Zoologicky orientovaná metonymie

Náš kocour Barbucha měl náročnou noc – ráno měl kolem misky bordel k poledání: granule, kousky masíčka. Po bytě rozesety okousané lístky břečťanu či čeho. I pravila Ivanka: „Ten kocour je prase jako kráva!„. Pozoruhodná koncentrace zoologicky orientované metonymie a přirovnání.

… v kostce příspěvek od Jaroslava Pavelky

22 odpovědí na “Zoologicky orientovaná metonymie”

  1. Můj spolužák mi ukazoval tatínkovu matutritní fotku, byl na ní protektorátně pohublý mladík, kterého jsem já znal už jen jako vypaseného pana doktora. Komentoval to slovy: „Tady byl fotr hubenej jak svině“. Kontroval jsem: „A zatím teď je tlustej jako prase“. Bůh ví, jak o nás smýšlejí a hovoří naše děti.

  2. následující není metonymie, ale vtip.Taky je v něm dost zvířátek. Když chcete mít řádně zabezpečený dům, musíte mít nejn psa, ale i sovu a papouška. Pes ve dne lítá po zahradě, v noci spí. Sova v noci bdí, ale když přijde zloděj, musí sova vzbudit papouška, který jako polyglot umí nejen sovsky, ale i psovsky, ten vzbudí psa a pes pána. BTW – všimli jste si, že v cizině zvířata mluví jinak než u nás? Německý pes neštěká ani HAF HAF, ani HAV HAV, ale BAU BAU. Dokjonce německá koza by si spíš pokecala s naší ovci a naopak. Příkladů je jistě neúrekom. Mimo to je pozoruhodné, jak se na domácí zvířátka volá v různých krajích. Kdo dnes ví, jestli je čehý doleva a hot doprava?

  3. A v Černé Hoře se na kočky volá – mišišíííííí (nebo myšišííííííííí?)

  4. Naši volávali na našeho kocoura „Pošuku!“, což bylo jeho jméno. Ale slyšel i na spoustu jmen dalších, zvířecích či lidských, většina z nich se nedá reprodukovat ve slušné společnosti. Inu byl to Pošuk k pohledání.
    Kocour Čičin se občas považuje za králíka, soudě podle množství zeleniny, které spořádá. Kocour Zrzek ho při tom pozoruje a ťuká si významně na čelo. Všichni majitelé koček vědí, že si kočky umí náramně významně ťukat na čelo…
    Mírně uklidňující je, že ten výraz: „Jsi ty mi ale hovádko boží“, nemá Zrzek rezervovaný jen pro nás lidi;)

  5. Taky se říká „Nebuď labuť“, což je jistě lichotivější než husa, krůta či slepice. Je s podivem, že pro pány zdaleka tolik ptačích titulů není.

  6. Cit mi praví, že “Nebuď labuť” se užívá pro obé pohlaví. Spíše než femininum labuť zde hraje roli zvukomalba. Rčení je to ovšem velmi zastaralé. Do současného jazykového úzu bych přeložil: „‚Ses posral, ne?“

  7. Mám představu o tom, co jsou to prasárny, občas mě napdnou různé capiny a pak dělám i voloviny, případně koniny. Krávoviny dělá hezčí polovina druhu homo sapiens. Oslí hlavu už se mi pokoušel nasadit kde kdo, ne všem se to podařilo. Na býkoviny si už netroufám, nechávám prostor mladším.

  8. A co oslovení: „Ty si kráva, ty vole.“ V tomto případě a podobných berme oslovení „ty vole“ jako „drahý kamaráde“.
    Pro Jiříka:
    Já znám zase jednoho Václava Anděla a to je děsnej vůl a taky do všeho strká nos. Není to náhodou ten Šuk?

  9. Pozor, kravina se nerovná krávovina, ani to není správnější verze. Kravina je trochu silnější termín pro nepodařený film, či knížku a tak. Krávovina je něčí nevhodný čin, osoby z našeho okolí.
    Už jsem tu psal, že pan doktor Šuk byl velmi oblíbený gynekolog, který rodil, tedy asistoval mojí ženě při porodu našich nesčetně dětí.

    Přidám lidovou tvorbu z motolska:

    Chceš-li dneska vidět vola,
    podívej se do Motola,
    skáče tam jak vzteklá blecha
    major Jecha

  10. Tky znám jednu motolskou, je to na nápěv „Každy ráno na piáno …“:

    [: Na cvičáku do haptáku velí Flek, velí Flek :]
    Nieder! Auf!, Nieder! Auf! Nieder! Nieder! Auf!

    a tak dál. Věřím že Jecha byl vůl, ale Flek byl, jak se říká, korunovanej.

  11. V souvislosti s Jiřulkovými nesčetnými dětmi jsem si vybavil příhodu ze studií. Při stěhování nábytku před malováním jsme v kabinetě našli kopii dokumentu, kterou psal jeden z profesorů na MNV (pro mladší Místní národní výbor). Začínala:
    Stížnost na rodiny Czupori a Pešavových
    1)Vlastní nezjistitelný počet volně pobíhajících psů
    2)Těmito psy nám byly zakousnuty tři slepice a jedna zmrzačena, pak ještě další body. Pikantní na tom bylo, že autor stížnosti byl matematik, tak těch psů asi bylo opravdu moc, když je nedokázal spočítat.

  12. Tak se tak koukám, že už jsem já skloretik v návalu zápalu nedělat ve slovudni pravopisné chyby zapomněl uplatnit svoji pomstu, všechna místní jména, kde jsem souložil lidu, za trest píšu s malým písmenem na začátku, tedy správně podle mě musí být motol, beroun, plzeň, olomouc, prostějov, líně. V berouně jsme měli následující nevymoženost:

    Teče voda z nádrže,
    ani skoro nevrže,
    ani skoro neteče,
    polní sprcha, člověče

  13. Na bráně do pakárny bylo vždy heslo:“Souložíme lidu“, což bylo asi tak stejně pravdivé, jako ono známé:“Zimmer macht frei“. A jestliže píšu líně za trest s malým písmenem, neb jsem tam . . ., stačí se podívat na mapu. Tuhle jsem jel tamtady někam jinam a nedalo mi to a ta brána tam furt je, jen nápis se modifikoval, inu transformace na moderní dobu se podařila.

  14. U nás mezi spolužáky: „Ty vole Kapr ty seš tele!“ Vole je ono zmíněné drahý kamaráde, Kapr přezdívka a tele charakteristika.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.