelů“ nám ti lidé říkají, ba přímo na nás naléhají; domnívám se tedy, že nás přesvědčují o tom, že nám jejich dodavatelé zachutnají. Jako bych třeba já – když teď chovám ty mravence – vynesla (jak se teď často píše a říká ) na internet nabídku mravenců. Třeba: Je vaším domácím miláčkem mravenečník? Na mých mravencích si velmi pochutná. A v blížícím se horkém létě i vy oceníte svěží chuť salátů, bohatě ochucených mými mravenci a ještě ušetříte ocet, neboť mravenci jsou bezesporu lidskému zdraví daleko prospěšnější.

  61. Little Red Rooster – Howlin‘ Wolf

    [:Mám v paneláku kvartýr
    Lezou tam brabenci:]
    Šváby sme měli v lednu
    A škvory v červenci

    [:Mý ženě se to nezdá
    Furt mi to vyčítá:]
    Do noci v kuchyni šmejdí
    Myslí si že je vychytá

    [:Mám ženu chudou duchem
    Má smůlu na brouky:]
    Který si dávaj spicha
    V pytlíku vod mouky

    [:A chodí s husí kůží
    A s hrůzou ve tváři:]
    Že u zářivky lítaj
    Můry a komáři

    [:Mám holku v první třídě
    Přinesla v hlavě veš:]
    Já chytil v Reálu blechu
    Hmyz najdeš kam se hneš

    (A ženská furt kňourá)
    [Že prej to se mnou chytla
    Že prej mi nalítla
    Mám radši sedět doma
    A čumět na Dietla

    [:Teď do počtu nám chyběj
    Už jenom štěnice:]
    Jak jen mě vola mohlo
    Napadnout ženit se

  62. Jo – a na ty mravence jsem použila BROS. Je to fakt účinné, ubylo jich, zametám je a hrnu je na lopatku. A opakuji: je to fakt účinné – špatně mi bylo pekelně; to se asi musí nejen ze všech sil větrat, ale taky se na několik hodin odstěhovat, což nevím na kolik, to tam není nikde napsaný. Ostatně stejně nemám kam.

  63. Možná, že by byl dobrý ochočený mravkolev, jak je to asi velký zvíře? Mravenečník je přece jen trochu moc, to máte ten dlouhý čumák, ještě delší a široký ocas, mezitím teprve vlastní zvíře ne zrovna kapesní. Sekora má mravkolva Ťutínka, to zní mile, do toho bych šla, pokud nemá nějaké „zvláštní potřeby“, jako že není cimrrajn nebo tak něco.

  64. Mravkolev tady u nás není nikde k dostání, ve Zverimexu (nebo jak se to jmenuje) ani nevěděli, co to je, lépe řečeno, mysleli si, že je to ruské příjmení. Já se domnívám, že mravkolev je malej, ale že doma se to chovat nedá, protože mravkolvi si dělají takové pasti v hromádce písku, jsou schovaní na dně jamky…. Jéžiši, dost, asi se mi ta zvýšená teplota zkombinovala s tím Brosem.

  65. Ještě mě napadlo,Stařenko, jestli náhodou nemáte kozu. To by mohlo vysvětlit zvýšený výskyt mravenců ve Vašem okolí. Aspoň podle sprostonárodní písně z moravskoslovenského pomezí:
    Jebal kozu mravenec u hája, pripravil ju o věnec u hája
    A když bylo v červenci, měla koza mravenci.
    Pělo se to na melodii Pasol Jano tri voly. Pokud to má ještě nějaká další slova, tak já je neznám. Zkuste se obrátit na pana Pavelku, jenž krom vtipných textů je i studnice moudrostí všeho druhu

    1. Lichotník Jirka přehání a já se rdím. Znám jenom Prcal kozu mravenec, skákal na ní z meze, počkej kozo rohatá, však on ti tam vleze. Říkanka je to na hranici slabomyslnosti, v níž se mravenec dostal ke koze jako slepej k houslím, patrně jen jako výsledek nekonečné řady pokleslých variací na dané téma. Na rozdíl od skvostu z Jirkova portfolia. Zde hraje mravenec dvojí roli: jednak slouží jako rým k věnci (symbolický věnec je vtipnou pointou první části děje), ale navíc rafinovaně tvoří další rým červenci/mravenci s nekorektním tvarem akuzativu substantiva mravenec. Klobouk dolů.

  66. Nemám kozu, její chov by mi asi příslušní úřední činitelé nepovolili. A mně by stejně asi vadily ty bobky.
    Ale ten BROS fakt zabírá, jenom neumím uhodnout, jestli skolí dřív mě než ty mravence nebo opáčně.
    Pasol Jano tri voly umím, ale pouze v původním znění, tj. bez kozy.
    Na pana Pavelku si netroufám se obrátit, ten toho má – vzhledem k dobrotě svého srdce a vzácné toleranci své paní – dost i bez mých mravenců. Proti mouchám si pěstuju za okny rajčata a pavouci mi tudy pouze hromadně procházejí a pokračují dále na chodbu, neboť vědí, že mám výhodně silně netěsnící dveře. Kdo z vás to má?

  67. Pche, máme i netěsnící okna, takže větráme pohodlně průběžně běžně a něžně.

  68. Pche, netěsnící okna mám taky, a to tak, že všechna. Všechna tři. A vůbec, manžel jedné z obou majitelek domu je nadšený kutil, a sám s jedním Ukrajincem (před lety, kdy v tomhle kutlochu prováděl úpravy „aby se vám tu, Zuzko, líbilo, uvidíte, to se budete divit“), přivedl bývalý normální domovnický byt do takového stavu, že se diví kdekdo. Takže, Věro, pche, mě netrumfnete.
    A vida, pak že skvosty nejsou. Prosím všechny pozůstalé slovodníky, jež jsou majiteli klobouku, aby smekli i za mne (tentokrát jmenovitě na počest Jirky a pana Pavelky), a to i v případě, že normálně chodí prostovlasí či prostolebí. Vím, že Věra nejméně jeden klobouk má, kupovala si jej na pohřeb (nikoliv svůj) – napsala nám o tom, taky už to je nějakej ten rok.

  69. A když už jsme u toho: jak přišel slepej k houslím? Já jsem byla slepá a nic. Ba naopak, dvoje mi ukradli při stěhování. Byly po otci (zděděné, nikoliv podobou) – jedny z r. 1910, druhé z r. 1917.

  70. Nelze mi nesouhlasit s panem Pavelkou (který měl jistě původně v úmyslu napsat „přicházejí“ a nikoliv „přiházejí“.
    Já jsem spíš doufala, že někdo ví, kudy ten konkrétní slepej šel (a šel a šel), až dorazil k těm houslím a jak poznal, že už tam je.
    No, vidím, že si dám raději další aspirin a skočím si koupit něco k jídlu, a to nejlépe do samoobsluhy, protože si naléhavě doporučuji nemluvit, u pokladny nanejvýš poděkovat a pryč!
    Mravenci asi teď chrápou, nevidím jich tuto. Zavřu opatrně okno tak, aby šlo pak otevřít, nastříkám sem GROS a pomocí hole vyrazím na nákup. Přeji vám dobré chuti, jestli právě obědváte.

  71. Souvislost hole, zavřeného okna a jeho vyražení cestou na nákup je evidentní, přesto mi to jako povyražení, byť chápu, že už jste z té choroby otrávená a stačí vám málo, nepřipadá. Vždyť jste ho nemusela zavírat, takhle je to zbytečná štrapáce pro dámu v létech a rekonvalescenci už, doufám, nastalé. Nezlomný duch a bojovnost, byť poněkud quixotická, tomu nasvědčují.. To slovo od Q jsem objevila nedávno a pořád jsem doufala, že se mi podaří ho uplatnit, než ho zapomenu, takže tak.

  72. Kdysi Jiří Suchý říkal, že v nezřízené touze po originalitě chtěl zkřížit koniklec a pampelišku. Myslel, že dostane konilišku, ale vyšel mu pampeklec. To bylo na rozdíl od quixotického vtipné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.